Pavel Hrnčíř

Hlavní postava románu M. M., český úředník s literárními ambicemi, tajemník generálního ředitele pobočky mlékárenského koncernu pro Francii a Východní Evropu se sídlem v Paříži, ženatý otec dcery Alžběty, potká salónní levicovou Pařížanku Maud. Oblíbenými místy jejich nepravidelných schůzek jsou pařížské kavárny, bistra a muzea. Osobnost hlavního hrdiny je ovlivněna vyrůstáním v prostředí normalizace a destruktivní výchovou otce, projevující se v dospělosti chronickou absencí sebedůvěry. Příběh je vyprávěn lakonickým pohledem jeho manželky. Zatímco M. M. si užívá vysněné Paříže, vypravěčka nevynechá příležitost prchnout do Prahy nebo na český venkov, na místa, která jí v kontrastu s rušnou a blazeovanou francouzskou metropolí nabízejí atraktivnější "obyčejný svět". Román je inspirován rovněž příběhy středověkého šprýmaře Enšpígla, kterého ztělesňuje milenec vypravěčky.

Hlavní postava románu M. M., český úředník s literárními ambicemi, tajemník generálního ředitele pobočky mlékárenského koncernu pro Francii a Východní Evropu se sídlem v Paříži, ženatý otec dcery Alžběty, potká salónní levicovou Pařížanku Maud. Oblíbenými místy jejich nepravidelných schůzek jsou pařížské kavárny, bistra a muzea. Osobnost hlavního hrdiny je ovlivněna vyrůstáním v prostředí normalizace a destruktivní výchovou otce, projevující se v dospělosti chronickou absencí sebedůvěry. Příběh je vyprávěn lakonickým pohledem jeho manželky. Zatímco M. M. si užívá vysněné Paříže, vypravěčka nevynechá příležitost prchnout do Prahy nebo na český venkov, na místa, která jí v kontrastu s rušnou a blazeovanou francouzskou metropolí nabízejí atraktivnější „obyčejný svět“. Román je inspirován rovněž příběhy středověkého šprýmaře Enšpígla, kterého ztělesňuje milenec vypravěčky.

Možná jste to už zažili: chcete někam letět a na letišti musíte projít kovovým rámem. Pod ním to zapípá. Muž v uniformě vám z batůžku vytáhne s nevraživým pohledem hračku a zabaví ji - jen proto, že vypadá jako pistolka. Zbraně nejsou hračky a hračky nejsou zbraně, říkají potom rodiče a mají pravdu. Ale když kluci si tak rádi hrají na vojáky. Jsou však na světě země, kde se z dětí stanou vojáci, i když o to vůbec nestojí. Maličká Drů z téhle knížky si na vojáky hrát nechtěla - Plechovou Mínu však dostala od vojáka, a ti většinou v batůžku hračky nenosí. To se pak náš vojáček musel pěkně snažit, aby to v zeleninovém státečku dobře dopadlo. Moderní pohádku o tom, co všechno se dětem může dít v jiných koutech světa (zde v Africe) napsal Pavel Hrnčíř a velmi vtipně, místy komiksově, ilustroval letošní David Bohm, mladý výtvarník letos potřetí nominovaný na Chalupeckého cenu.