Pavel Helan

Mám naději, že díky tomuto počinu si někteří moji mladší přátelé možná poprvé v životě dobrovolně pročtou evangelia – a třeba časem objeví krásu a hloubku Božího slova v solidním překladu. Ale i kdyby ne, studium Mega dobré zprávy v rodinách, kdy se rodiče a prarodiče nechají pokorně poučovat a osvěcovat od svých teenagerů, může přinést spoustu legrace i cenné mezigenerační sblížení. (z úvodu autora) Pavel Helan (nar. 1979 v Brně) vystudoval krajinné inženýrství na VŠ lesnické, ale stal se z něj oblíbený písničkář a občas i „bavič“ či moderátor společenských akcí. Koncertuje po celé České republice i na Slovensku a mívá velmi různorodé publikum: poslouchají ho snad všechny generace, od dětí až po seniory. Překlad vybraných příběhů z evangelií do jazyka generace Z je jeho literární prvotinou.

Edice přináší relativně nedávno zpřístupněné dokumenty z fondů Historického archivu Státního sekretariátu Svatého stolce. Předkládá kompletní soubor materiálů z jednání Kongregace pro mimořádné církevní záležitosti týkající se Československa v letech 19291931. Jedná se o dobu, kdy byl v Praze apoštolským nunciem Pietro Ciriaci, jenž významně přispěl k obnovení narušených československo-vatikánských vztahů. Publikované texty přibližují okolnosti odstoupení pražského arcibiskupa Františka Kordače či složitá jednání o realizaci dohod stanovených smlouvou modus vivendi. Materiály, dokumentující postoj Svatého stolce k československým událostem přelomu dvacátých a třicátých let 20. století, poskytují další zpřesňující pohled na diplomatické, politické i církevní dějiny. Dokumenty, publikované v originálním, převážně italském jazyce, jsou opatřeny rozsáhlou českou anotací a podrobným poznámkovým aparátem.

Kniha přibližuje na základě bohatého a z velké části dosud nevyužitého pramenného materiálu československo-vatikánské vztahy v éře pražského nuncia Pietra Ciriaiciho v letech 19281933. Činnost tohoto zkušeného vatikánského hodnostáře v Československu znamenala výrazný pokrok ve vzájemných vztazích. Ciriaci se v roce 1927 zasloužil o urovnání konfliktu způsobeného oficiálními oslavami Jana Husa 6. července 1925 a přispěl k uzavření modu vivendi počátkem roku 1928. Svou pozornost nuncius zaměřil na církevní poměry, zejména na situaci v pražské arcidiecézi. Jeho kritika pražského arcibiskupa Františka Kordače a stupňující se vzájemná animozita vyústily v nucený arcibiskupův odchod v létě 1931. Československo-vatikánské vztahy ani po uzavření modu vivendi nebyly prosty pnutí, avšak Ciriaci dokázal až do září 1933 jako pragmatický a zkušený diplomat úspěšně vyjednávat se státními autoritami. Jeho důležitým úkolem bylo plnění dohod stanovených modem vivendi, jenž nebyl kvůli protichůdnosti požadavků zainteresovaných církevních i světských subjektů zdaleka jednoduchý. Nadějný posun v řešení byl přerušen aférou, k níž došlo v souvislosti s tzv. Pribinovými oslavami konanými v Nitře v srpnu 1933. Ciriaciho diplomatický přešlap, jenž následoval, vedl k předčasnému odchodu apoštolského nuncia z Československa. Analýza naznačených témat přináší nové a zpřesňující informace, které jsou zasazeny do kontextu československých církevních, politických a diplomatických dějin v období první Československé republiky.

Kritická edice přináší dokumenty týkající se československo-vatikánských vztahů v letech 1928-1934, kdy v Praze působil jako apoštolský nuncius Pietro Ciriaci. Po roce 1925, kdy nastalo výrazné zhoršení vzájemných československo-vatikánských vztahů, významně přispěl k jejich obnovení a uzavření modu vivendi. Publikované dokumenty zachycují obtížná vyjednávání o aplikaci modu vivendi, okolnosti odchodu arcibiskupa Františka Kordače či vnitropolitický konflikt související s Pribinovými oslavami v Nitře v roce 1933. Ten a následná mediální kampaň přispěly k nunciovu odchodu ze země a vyvolaly další vzájemné napětí. Kromě materiálů z českých a slovenských archivů edice obsahuje dokumenty z fondů Vatikánského apoštolského archivu a Historického archivu Státního sekretariátu Svatého stolce. Materiály, dokumentující postoj Svatého stolce k československým událostem přelomu dvacátých a třicátých let 20. století, poskytují další, zpřesňující pohled na diplomatické, politické i církevní dějiny.

Benito Mussolini je jedním z nejznámějších diktátorů 20. století. V českém prostředí je obecná znalost o něm zaměřena téměř výhradně na jeho činnost až od druhé poloviny 30. let a jeho vztah k českým zemím před jeho nástupem k moci v roce 1922 je pak věcí zcela neznámou. Tato publikace se snaží být doplněním této historické mezery. Kniha pojednává o Mussoliniho mládí se zaměřením na jeho literární a žurnalistickou činnost.