Marie Hledíková

Zajíc Ignác je tak trochu nafrněný. Chystá se ukrást hlávku zelí, ale život mu změní osudové setkání se psem Karlem. Vtipný příběh popisuje proměnu zlomyslného zajíce v zajíce moudrého, který se naučí pracovat se svými emocemi pomocí jednoduchých jógových pozic. Kniha je skvělým průvodcem pro děti, rodiče, pedagogy či lektory dětské jógy. Čtenáři hravou formou proniknou do tajů vlastních pocitů, jako jsou hněv, pýcha či závist.

Devítiletá Františka žije v dočista černobílém světě. Její představivost jí ale nedovolí zůstat v něm nadobro. Jednoho večera ji v pokojíčku navštíví barevný had. Nabídne jí, že ji zavede tam, kde to není všechno stejné a smutné. Františka neváhá. Vydává se na cestu do světa plného barev, kde začne rozkrývat černobílé tajemství své rodiny. V dobrodružném příběhu se dozvíte, že mysl je silným pánem, po tmě následuje světlo a strach je dobrý pomocník, ale špatný rádce. Kniha je plná metafor, nevšedních postav, humoru, alegorií a naděje. Opírá se o principy jógové filozofie a pěstuje důvěru mezi rodiči a jejich dětmi.

Jóga, jako filosofický systém, obecně uvažuje v cyklech, pracuje s mýtem věčného návratu. Co tu jednou bylo, bude tu zas, a bude tu stále, dokud nedojde kvalitativní přeměny. S každou další lidskou generací tak logicky nastupuje nová naděje. Spolu s vlastními dětmi můžeme znovuprožívat to, co nám sa¬motným v dětství chybělo, můžeme je stejně jako sami sebe učit z chyb, které děláme nebo které udělali naši rodiče, doba, společnost, v možná upřímné víře, že činí to nejlepší. A možná jsme ve své dobře míněné snaze vlastně stejní. Oč se můžeme ale neustále snažit, je právě vědomá sebekultivace, kterou jóga, vedle dalších, neméně zajímavých a podnětných filosofií, nabízí. Protože jenom ten, který má ochotu porozumět sám sobě, může nalézt pochopení pro druhé lidi a být jim oporou. (z předmluvy Barbory Hu)