Javier Marías strana 3 z 3

Los dos primeros volúmenes de la trilogía considerada como obra decisiva en la trayectoria de Javier Marías. Jacques Deza ?protagonista también de Todas las almas? viaja a Inglaterra, para poner distancia con su esposa, e inicia así una extrana etapa de su vida: es reclutado como agente de un servicio secreto heredero del MI6 que, con el final de la Guerra Fría, pareciera servir a poderes inclasificables. La capacidad especial de Deza como «intérprete de vidas» y su agudeza para ver en el rostro presente el rostro futuro ?y por tanto saber quién traicionará o quien será leal? lo llevan a una fascinante reflexión sobre el hombre y su tiempo; sobre el pasado, el presente y el futuro; sobre la traición, la cobardía y sobre lo que se dice y se calla.

Groteska oxfordského života Román předního španělského prozaika Javiera Maríase se odehrává v Oxfordu na koleji All Souls, kde vypravěč působí jako hostující profesor španělské literatury. V mistrné směsi fikce a skutečnosti, v níž si autor pohrává s předstíranou autobiografičností, se epizodicky odvíjí groteskní pozorování oxfordského života, vypravěčův milostný poměr s vdanou kolegyní i pátrání po životě a díle zapomenutého anglického literáta. Marías prokazuje svůj brilantní styl, obohacený o spontánní radost z vyprávění.

Groteska oxfordského života Román předního španělského prozaika Javiera Maríase se odehrává v Oxfordu na koleji All Souls, kde vypravěč působí jako hostující profesor španělské literatury. V mistrné směsi fikce a skutečnosti, v níž si autor pohrává s předstíranou autobiografičností, se epizodicky odvíjí groteskní pozorování oxfordského života, vypravěčův milostný poměr s vdanou kolegyní i pátrání po životě a díle zapomenutého anglického literáta. Marías prokazuje svůj brilantní styl, obohacený o spontánní radost z vyprávění.

Groteska oxfordského života Román předního španělského prozaika Javiera Maríase se odehrává v Oxfordu na koleji All Souls, kde vypravěč působí jako hostující profesor španělské literatury. V mistrné směsi fikce a skutečnosti, v níž si autor pohrává s předstíranou autobiografičností, se epizodicky odvíjí groteskní pozorování oxfordského života, vypravěčův milostný poměr s vdanou kolegyní i pátrání po životě a díle zapomenutého anglického literáta. Marías prokazuje svůj brilantní styl, obohacený o spontánní radost z vyprávění.

Victor kommt zum Rendezvouz in die Wohnung einer Frau, die er kaum ein paar Tage kennt. Die Voraussetzungen sind günstig: Ihr Mann ist verreist, ihr zweijähriges Kind endlich eingeschlafen. Sie gehen ins Schlafzimmer. Doch aus der Liebesnacht wird nichts. Eine plötzliche Übelkeit überfällt die Frau, und innerhalb kurzer Zeit ist sie tot ... Aus dieser beklemmenden Szene entwickelt sich eine dicht erzählte Geschichte über Liebe und Verrat. Victor, dem diese Nacht wie ein Alptraum nachgeht, beginnt zu rekonstruieren, was wirklich geschah.

V této knížce se píše o fotbale ve Španělsku i ve světě, o hráčích a fanoušcích, trenérech a předsedech, o vítězstvích stejně jako porážkách a trapasech. Marías už od dětství fandil Realu Madrid, v padesátých letech prožíval vítězství Di Stéfana, Puskase a Genta a liga je pro něho navzdory všem zklamáním stále stejný každotýdenní návrat do dětství .Uvažuje třeba, proč si jako občané nedokážeme udělat úsudek tak rychle a tak instinktivně správně, jako když jsme fotbalovými diváky proč stejné gesto, stejná slza působí na hřišti jednou vznešeně a podruhé směšně co by se stalo, kdyby osmdesát tisíc diváků na chamartínském stadionu nevydrželo klidně čekat na novou bránu, když se stará zhroutila a o více než o hodinu zpozdila začátek semifinále Poháru mistrů a proč se předsedové klubů považují za nenahraditelné, ačkoli si nikdo nekupuje dresy s jejich jménem. Autor analyzuje skrytý i zjevný nacionalismus, různě projevovanou radost po vstřelení gólu, státní hymny a pasivně republikánskou minulost svého nejmilejšího klubu. Vyslovuje se proti pleším a bradkám na hřišti, avšak nikoli proti kozím bradám. Zkrátka Marías chápe fotbal jako nekonečnou přehlídku hrdinů, padouchů a statistů, považuje jej za podívanou stejně seriózní jako film, jehož dramaturgická pravidla ostatně v mnohém sdílí.

Vypravěčem románu je muž, který se raději nechce dozvídat. Jako profesionální tlumočník a překladatel si totiž uvědomuje, jak nebezpečné je naslouchat: jakmile jednou něco uslyšíme, už to nemůžeme zapomenout. Je zatažen do dvojího proudu událostí. Tajemná a hrozivá minulost na jedné straně a na straně druhé nejistá a ohrožená přítomnost ho nutí kolísat mezi manželským domovem v Madridu a mezinárodními fóry v New Yorku a Ženevě.

V této knížce se píše o fotbale ve Španělsku i ve světě, o hráčích a fanoušcích, trenérech a předsedech, o vítězstvích stejně jako porážkách a trapasech. Marías už od dětství fandil Realu Madrid, v padesátých letech prožíval vítězství Di Stéfana, Puskase a Genta a liga je pro něho navzdory všem zklamáním stále stejný každotýdenní návrat do dětství .Uvažuje třeba, proč si jako občané nedokážeme udělat úsudek tak rychle a tak instinktivně správně, jako když jsme fotbalovými diváky proč stejné gesto, stejná slza působí na hřišti jednou vznešeně a podruhé směšně co by se stalo, kdyby osmdesát tisíc diváků na chamartínském stadionu nevydrželo klidně čekat na novou bránu, když se stará zhroutila a o více než o hodinu zpozdila začátek semifinále Poháru mistrů a proč se předsedové klubů považují za nenahraditelné, ačkoli si nikdo nekupuje dresy s jejich jménem. Autor analyzuje skrytý i zjevný nacionalismus, různě projevovanou radost po vstřelení gólu, státní hymny a pasivně republikánskou minulost svého nejmilejšího klubu. Vyslovuje se proti pleším a bradkám na hřišti, avšak nikoli proti kozím bradám. Zkrátka Marías chápe fotbal jako nekonečnou přehlídku hrdinů, padouchů a statistů, považuje jej za podívanou stejně seriózní jako film, jehož dramaturgická pravidla ostatně v mnohém sdílí.

Javier Marías (nar. 1951) patří k největším objevům nastupující spisovatelské generace ve Španělsku. Vycházet začal v polovině 80. let a mezinárodní věhlas mu přinesly dva romány z 90. let. Román Vzpomínej na mě zítra při bitvě vtáhne čtenáře do děje již první větou. Na pozadí napínavého příběhu autor rozebírá takové aspekty lidského života jako možnost volby, roli náhody, zaměnitelnost lidí a rolí, jež hrají navzájem ve svých osudech. Má velký pozorovací talent, pokud jde o chování a vztahy lidí, a výjimečný dar jazyka, umocněný zkušeností lingvisty a překladatale. Název je citátem z Richarda III., který se opakuje jako hlavní motiv. Vzpomínej na mě zítra při bitvě, říká duch královny Anny Richardovi. V Maríasově románu se jedná o ženu, která zemře, když se chystá k nevěře s málo známým mužem. Téměř neznámý milenec se tak ocitá v podivné situaci, musí řešit spoustu otázek: Co s malým dítětem v bytě? Má informovat manžela? Snaží se o mrtvé dozvědět víc, postupně se seznamuje s celou rodinou, a vůbec netuší, co ho na konci pátrání čeká.