Petr Hampl

Velká sociologie klade velké otázky. Spojuje je jedno - odpovědi absolutně nikoho nezajímají. V této knize se autor ptá jinak. Třeba proč si děti nechaly vymýt mozky propagandou, i když jim rodiče věnovali dost času? Nebo proč politici prosazují nápady, které voliče vůbec nezajímají? Sociolog nemá lidem poskytovat výmluvy, ale má jim pomáhat rozumět silám, které ovlivňují jejich životy. Aby s nimi počítali, a případně, aby se spojili ke kolektivní akci, která jim umožní poměry změnit. Petr Hampl se o to pokouší a své články z posledních tří let, které reagují na dění ve společnosti, doplňuje o dodatečné komentáře, které je uvádí do souvislosti s odpovídajícími poznatky sociálních věd. Jeho ambicí je, aby čtenář dokázal jednotlivé události vidět v širším kontextu. S předmluvou krále blogerů Ladislava Větvičky.

Každý den jsme svědky, jak je západní civilizace připravena podrobit se islámu. Do značné míry je za tím nevědomost. Mnozí vůbec netuší, čemu se podrobují. Pronikání islámu do naší západní kultury nelze odbýt povrchním přístupem s odkazem na toleranci náboženství. K zaujetí postoje vůči islámu je třeba dokonale znát to, co islám definuje a jak se islám historicky projevuje. Autor čtivě a přehledně popisuje základní texty islámu a chování muslimských komunit, které se učením islámu řídí. Vše dovozuje konkrétními příklady z historie i současnosti. Kniha je tak velmi dobrým úvodem do studia islámu takového, jaký je doopravdy.

Druhý díl sociologického bestselleru Prolomení hradeb je určen především rodičům, kteří se bojí o budoucnost svých dětí a zároveň se smutkem zjišťují, že slova jako "vlast", "národ" nebo "svoboda" pro ně mnoho neznamenají. Zároveň je kniha určena mladým lidem, kteří si uvědomují, že svět, v němž dominují mamutí korporace a mezinárodní byrokratické aparáty, jim nemůže nabídnout dobré životní šance. Autor v knize postupuje svou obvyklou metodou. Výsledky hlubší sociologické analýzy předkládá čtivým novinářským jazykem. Vysvětluje, jak současná situace vznikla, jaké jsou její příčiny, jaký další vývoj lze očekávat, jak jej mohou lidé ovlivnit a jak si může jednotlivec v tom všem uhájit svůj životní prostor. Profesor Ivo Budil, který byl jedním čtenářů, ji hodnotí takto: "Je to nejlepší česká kniha za poslední roky. Nasadil jste laťku hodně vysoko."

Ačkoliv se myrmekologie nauka o mravencích ustavila až v 19. století, objevují se mravenci v textech významných přírodovědců a filosofů už od antiky. Jejich obraz se samozřejmě v průběhu dějin měnil, avšak zatím neexistovala ucelená studie, která by zmapovala snahy o pochopení mravenčích societ od nejstarších zmínek v předvědeckých spisech až po současné profesionální práce. A právě tuto mezeru by autor rád alespoň zčásti zaplnil. Ve svém zkoumání se zaměřuje na zmapování různých obrazů mravenců v jednotlivých údobích evropské vědy, snaží se ukázat, jaká témata se v psaní o mravencích a potažmo obecně o společenském hmyzu vyskytovala, co zrovna badatele fascinovalo a co je naopak nezajímalo. Na pozadí obecného vývoje vědy chce ukázat, jak se proměňoval jeden vědecký objekt v tomto případě mravenec. Současně s tím se mu však také odhaluje, jak různé podoby mravence odrážejí různé podoby obrazu člověka, neboť v dějinách myrmekologie vidíme, že její vývoj nápadně blízce odráží i proměny filosofické a sociální. Pohled na dějiny tohoto oboru nám tak odhaluje i něco více než jen historii, totiž že obraz zvířete a obraz člověka jsou spojené nádoby. Otázky po přirozenosti člověka a jeho místě ve světě se vždy nějakým způsobem musejí vyrovnat s přirozeností ostatních živočichů, s jejich místem ve světě a vztahem k člověku.

Může být atraktivita chápána jako investiční strategie? Zvyšuje krása šance na vzestupnou sociální mobilitu a má větší vliv na úspěch než klíčové kompetence? Autoři publikace odpovídají na řadu otázek, jimž se zatím naše sociologie a ekonomie vyhýbaly, ačkoli světová ekonomie i sociologie roli krásy a atraktivity v úspěchu, práci i životě věnují čím dál větší pozornost. Publikace vychází z rozsáhlého výzkumu a věnuje se souvislostem mezi atraktivitou, vzděláním, profilem osobnosti, sebevědomím, povoláním a příjmy.

Kniha Prolomení hradeb nezávislého sociologa Petra Hampla představuje milník v chápání příčin migrační krize a celkových kulturních, sociálních a ekonomických problémů, kterými západní civilizace prochází. To není jen názor autorových přátel, ale i řady intelektuálních kapacit. Kniha je psána tak, aby její čtení nebylo obtížnější než čtení běžného novinového komentáře. V každé kapitole čtenář najde odkazy na další literaturu, pokud by se chtěl některým tématem zabývat podrobněji. Poslední čtvrtina kniha je věnována scénářům dalšího vývoje a zejména konkrétním krokům, které mohou podnikat běžní občané, chtějí-li svou civilizaci účinně bránit.