Miroslav Horníček strana 3 z 5

Humoristický román zasloužilého umělce Miroslava Horníčka vypráví o tom, jak se nenápadný staromládenecký knihovník Julius z Levého Brodu na prahu padesátky ztotožnil se slavným francouzským spisovatelem Albertem. Povzneste se společně s tímto pozoruhodným dvojhrdinou nad všednost každodenního života a prožijte s fascinující milostné i tvůrčí napětí! Buďte svědky barvitých dějů v Levém Brodě, Riviéře či Normandii. Z autorova poutavého příběhu vyvstává plastický obraz českého maloměsta z období první republiky s jeho charakteristickou atmosférou a živě vykreslenými obyvateli, žijícími ve stereotypu svých zvyklostí, neměnných vztahů, tajných i zjevných lásek a averzí. Neméně zajímavě a vtipně, s autorovi vlastním nadhledem, jsou napsány pasáže týkající se tajemných jevů jak v lidském jednání, tak v procesu literární tvorby.

Humoristický román o tom, jak se nenápadný staromládenecký knihovník Julius z Levého Brodu na prahu padesátky ztotožnil se slavným francouzským spisovatelem Albertem. Povzneste se s tímto pozoruhodným dvojhrdinou nad všednost každodenního života a prožijte fascinující milostné i tvůrčí napětí! S nadsázkou sobě vlastní autor vykresluje obraz českého maloměsta z období první republiky a tajemné jevy v lidském chování a literární tvorbě.

Soubor nahrávek dosud nikdy nevydaných, ale i známých či zapomenutých, v jedinečném, mnohahodinovém kompletu. Soudničky Františka Němce / Předscény / Člověk z půdy / Nocturné / Šest žen / Zavinil to bubínek / Recitál (M. H. a Hana Hegerová) / Vaření v kuchyni / Hovory H / Dobře utajené housle / Kantor Barnabáš a žáci darebáci / Listy z Provence / Vyznání Mariánským lázním / Jablko je vinno / Je libo dát si víno?/ Chvála pohybu/ Horníček a Kopecký vzpomínají / Zavěste, prosím, volá Semafor / Herci o filmu a filmování / Hýbu se, tedy jsem / Miroslav Horníček 1990/ Bonus: Vážený pane Horníčku. K letošnímu stému výročí narození velkého mistra slova vychází komplet známých, dříve vydaných, ale i zapomenutých, či dosud nikdy nevydaných nahrávek. Miroslav Horníček je zde (kromě několika kuriózních výjimek) představen jako herec, konferenciér, klaun a interpret především vlastních textů. Výběr proto obsahuje několik již dříve vydaných titulů. Kromě nich se zde objeví nikdy nevydané skvosty (např. pásmo Zavinil to bubínek, Nocturné), v nichž Miroslav Horníček exceloval jako průvodce děje, jeho komentátor a hybatel. Abychom upozornili a zachytili neznámé nahrávky, necháváme v několika případech více verzí téhož. To se týká např. Předscén s Janem Werichem, nebo vlastních Horníčkových textů Chvála pohybu. Přinášíme záznamy řady her divadla Semafor s Miroslavem Horníčkem v hlavní roli, neznámé verze již dříve vydaných pořadů a recitály dosud nevydané. Komplet uzavírá koláž Roberta Tamchyny, sestavená z různých zvukových úryvků, tvořících jakýsi vlastní životopis oslavovaného mistra. Vybral a sestavil Jakub Kamberský.

Humoristický román zasloužilého umělce Miroslava Horníčka vypráví o tom, jak se nenápadný staromládenecký knihovník Julius z Levého Brodu na prahu padesátky ztotožnil se slavným francouzským spisovatelem Albertem. Povzneste se společně s tímto pozoruhodným dvojhrdinou nad všednost každodenního života a prožijte s fascinující milostné i tvůrčí napětí! Buďte svědky barvitých dějů v Levém Brodě, Riviéře či Normandii. Z autorova poutavého příběhu vyvstává plastický obraz českého maloměsta z období první republiky s jeho charakteristickou atmosférou a živě vykreslenými obyvateli, žijícími ve stereotypu svých zvyklostí, neměnných vztahů, tajných i zjevných lásek a averzí. Neméně zajímavě a vtipně, s autorovi vlastním nadhledem, jsou napsány pasáže týkající se tajemných jevů jak v lidském jednání, tak v procesu literární tvorby.

Miroslav Horníček a jeho další cesta do Provence. Zvuková podoba knížky vychází tímto způsobem vůbec poprvé. "Když jsme s přítelem zauvažovali o této cestě, řekl jsem znovu to jméno: PROVENCE. Měl jsem své důvody. Jaké? Řekl bych pokud by toto jako důvod stačilo -, že jedu hledat slunce. Jih. Jih, který mi není jenom směrem, jen jednou ze světových stran, ale souhrnem jistých vlastností, už nikdy nezaměnitelnou skutečností jistých končin, jistých kvalit, jih, který je pro mne hořkými vůněmi a rozpáleným tichem, jih modré oblohy nad modrým mořem.

Knížka fiktivních dopisů věnovaných slavným osobnostem francouzské Provence, kterou Miroslav Horníček miloval už od svého mládí Listy napsal jako čtyřicetiletý, když se mu splnil životní sen a on navštívil tento kouzelný kraj, bylo mu tam dobře a měl pocit, jako by se vrátil domů. Tam pod modrým nebem bez mráčku za zpěvu cikád vznikala tahle knížka, v níž děkuje osobám, které ho na jeho cestách (a dávno před nimi) provázely. „Jsou věci rozumem pochopitelné a naopak věci, před kterými, jak se říká, rozum zůstává stát. Pochopit lze například splachovadlo. Nepochopitelná je láska nějakého člověka k zemi, kterou nikdy neviděl … Nechtějte například ode mne, abych vám vysvětlil splachovadlo. Natožpak, abych vám zdůvodnil svou léta již trvající lásku k jedné zemi a navíc pak k jednomu kraji této země… Začalo to, myslím, kolem mých sedmnácti let. Začalo to tím, že jsem si opisoval všechno, co kde bylo psáno o Provence, včetně strohých zeměpisných popisů. Opisoval jsem si to s pocity někoho, kdo se dozvídá o svém rodišti, které nikdy nepoznal, o němž s dychtivostí rodáka chce vědět co nejvíc, ne-li vše.“

O tom, jak žije jazyk český v národě a jak my v něm. Čte Miroslav Horníček Kniha Pavla Eisnera je poutavým vyprávěním o naší mateřštině, úžasné kulturní stavbě podobné chrámu i tvrzi. Krátké kapitoly Eisnerovy knihy věcně a vtipně, s humorem a ironií přibližují češtinu „poklepem i poslechem“. Ideálním vypravěčem – tlumočníkem Eisnerova populárně naučného textu se stal v rozhlasové nahrávce Miroslav Horníček. Rozhlasová nahrávka z roku 1981 „Kterou češtinu vlastně milujete? Češtinu Jaroslava Vrchlického? Karla Jaromíra Erbena? Tómy ze Štítného? Františka Halase? Boženy Němcové? Češtinu Poučení o zahájení řízení při schvalování propůjčování nádob na popel? Češtinu z Židovských pecí na pražském Vítkově? Češtinu buláckou? Češtinu nářečí hanáckého? Slováckého? Či snad lašského? Češtinu podřečí hrozenkovského? Aha, já vím: milujete to všechno dohromady, vyjma leda to Poučení o zahájení řízení při schvalování…“ (Kapitola úvodní aneb O jedné velké fikci)

Lehce ironický pohled Miroslava Horníčka na slavné milenecké dvojice minulosti Součástí nevelké společnosti několika manželských dvojic, které se spolu občas scházejí na popovídání, pojedení i popití, jsou také František a jeho žena Marta. Žijí spolu již mnoho let a jejich manželství je kořeněno drobnými neshodami i tím, jak si navzájem vidí do duše a dovedou si jeden druhého dobírat. František vytrvale hlásá názor, že muži jsou hybnou silou dějin, a že kdyby osudy lidstva závisely na ženách, vysedávali bychom dnes u ohňů doby kamenné. Marta reaguje na Františkovy výpady shovívavým úsměvem a v její mysli se rodí příběhy, které uvádějí na pravou míru známé historické vyprávění o Samsonovi a Dalile, Ctiradovi a Šárce, Oldřichovi a Boženě, Břetislavovi a Jitce či Orfeovi a Eurydice.

Lehce ironický pohled Miroslava Horníčka na slavné milenecké dvojice minulosti Součástí nevelké společnosti několika manželských dvojic, které se spolu občas scházejí na popovídání, pojedení i popití, jsou také František a jeho žena Marta. Žijí spolu již mnoho let a jejich manželství je kořeněno drobnými neshodami i tím, jak si navzájem vidí do duše a dovedou si jeden druhého dobírat. František vytrvale hlásá názor, že muži jsou hybnou silou dějin, a že kdyby osudy lidstva závisely na ženách, vysedávali bychom dnes u ohňů doby kamenné. Marta reaguje na Františkovy výpady shovívavým úsměvem a v její mysli se rodí příběhy, které uvádějí na pravou míru známé historické vyprávění o Samsonovi a Dalile, Ctiradovi a Šárce, Oldřichovi a Boženě, Břetislavovi a Jitce či Orfeovi a Eurydice.