Joseph Heller strana 3 z 5

Starověký příběh, moderní příběh, milostný příběh. Román o dospívání a stárnutí, o mužích a ženách, o otcích a synech, o člověku a Bohu.

HLAVA XXII, první dílo Josepha Hellera (1923-1999), autorův dnes již klasický válečný román, je zároveň jeho dílem nejslavnějším. Fenomenální úspěch, který mu otevřel cestu k velké spisovatelské kariéře, si tato kniha vydobyla groteskně absurdním popisem osudů hlavního hrdiny Yossariana a jeho bombardovací letky, napadající se střídavým úspěchem různá italská města, a především nelítostně kritickým zobrazením vojenské mašinérie, představované cynickými, ale o to ctižádostivějšími a bezohlednějšími představiteli velitelského sboru. Heller vychází ze svých vlastních válečných zkušeností a v této próze, svým duchem vzdáleně příbuzné Haškovým "Osudům dobrého vojáka Švejka", předznamenal pacifistické postoje, jež pak v Americe především u mladé generace o pár let později naplno probudila vietnamská válka. Michael Rittstein (1949) je malíř, grafik, ilustrátor a vedoucí pedagog ateliéru malby AVU Praha. Jeho celoživotní návraty ke grotesce, sarkastické a ironické pohledy vtipně glosující ten nejobyčejnější všednodenní život, jsou malovány s barokním rozmachem bravurního koloristy, zároveň s lehkostí rozeného kreslíře – vypravěče, pro kterého monumentalita není dána formátem. Získal několik ocenění, včetně za Nejkrásnější knihu a za výtvarnou práci na filmu.

HLAVA XXII, první dílo Josepha Hellera (1923-1999), autorův dnes již klasický válečný román, je zároveň jeho dílem nejslavnějším. Fenomenální úspěch, který mu otevřel cestu k velké spisovatelské kariéře, si tato kniha vydobyla groteskně absurdním popisem osudů hlavního hrdiny Yossariana a jeho bombardovací letky, napadající se střídavým úspěchem různá italská města, a především nelítostně kritickým zobrazením vojenské mašinérie, představované cynickými, ale o to ctižádostivějšími a bezohlednějšími představiteli velitelského sboru. Heller vychází ze svých vlastních válečných zkušeností a v této próze, svým duchem vzdáleně příbuzné Haškovým "Osudům dobrého vojáka Švejka", předznamenal pacifistické postoje, jež pak v Americe především u mladé generace o pár let později naplno probudila vietnamská válka. Michael Rittstein (1949) je malíř, grafik, ilustrátor a vedoucí pedagog ateliéru malby AVU Praha. Jeho celoživotní návraty ke grotesce, sarkastické a ironické pohledy vtipně glosující ten nejobyčejnější všednodenní život, jsou malovány s barokním rozmachem bravurního koloristy, zároveň s lehkostí rozeného kreslíře – vypravěče, pro kterého monumentalita není dána formátem. Získal několik ocenění, včetně za Nejkrásnější knihu a za výtvarnou práci na filmu.

HLAVA XXII, první dílo Josepha Hellera (1923-1999), autorův dnes již klasický válečný román, je zároveň jeho dílem nejslavnějším. Fenomenální úspěch, který mu otevřel cestu k velké spisovatelské kariéře, si tato kniha vydobyla groteskně absurdním popisem osudů hlavního hrdiny Yossariana a jeho bombardovací letky, napadající se střídavým úspěchem různá italská města, a především nelítostně kritickým zobrazením vojenské mašinérie, představované cynickými, ale o to ctižádostivějšími a bezohlednějšími představiteli velitelského sboru. Heller vychází ze svých vlastních válečných zkušeností a v této próze, svým duchem vzdáleně příbuzné Haškovým "Osudům dobrého vojáka Švejka", předznamenal pacifistické postoje, jež pak v Americe především u mladé generace o pár let později naplno probudila vietnamská válka. Oldřich Kulhánek (1940) je malíř, grafik, ilustrátor, scénograf a pedagog. Získal celou řadu prestižních cen, je zastoupen v mnoha světových galeriích a sbírkách. V roce 1995 hostoval na University of Houston-Clear Lake v Texasu. Je autorem grafické podoby současných českých bankovek a vytvořil mnoho českých poštovních známek, včetně s portrétem prezidenta Václava Klause.

HLAVA XXII, první dílo Josepha Hellera (1923-1999), autorův dnes již klasický válečný román, je zároveň jeho dílem nejslavnějším. Fenomenální úspěch, který mu otevřel cestu k velké spisovatelské kariéře, si tato kniha vydobyla groteskně absurdním popisem osudů hlavního hrdiny Yossariana a jeho bombardovací letky, napadající se střídavým úspěchem různá italská města, a především nelítostně kritickým zobrazením vojenské mašinérie, představované cynickými, ale o to ctižádostivějšími a bezohlednějšími představiteli velitelského sboru. Heller vychází ze svých vlastních válečných zkušeností a v této próze, svým duchem vzdáleně příbuzné Haškovým "Osudům dobrého vojáka Švejka", předznamenal pacifistické postoje, jež pak v Americe především u mladé generace o pár let později naplno probudila vietnamská válka. Jiří Anderle (1936) je malíř a grafik. V desítkách grafických a obrazových cyklů naléhavě a působivě vyjadřuje existenciální úzkost člověka jak konkrétní (válka), tak i obecnou, nadčasovou (stárnutí, samota). Počet Anderleho samostatných výstav v celém světě se blíží stovce, tam také získal okolo čtyřiceti cen. Je zastoupen například v newyorském Metropolitním muzeu jako jediný český umělec, jehož grafické dílo je vystaveno v jednom sále společně s Rembrandtem, Dürerem, Matissem a Picassem.

HLAVA XXII, první dílo Josepha Hellera (1923-1999), autorův dnes již klasický válečný román, je zároveň jeho dílem nejslavnějším. Fenomenální úspěch, který mu otevřel cestu k velké spisovatelské kariéře, si tato kniha vydobyla groteskně absurdním popisem osudů hlavního hrdiny Yossariana a jeho bombardovací letky, napadající se střídavým úspěchem různá italská města, a především nelítostně kritickým zobrazením vojenské mašinérie, představované cynickými, ale o to ctižádostivějšími a bezohlednějšími představiteli velitelského sboru. Heller vychází ze svých vlastních válečných zkušeností a v této próze, svým duchem vzdáleně příbuzné Haškovým "Osudům dobrého vojáka Švejka", předznamenal pacifistické postoje, jež pak v Americe především u mladé generace o pár let později naplno probudila vietnamská válka. Jiří Anderle (1936) je malíř a grafik. V desítkách grafických a obrazových cyklů naléhavě a působivě vyjadřuje existenciální úzkost člověka jak konkrétní (válka), tak i obecnou, nadčasovou (stárnutí, samota). Počet Anderleho samostatných výstav v celém světě se blíží stovce, tam také získal okolo čtyřiceti cen. Je zastoupen například v newyorském Metropolitním muzeu jako jediný český umělec, jehož grafické dílo je vystaveno v jednom sále společně s Rembrandtem, Dürerem, Matissem a Picassem.

Joseph Heller első regénye korszakalkotó, groteszk, mégis zseniálisan ábrázolja a háborút. A háborút, mint őrült gépezetet, amelyben mindenki őrülten viselkedik, és amelyből akkor sem lehet kikerülni, ha valaki őrült, és akkor sem, ha valaki normális. Ez

Po třiatřiceti letech, po explozivním vstupu románu Hlava XXII do světového kulturního povědomí vyhověl Heller prosbám čtenářů a napsal obsáhlé volné pokračování své nejslavnější první práce, kterou nazval Zavíráme. Yossarian, kterému se sice nepodařilo naplnit sebezáchovný sen o švédských blondýnách, ale jinak válku šťastně přežil, se tu po desetiletích dosti pestrého života znovu vyrovnává se strachem ze smrti, tentokrát už ovšem neodvratnou, protože se blíží konec jeho života; spolu s ním ovšem končí i celý jeho svět, svět generace hluboce poznamenané druhou světovou válkou, a s ním se v této někdy velmi smutné, jindy hellerovsky rozverné knize hroutí i doposud všeobecně platný hodnotový systém, který vymezoval Yossarianovu existenci, a přichází apokalyptický Konec absolutní.

Po třiatřiceti letech, po explozivním vstupu románu Hlava XXII do světového kulturního povědomí vyhověl Heller prosbám čtenářů a napsal obsáhlé volné pokračování své nejslavnější první práce, kterou nazval Zavíráme. Yossarian, kterému se sice nepodařilo naplnit sebezáchovný sen o švédských blondýnách, ale jinak válku šťastně přežil, se tu po desetiletích dosti pestrého života znovu vyrovnává se strachem ze smrti, tentokrát už ovšem neodvratnou, protože se blíží konec jeho života; spolu s ním ovšem končí i celý jeho svět, svět generace hluboce poznamenané druhou světovou válkou, a s ním se v této někdy velmi smutné, jindy hellerovsky rozverné knize hroutí i doposud všeobecně platný hodnotový systém, který vymezoval Yossarianovu existenci, a přichází apokalyptický Konec absolutní.

Fenomenální úspěch, který otevřel cestu Hellerovi k velké spisovatelské kariéře, si tato kniha vydobyla groteskně absurdním popisem osudů hlavního hrdiny Yossariana a jeho bombardovací letky, napadající se střídavým úspěchem různá italská města, a především nelítostně kritickým zobrazením vojenské mašinérie, představované cynickými, ale o to ctižádostivějšími a bezohlednějšími představiteli velitelského sboru. Heller vychází ze svých vlastních válečných zkušeností a v této próze, svým duchem vzdáleně příbuzné Haškovým „Osudům dobrého vojáka Švejka“, předznamenal pacifistické postoje, jež pak v Americe především u mladé generace o pár let později naplno probudila vietnamská válka

Fenomenální úspěch, který mu otevřel cestu k velké spisovatelské kariéře, si tato kniha vydobyla groteskně absurdním popisem osudů hlavního hrdiny Yossariana a jeho bombardovací letky, napadající se střídavým úspěchem různá italská města, a především nelítostně kritickým zobrazením vojenské mašinérie, představované cynickými, ale o to ctižádostivějšími a bezohlednějšími představiteli velitelského sboru. Heller vychází ze svých vlastních válečných zkušeností a v této své próze, svým duchem vzdáleně příbuzné Haškovým „Osudům dobrého vojáka Švejka“, předznamenal pacifistické postoje, jež pak v Americe především u mladé generace o pár let později naplno probudila vietnamská válka.

Hellerův román, Bůh ví, pohybující se na půdě groteskní nadsázky, je příběhem Davida, muže, který zabil Goliáše, ale taky Davida, jakého jsme až dosud neznali. Je to román, jehož plynulé proplétání biblického a současného jazyka je opravdovým požitkem. Vyniká emocionální silou, bohatou obrazností a nevázanou komičností.

At the heart of Joseph Heller's bestselling novel, first published in 1961, is a satirical indictment of military madness and stupidity, and the desire of the ordinary man to survive it. It is the tale of the dangerously sane Captain Yossarian, who spends his time in Italy plotting to survive.

HLAVA XXII, první dílo Josepha Hellera, autorův dnes již klasický válečný román, je zároveň jeho dílem nejslavnějším. Fenomenální úspěch, který mu otevřel cestu k velké spisovatelské kariéře, si tato kniha vydobyla groteskně absurdním popisem osudů hlavního hrdiny Yossariana a jeho bombardovací letky, napadající se střídavým úspěchem různá italská města, a především nelítostně kritickým zobrazením vojenské mašinérie, představované cynickými, ale o to ctižádostivějšími a bezohlednějšími představiteli velitelského sboru. Heller vychází ze svých vlastních válečných zkušeností a v této své próze, svým duchem vzdáleně příbuzné Haškovým `Osudům dobrého vojáka Švejka`, předznamenal pacifistické postoje, jež pak v Americe především u mladé generace o pár let později naplno probudila vietnamská válka.

Voľné pokračovanie slávneho románu Hlava XXII, v ktorom autor bravúrne zachytil tragikomickú podstatu vojny. Čitateľ sa po 33 rokoch znova stretáva s postavami, ktoré medzitým zostarli, no nie vždy zmúdreli, a sleduje ich osudy v civilnom živote. Už nebojujú s Nemcami, ale s chorobami, so starobou a s koncom, so záverečnou pre všetkých. Záverečná!? je šokujúcim a invenčným pohľadom na moderný svet konca 20. storočia, mrazivý opis kolapsu západného sveta a zároveň nesmierne zábavná čierna komédia, ktorá sa nepochybne radí medzi nesmrteľné americké romány. Knihu preložila Jana Plulíková.

Profesor Bruce Gold, osmačtyřicetiletý židovský hrdina tohoto románu, se rozhodne napsat knihu o židovské zkušenosti, „o tom, co to je být Žid v Americe“...