Jan Dúbravčík

Stíhací a bombardovací letoun Su-7 létal na našem nebi 26 let. Zasvěcený popis letounu z pera jeho pilota Jana Dúbravčíka se věnuje vývoji a výrobě letounu Su-7 v Sovětském svazu v letech 1953 až 1972. Na to navazují dodávky letounů do československého vojenského letectva a přeškolování pilotů a techniků u Výcvikové letky 28. a 20. sbolp v letech 1963 až 1966. Operační použití letounu Su-7 v čs. vojenském letectvu v letech 1964 až 1990. Inženýrsko-letecké zabezpečení letounů Su-7. Létání na Su-7 (vzlet a přistání, navigační lety, technika pilotáže, lety na střelnici, příprava k použití jako atomový bombardér, létání v noci a za ztížených povětrnostních podmínek). Akrobatická skupina „Smažilovci“ a jednotliví akrobaté na Su-7. Letecké katastrofy a havárie na Su-7. Technický popis letounu Su-7. Seznam všech letounů Su-7 v čs. letectvu a jejich historie.

Město Zlín se v první třetině 20. století stalo, díky podnikatelskému úsilí Tomáše Bati a jeho spolupracovníků, významným průmyslovým a správním centrem východní Moravy. Díky nadšení mnoha zlínských občanů a významné podpoře Jana Antonína Bati se ve třicátých letech stalo i jedním z center československého sportovního letectví. Začátky letectví ve Zlíně spadají už do roku 1924, kdy firma T. & A. Baťa (od roku 1931 Baťa a. s.) koupila první letoun Letov Š-10 pro podnikovou leteckou dopravu a propagaci firmy. Bylo to první soukromé letadlo určené k obchodním letům v Československu. Letecká doprava a pozdější letecká výroba firmy Zlínská letecká a. s. společně se zlínským sportovním letectvím vytvořily ze Zlína jedno z největších a nejvýznamnějších středisek československého prvorepublikového civilního letectví. Vyseparovat ze zlínského letectví jeho sportovní část je ale velmi obtížné. Piloti a pracovníci zlínské profesionální letecké dopravy a letecké výroby byli současně i funkcionáři a členy zlínských leteckých spolků a zjistit, které akce a které letecké výkony byly výsledky amatérské spolkové sportovní činnosti vyžaduje velké badatelské úsilí. Do této publikace jsou proto zařazeny i akce a události, které organizovala letecké oddělení firmy Baťa nebo později Zlínská letecká akciová společnost, ale členové zlínských leteckých spolků se jich účastnili nebo se na jejich organizaci podíleli. O zlínské letecké výrobě a částečně i letecké dopravě už byly v minulosti vydány některé publikace, i když dnes jsou z hlediska obsahu poněkud zastaralé. Zlínské sportovní letectví ale zůstávalo většinou mimo pozornost leteckých publicistů, přestože je všeobecně známo, že letecká výroba ve Zlíně začala v rámci Masarykovy letecké ligy a že zlínští letci dosáhli řady významných sportovních úspěchů. Tato publikace si klade za cíl popsat historii místní skupiny Masarykovy letecké ligy a na ni navazujícího Aeroklubu Zlín. Na základě dostupných archivních zdrojů i zdrojů z celostátního a regionálního tisku byla sestavena chronologicky historie letecké výroby, plachtařského a motorového odboru v rámci MLL a ke konci i nově vzniklého aeroklubu ve Zlíně. Velká pozornost je věnována i jednotlivým osobnostem, které stály u počátků i u rozvoje zlínského sportovního letectví. Poprvé je zde uveřejněn seznam všech motorových sportovních pilotů vycvičených ve Zlíně v letech 1933 až 1938, kteří mají záznam v leteckém rejstříku ministerstva veřejných prací. Také podrobnosti z jejich účasti v leteckých soutěžích a dalších leteckých podnicích jsou uveřejněny v takovém rozsahu poprvé. Někoho možná budou zajímat i letecké začátky pilotů, kteří se zapojili do protinacistického odboje za 2. světové války a sloužili u britského Královského letectva. Tato publikace je určena všem zájemcům o historii prvorepublikového zlínského a československého sportovního letectví. Město Zlín se v první třetině 20. století stalo, díky podnikatelskému úsilí Tomáše Bati a jeho spolupracovníků, významným průmyslovým a správním centrem východní Moravy. Díky nadšení mnoha zlínských občanů a významné podpoře Jana Antonína Bati se ve třicátých letech stalo i jedním z center československého sportovního letectví.