Klaus Hemmerle

Český překlad této knihy, který se nám dostává do ruky nyní v tištěné podobě, spatřil poprvé světlo světa téměř před padesátí roky jako samizdat, tedy text vydaný po domácku v podobě strojopisu. Byl pravděpodobně určen pro nějaký neveřejný kroužek teologického vzdělávání, jakých existovala tehdy celá řada. Od té doby se mnohé změnilo, v církvi i ve společnosti, ale otázka víry v Boha a jejího „uchopení“ je pro dnešního člověka stále aktuálnější. Autor nám představuje cestu víry jako událost přibližujícího se Božího království, která vede „oklikou“ přes Ježíšův kříž, skrze jeho zmrtvýchvstání, k autentickému setkání Boha s člověkem a mezi lidmi navzájem. Chce nás naučit propojení mezi Písmem, dogmatem a spiritualitou, mezi nevyhnutelným požadavkem závazného svědectví víry a osobní snahou víru uskutečňovat.

Vo svojich úvahách Klaus Hemmerle veľmi osobným spôsobom umožňuje zažiariť posolstvu Jánovho evanjelia. Slová ako bývanie, láska, smäd, meno, slovo, matka, byť si navzájom darom sa stávajú súradnicami, „životnými líniami“ nielen pre kresťanov a kresťanské komunity. Hoci má kniha navonok malé rozmery, ponúka hlboký duchovný obsah.