Jana Holá

Odborná publikace Interní komunikace v teorii a praxi přináší čtenáři ucelený pohled na problematiku interní komunikace. Interní komunikace se v současné době emancipuje jako samostatná manažerská disciplína, která se stává stále významnější součástí dnešního managementu v jakékoliv organizaci. Kniha je zajímavým příspěvkem k poznávání a diskusím této problematiky. V první části přináší přehled stávajících přístupů k interní komunikaci, vymezuje její formu i obsah, které vyúsťují do návrhu modelu systémového nastavení ve firmě. A v druhé části tento model verifikuje konfrontací s praxí. Kromě akademiků a vysokoškolských studentů může být kniha také prospěšná manažerům snažícím se o zvyšování kvalifikace a kompetencí. Kniha by měla patřit do seznamu doporučené literatury v předmětech zaměřených na organizační kulturu, sociální komunikaci a rozvoj manažerských dovedností. Kniha však také může obohatit běžnou manažerskou praxi.

V přímočaře a bez obalu napsaném románu se autorka ptá, co vlastně předáváme svým dětem? Co dlužíme svým milovaným? A existuje svoboda, pokud přijdeme o kořeny? Nahíd zbývá šest měsíců. Nebo to aspoň říkají doktoři. Padesát jí už bylo a dobře ví, co je to ztráta. Ale teď, když stojí na prahu vlastní smrti - a když se právě dozvěděla, že její dcera Árám je poprvé těhotná - plní Nahíd doposud nepoznaný a dlouho potlačovaný vztek. Život doma v Íránu i po útěku ve Švédsku se vždy řídil jediným pravidlem - přežít za každou cenu. Nikdy se ale neměla příležitost naučit, co to znamená prostě jen žít. Výkřiky: Golnaz Hashemzadeh Bonde dělá s čtenáři to, co se o románech často tvrdí, ale málokdy se to opravdu podaří: drží je v pevném sevření. () Je to příběh o násilí jak na osobní, tak na institucionální rovině, o zanedbání a neschopnosti. O lásce k dítěti a odporu k mateřství. A o slaboučkém, vytrvalém světélku naděje jiskře života. - Svenska Dagbladet

Zima roku 1981. Poklidný život na stockholmském předměstí Blackeberg naruší podivné události. Nejprve nedaleko objeví mrtvolu chlapce, kterého vrah nechal záměrně vykrvácet. Vše nasvědčuje tomu, že by mohlo jít o rituální vraždu. A to je jenom začátek. Místní obyvatele pozvolna zachvátí strach a bojí se v noci vycházet z domu. Nikdo z nich ale netuší, co se opravdu děje. Dvanáctiletý Oskar má zatím jiné starosti. Jeho spolužáci ho už dlouho šikanují a on se jim nedokáže postavit. Marně sní o pomstě. Dokud se do vedlejšího bytu nenastěhuje postarší muž s holčičkou. Jmenuje se Eli. Oskar se s Eli spřátelí. Jeho nová kamarádka je ale poněkud divná. Vychází ven jen v noci, i v mrazu chodí nalehko a často bývá hladová. Navíc trvá na tom, že nemůže vejít dovnitř, dokud ji nepozve dál. Přesto mezi nimi vzniká silné pouto. Pusť mě dál (šv. Lat den rätte komma in, 2004) je románový debut švédského spisovatele Johna Ajvida Lindqvista (*1968). "Všechno v mé knize je v podstatě pravda, jenom se to stalo trochu jinak," říká autor. Tento upíří horor o první lásce ze švédského předměstí, kde Lindqvist sám vyrůstal, vzbudil na švédské literární scéně senzaci, byl přeložen do řady jazyků a zatím vyšel v jedenácti zemích. Stejnojmenný film Tomase Alfredsona podle Lindqvistova vlastního scénáře měl ve Švédsku premiéru v roce 2008. V současné době se připravuje americká filmová adaptace pod názvem Let Me In.

Brilantní minimalistická próza. Psychologická sonda ostrá jako břitva. Tři ženy, tři generace, jeden příběh Gully, Marianne, Annika. Tři ženy spojené rodinným poutem. Jejich příběhy na sebe navazují, činy matek ovlivňují životy dcer. A vlastně všechny tři jenom hledají štěstí. Kdo by byl řekl, že je to tak těžké? A muži jim v tom také moc nepomáhají. Jak se vymanit ze začarovaného kruhu? Když vám v dětství něco chybí, může z vás vyrůst dobrý člověk? Caroline Ringskog Ferrada-Noli tyto otázky zkoumá bez moralizování, často s černým humorem a používá k tomu úderně minimalistický jazyk. Zdálo by se, že být ženou v jednadvacátém století ve Švédsku bude lehčí než v minulosti. Ale není to v jistém smyslu naopak těžší?

Na podlaze kostela v severním Švédsku leží mrtvé a rituálně zmrzačené mužské tělo. A na noční obloze mezi vločkami padajícího sněhu tančí polární záře. Rebecka Martinssonová se po letech vrací do svého rodného městečka Kiruny. Kdysi musela toto místo za dramatických okolností opustit a odejít do Stockholmu, kde pracuje jako daňová poradkyně. Nyní se vrací zpět, aby pomohla své dávné přítelkyni Sanně, jejíž bratr byl hrůzným způsobem zavražděn v kostele náboženského společenství, které kdysi založil. Krásná a zranitelná Sanna potřebuje Rebecčinu pomoc, aby se očistila od podezření, jež na ni padlo po bratrově smrti. Rebecka se ocitne před nelehkým úkolem. Při hledání vraha se bude muset vypořádat nejen s policejními postupy, ale bude nucena čelit i dohadům kolujícím uvnitř uzavřené a vyděšené komunity. Bude muset zapátrat hluboko ve své paměti a ve svém svědomí, aby se postavila čelem k temnému tajemství, které za sebou v Kiruně zanechala a které je ukryto pod rouškou všeobecného mlčení. A bude se muset postavit vrahovi, jehož úmysly je těžké odhadnout...

Je svatojánská noc a celá země slaví letní slunovrat. V Jukkasjärvi, vesničce blízko Kiruny, je nalezena mrtvá farářka z místní farnosti Mildred Nilssonová. Kdosi ji ubil a její tělo pověsil pod kostelní varhany. Znovu se vracejí vzpomínky na případ zavražděného kněze Viktora Strandgĺrda. Rebecka Martinssonová během té doby prožila bezesporu nejhorší chvíle svého života. Byla nucena v sebeobraně zastřelit tři osoby, avšak kolaps přichází až nyní. Rebecčin šéf se snaží zabránit jejímu zhroucení a posílá ji s kolegou do Kiruny. Rebecka se zde setká s farářem Stefanem Wikströmem, Mildrediným nástupcem. Objeví tajnou schránku s výhrůžnými dopisy adresovanými zavražděné farářce a pochopí, jaké nenávisti musela Mildred vzdorovat při svých aktivitách na pomoc ženám v tísni. Inspektorka Anna-Maria Mellaová přeruší mateřskou dovolenou a vydá se po stopách vraha. Pak najednou zmizí farář Wikström a situace se vyhrocuje…

Lovecká výprava našla v žaludku medvěda kost z lidské ruky. Několik měsíců nato je u sebe doma zavražděna Sol-Britt Uusitalová. Rebecka Martinssonová a kirunští policisté začínají vyšetřovat případ, který na první pohled vypadá jako vražda ze žárlivosti nebo zášti. Když je Rebecka z případu odvolána a nahrazena nepříjemným prokurátorem Carlem von Postem, rozhodne se vzít si všechnu nevybranou dovolenou. Nedokáže Sol-Brittinu vraždu pustit z hlavy, stát stranou a nechat vyrůstat sedmiletého Sol-Brittina vnuka bez rodiny a příbuzných, aniž by se dozvěděl, co se stalo jeho babičce. Spolu s vyšetřováním vraždy a policejní prací vyplouvá na povrch starý příběh Hjalmara Lundbohma, kirunského podnikatele z počátku minulého století, a jeho milostná aféra s krásnou učitelkou Elinou Petterssonovou. Přítomnost je propojena s dávnými událostmi více, než se zdálo.

Rebecka Martinssonová, prokurátorka v severošvédské Kiruně, se zaplete do případu chladnokrevné vraždy. Mladý pár vysekal v ledu na jezeře díru, aby se mohl potopit k vraku letadla, které leží na dně. Ale během potápění kdosi přeřízne lano a díru zakryje dřevěnými dveřmi. Mladí lidé nemají žádnou šanci. Co hledali ve vraku letadla? A kdo je za to potrestal smrtí? Při pátrání přijde Rebecka na stopu dlouho utajovaným událostem z minulosti. A objeví nebezpečnou síť utkanou z viny, strachu a zrady, do které jsou zapleteni místní obyvatelé.

Druhý román švédského prozaika Johna Ajvide Lindqvista (*1968), který si po úspěšném debutu Ať vejde ten pravý tentokrát pohrává s klasickým hororovým motivem zombie. V jeho podání ale oživlé mrtvoly nejsou žádná strašidelná masožravá monstra, ale ztrápené bytosti, které chtějí, jako každý z nás, jen jediné: vrátit se domů. Jak zacházet z nemrtvými je mrazivým hororem se vším všudy a zároveň dojemným příběhem o lásce, která se dokáže vzepřít samotné smrti. Stockholm v polovině srpna 2002. Po dlouhé úmorné vlně veder trápí všechny obyvatele nesnesitelná bolest hlavy. Jako by město pokrývalo podivné elektrické pole. Nedají se zhasnout světla ani vypnout elektrické přístroje. Obyvatelé propadají panice. Něco visí ve vzduchu. Najednou vše rázem pomine. Zdánlivě se nic nestalo, nebo že by přece jen...? Gustav Mahler, novinář v důchodu, ztratil po smrti milovaného vnuka chuť do života, nic ho netěší a nezajímá. Najednou mu zavolá starý známý z Danderydské nemocnice. Stalo se prý něco strašného – mrtví v nemocniční márnici náhle ožívají. Mahler to pokládá za hloupý žert, ale přesto se na místo vypraví...