Slavomír Horák

Památce prof. Eudarda Gombára (1952–2025) Sborník vznikl jako pocta nedávno zesnulému prof. Eduardu Gombárovi (1952–2025), přednímu arabistovi, historikovi Předního východu, diplomatovi. V úvodu prezentuje vybrané vzpomínky jeho žáků, doplňující jeho již dříve publikovaný životopis. Velmi cenné jsou i reminiscence samotného protagonisty, reflektující jeho životní i profesní kariéru. Soubor textů žáků a kolegů několika generací pak zahrnuje příspěvky týkající se jak teoretického uchopení orientalistických studií, tak historie i současnosti Orientu počínaje muslimským Španělskem a konče Střední Asií či Afghánistánem. Tyto práce ukazují šíři inspirace (v geografickém i tematickém ohledu) a smysl pro hlubokou analýzu, tak jak ji prof. Gombár vtiskl svým následovníkům.

Řada států nevnímá západní protiruské postoje po invazi na Ukrajinu jako samozřejmé: jen menšina zemí skutečně přijala a dodržuje sankce nebo omezila diplomatické styky. Tento „zbytek světa“ (tvořený ovšem většinou populace včetně víc jak miliardových zemí jako Čína a Indie) obvykle sleduje vlastní zájmy, nebo naopak přímo podporuje ruský narativ – jaký odpovídá koloniální a postkoloniální (či studenoválečné) zkušenosti nebo jen antizápadnímu sentimentu. Nebo se jedná o čistě pragmatický přístup založený na ekonomických vazbách? Hraje v tom roli lokální politická kultura, charakter systému či personalismus místních elit? Jak ideologie odpovídá praktickým zahraničněpolitickým krokům a kde hledat důvody případných diskrepancí mezi těmito dvěma rovinami? Kolektivní monografie sleduje příčiny tohoto stavu především u zemí naladěných neutrálně, pragmaticky nebo přímo prorusky.

Monografie se zaměřuje na komplexní zpracování dynamiky vztahů Ruska a středoasijských států po rozpadu SSSR. Přestože se vliv Ruska na tomto prostoru postupně snižuje, závislost místních režimů na bývalém centru nadále trvá, i když specifickým způsobem. Tuto závislost, resp. její formy zkoumá publikace v rovině politické, vojenské, ekonomické a sociální/humanitární. Přestože se Střední Asie jeví jako jednotný prostor stmelený předchozí sovětskou minulostí, více jak 15 let po rozpadu SSSR se ukazují výrazné rozdíly, jak jednotlivé země staví svou politiku vůči bývalému centru. Navíc tyto vztahy procházely často výraznými a protichůdnými korekcemi. To vše ztěžuje komparační možnosti této problematiky a nutí spíše k vytvoření specifických případových studií.

Přehlednou a srozumitelnou formou se autor zabývá současnou politickou situací ve Střední Asii. Od obecné charakteristiky regionu s přihlédnutím k přírodním podmínkám, historickému vývoji, sociálním i náboženským otázkám a mezinárodnímu vlivu na stabilitu středoasijských států přechází k podrobnému rozboru současného politického systému v jednotlivých zemích Střední Asie - v Uzbekistánu, Turkmenistánu, Tádžikistánu a Kyrgyzstánu. Text doplňují souhrnné tabulky, vybrané politické dokumenty a stručné biografie významných osobností středoasijské politiky.