David Higgins

Hitlerova blesková invaze do Polska v roce 1939 znamenala počátek 2. světové války v Evropě. Zatímco se Poláci zoufale snažili odrazit Blitzkrieg, bylo zřejmé, že se charakter bojové činnosti definitivně změnil. Na bojišti se ocitly tanky a nehodlaly je opustit. V ohnisku pozemních bojů se velký počet tanků PzKpfw II nacistického Německa střetl s lépe vyzbrojenými, ale méně početnými polskými stroji 7TP. Oba typy měly své silné a slabé stránky - na rozdíl od tanku 7TP byl PzKpfw II vždy vybaven radiostanicí, která měla pro velení a řízení v žáru bitvy zásadní význam. Německý tank měl ale slabý pancíř, který na běžnou vzdálenost bojového kontaktu nedokázal polským granátům odolat. Tato kniha s celobarevnými ilustracemi hodnotí vlastnosti a specifika těchto dvou obrněných bojových vozidel a poskytuje pohled na brutální tankovou válku z chmurné perspektivy příslušníků jejich osádek.

Počátkem března 1945 vyslal Hitler své tankové zálohy v rámci operace Frühlingserwachen (Probuzení jara) na jih s úkolem zmocnit se životně důležitých ropných polí v Maďarsku. V této operaci, která byla poslední německou ofenzivou na východní frontě ve 2. světové válce, proti sobě stály Jagdpanther a SU-100. V obou případech šlo o bezvěžové stíhače tanků postavené na podvozku "tradičních" věžových tanků. Jagdpanther byl určen pro defenzivnější úkoly; jeho lepší zaměřovač a kanon ráže 8,8 cm s vysokou úsťovou rychlostí zaručovaly vyšší palebnou sílu, ale stroj byl náchylný k poruchám a mechanickým problémům. SU-100 byl naproti tomu konstruován pro ofenzivní roli; jeho pancéřování a rychlost byly srovnatelné s Jagdpantherem a přes nedostatečné logistické zabezpečení a výcvik osádek byl rozhodujícím faktorem v tomto střetu vyšší počet strojů, které Sověti dokázali nasadit na bojišti na sklonku války. Tato kniha, jejímž autorem je uznávaný odborník na tankovou válku, hodnotí silné stránky a slabiny Jagdpanthera a SU-100 na pozadí jejich střetu v závěrečných týdnech 2. světové války. Bohatě doloženo dobovými snímky a schématy.

Četnými barevnými fotografiemi, bojovými schématy a kresbami vybavená knížka potěší zájemce o bojovou techniku druhé světové války. Jejími aktéry jsou dva impozantní a obávané těžké tanky, které vzešly z horečných závodů ve zbrojení, jež Němci a Sověti rozpoutali ve snaze dosáhnout výrazné převahy na bojišti. Podrobně popisuje vývoj a konstrukci obou tanků, které později podstatně přispěly k poválečné koncepci víceúčelového "hlavního bojového tanku", jejímiž hlavními představiteli byly německé typy Leopard I a II a sovětské stroje T-54/55. Rozebírá jejich klady a zápory, způsob nasazení, odlišnosti a na pozadí bojů v posledním roce války ve východním Pomořansku pod kódovým označením "Operace Sonnenwende" líčí, jaký vývoj prodělala za války obrněná technika a doktrína jejího použití v Německu a Sovětském svazu.