Konstantina Hlaváčková

Tématem knihy je tisk na textilu, jedna z nejstarších disciplín textilní výroby, nahlížený z mnoha úhlů: jako nositel výtvarných tendencí a jako materiál na výrobu oděvů a šátků, které se mohou stát také nástrojem různorodých sdělení. Každá látka má svůj příběh výrobní, estetický i lidský, příběh v určitém smyslu jedinečný. Publikace se snaží doložit komplex vztahů mezi tištěným textilem, módou, historií a také lidskou individualitou. Sleduje vývoj jednotlivých typů vzorů, ať už jde o tečky, pruhy, nebo květiny, do nichž se promítají výtvarné, technické i ideové vlivy. Velká pozornost je věnována šátku jako autentickému historickému dokumentu, jenž slouží též k propagaci a propagandě či jako upomínka, a zároveň dokládá vývoj výtvarného umění. Kniha vznikla jako doprovodná publikace ke stejnojmenné výstavě konané v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze.

Prekrásne pripravená kniha odkrýva príbeh u nás zabudnutých českých rodákov Ziku Aschera a jeho manželky Lídy, ktorých meno a značka sú na Západe už sedemdesiat rokov synonymom textilného dizajnu. Po dramatickom odchode z Československa v roku 1939 sa im v Londýne podarilo vybudovať úspešnú firmu špecializujúcu sa na odevné látky. Z textílií firmy Ascher vytvárali svoje kolekcie módne domy vo Francúzsku ako aj v Británii alebo v Taliansku, medzi inými napríklad Dior, Balenciaga, Lanvin, Cardin, Y. S. Laurent, Paterson, Sassoon alebo Fabiani. Publikácia prepája všetky stránky ich bohatých osudov a poskytuje ucelený obraz zahŕňajúci odborné, umelecké aj technické aspekty. Kniha vychádza v spolupráci s Umeleckopriemyselnými múzeom v Prahe a je súčasťou rovnomennej výstavy.

Odívání a móda mimořádně citlivě odrážejí způsob života společnosti a její ideály. Po roce 1948 českou módu poznamenala komunistická ideologie. Rozkvět v oděvnictví dosažený v období první republiky po válce pohasl a směr dalšího vývoje násilně ovlivnil rok 1948. Odívání se mělo stát základem nového životního stylu a móda jedním z nástrojů ideologického působení. Prosadily se snahy vytvořit společně s dalšími zeměmi východního bloku nový způsob odívání nezávislý na módě vycházející tradičně z francouzských návrhářských ateliérů. Teprve od druhé poloviny 50. let 20. století do konce let šedesátých se mohla také československá móda opět nechat inspirovat tzv. světovou módou. Na počátku nového desetiletí (v období tzv. normalizace) došlo k novým ideologickým zásahům do vývoje módy, ale již odlišným způsobem. Celý tento nepřirozený vývoj byl ukončen v rokem 1989, kdy se občané a stejně tak móda mohli svobodně nadechnout. Bohatě ilustrovaná publikace (fotografie sbírkov ých modelů Uměleckoprůmyslového musea, dokumenty, dobové časopisy) přibližuje čtenářům část každodenního života v 40letém období komunismu - způsob odívání, konformity i vzdoru, módní trendy, přebírání západních vzorů i hledání vlastní cesty. Na pozadí politických i společenských trendů kniha dokumentuje jak činnost výrobních podniků, tak především snahu lidí o důstojné a módní oblečení.