Hella Haasse

Mladý Holanďan Rudolf Kerkhoven přijíždí po studiích na vysoké škole za rodiči a přáteli do Indonésie, nakonec se tu usadí, ožení se a prožije v tomto exotickém prostředí celý život. Při líčení bohatých životních osudů svých hrdinů autorka čerpala inspiraci nejen z vlastní zkušenosti, neboť dětství a mládí strávila v Indonésii, ale i z archivu své rodiny, takže v románu jsou mnohé autobiografické prvky, barvité líčení divoké tropické přírody a romantika světa osadníků a domorodců, který již neexistuje.

Román Nebezpečné známosti priniesol svojmu autorovi, francúzskemu spisovateľovi de Laclosovi povesť libertína a cynika. Hlavná hrdinka, mondénna kráska z vysokej spoločnosti, je odvtedy prototypom chladnej a vypočítavej beštie. Hella S. Haasse, súčasná holandská spisovateľka, využila fakt, že na konci originálu markíza de Merteuil utiekla do Holandska, a svojrázne rozvíja jej ďalšie osudy. Vedie so slávnou románovou postavou (ktorá sa stala aj hrdinkou Formanovho filmu Valmont) korešpondenciu, v ktorej prebleskuje minulosť, a zároveň aj dnešný pohľad na niekdajšiu spoločnosť, jej atmosféru a vyprázdnené vzťahy medzi mužmi a ženami. Ukážka: Sama seba sa pýtam, či je pre ženu možné vydobyť si miesto v análoch dejín inak než tým, že šokuje svojich súčasníkov. Žena, ktorá chce, aby si ju zapamätali, sa zrejme musí správať nápadne, dokonca aj keď sa tým odchyľuje od normy. Dobré ženy z dejín sú bezmenné, inými slovami, nevyskytujú sa v kronikách, iba ak ich vyhlásili za sväté, tak ako Alžbetu Durínsku, alebo pokiaľ boli matkami svätcov či slávnych mužov, ako napríklad Monika, matka Svätého Augustína, alebo Helena, ktorá darovala život Konštantínovi Veľkému (a ako sa traduje, objavila miesto, kde stál Kríž) alebo boli družkami hrdinov a kráľov a to najlepšie, čo o nich možno povedať, sa zhoduje s obsahom známych veršov o bitke pri Maratóne, venovaných Lakedaemončanom, totiž že poslúchali zákony. Ak má žena rozum a silnú vôľu (a pritom jej nápadne chýba bežná príťažlivosť nášho pohlavia), vtedy ju chvália, no pochybujú o jej ženskosti.

Nachdem sie über ein Jahr durch Europa getrampt war, kommt Xenia (griechisch: die Fremde) zurück nach Amsterdam. Sie sucht ihre Freunde Daan und Alma, mit denen sie früher zusammengewohnt hat. Daan trifft sie bereits auf dem Bahnhof, wo er sich sein essen aus den Papierkörben sammelt, und Alma, das ehemalige Fotomodell, ist inzwischen im Prostituiertenmilieu verschwunden. Ein alter Mann nimmt die verzweifelte Xenia in sein Haus auf, eine einzigartige Freundschaft über Generationen hinweg entwickelt sich. Aber Xenia sucht weiter nach ihrer Freundin und macht sich auf nach dorthin, wo sie am liebsten ist: unterwegs.

Zavítejte do Nizozemské Indie v klasickém díle nizozemské literatury. Kniha začíná legendární větou „Urug byl můj kamarád“ a na jejích stránkách ožívá idylické dětství dvou chlapců, kteří oba v čase před druhou světovou válkou vyrůstali na plantážích v pohoří Preanger na Jávě. Popisuje se v ní ale i tragická událost, díky níž se začali posléze navzájem odcizovat, až se nakonec jejich životy rozešly úplně. Na pozadí soukromého příběhu se promítají události, během nichž se bývalá kolonie stala samostatnou zemí. Haasseová však zároveň s obrazem koloniální společnosti a slepoty kolonistů k domorodcům, vykresluje i obecně platné podobenství o tom, že naši bližní pro nás zůstávají záhadou.

Román Nebezpečné známosti priniesol svojmu autorovi, francúzskemu spisovateľovi de Laclosovi povesť libertína a cynika. Hlavná hrdinka, mondénna kráska z vysokej spoločnosti, je odvtedy prototypom chladnej a vypočítavej beštie. Hella S. Haasse, súčasná holandská spisovateľka, využila fakt, že na konci originálu markíza de Merteuil utiekla do Holandska, a svojrázne rozvíja jej ďalšie osudy. Vedie so slávnou románovou postavou (ktorá sa stala aj hrdinkou Formanovho filmu Valmont) korešpondenciu, v ktorej prebleskuje minulosť, a zároveň aj dnešný pohľad na niekdajšiu spoločnosť, jej atmosféru a vyprázdnené vzťahy medzi mužmi a ženami. Ukážka: Sama seba sa pýtam, či je pre ženu možné vydobyť si miesto v análoch dejín inak než tým, že šokuje svojich súčasníkov. Žena, ktorá chce, aby si ju zapamätali, sa zrejme musí správať nápadne, dokonca aj keď sa tým odchyľuje od normy. Dobré ženy z dejín sú bezmenné, inými slovami, nevyskytujú sa v kronikách, iba ak ich vyhlásili za sväté, tak ako Alžbetu Durínsku, alebo pokiaľ boli matkami svätcov či slávnych mužov, ako napríklad Monika, matka Svätého Augustína, alebo Helena, ktorá darovala život Konštantínovi Veľkému (a ako sa traduje, objavila miesto, kde stál Kríž) alebo boli družkami hrdinov a kráľov a to najlepšie, čo o nich možno povedať, sa zhoduje s obsahom známych veršov o bitke pri Maratóne, venovaných Lakedaemončanom, totiž že poslúchali zákony. Ak má žena rozum a silnú vôľu (a pritom jej nápadne chýba bežná príťažlivosť nášho pohlavia), vtedy ju chvália, no pochybujú o jej ženskosti.

Mladý Holanďan Rudolf Kerkhoven přijíždí po studiích na vysoké škole za rodiči a přáteli do Indonésie, nakonec se tu usadí, ožení se a prožije v tomto exotickém prostředí celý život. Při líčení bohatých životních osudů svých hrdinů autorka čerpala inspiraci nejen z vlastní zkušenosti, neboť dětství a mládí strávila v Indonésii, ale i z archivu své rodiny, takže v románu jsou mnohé autobiografické prvky, barvité líčení divoké tropické přírody a romantika světa osadníků a domorodců, který již neexistuje.