Natalie Haynes
autor
Ezer hajó
Az Akhilleusz dala rajongóinak Ez nem egy vagy két nő története. Ez mindannyiuk története. Az éjszaka közepén Aineiasz felesége, Kreúsza arra ébred, hogy szeretett városa, Trója lángokban áll.
A tíz éve tartó háborúnak vége, a görögök győztek. Az asszony kétségbeesetten próbál menekülni a tűz elől, hogy elérje a városkaput, és reményei szerint találkozzon kedves férjével és kicsi fiával. Az utcákat azonban már ellepték a görög katonák. Vajon sikerül Kreúszának elkerülnie őket… és a végzetét? Mindenki hallott már a trójai háborúról. Azt azonban jóval kevesebben tudják, mi lett a sorsuk azoknak a lányoknak, nőknek és asszonyoknak, akikre általában az események mellékszereplőiként gondolunk. Mi várt rájuk a háború után? Miért küzdött meg az amazon hercegnő Akhilleusszal? Hogyan cselezte ki Pénelopeia a férje trónjára áhítozó kérőit? Az Ezer hajó az ő szemszögükből meséli el a nyugati világ egyik legnagyszerűbb és legmeghatóbb történetét.
Stone Blind
Medusa is the sole mortal in a family of gods. Growing up with her Gorgon sisters, she begins to realize that she is the only one who experiences change, the only one who can be hurt. And her mortal lifespan gives her an urgency that her family will never know.
When the sea god Poseidon commits an unforgivable act in the temple of Athene, the goddess takes her revenge where she can - and Medusa is changed forever. Writhing snakes replace her hair, and her gaze now turns any living creature to stone. The power cannot be controlled: Medusa can look at nothing without destroying it. She is condemned to a life of shadows and darkness.
Until Perseus embarks upon a quest to fetch the head of a Gorgon . . .
Medúzin príbeh
SMRTEĽNÍCI NÁS POKLADAJÚ ZA PRÍŠERY, LEBO SME MOCNÉ A VIEME LIETAŤ. VOLAJÚ NÁS TAK, LEBO SA NÁS BOJA.
Medúza – obeť alebo skazonosná príšera? Medúza odmalička vyrastá v jaskyni na brehu mora so
svojimi hrôzostrašnými sestrami Gorgonami, ktoré sa o ňu dojemne starajú. Na rozdiel od nich je
totiž Medúza smrteľná, zraniteľná a krásna. Svojím pôvabom očarí vládcu mora Poseidóna, ktorý ju
vystriehne v chráme bohyne Atény a tam sa jej zmocní.
Pobúrená Aténa túži po pomste, ale Poseidón je príliš mocný súper, a tak si vyleje zlosť na nevinnej
Medúze. Premení ju na obludu podobnú sestrám – zrazu má rozškľabenú tvár, ploský nos, tesáky,
zvieracie uši, kovové krídla a namiesto vlasov veniec jedovatých zmijí. Jej najväčším prekliatím však
je, že pri pohľade na ňu každý živý tvor skamenie. Z ohľaduplnosti k sestrám a k všetkému živému
si Medúza zahalí tvár a utiahne sa do sveta tmy, samoty a utrpenia.
Jej príbeh sa však ešte zďaleka nekončí – jedného dňa sa pri jaskyni objaví hrdina Perseus,
poverený úlohou priniesť hlavu Gorgony...
V tomto románe Haynesová mení tradičné chápanie Medúzy ako príšery, ktorá pohľadom mení
smrteľníkov na kameň, a Persea ako hrdinu, ktorý zbavil svet nebezpečnej obludy.
Vnáša empatiu a súcit do jedného z mnohých príbehov v histórii, kde mocný a vplyvný muž ublíži
žene, ale za jeho útok obvinia, pranierujú a potrestajú jeho obeť. Haynesová oživuje a
rekonštruuje mýtický príbeh a inšpiruje k zamysleniu nad hodnotami spoločnosti a postavením
žien v nej.
dostupné aj ako:
Stone Blind
Medusa is the sole mortal in a family of gods. Growing up with her Gorgon sisters, she begins to realize that she is the only one who experiences change, the only one who can be hurt.
When Poseidon commits an unforgiveable act against Medusa in the temple of Athene, the goddess takes her revenge where she can: on his victim. Medusa is changed forever - writhing snakes for hair and her gaze now turns any living creature to stone. She can look at nothing without destroying it.
Desperate to protect her beloved sisters, Medusa condemns herself to a life of shadows. Until Perseus embarks upon a quest to fetch the head of a Gorgon . . .
Medúzin príbeh
Smrteľníci nás považujú za príšery, lebo sme mocné a vieme lietať. Volajú nás tak, pretože sa nás boja. Medúza – obeť alebo skazonosná príšera? Medúza odmalička vyrastá v jaskyni na brehu mora so svojimi hrôzostrašnými sestrami Gorgonami, ktoré sa o ňu dojemne starajú. Na rozdiel od nich je totiž Medúza smrteľná, zraniteľná a krásna. Svojím pôvabom očarí vládcu mora Poseidóna, ktorý ju vystriehne v chráme bohyne Atény a tam sa jej zmocní. Pobúrená Aténa túži po pomste, ale Poseidón je príliš mocný súper, a tak si vyleje zlosť na nevinnej Medúze. Premení ju na obludu podobnú sestrám – zrazu má rozškľabenú tvár, ploský nos, tesáky, zvieracie uši, kovové krídla a namiesto vlasov veniec jedovatých zmijí. Jej najväčším prekliatím však je, že pri pohľade na ňu každý živý tvor skamenie. Z ohľaduplnosti k sestrám a k všetkému živému si Medúza zahalí tvár a utiahne sa do sveta tmy, samoty a utrpenia. Jej príbeh sa však ešte zďaleka nekončí – jedného dňa sa pri jaskyni objaví hrdina Perseus, poverený úlohou priniesť hlavu Gorgony...
V tomto románe Haynesová mení tradičné chápanie Medúzy ako príšery, ktorá pohľadom mení smrteľníkov na kameň, a Persea ako hrdinu, ktorý zbavil svet nebezpečnej obludy. Vnáša empatiu a súcit do jedného z mnohých príbehov v histórii, kde mocný a vplyvný muž ublíži žene, ale za jeho útok obvinia, pranierujú a potrestajú jeho obeť. Haynesová oživuje a rekonštruuje mýtický príbeh a inšpiruje k zamysleniu nad hodnotami spoločnosti a postavením žien v nej.
Na stiahnutie
18,95 €
dostupné aj ako:
Tisíc lodí: Hrdinky Tróje
Řecké mýty spolu s Homérovými eposy Ilias a Odyssea nesporně tvoří základ euroamerické kultury a jejich velké postavy jsme si zvykli vnímat přes zjednodušenou šablonu jejich výrazných vlastností: mazaný Odysseus, udatný Achilleus, věrná Penelopé.
Natalie Haynes se s takovým viděním nespokojila a v knize Tisíc lodí nabízí mnohem plastičtější pohled. Jejími hrdiny nejsou po staletí opěvovaní chrabří rekové, ale jejich ženy, dcery a matky, do jejichž života válka zasáhla s nemenší silou.
Dva tisíce let staré příběhy o statečnosti, zradě a pomstě dávají v autorčině podání hlas civilním obětem Trojské války, ale především nám je přibližují jako živoucí bytosti s přesvědčivými emocemi: ješitné bohyně hašteřící se o zlaté jablko, Penelopino rostoucí podráždění z manželovy nepřítomnosti, rezignovaná frustrace Kassandry, jejímž věštbám nikdo nevěří, ačkoli se pokaždé vyplní.
Autorka ve své knize čerpá kromě Homéra také z mnoha méně známých dochovaných spisů, ale její převyprávění rozhodně netrpí pietní škrobeností – všechny postavy i motivy jejich jednání jsou velice současné, uvěřitelné, a především úžasně zábavné.
Tisíc lodí
Řecké mýty spolu s Homérovými eposy Ilias a Odyssea nesporně tvoří základ euroamerické kultury a jejich velké postavy jsme si zvykli vnímat přes zjednodušenou šablonu jejich výrazných vlastností: mazaný Odysseus, udatný Achilleus, věrná Penelopé.Natalie Haynes se s takovým viděním nespokojila a v knize Tisíc lodí nabízí mnohem plastičtější pohled. Jejími hrdiny nejsou po staletí opěvovaní chrabří rekové, ale jejich ženy, dcery a matky, do jejichž života válka zasáhla s nemenší silou.Dva tisíce let staré příběhy o statečnosti, zradě a pomstě dávají v autorčině podání hlas civilním obětem Trojské války, ale především nám je přibližují jako živoucí bytosti s přesvědčivými emocemi: ješitné bohyně hašteřící se o zlaté jablko, Penelopino rostoucí podráždění z manželovy nepřítomnosti, rezignovaná frustrace Kassandry, jejímž věštbám nikdo nevěří, ačkoli se pokaždé vyplní.Autorka ve své knize čerpá kromě Homéra také z mnoha méně známých dochovaných spisů, ale její převyprávění rozhodně netrpí pietní škrobeností – všechny postavy i motivy jejich jednání jsou velice současné, uvěřitelné, a především úžasně zábavné.
Na stiahnutie
15,64 €
The Children of Jocasta
In The Children of Jocasta, Natalie Haynes takes a fresh perspective on an ancient story, reimagining in gripping prose how the Oedipus and Antigone stories would look if the oft-overlooked female characters took centre stage. Retelling the myth to reveal a new side of an ancient story . . . My siblings and I have grown up in a cursed house, children of cursed parents . . . Jocasta is just fifteen when she is told that she must marry the King of Thebes, an old man she has never met. Her life has never been her own, and nor will it be, unless she outlives her strange, absent husband. Ismene is the same age when she is attacked in the palace she calls home. Since the day of her parents' tragic deaths a decade earlier, she has always longed to feel safe with the family she still has. But with a single act of violence, all that is about to change. With the turn of these two events, a tragedy is set in motion. But not as you know it.
Vypredané
20,43 €
21,50 €
A Thousand Ships
Shortlisted for the Women's Prize for Fiction 2020
One of the Guardian's and TLS's 'Best Books of 2019'
In A Thousand Ships, broadcaster and classicist Natalie Haynes retells the story of the Trojan War from an all-female perspective, for fans of Madeline Miller and Pat Barker.
This was never the story of one woman, or two. It was the story of them all . . .
In the middle of the night, a woman wakes to find her beloved city engulfed in flames. Ten seemingly endless years of conflict between the Greeks and the Trojans are over. Troy has fallen.
From the Trojan women whose fates now lie in the hands of the Greeks, to the Amazon princess who fought Achilles on their behalf, to Penelope awaiting the return of Odysseus, to the three goddesses whose feud started it all, these are the stories of the women embroiled in the legendary war.
Powerfully told from an all-female perspective, in A Thousand Ships Natalie Haynes puts the women, girls and goddesses at the centre of the story.
'With her trademark passion, wit, and fierce feminism, Natalie Haynes gives much-needed voice to the silenced women of the Trojan War' - Madeline Miller, author of Circe
'A gripping feminist masterpiece' Deborah Frances-White, The Guilty Feminist
Pandoras Jar
The Greek myths are among the world's most important cultural building blocks and they have been retold many times, but rarely do they focus on the remarkable women at the heart of these ancient stories.
Stories of gods and monsters are the mainstay of epic poetry and Greek tragedy, from Homer to Aeschylus, Sophocles and Euripides, from the Trojan War to Jason and the Argonauts. And still, today, a wealth of novels, plays and films draw their inspiration from stories first told almost three thousand years ago. But modern tellers of Greek myth have usually been men, and have routinely shown little interest in telling women's stories. And when they do, those women are often painted as monstrous, vengeful or just plain evil. But Pandora - the first woman, who according to legend unloosed chaos upon the world - was not a villain, and even Medea and Phaedra have more nuanced stories than generations of retellings might indicate.
Now, in Pandora's Jar: Women in the Greek Myths, Natalie Haynes - broadcaster, writer and passionate classicist - redresses this imbalance. Taking Pandora and her jar (the box came later) as the starting point, she puts the women of the Greek myths on equal footing with the menfolk. After millennia of stories telling of gods and men, be they Zeus or Agamemnon, Paris or Odysseus, Oedipus or Jason, the voices that sing from these pages are those of Hera, Athena and Artemis, and of Clytemnestra, Jocasta, Eurydice and Penelope.
The Children of Jocasta
From Natalie Haynes, the Women's Prize shortlisted author of A Thousand Ships, comes The Children of Jocasta, a retelling of Oedipus and Antigone from the perspectives of the women the myths overlooked.
My siblings and I have grown up in a cursed house, children of cursed parents . . .
Jocasta is just fifteen when she is told that she must marry the King of Thebes, an old man she has never met. Her life has never been her own, and nor will it be, unless she outlives her strange, absent husband.
Ismene is the same age when she is attacked in the palace she calls home. Since the day of her parents' tragic deaths a decade earlier, she has always longed to feel safe with the family she still has. But with a single act of violence, all that is about to change.
With the turn of these two events, a tragedy is set in motion. But not as you know it.
'Haynes balances a fresh take on the material . . . giving new voice to the often-overlooked but fascinating Jocasta and Ismene.' - Madeline Miller, author of Circe.
Lacná kniha Ezer hajó (-50%)
Az Akhilleusz dala rajongóinak Ez nem egy vagy két nő története. Ez mindannyiuk története. Az éjszaka közepén Aineiasz felesége, Kreúsza arra ébred, hogy szeretett városa, Trója lángokban áll.
A tíz éve tartó háborúnak vége, a görögök győztek. Az asszony kétségbeesetten próbál menekülni a tűz elől, hogy elérje a városkaput, és reményei szerint találkozzon kedves férjével és kicsi fiával. Az utcákat azonban már ellepték a görög katonák. Vajon sikerül Kreúszának elkerülnie őket… és a végzetét? Mindenki hallott már a trójai háborúról. Azt azonban jóval kevesebben tudják, mi lett a sorsuk azoknak a lányoknak, nőknek és asszonyoknak, akikre általában az események mellékszereplőiként gondolunk. Mi várt rájuk a háború után? Miért küzdött meg az amazon hercegnő Akhilleusszal? Hogyan cselezte ki Pénelopeia a férje trónjára áhítozó kérőit? Az Ezer hajó az ő szemszögükből meséli el a nyugati világ egyik legnagyszerűbb és legmeghatóbb történetét.
Vypredané
8,86 €
17,71 €
dostupné aj ako:
Divine Might
In Divine Might Natalie Haynes, author of the bestselling Pandora’s Jar, returns to the world of Greek myth and this time she examines the role of the goddesses.
We meet Athene, who sprang fully formed from her father’s head: goddess of war and wisdom, guardian of Athens. We run with Artemis, goddess of hunting and protector of young girls (apart from those she decides she wants as a sacrifice). Here is Aphrodite, goddess of sex and desire – there is no deity more determined and able to make you miserable if you annoy her. And then there’s the queen of all the Olympian gods: Hera, Zeus’s long-suffering wife, whose jealousy of his dalliances with mortals, nymphs and goddesses lead her to wreak elaborate, vicious revenge on those who have wronged her.
We also meet Demeter, goddess of agriculture and mother of the kidnapped Persephone, we sing the immortal song of the Muses and we warm ourselves with Hestia, goddess of the hearth and sacrificial fire. The Furies carry flames of another kind – black fires of vengeance for those who incur their wrath.
These goddesses are as mighty, revered and destructive as their male counterparts. Isn’t it time we looked beyond the columns of a ruined temple to the awesome power within?
