Matěj Hořava

Mladý český učitel přijíždí učit místní děti číst a psát. Ony ho učí podpalovat oheň v kamnech kukuřičnými středy. Toulaví psi, rozšlapané moruše, kvetoucí zlatobýly, vzdálený hukot Dunaje. A postupně přicházejí vzpomínky, jako by se věci přiházely znovu: léta strávená v gymnastické tělocvičně, divadelní prkna, studia v Německu, samota různých pobřeží a cest. Tváře lidí, prchavé momenty blízkosti. Mladý autor Matěj Hořava přichází s meditativní, autobiograficky laděnou a stylisticky výraznou prózou. V krátkých, hutných kapitolách, psaných barvitým jazykem, krouží kolem podstatných životních událostí i zdánlivě prchavých pocitů, které si však člověk kdovíproč pamatuje až do smrti: určitý úhel světla, pohled ženy, která bude či nebude jeho, vytí vlka na stráni. Před čtenářem se tu postupně rýsuje jedno zvláštní mládí, jeden svérázný způsob existence.

Podmanivé prózy z Gruzie Šedé, rozpadající se panelákové sídliště na periferii gruzínského hlavního města Tbilisi. Osamělý vypravěč, který po večerech vyučuje češtinu na univerzitě. V dalším ze svých dobrovolných exilů, v dalším nesrozumitelném světě. Utíká do hor, k moři; do jiných cizin, do vzpomínek. A čím dál tím častěji i na místa, kde kdysi žil a odkud uprchl: na Moravu, do Čech. Při svém bloudění potkává lidi, v jejichž osudech — ač na první pohled zcela odlišných — se zrcadlí jeho vlastní nejistoty, traumata, velké tužby a drobné radosti. Za svůj debut Pálenka získal Matěj Hořava před několika lety Magnesii Literu v kategorii Objev roku. Prózy z Banátu tehdy uhranuly čtenáře, kteří od literatury očekávají víc než jen oddych. Pálenka je jednou z těch vzácných knih, o nichž se říká, že mají duši. Tato duše se nyní přerodila do Mezipřistání. Poetický Banát nahradila Gruzie plná kontrastů, širokodechý Dunaj se vlil do Černého moře, ale vypravěčovo vidění světa a schopnost zachytit střídu dní zůstaly nezměněny; naopak jako by se ještě zpřesnily. Mezipřistání představuje knihu, jaká se neobjevuje každý rok.

Podmanivé prózy z Gruzie Autor na sebe před několika lety upozornil prvotinou Pálenka, která se odehrává převážně na české vesnici v rumunském Banátu. Autobiografická kniha Mezipřistání je zasazena do reality tbiliského panelového sídliště. Nová cizina, nová bloudění, nová setkání; nová, nesrozumitelná řeč. A čím dál tím větší únava z šedi a chaosu velkoměsta, kterou se vypravěč snaží přehlušit občasnými útěky k Černému moři, na Kavkaz, na Moravu, do Čech, do dětství… Osudy postav, povětšinou tvrdé a trpké, se prolínají s osudy vypravěče a jsou zachyceny básnicky obraznou, rytmickou prózou. Matěj Hořava. Narozen 1980 v severních Čechách. Žil na Moravě, v Bavorsku, v Rumunsku. V současné době žije v Gruzii. Jeho prvotina Pálenka (prózy z Banátu) získala v roce 2015 cenu Magnesia Litera za Objev roku, cenu Česká kniha a byla dosud přeložena do pěti jazyků.

Rumunsko. Banát. Odlehlé hory nad Dunajem. Vesničky, v nichž už téměř dvě století žijí čeští krajané. Svět, ve kterém se zastavil čas. Do jedné z těchto vesnic přijíždí mladý učitel z Moravy. Přijíždí, aby zapomněl. Ale každodenní realitu venkovského života a nesmělé pokusy začlenit se do uzavřené komunity mu postupně čím dál tím více zastiňují právě neodbytné vzpomínky. V odloučenosti a samotě, uprostřed omamných banátských scenerií jako by náhle každá maličkost upomínala na dětství, trpká léta strávená v gymnastické tělocvičně, ztracené ženy, cesty, útěky... Matěj Hořava (1980) přichází s meditativní, autobiograficky laděnou a stylisticky vytříbenou prózou. Fragmentární kapitoly se postupně spojují v mozaiku, která zobrazuje jeden nevšední osud, jeden svérázný způsob existence.

Mladý český učitel přijíždí učit místní děti číst a psát. Ony ho učí podpalovat oheň v kamnech kukuřičnými středy. Toulaví psi, rozšlapané moruše, kvetoucí zlatobýly, vzdálený hukot Dunaje. A postupně přicházejí vzpomínky, jako by se věci přiházely znovu: léta strávená v gymnastické tělocvičně, divadelní prkna, studia v Německu, samota různých pobřeží a cest. Tváře lidí, prchavé momenty blízkosti. Mladý autor Matěj Hořava přichází s meditativní, autobiograficky laděnou a stylisticky výraznou prózou. V krátkých, hutných kapitolách, psaných barvitým jazykem, krouží kolem podstatných životních událostí i zdánlivě prchavých pocitů, které si však člověk kdovíproč pamatuje až do smrti: určitý úhel světla, pohled ženy, která bude či nebude jeho, vytí vlka na stráni. Před čtenářem se tu postupně rýsuje jedno zvláštní mládí, jeden svérázný způsob existence.

Audiokniha Mezipřistání, jejímž autorem je Matěj Hořava, vás v krátkých hutných povídkách s autobiografickými prvky vezme na cestu mezi severními Čechy, Brdy, polabskou nížinou, Brnem a Gruzií. Autor barvitým jazykem popisuje prchavé okamžiky všedního dne natolik sugestivně, že čtenáři i posluchači cítí vůni daného prostředí nebo dne. Bez problémů se vciťují do pocitů hlavního hrdiny, který utíká a zároveň hledá a sám neví před čím a co.

Mladý český učitel přijíždí učit místní děti číst a psát. Ony ho učí podpalovat oheň v kamnech kukuřičnými středy. Toulaví psi, rozšlapané moruše, kvetoucí zlatobýly, vzdálený hukot Dunaje. A postupně přicházejí vzpomínky, jako by se věci přiházely znovu: léta strávená v gymnastické tělocvičně, divadelní prkna, studia v Německu, samota různých pobřeží a cest. Tváře lidí, prchavé momenty blízkosti. Mladý autor Matěj Hořava přichází s meditativní, autobiograficky laděnou a stylisticky výraznou prózou. V krátkých, hutných kapitolách, psaných barvitým jazykem, krouží kolem podstatných životních událostí i zdánlivě prchavých pocitů, které si však člověk kdovíproč pamatuje až do smrti: určitý úhel světla, pohled ženy, která bude či nebude jeho, vytí vlka na stráni. Před čtenářem se tu postupně rýsuje jedno zvláštní mládí, jeden svérázný způsob existence.