Natalie Haynes

A Marie Claire Best Book of 2026 Exiled daughter, abandoned wife, vengeful mother. But is that where the truth lies? This is the story of Medea as you’ve never heard it before. Jason and his Argonauts set sail to find the Golden Fleece. The journey is filled with danger, and if Jason ever reaches the distant land he seeks, he faces almost certain death. Medea – priestess, witch, and daughter of the brutal king who jealously guards the fleece – has the power to save Jason's life. Will she betray her family and her home? Burning with desire for this stranger, as the gods intend, Medea chooses Jason over her kin. But their love is steeped in vengeance from the beginning, and no one – not even those closest to them – will be safe when their passion is spent . . . Based on the classic tragedy by Euripides, this is Medea as you’ve never seen her before . . .

''Haynes is the modern embodiment of the best of Homer'' – Radio TimesNo Friend To This House is an extraordinary reimagining of the myth of Medea from The Sunday Times bestselling author of Stone Blind, Natalie Haynes.This is what no one tells you, in the songs sung about Jason and the Argo. This part of his quest has been forgotten, by everyone but me . . .Jason and his Argonauts set sail to find the Golden Fleece. The journey is filled with danger, for him and everyone he meets. But if he ever reaches the distant land he seeks, he faces almost certain death.Medea – priestess, witch, and daughter of a brutal king – has the power to save the life of a stranger. Will she betray her family and her home, and what will she demand in return?Medea and Jason seize their one chance of a life together, as the gods intend. But their love is steeped in vengeance from the beginning, and no one – not even those closest to them – will be safe.Praise for Natalie Haynes:‘Witty, gripping, ruthless’ – Margaret Atwood on Stone Blind‘Fiercely feminist . . . A many-layered delight’ – The Guardian on A Thousand Ships‘Passionate and gripping’ – Madeline Miller on The Children of Jocasta

Takže pro smrtelníky jsme nestvůry. Protože umíme létat a jsme silné. Bojí se nás, proto nás nazývají takhle.Medúsa je jediná smrtelná bytost v rodině bohů. Vyrůstá u svých sester Gorgon a postupně si začíná uvědomovat, že je jediná, kdo se mění, a také jediná, komu lze ublížit. Vymezený čas smrtelníka navíc jejímu životu dodává na naléhavosti, jakou nikdo z jejích příbuzných nikdy nepozná.Když se Poseidón, bůh moří, dopustí v Athénině chrámu neodpustitelného činu, bohyně se pomstí na té, která se nemůže bránit – a navěky Medúsu promění. Místo vlasů se jí kolem hlavy kroutí hadi a její pohled dokáže změnit jakékoli živé stvoření v kámen. Je to ale schopnost, kterou nelze ovládat. Medúsa se proto nemůže na nic a nikoho podívat, aniž by mu nepřinesla zkázu. Je odsouzená k životu ve stínech a tmě.Dokud na svou výpravu za získáním Gorgoniny hlavy nevyrazí Perseus…

Takže pro smrtelníky jsme nestvůry. Protože umíme létat a jsme silné. Bojí se nás, proto nás nazývají takhle. Medúsa je jediná smrtelná bytost v rodině bohů. Vyrůstá u svých sester Gorgon a postupně si začíná uvědomovat, že je jediná, kdo se mění, a také jediná, komu lze ublížit. Vymezený čas smrtelníka navíc jejímu životu dodává na naléhavosti, jakou nikdo z jejích příbuzných nikdy nepozná. Když se Poseidón, bůh moří, dopustí v Athénině chrámu neodpustitelného činu, bohyně se pomstí na té, která se nemůže bránit – a navěky Medúsu promění. Místo vlasů se jí kolem hlavy kroutí hadi a její pohled dokáže změnit jakékoli živé stvoření v kámen. Je to ale schopnost, kterou nelze ovládat. Medúsa se proto nemůže na nic a nikoho podívat, aniž by mu nepřinesla zkázu. Je odsouzená k životu ve stínech a tmě. Dokud na svou výpravu za získáním Gorgoniny hlavy nevyrazí Perseus…

Žiadna vojna nie je len mužskou záležitosťou. Dotýka sa aj žien. A nie iba jednej či dvoch. A trójska vojna je príbehom mnohých žien… Keď sa Kreusa v jednu noc prebudí, zistí, že jej milované mesto pohltili plamene. Desať rokov zdanlivo nekonečných bojov medzi Grékmi a Trójanmi sa skončilo. Trója padla. Tento príbeh však nie je len o jednej žene, ale o všetkých ženách, ktorých život, lásku a súperenie navždy poznačila táto dlhá a tragická vojna. Dotýka sa všetkých trójskych žien, ktorých osudy teraz držia v rukách Gréci, nevynímajúc princeznú Amazoniek bojujúcu za svoje družky po boku Achilla, či grécku Penelopu, ktorá čaká na Odyseov návrat, až po tri bohyne, ktorých spor to všetko spustil – tieto príbehy konečne vystupujú z tieňa slávnych mužských hrdinov. Natalie Haynesová vo svojom románe Tisíc lodí prináša nový pohľad na jeden z najväčších epických príbehov, kde sa dievčatá, ženy a bohyne stávajú ústrednými postavami.

Toto nie je príbeh jednej ženy z plejády krásnych postáv gréckej mytológie. Je to príbeh všetkých žien, ktoré zasiahla trójska vojna... Uprostred noci sa Kreusa prebudí a s hrôzou zistí, že jej milované mesto pohlcujú plamene. Nemožné sa stalo skutočnosťou. Skončilo sa desať dlhých rokov neutíchajúcich bojov medzi Trójanmi a Grékmi, ktorí priplávali na tisícich lodiach, aby získali späť Helenu unesenú trójskym princom Paridom. Skúsení bojovníci, výkvet Grécka, roky obliehali mesto, no napokon ho nedobyli silou, ale Odyseovou prefíkanou ľsťou. Osud trójskych žien je spečatený – čaká ich násilie, smrť na úteku, v plameňoch alebo otroctvo. Víťazní Achájci sa o ne podelia ako o vojnovú korisť a odvlečú ich do svojich domovov. Vojnové šialenstvo zasiahne všetky, od kráľovnej Hekaby, jej dcér Polyxeny a Kassandry či nevesty Andromachy cez kráľovnú Amazoniek, ktorá padla v boji Achillovou rukou, až po vernú Penelopu, trpezlivo čakajúcu na Odyseov návrat. Pútavé rozprávanie odhaľuje smutné, tragické, dojímavé či hrdinské osudy žien, ktoré sa priamo či len vzdialene zúčastnili na legendárnej vojne. V knihe Tisíc lodí konečne dostávajú antické ženy, dievčatá a bohyne priestor, ktorý im v mýtoch patril od samého začiatku. Táto strhujúco, moderne a z čisto ženského pohľadu vyrozprávaná mozaika silných príbehov stavia do centra diania postavy, ktoré boli doteraz len vedľajšími figúrkami veľkých eposov, hoci právom majú v mytologickom svete nezastupiteľné miesto.

Az istenek nemzetségének egyetlen halandója, Medusza a legfiatalabb a gorgók között. A nővéreivel ellentétben ő megöregszik, megtapasztalja a változást, ereje gyengülését. Halandó élete olyan sürgető érzéssel tölti el, amelyet a családja soha nem fog megismerni. Amikor Poszeidón megbecsteleníti őt Athéné templomában, az istennő égtelen haragra gerjed a szentély megsértése miatt, és a fiatal nőn áll bosszút a tengeristen tettéért. Medusza haját tekergő kígyók váltják fel, egyetlen pillantása pedig minden élőlényt kővé változtathat, ezért örök magányra kárhoztatja magát. Egészen addig, amíg Perszeusz el nem indul egy végzetes küldetésre, hogy elhozza az elátkozott gorgó fejét...

Get ready to meet the goddesses, from the Sunday Times bestselling author of Stone Blind and Pandora's Jar, Natalie Haynes. These are the stories of the Greek goddesses. As fearsome, powerful and beloved as their male counterparts, it's time to look beyond the columns of a ruined temple to the awesome power within . . . We meet Hera, who, whilst most often known for enacting vicious, creative revenge on the women - mortal or otherwise - who catch the wandering eye of her husband Zeus, turns out not to be such a villain after all. We meet Demeter, a mother who will go to any lengths, no matter the cost, to retrieve her daughter Persephone from Hades' clutches. We'll be introduced to The Furies, three women who will literally go to the ends of the earth to enact bloody vengeance but who, surprisingly, are the goddesses who can teach us the most about the way we live now. Examining the role of these goddesses and more, Divine Might will change everything you thought you knew about our most ancient stories. Full of fire, fury and devotion, Natalie Haynes brings the divine women of Olympia kicking and screaming into the modern age.

Řecké mýty spolu s Homérovými eposy Ilias a Odyssea nesporně tvoří základ euroamerické kultury a jejich velké postavy jsme si zvykli vnímat přes zjednodušenou šablonu jejich výrazných vlastností: mazaný Odysseus, udatný Achilleus, věrná Penelopé.Natalie Haynes se s takovým viděním nespokojila a v knize Tisíc lodí nabízí mnohem plastičtější pohled. Jejími hrdiny nejsou po staletí opěvovaní chrabří rekové, ale jejich ženy, dcery a matky, do jejichž života válka zasáhla s nemenší silou.Dva tisíce let staré příběhy o statečnosti, zradě a pomstě dávají v autorčině podání hlas civilním obětem Trojské války, ale především nám je přibližují jako živoucí bytosti s přesvědčivými emocemi: ješitné bohyně hašteřící se o zlaté jablko, Penelopino rostoucí podráždění z manželovy nepřítomnosti, rezignovaná frustrace Kassandry, jejímž věštbám nikdo nevěří, ačkoli se pokaždé vyplní.Autorka ve své knize čerpá kromě Homéra také z mnoha méně známých dochovaných spisů, ale její převyprávění rozhodně netrpí pietní škrobeností – všechny postavy i motivy jejich jednání jsou velice současné, uvěřitelné, a především úžasně zábavné.

Řecké mýty spolu s Homérovými eposy Ilias a Odyssea nesporně tvoří základ euroamerické kultury a jejich velké postavy jsme si zvykli vnímat přes zjednodušenou šablonu jejich výrazných vlastností: mazaný Odysseus, udatný Achilleus, věrná Penelopé. Natalie Haynes se s takovým viděním nespokojila a v knize Tisíc lodí nabízí mnohem plastičtější pohled. Jejími hrdiny nejsou po staletí opěvovaní chrabří rekové, ale jejich ženy, dcery a matky, do jejichž života válka zasáhla s nemenší silou. Dva tisíce let staré příběhy o statečnosti, zradě a pomstě dávají v autorčině podání hlas civilním obětem Trojské války, ale především nám je přibližují jako živoucí bytosti s přesvědčivými emocemi: ješitné bohyně hašteřící se o zlaté jablko, Penelopino rostoucí podráždění z manželovy nepřítomnosti, rezignovaná frustrace Kassandry, jejímž věštbám nikdo nevěří, ačkoli se pokaždé vyplní. Autorka ve své knize čerpá kromě Homéra také z mnoha méně známých dochovaných spisů, ale její převyprávění rozhodně netrpí pietní škrobeností – všechny postavy i motivy jejich jednání jsou velice současné, uvěřitelné, a především úžasně zábavné.

Az istenek nemzetségének egyetlen halandó tagja, Medusza a legfiatalabb a gorgók közül. A nővéreivel ellentétben ő megtapasztalja az idő múlását, a változást, a gyengeséget és a sebezhetőséget. Halandó élete olyan sürgető érzéssel tölti el, amelyet a családja soha nem fog megismerni. Amikor Poszeidón megbecsteleníti őt Athéné templomában, az istennő éktelen haragra gerjed a szentély megsértése miatt, és a fiatal nőn áll bosszút a tengeristen tettéért. Medusza hajkoronáját tekergő kígyók váltják fel, és egyetlen pillantása bármely élőlényt kővé változtat, ezért magányra és önkéntes vakságra kárhoztatja magát. Mindeközben Perszeusz elindul egy végzetes küldetésre, hogy mindenen és mindenkin átgázolva elhozza az elátkozott gorgó fejét... A Women’s Prize for Fiction 2023 hosszú listájáról az Ezer hajó, a Kirké és a Klütaimnésztra rajongóinak. „Gyönyörű és megindító.” – Neil Gaiman. „Haynes mestere a szakmájának. Sikerül életet lehelnie a legősibb történeteinkbe.” – Telegraph. „Egyszerre metszően modern, mégis tele van régi bölcsességgel. A Medusza pillantása briliáns és lebilincselően olvasmányos kötet.” – The Guardian. „Egy jól ismert mítosz lendületes újramesélése, amely arra ösztönzi az olvasót, hogy elgondolkodjon, hogyan tükrözik a legendák a társadalom hiedelmeit, és hogyan alakítják mindezeket az elbeszélők.” – Washington Post. „Haynes Medusza mítoszát az áldozatok megszégyenítésének történetévé alakítja át ebben az éles hangú újragondolásban. […] Remekül érzékelteti Medusza sürgető létét halandó nőként a bosszúálló istenek között.” – Publishers Weekly. 

Smrteľníci nás považujú za príšery, lebo sme mocné a vieme lietať. Volajú nás tak, pretože sa nás boja. Medúza – obeť alebo skazonosná príšera? Medúza odmalička vyrastá v jaskyni na brehu mora so svojimi hrôzostrašnými sestrami Gorgonami, ktoré sa o ňu dojemne starajú. Na rozdiel od nich je totiž Medúza smrteľná, zraniteľná a krásna. Svojím pôvabom očarí vládcu mora Poseidóna, ktorý ju vystriehne v chráme bohyne Atény a tam sa jej zmocní. Pobúrená Aténa túži po pomste, ale Poseidón je príliš mocný súper, a tak si vyleje zlosť na nevinnej Medúze. Premení ju na obludu podobnú sestrám – zrazu má rozškľabenú tvár, ploský nos, tesáky, zvieracie uši, kovové krídla a namiesto vlasov veniec jedovatých zmijí. Jej najväčším prekliatím však je, že pri pohľade na ňu každý živý tvor skamenie. Z ohľaduplnosti k sestrám a k všetkému živému si Medúza zahalí tvár a utiahne sa do sveta tmy, samoty a utrpenia. Jej príbeh sa však ešte zďaleka nekončí – jedného dňa sa pri jaskyni objaví hrdina Perseus, poverený úlohou priniesť hlavu Gorgony... V tomto románe Haynesová mení tradičné chápanie Medúzy ako príšery, ktorá pohľadom mení smrteľníkov na kameň, a Persea ako hrdinu, ktorý zbavil svet nebezpečnej obludy. Vnáša empatiu a súcit do jedného z mnohých príbehov v histórii, kde mocný a vplyvný muž ublíži žene, ale za jeho útok obvinia, pranierujú a potrestajú jeho obeť. Haynesová oživuje a rekonštruuje mýtický príbeh a inšpiruje k zamysleniu nad hodnotami spoločnosti a postavením žien v nej.

SMRTEĽNÍCI NÁS POKLADAJÚ ZA PRÍŠERY, LEBO SME MOCNÉ A VIEME LIETAŤ. VOLAJÚ NÁS TAK, LEBO SA NÁS BOJA. Medúza – obeť alebo skazonosná príšera? Medúza odmalička vyrastá v jaskyni na brehu mora so svojimi hrôzostrašnými sestrami Gorgonami, ktoré sa o ňu dojemne starajú. Na rozdiel od nich je totiž Medúza smrteľná, zraniteľná a krásna. Svojím pôvabom očarí vládcu mora Poseidóna, ktorý ju vystriehne v chráme bohyne Atény a tam sa jej zmocní. Pobúrená Aténa túži po pomste, ale Poseidón je príliš mocný súper, a tak si vyleje zlosť na nevinnej Medúze. Premení ju na obludu podobnú sestrám – zrazu má rozškľabenú tvár, ploský nos, tesáky, zvieracie uši, kovové krídla a namiesto vlasov veniec jedovatých zmijí. Jej najväčším prekliatím však je, že pri pohľade na ňu každý živý tvor skamenie. Z ohľaduplnosti k sestrám a k všetkému živému si Medúza zahalí tvár a utiahne sa do sveta tmy, samoty a utrpenia. Jej príbeh sa však ešte zďaleka nekončí – jedného dňa sa pri jaskyni objaví hrdina Perseus, poverený úlohou priniesť hlavu Gorgony... V tomto románe Haynesová mení tradičné chápanie Medúzy ako príšery, ktorá pohľadom mení smrteľníkov na kameň, a Persea ako hrdinu, ktorý zbavil svet nebezpečnej obludy. Vnáša empatiu a súcit do jedného z mnohých príbehov v histórii, kde mocný a vplyvný muž ublíži žene, ale za jeho útok obvinia, pranierujú a potrestajú jeho obeť. Haynesová oživuje a rekonštruuje mýtický príbeh a inšpiruje k zamysleniu nad hodnotami spoločnosti a postavením žien v nej.

Medusa is the sole mortal in a family of gods. Growing up with her Gorgon sisters, she begins to realize that she is the only one who experiences change, the only one who can be hurt. When Poseidon commits an unforgiveable act against Medusa in the temple of Athene, the goddess takes her revenge where she can: on his victim. Medusa is changed forever - writhing snakes for hair and her gaze now turns any living creature to stone. She can look at nothing without destroying it. Desperate to protect her beloved sisters, Medusa condemns herself to a life of shadows. Until Perseus embarks upon a quest to fetch the head of a Gorgon . . .

Medusa is the sole mortal in a family of gods. Growing up with her Gorgon sisters, she begins to realize that she is the only one who experiences change, the only one who can be hurt. And her mortal lifespan gives her an urgency that her family will never know. When the sea god Poseidon commits an unforgivable act in the temple of Athene, the goddess takes her revenge where she can - and Medusa is changed forever. Writhing snakes replace her hair, and her gaze now turns any living creature to stone. The power cannot be controlled: Medusa can look at nothing without destroying it. She is condemned to a life of shadows and darkness. Until Perseus embarks upon a quest to fetch the head of a Gorgon . . .

Az Akhilleusz dala rajongóinak Ez nem egy vagy két nő története. Ez mindannyiuk története. Az éjszaka közepén Aineiasz felesége, Kreúsza arra ébred, hogy szeretett városa, Trója lángokban áll. A tíz éve tartó háborúnak vége, a görögök győztek. Az asszony kétségbeesetten próbál menekülni a tűz elől, hogy elérje a városkaput, és reményei szerint találkozzon kedves férjével és kicsi fiával. Az utcákat azonban már ellepték a görög katonák. Vajon sikerül Kreúszának elkerülnie őket… és a végzetét? Mindenki hallott már a trójai háborúról. Azt azonban jóval kevesebben tudják, mi lett a sorsuk azoknak a lányoknak, nőknek és asszonyoknak, akikre általában az események mellékszereplőiként gondolunk. Mi várt rájuk a háború után? Miért küzdött meg az amazon hercegnő Akhilleusszal? Hogyan cselezte ki Pénelopeia a férje trónjára áhítozó kérőit? Az Ezer hajó az ő szemszögükből meséli el a nyugati világ egyik legnagyszerűbb és legmeghatóbb történetét.