Ondřej Hník

Poslední noc s M. je v pořadí pátou autorovou knihou, je však jeho první vydanou prozaickou prací. Jeho prózy lze vesměs označit za mikropovídky, i když některé z nich se s ohledem na rozsah i obsah ani za povídky považovat nedají. Mnohé z nich jsou inspirované autorovou zkušeností ze studia učitelství, učitelováním na základní škole i působením na vysoké škole. Pro některé oddíly knihy, nejvíce ten závěrečný, Poslední noc s M., podle něhož je soubor nazván, je příznačný mírný erotický nádech. Kniha jako celek v sobě nese odlehčení, lehký humor i radost ze života, a také nezastíranou výzvu ke čtenářům, aby tyto pocity s autorem sdíleli. Řada drobných próz, zasazených nyní do širších souvislostí celku knihy, byla samostatně oceněna na různých literárních soutěžích. Zároveň se jedná o texty, které se těšily největšímu ohlasu u publika na pravidelných autorských čteních v průběhu více než sedmi let. Knihu ilustrovala Tamara Shmidt, která se věnuje kromě kresby a malby také hře na klavír či skládání básní v angličtině.

Autor monografie zastává názor, že existují tři oblasti, které je třeba mít v oboru didaktiky literatury i školním literárním vzdělávání na zřeteli a které je třeba udržovat v rovnováze, aby obor ani školní předmět neztratily estetické, resp. estetickovýchovné zaměření: 1. četba (četba literárních textů a její reflexe), 2. tvorba (konstrukce a rekonstrukce textu a jejich reflexe), 3. nauka (poznávání kontextů relevantních pro interpretaci textu, udržení kulturní kontinuity a kulturní identity). V současném pojetí literárního vzdělávání stále převládá naukový přístup (redukovaný navíc na literární historii a frontální organizační formu výuky). Kniha ukazuje, že je třeba rozvíjet všechny významné oblasti literárního vzdělávání (z nauky např. literární teorii; četbu a tvorbu a jejich reflexi) a jiné přístupy než (tradičně) naukové, a to především z toho důvodu, že žáci mají rozumět literatuře tak, jak převládá v reálném životě, ve čtenářství, v kultuře.

Vydejte se s námi na básnické putování po městech a krajích Čech, Moravy i Slezska. Jako korálky navlečené na niti a zakroucené do spirály před vámi leží místa krásná, tajemná i okouzlující. Jsou Krušné hory opravdu tak krušné? Kdo slavný se narodil v Hodslavicích? A víte, že za šikmou věží nemusíte až do Pisy? Básník Ondřej Hník navazuje na úspěšnou sbírku veršů o Praze. Tentokrát se vydává na putování po Čechách, Moravě a Slezsku. Ve více než padesátce básní přibližuje zvláštnosti a typické motivy jednotlivých měst a krajů, opět s typickou směsicí romantiky a jemného nonsensového humoru.