Luboš Hacala

Skutečný příběh rodiny, která se starala o maminku trpíci Alzheimerovou chorobou. Jak se vypořádali s nemilosrdně se zhoršujícím stavem způsobujícím vzájemné odcizování? Jak se srovnali s tím, že se pro maminku postupně stávají bezejmennými tvářemi, které vůbec nepoznává? Jak řešili nutné praktické změny související s devastující nemocí? Odpovědi najdete v tomto upřímném vyprávění.

Ve chvíli, kdy se dozvíte, že vaše máma má alzheimera, je vám vcelku jedno, zda tuto nemoc způsobuje pokročilý věk, hliníkové soli nebo nezdravá strava. Jediná informace, která se vám zavrtá do mozku, je to, že na Alzheimerovu chorobu neexistuje lék.  Zdravotní stav vaší maminky se začne nemilosrdně zhoršovat a vy se budete vzájemně čím dál víc odcizovat. Milovaná osoba se vám před očima změní v někoho zcela jiného, než koho jste tolik let znali. Vy se pro ni časem proměníte v bezejmennou tvář, kterou vůbec nepoznává. Přes fyzickou blízkost budete od sebe na míle daleko. Společné vzpomínky zůstanou jen ve vaší hlavě. A nejde s tím dělat absolutně vůbec nic.   Dovolte mi, abych vám vyprávěl, jak se s důsledky tohoto nepříjemného onemocnění vyrovnávala naše rodina. Nebude to jednoduché čtení, ale pokuste se poučit z našich chyb. Nikomu bych nepřál, aby si musel podobnou diagnózu vyslechnout, ale pokud by se tak nedej bože stalo, budete aspoň trochu tušit, do čeho jdete.