Liao I-wu

Jak se žije na okraji společnosti v dnešní Číně: prostitutka, omývač mrtvol, buddhistický mnich, hlídač veřejných záchodků, stoupenec sekty falun-gong, bývalý rudý gardista, rodina oběti masakru na Náměstí Nebeského klidu nebo mistr feng-shui a mnoho dalších zpovídal s respektem, vcítěním a smyslem pro humor Liao I-wu, jeden z nejznámějších čínských autorů a někdejší politický vězeň. Tyto jedinečné rozhovory nám ukazují Čínu, kterou nemáme šanci jindy spatřit – Čínu utlačovaných bezdomovců, vyvrhelů a pouličních muzikantů, jimž nikdo nemůže vzít jejich důstojnost, vtip a lidskost. Jde o humánní knihu, která vyvolala všude, kde vyšla, mimořádnou pozornost. Liao i-wu (1958) vyrůstal jako dítě rodičů bez „povolení k trvalému pobytu“ ve velké bídě a hladu 60. let 20. století. V roce 1989 uveřejnil báseň Masakr. Za ni byl na čtyři roky uvězen do těžkého žaláře, kde byl mučen. V roce 2007 byl nezávislým čínským PEN-centrem vyznamenán cenou „Svoboda psát“.

Časně ráno 4. června 1989 mobilizovala čínská vláda lidovou armádu, aby potlačila mírovou demonstraci desetitisíců studentů, kteří požadovali větší svobodu a demokracii. Na Náměstí nebeského klidu pak armáda zmasakrovala tisíce lidí, což vyvolalo vlnu zděšení. Čínská vláda nikdy nezveřejnila, kolik lidí rozjezdily tanky, kolik studentů bylo zastřeleno nebo ubito k smrti. Liao I-wu, který krveprolití předjímal ve své básni napsané den před vlastním masakrem a byl za její uveřejnění na čtyři roky odsouzen do žaláře, vedl potají rozhovory s očitými svědky a příbuznými obětí. Vzniklo tak šokující i dojímavé svědectví o nepochopitelných událostech 4. června a statečných lidech, kteří zaplatili za svoje předsvědčení životem.

Časně ráno 4. června 1989 mobilizovala čínská vláda lidovou armádu, aby potlačila mírovou demonstraci desetitisíců studentů, kteří požadovali větší svobodu a demokracii. Na Náměstí nebeského klidu pak armáda zmasakrovala tisíce lidí, což vyvolalo vlnu zděšení. Čínská vláda nikdy nezveřejnila, kolik lidí rozjezdily tanky, kolik studentů bylo zastřeleno nebo ubito k smrti. Liao I-wu, který krveprolití předjímal ve své básni napsané den před vlastním masakrem a byl za její uveřejnění na čtyři roky odsouzen do žaláře, vedl potají rozhovory s očitými svědky a příbuznými obětí. Vzniklo tak šokující i dojímavé svědectví o nepochopitelných událostech 4. června a statečných lidech, kteří zaplatili za svoje předsvědčení životem.

Za jedinú báseň sa dostal do väzenia. Liao I-wu sa postavil totalitnej vláde a stal sa nepriateľom ľudu. V júni 1989 tiekla na pekingskom námestí Tchien-an-men krv doslova potokom, čínsky režim tu tvrdou rukou zakročil proti protestujúcim občanom. Mladý básnik si vtedy povedal, že svoj hnev a bezmocnosť premení na verše. Napísal silnú protestnú báseň Masaker, ktorá sa rýchlo rozšírila v prepisoch a nahrávkach. Pre bežných občanov bola zdrojom vnútornej sily, no pre básnika sa tým začala dlhá a ťažká cesta čínskymi väznicami. Strhujúca autobiografická kniha Pre jednu a sto piesní čínskeho básnika Liaa I-wu, ktorý ako odporca režimu strávil štyri roky v čínskom väzení, je mimoriadnym svedectvom o odvahe, nezlomnosti, ale aj beznádeji. Utrpenie i každodennosť väzenskej cely – to je román Pre jednu a sto piesní, v ktorej Liao I-wu hľadá v ľuďoch posledné zvyšky človečenstva. Všade – aj za múrmi toho najhoršieho čínskeho väzenia.

Jak se žije na okraji společnosti v dnešní Číně: prostitutka, omývač mrtvol, buddhistický mnich, hlídač veřejných záchodků, stoupenec sekty falun-gong, bývalý rudý gardista, rodina oběti masakru na Náměstí Nebeského klidu nebo mistr feng-shui a mnoho dalších zpovídal s respektem, vcítěním a smyslem pro humor Liao I-wu, jeden z nejznámějších čínských autorů a někdejší politický vězeň. Tyto jedinečné rozhovory nám ukazují Čínu, kterou nemáme šanci jindy spatřit – Čínu utlačovaných bezdomovců, vyvrhelů a pouličních muzikantů, jimž nikdo nemůže vzít jejich důstojnost, vtip a lidskost. Jde o humánní knihu, která vyvolala všude, kde vyšla, mimořádnou pozornost. Liao i-wu (1958) vyrůstal jako dítě rodičů bez „povolení k trvalému pobytu“ ve velké bídě a hladu 60. let 20. století. V roce 1989 uveřejnil báseň Masakr. Za ni byl na čtyři roky uvězen do těžkého žaláře, kde byl mučen. V roce 2007 byl nezávislým čínským PEN-centrem vyznamenán cenou „Svoboda psát“.

Jak se žije na okraji společnosti v dnešní Číně: prostitutka, omývač mrtvol, buddhistický mnich, hlídač veřejných záchodků, stoupenec sekty falun-gong, bývalý rudý gardista, rodina oběti masakru na Náměstí Nebeského klidu nebo mistr feng-shui a mnoho dalších zpovídal s respektem, vcítěním a smyslem pro humor Liao I-wu, jeden z nejznámějších čínských autorů a někdejší politický vězeň. Tyto jedinečné rozhovory nám ukazují Čínu, kterou nemáme šanci jindy spatřit – Čínu utlačovaných bezdomovců, vyvrhelů a pouličních muzikantů, jimž nikdo nemůže vzít jejich důstojnost, vtip a lidskost. Jde o humánní knihu, která vyvolala všude, kde vyšla, mimořádnou pozornost. Liao i-wu (1958) vyrůstal jako dítě rodičů bez „povolení k trvalému pobytu“ ve velké bídě a hladu 60. let 20. století. V roce 1989 uveřejnil báseň Masakr. Za ni byl na čtyři roky uvězen do těžkého žaláře, kde byl mučen. V roce 2007 byl nezávislým čínským PEN-centrem vyznamenán cenou „Svoboda psát“.