Pavel Hošek

Spisovatel a doktor práv Bohumil Hrabal prošel řadou profesí: byl skladníkem, výpravčím, pojišťovacím agentem, dělníkem v hutích, baličem starého papíru. Myšlení autora spojovaného s živelným vypravěčstvím a hospodskou historkou mělo ovšem i duchovní rozměr. To, co pozorní čtenáři dosud jen tušili, potvrdil nedávný nález nahrávek Hrabalových adventních promluv na faře v Libici nad Cidlinou. Už jako sedmdesátník v nich Hrabal nejen odhaluje vzácnou citlivost k posvátnému rozměru života, ale vykládá své odmítnutí právnické kariéry a příklon k lidem na dně jako svou cestu „malého krista“. Pavel Hošek je profesorem religionistiky na Evangelické teologické fakultě UK. Soustavně se věnuje duchovnímu rozměru krásné literatury, mj. v díle Jaroslava Foglara, E. T. Setona, J. R. R. Tolkiena či C. S. Lewise.

V Krylově umělecké tvorbě se odráží trpká zkušenost s totalitním režimem socialistického Československa, s náročnou existencí exulanta, vypuzeného z vlasti do ciziny, a také s kompromisy a přehmaty, které doprovázely budování nového společenského pořádku po sametové revoluci. Jeho písně a rozhlasové pořady na Rádiu Svobodná Evropa dávaly tisícům posluchačů naději a sílu přežít strastiplná desetiletí normalizace. Po listopadu 1989 se stal jedním z nemnoha kritických hlasů, varujících před neblahými trendy, které si v té době málokdo uvědomoval. Teprve nadcházející desetiletí dala jeho varovným předpovědím z velké části za pravdu. I proto je jeho odkaz dodnes aktuální. Rozhodujícím motivem Krylova celoživotního úsilí byla jeho velmi svérázná víra. Kniha Jako anděl s polámanými křídly je věnována dosud málo probádaným duchovním zdrojům životního díla Karla Kryla.

Výklady biblických textů, které se čtou o nedělích v kostelích a kaplích po celém světě, od profesora Univerzity Karlovy a kazatele Pavla Hoška. Poetická a přitom přesná řeč. Schopnost vidět a pojmenovat kulturní i společenské souvislosti. A apel na srdce a na osobní víru. Nedělní texty vznikaly po deset let pro Katolický týdeník. A co autor říká k jejich vznikání? „Vždycky mám pocity začátečníka. Ale beru to tak, že jsem dostal úkol, který jsem si nevymyslel. Zas jednou se ponořit do svědectví proroků a apoštolů. Nechat se znovu vyvést z míry otázkou, čím nás ta stará moudrá Kniha může oslovit dneska a zítra, ve střední Evropě, na prahu třetího tisíciletí. Těší mě to, i když se mi mírně tají dech. Baví mě sledovat to sršení a jiskření, když prastaré verše hebrejských a řeckých rukopisů promlouvají klidným hlasem do ruchu a shonu moderního světa. A občas, vlastně docela často, jakoby zázrakem najednou zasvítí tenký paprsek světla odněkud shůry. Pramínek nebeské záře, který rozhání stíny a ukazuje cestu v temnotách. A dodává odvahu. A přináší naději. Do velkých i malých životních zápasů, kterým všichni čelíme.“

Výklady biblických textů, které se čtou o nedělích v kostelích a kaplích po celém světě, od profesora Univerzity Karlovy a kazatele Pavla Hoška. Poetická a přitom přesná řeč. Schopnost vidět a pojmenovat kulturní i společenské souvislosti. A apel na srdce a na osobní víru. Nedělní texty vznikaly po deset let pro Katolický týdeník. A co autor říká k jejich vznikání? „Vždycky mám pocity začátečníka. Ale beru to tak, že jsem dostal úkol, který jsem si nevymyslel. Zas jednou se ponořit do svědectv...

"Záznam rozhlasových dialogů Petra Vaďury s doc. Pavlem Hoškem, Th. D ., vedoucímkatedry religionistiky na Evangelické teologické fakultě UK v Praze. Jako religionistai jako křesťan přistupuje doc. Hošek k výkladům Písma s velkou pokorou. Jeho cílem jezprostředkovat skutečnost, kterou sám prožil: setkání s Bohem, který je za biblickýmitexty, i důsledky, které toto setkání mělo pro jeho život. Dokáže ilustrovat velké pravdyna prostých životních příkladech, přitom mu nechybí ani smysl pro humor. Nepatříke křesťanům, kteří jsou uzavřeni do svého světa a lidstvo dělí na „sebe“ a „ty druhé“.Čtenář je pro něho vždy rovnocenným partnerem, nepředkládá mu nikdy hotové pravdy,ale spíš ho zve k zamyšlení a rozhovoru. Sympatická je i jeho tendence ztotožňovat senikoli s takzvaně „dokonalými“, ale s hříšníky, kteří teprve hledají svou cestu. Znalostižidovské náboženské tradice mu pomáhají uvádět čtenáře do smýšlení biblických postav,do života starověkého I zraele a židovstva Ježíšovy doby. Díky svým zkušenostem z církevníhoprostředí umí pojmenovat mnohé dobré i špatné vlastnosti dnešních křesťanů.Pastorační zkušenost a hluboká empatie jeho úvah inspirují tak čtenáře k vlastnímudomýšlení biblické zvěsti."

Originální a čtivě napsaná kniha známého teologa a religionisty představuje „fenomén Foglar“ z náboženského hlediska. Rozebírá nejen vlivy indiánského totemismu a římskokatolické spirituality, ale i tajné vontské rituály, extatické stavy vyvolané nádherou přírody, posvátná místa a časy, klubovní rituály, úlohu dobra, pravdy a krásy ve foglarovských vyprávěních. Autorovi, který se důkladně seznámil s literárním a organizačním dílem autora Rychlých šípů a dalších nesmrtelných děl, jde především o působení a odezvu tohoto díla u čtenářů. Foglarovo dílo je podle Hoška neodmyslitelným způsobem svázáno s jeho mnohovrstevnatým působením na děti a mládež, jedná se tudíž o symbolické univerzum, o návod k celistvému způsobu života. Nejde pouze o nějakou volnočasovou aktivitu. Fenomén Foglar vyplnil imaginaci i konkrétní činnost několika mladých generací, což nemá v české kultuře obdoby. Pavel Hošek nabízí pro tento fenomén pojem „foglaring“ a snaží se vyjádřit jeho charakteristické rysy.

Spisovatel a doktor práv Bohumil Hrabal prošel řadou profesí: byl skladníkem, výpravčím, pojišťovacím agentem, dělníkem v hutích, baličem starého papíru. Myšlení autora spojovaného s živelným vypravěčstvím a hospodskou historkou mělo ovšem i duchovní rozměr. To, co pozorní čtenáři dosud jen tušili, potvrdil nedávný nález nahrávek Hrabalových adventních promluv na faře v Libici nad Cidlinou. Už jako sedmdesátník v nich Hrabal nejen odhaluje vzácnou citlivost k posvátnému rozměru života, ale vykládá své odmítnutí právnické kariéry a příklon k lidem na dně jako svou cestu „malého krista“. Pavel Hošek je profesorem religionistiky na Evangelické teologické fakultě UK. Soustavně se věnuje duchovnímu rozměru krásné literatury, mj. v díle Jaroslava Foglara, E. T. Setona, J. R. R. Tolkiena či C. S. Lewise.

Literární dílo Bohumila Hrabala patří mezi nejvýznamnější plody české kultury dvacátého století. Bylo přeloženo do desítek jazyků, stalo se předlohou dlouhé řady celovečerních filmů a divadelních adaptací. V mnoha zemích světa je Hrabal nejznámější český spisovatel. Jeho knihy byly vykládány z mnoha různých hledisek, ale duchovní rozměr Hrabalova myšlení a díla dosud nebyl důkladně prozkoumán. Přitom duchovní motivy a posvátné symboly tvoří důležitou součást Hrabalova literárního zrcadlení světa. Nedávno byly objeveny nahrávky Hrabalových adventních promluv v Libici nad Cidlinou. Tyto nahrávky vrhají na duchovní rozměr jeho myšlení a díla úplně nové světlo. Kniha Evangelium podle Bohumila Hrabala vychází z těchto nově nalezených materiálů a nabízí ucelený výklad duchovního rozměru literární tvorby jednoho z největších českých spisovatelů.

Jonáš. Jedna z nejpodivnějších postav celé Bible. Jaké tajemství jeho příběh skrývá? Jak rozumět dramatickým zvratům na jeho dobrodružné cestě do zámoří? A co nám toto fantaskní vyprávění napoví o nás samých – ale i o Tom, který k němu promlouval z nebe? Příběhem nejurputnějšího a zároveň nejkomičtějšího izraelského proroka provází teolog a religionista Pavel Hošek. Dennodenně. Pradávné příběhy brýlemi současných inspirativních osobností. Text biblických knih ve stravitelných denních porcích. Komentáře, které vtahují text na kolbiště současného světa. Bible čtená tady a teď.

Příběhy, které si chasidé vyprávěli o zázračných rabínech a jejich podivuhodných skutcích, se staly nevysychajícím pramenem literární inspirace. Tato vyprávění, původně předávaná jako svatá tajemství v kroužcích zanícených chasidů, dala vzniknout mohutnému proudu duchovní a krásné literatury. Postupně se rozvinula nesmírně bohatá tradice chasidského vypravěčství, ze které vzešla celá řada vynikajících spisovatelů, včetně několika nositelů Nobelovy ceny. Kniha obsahuje i výstižné portréty Nachmana z Braclavi, Jiřího Langera, Martina Bubera, Abrahama Joshuy Heschela, Elieho Wiesela, Chaima Potoka a Isaaca Bashevise Singera. Stále znovu vydávané soubory původních chasidských příběhů a také pohádky, básně, povídky a romány z chasidského prostředí zachycují jedinečné kouzlo východoevropské židovské kultury a zároveň v sobě nesou překvapivě aktuální poselství židovské duchovní tradice pro současného člověka.

Americký spisovatel E. T. Seton je známý jako spoluzakladatel skautského hnutí a hnutí lesní moudrosti, ale také jako autor dobrodružných knih pro mládež (zejména slavných románů Dva divoši a Rolf zálesák). Mnozí jej znají jako autora povídek z prostředí divoké přírody, jejichž hlavními postavami jsou zvířata (Děti divočiny, Divoké děti pustin, Král vlků atd.). Méně známý je Seton jako filosof a duchovní učitel. Přitom základním východiskem jeho celoživotního díla byla svébytná duchovní filosofie, ke které v průběhu svého myšlenkového zrání dospěl. Předávání a šíření tohoto učení se postupně stalo jeho životním posláním. Kniha Evangelium lesní moudrosti je věnována právě Setonově pozoruhodné duchovní filosofii.

Záznam rozhlasových dialogů Petra V aďury s doc. avlem H oškem, T h. D ., vedoucím katedry religionistiky na Evangelické teologické fakultě UK v Praze. Jako religionista i jako křesťan přistupuje doc. Hošek k výkladům P ísma s velkou pokorou. Jeho cílem je zprostředkovat skutečnost, kterou sám prožil: setkání s Bohem, který je za biblickými texty, i důsledky, které toto setkání mělo pro jeho život. Dokáže ilustrovat velké pravdy na prostých životních příkladech, přitom mu nechybí ani smysl pro humor. N epatří ke křesťanům, kteří jsou uzavřeni do svého světa a lidstvo dělí na „sebe“ a „ty druhé“. Čtenář je pro něho vždy rovnocenným partnerem, nepředkládá mu nikdy hotové pravdy, ale spíš ho zve k zamyšlení a rozhovoru. Sympatická je i jeho tendence ztotožňovat se nikoli s takzvaně „dokonalými“, ale s hříšníky, kteří teprve hledají svou cestu. Znalosti židovské náboženské tradice mu pomáhají uvádět čtenáře do smýšlení biblických postav, do života starověkého I zraele a židovstva Ježíšovy doby. Díky svým zkušenostem z církevního prostředí umí pojmenovat mnohé dobré i špatné vlastnosti dnešních křesťanů. Pastorační zkušenost a hluboká empatie jeho úvah inspirují tak čtenáře k vlastnímu domýšlení biblické zvěsti.