Horst Haslbauer

Obsah této knihy není pro zženštilé typy, upejpavé slečinky ani osoby žijící ve sterilním prostředí. Vyhnout by se mu též měli lidé jemných mravů, kteří ještě neměli kontakt s drsným životem populace, která nalézá potěšení i v maličkostech, někdy až hrubého rázu. Volně navazuje na předchozí publikaci Transfuze Antona Horsta. Oproti ní má z větší části humorný charakter-s někdy až tragickými konci. Tak, jak ani život člověka, se neskládá jen ze samé legrace nebo smutku. Několik mladých mužů si v knize, podle pravdivého líčení, snaží pod sluncem vybojovat své místo svým osobitým způsobem. Dopady se u každého z nich liší. Také je vybarvená druhá (tentokrát dobrovolná) vysídlenecká vlna sudetských Němců "Egerlanďanů" do NSR. V tomto případě, chtějí opustit své rodiště hlavně z důvodu neznalosti českého jazyka. Tato generace lidí středního věku, s sebou táhne i mladší generaci svých dětí, kterým se oproti nim, od mezitím získaných českých přátel ani trochu nechce. Pokorně ale následují své rodiče VEN do neznáma.