Václav Horčička

Autor si klade ze cíl analyzovat politiku RakouskoUherska vůči bolševickému Rusku. V prvé řadě se věnuje rozboru mírových jednání mezi centrálními mocnostmi a Ruskem, k nimž došlo na přelomu let 19171918, která vyvrcholila podpisem mírové smlouvy v

Publikace analyzuje rakousko-uhersko-americké vztahy v období první světové války. Této problematice dosud nebyla v domácí ani zahraniční historiografii věnována dostatečná pozornost. Existuje sice řada prací k okolnostem vzniku národních států ve střední

Šlechta hrála v dějinách evropských národů vždy velmi významnou roli. Přestože v posledních dvou stoletích postupně ztrácela vliv, dodnes představuje významný společensko-historický fenomén. Šlechtictví je synonymem tradice, víry, dějinnosti a kontin uity. Dvacáté století však postavilo před středoevropskou šlechtu mnohé výzvy. A právě vztahy, postoje a chování aristokracie vůči totalitní moci, formy šlechtického odboje či odporu a následné perzekuce, stejně jako pohled na rub mince, tedy na kola boraci a sympatizování šlechty s totalitarismy, zvláště s nacismem, představují problematiku, která dosud nebyla komplexně zpracována. Vůbec první pokus zabývat se otázkou postavení středoevropské šlechty v době totality vzešel ze spolupráce Filozofi cké fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu pro studium totalitních režimů a kromě historiků z České republiky byli k přípravě publikace přizváni odborníci ze Slovenska, Německa, Rakouska, Rumunska a Lichtenštejnska.

Kniha renomovaných historiků představuje Rakousko-uherskou diplomatickou a konzulární službu v průběhu její existence a ukazuje její postupný přerod od elitní služby státní byrokracie, ve které dominovala aristokracie až do období před I.světovou válkou, kdy v jejích řadách převládli novošlechtici a osoby měšťanského původu. Rozsáhlou kapitolu zaujímají životopisy několika význačných příslušníků Rakousko-uherské zahraniční služby, jejichž původ nepatří mezi staré aristokratické rody. Z knihy je zřejmé, že Rakousko-uherské ministerstvo zahraničních věcí bylo otevřeno příslušníkům všech národnostních skupin monarchie. O jejich úspěchu rozhodovala hlavně profesní způsobilost, ale též ekonomická nezávislost, takže diplomatická služba byla dostupná skoro výhradně příslušníkům majetkových elit monarchie.

Publikace analyzuje rakousko-uhersko-americké vztahy v období první světové války. Této problematice dosud nebyla v domácí ani zahraniční historiografii věnována dostatečná pozornost. Existuje sice řada prací k okolnostem vzniku národních států ve střední

Autor si klade ze cíl analyzovat politiku RakouskoUherska vůči bolševickému Rusku. V prvé řadě se věnuje rozboru mírových jednání mezi centrálními mocnostmi a Ruskem, k nimž došlo na přelomu let 19171918, která vyvrcholila podpisem mírové smlouvy v

Autor si klade ze cíl analyzovat politiku RakouskoUherska vůči bolševickému Rusku. V prvé řadě se věnuje rozboru mírových jednání mezi centrálními mocnostmi a Ruskem, k nimž došlo na přelomu let 19171918, která vyvrcholila podpisem mírové smlouvy v