Jakoubková Marie

Noc patří mrtvým. A Žaneta to brzy pozná na vlastní kůži. Po rozchodu jí nezůstalo nic – jen dluhy, podmínka a pocit, že se jí život rozpadá pod rukama. Když přijme práci na nočních směnách v márnici, bere ji jako poslední šanci začít znovu. Márnice. Ticho. Chlad. Těla pod prostěradly, která by se už nikdy neměla pohnout. Tak proč mají na zápěstích zvonečky? Žaneta začíná pochybovat – o sobě, o realitě, o všem, co vidí a slyší. Je to jen její mysl? Nebo si s ní pohrává někdo, kdo odmítl odejít?

Kdysi to byla jen hra. Pět dětí, starý kus potrhaného papíru a několik vět, které slibovaly splnění přání. Stačilo je přečíst nahlas… a počkat. Nic se tehdy nestalo. Aspoň si to mysleli. Čas plynul. Vzpomínky vybledly. Životy se rozešly. A pak, po dvaceti letech, se znovu setkávají. Na třídním srazu se dozvídají, že jeden z nich skončil v psychiatrické léčebně. Ztracený, zlomený… uvězněný ve vlastním přání, které se začalo plnit až příliš pozdě — a úplně jinak, než si kdysi představoval. Co byla ta hra zač? Odkud se vzala? A proč mají všichni pocit, že něco přehlédli? S každým krokem blíž k pravdě se vrací i něco dalšího. Něco, co nedává smysl. Něco, co se nemělo objevit, a přesto to tam vždycky bylo. Možná je to jen vzpomínka. Možná jen výplod mysli. A možná se na ně celou tu dobu někdo dívá. Některá přání se neplní. Prostě si pro vás přijdou.

Noc patří mrtvým. A Žaneta to brzy pozná na vlastní kůži. Po rozchodu jí nezůstalo nic – jen dluhy, podmínka a pocit, že se jí život rozpadá pod rukama. Když přijme práci na nočních směnách v márnici, bere ji jako poslední šanci začít znovu. Márnice. Ticho. Chlad. Těla pod prostěradly, která by se už nikdy neměla pohnout. Tak proč mají na zápěstích zvonečky? Žaneta začíná pochybovat – o sobě, o realitě, o všem, co vidí a slyší. Je to jen její mysl? Nebo si s ní pohrává někdo, kdo odmítl odejít?

Někde za hranou ticha, tam, kde se sny rozplývají dřív, než se narodí, existují světy tolik podobné tomu našemu, že je téměř nemožné je od sebe rozeznat. A přece jsou si navzájem vzdálené jako úsvit a soumrak. Stačí okamžik, nevyřčené slovo nebo jiný úhel pohledu, a osud se vydá cestou, která je přesným protikladem té, již člověk předvídá a kterou si je schopen uvědomit. Lucie a Miluška. Sestry, které nikdy neměly možnost jedna druhou obejmout. Každá vyrůstala v jiném světě, v jiné písni času, a přesto — někde v hloubi toho, co nelze uchopit a ani logicky vysvětlit, se jejich příběhy začaly neviditelnou nití propojovat. Jako by jejich duše byly zrcadlovým odrazem jediné melodie, rozdělené při prvním nádechu světa. A když se mezi těmito světy objevily první trhliny, neozval se křik, jen tiché šeptání. A s ním přišly otázky, jež nesou tíhu staletí. Jak tenká je hranice mezi tím, co je… a co mohlo být? A co se stane, když se oba příběhy propletou v jeden?

Po Janině smrti se Mirkův svět, tak jak ho znal, dočista sesypal v základech. Z minuty na minutu byl donucen stát se své čtyřleté dcerce Bětušce otcem i matkou v jedné osobě. Člověkem, na nějž se bude moci kdykoliv obrátit, a na kterého se může vždycky spolehnout. Jak společně zvládnou běžný chod v neúplné rodině? Jak prožijí první Vánoce bez maminky? A co si počnou, až začne Bětka dospívat a dostaví se puberta? Příběh o úzkém vztahu otce s dcerou, silném poutu, o němž jsou oba přesvědčeni, že jej nic a nikdo nemůže přetnout. Nebo snad ano?

Matka z ní chtěla mít právničku, ale Anna prahla po docela jiném způsobu obživy. Už odmalička ráda pekla, a tak nebylo divu, když si spřádala plány o tom, že si jednoho dne otevře svou vlastní cukrárnu. Jakpak se asi Annina matka smíří s dceřiným přáním a bude mít Anna vůbec dost odvahy, aby se postavila za to, co jí přináší pocit vnitřního štěstí?

Magda! Profesní role - matka čtyřletých trojčat a žena v domácnosti. Vše na úvazek 24/7. Aktuální psychický stav – před zhroucením! Nezná nic kromě soustavné péče o děti a nikdy nekončícího úklidu jejich malého bytu 2+1. Netouží po ničem jiném než po dni volna, který by mohla strávit dle vlastního uvážení. Mladší sestra Petra ji o Štědrém večeru vytáhne na půlnoční mši. To, co se odehraje po Magdině příchodu domů a následující ráno, by si nedokázala představit ani v tom nejbujnějším snu. Zvládne se vypořádat s nečekaným zvratem svého života a pochopí, proč se jí to všechno stalo?

„Všechno si musíme nejdříve pořádně promyslet,“ řekl důrazně. Poté ji chytil za ruce a dodal: „Jedno mi ale slib hned teď a tady…“ Alena mu pohlédla do očí. „O našem výletu nikomu nepovíš. Ani kamarádkám, rozumíš? Prostě to musí zůstat jen mezi námi! Je tato podmínka pro tebe oukej?“ Popravdě jí úplně v pořádku nepřipadala, protože byla odmalička pérována rodiči, že se musí pravidelně hlásit, a pokud se vydá na nějakou delší cestu, dopředu to nahlásí. Teď je sice dospělá, ale také má doma Lorda, a co kdyby se jí nedej bože něco stalo? Kdo by se o něj postaral, kdyby nikdo nevěděl, že odjela…

Lucie s Liborem si pořídili velký dům. Sice nepůsobil nikterak okázale a těžko by jej šlo přirovnat k domu snů, přesto byli šťastni, že mají vlastní bydlení. Zanedlouho od nastěhování se jim narodil syn Vašík. Jeho příchodem jako by se rozmotalo klubko náhod a zvláštních okolností, které se začaly proplétat životem jejich rodiny. Liborovy hrůzostrašné sny jej krůček po krůčku naváděly a připomínaly mu léta zapomenutou skutečnost, která se však nyní rozhodla prodrat se zuby nehty zpět na povrch. Dávný hřích, jenž Libor upozadil kdesi hluboko ve své paměti, si teď žádá svou odplatu…

Lucie s Liborem si pořídili velký dům. Sice nepůsobil nikterak okázale a těžko by jej šlo přirovnat k domu snů, přesto byli šťastni, že mají vlastní bydlení. Zanedlouho od nastěhování se jim narodil syn Vašík. Jeho příchodem jako by se rozmotalo klubko náhod a zvláštních okolností, které se začaly proplétat životem jejich rodiny. Liborovy hrůzostrašné sny jej krůček po krůčku naváděly a připomínaly mu léta zapomenutou skutečnost, která se však nyní rozhodla prodrat se zuby nehty zpět na povrch. Dávný hřích, jenž Libor upozadil kdesi hluboko ve své paměti, si teď žádá svou odplatu…

Vánoce pro ni bývávaly tím nejkrásnějším a nejupřímnějším obdobím v roce. Zlom nastal před třemi lety, kdy ji její milovaný snoubenec zčistajasna oznámil, že už s ní dál nechce být. Nechal ji sedět samotnou u štědrovečerní večeře a zcela bez soucitu tak přeťal několikaletý vztah. Jako mávnutím kouzelného proutku Anna najednou na všechny zvyky a vlastní tradice dočista zanevřela. Nemilosrdně spálila mosty a rozhodla se být raději sama. Až ho poprvé potkala na firemním vánočním večírku. Jmenoval se Michael. Dá lásce ještě jednu šanci?

Noční obloha byla pro Radku velkou vášní již od dětství. Snívala o tom, jak jednou svým teleskopem přijde na něco skutečně zásadního, co ovlivní nejen její život. Kdyby tušila, že se její přání zanedlouho vyplní, jistě by se ve svém životě zaměřila na něco docela jiného. Měsíc se vychýlil z oběžné dráhy a jeho bleskurychlé přibližování k Zemi spustí na celém světě boj o holý život. Zpočátku se k záchraně postaví každý po svém. Je to ale v tak naléhavé chvíli to správné řešení? A existuje vůbec možnost se zachránit?

Sophie se s rodiči nastěhuje do starého zpustlého domu v malém městečku ve Švýcarsku. V dosud neznámém prostředí se jí stane útěchou nalezená skříňka se starými dopisy. Romantickými texty je doslova okouzlena. Začne se zajímat o lidi, kteří si je psali. V pátrání jí pomáhá milý Josh, se kterým se zde seznámí. Co když mají dopisy daleko hlubší a propletenější zájem? Možná není náhoda, že je našla právě ona...

Srdce. Srdce není pouhým svalem, díky jehož tlukotu jsme naživu. Srdce má paměť, je protkáno vzpomínkami, méně či více hlubokými zářezy. Těmi příjemnými, jako láska, soucit, schopnost empatie, či méně oblíbenými, takovými, které bychom nejraději zapomněli, ale z nějakého důvodu v nás stále zůstávají, křivda, citová bolest, osamělost. Marika si lásku pojistila tím, že své srdce poskytla k transplantaci. Věřila, že se v novém životě znovu setká se svým vyvoleným a za lepších okolností, než jaké nabízel její současný svět. Že se svým protějškem naplní jejich společnou životní cestu. Dokud srdce bije, pořád totiž existuje naděje…

Vánoce pro ni bývávaly tím nejkrásnějším a nejupřímnějším obdobím v roce. Zlom nastal před třemi lety, kdy ji její milovaný snoubenec zčistajasna oznámil, že už s ní dál nechce být. Nechal ji sedět samotnou u štědrovečerní večeře a zcela bez soucitu tak přeťal několikaletý vztah. Jako mávnutím kouzelného proutku Anna najednou na všechny zvyky a vlastní tradice dočista zanevřela. Nemilosrdně spálila mosty a rozhodla se být raději sama. Až ho poprvé potkala na firemním vánočním večírku. Jmenoval se Michael. Dá lásce ještě jednu šanci?

Sophie se s rodiči nastěhuje do starého zpustlého domu v malém městečku ve Švýcarsku. V dosud neznámém prostředí se jí stane útěchou nalezená skříňka se starými dopisy. Romantickými texty je doslova okouzlena. Začne se zajímat o lidi, kteří si je psali. V pátrání jí pomáhá milý Josh, se kterým se zde seznámí. Co když mají dopisy daleko hlubší a propletenější zájem? Možná není náhoda, že je našla právě ona...