Pavel Hradečný

Malá a zaostalá Albánie, ležící v zastrčeném koutě Balkánského poloostrova a obývaná národem, vyznávajícím islám a obývajícím i sousední státy a území (Kosovo a Makedonie), je územím, které má bohaté a dlouhé dějiny. Ve starověku obývali jeho severní část Ilyrové (dnešní Albánci se pokládají za potomky tohoto prastarého indoevropského etnika), jižní polovina se zas stala součástí starověkého Épiru (proslaveného králem Pyrrhem a jeho „vítězstvími") a tím i oblasti řecké civilizace. Pak také římského impéria, kde hrála roli spojnice mezi Itálií a Řeckem, nejdůležitější antické město na území dnešní Albánie Dyrrachion (Drač) se stalo branou tažení římských legií na Východ a počátkem slavné silnice Via Ignatia, spojující Řím se Soluní a později též i Konstantinopolí.

Antický svět dalekosáhle ovlivnil kulturní a společenský vývoj celé západní civilizace. Jakým směrem se však ubíral Peloponéský poloostrov po rozpadu tohoto světa? O vzniku a vývoji moderního řeckého státu od Byzance až do současnosti pojednává kniha renomovaných českých historiků.