Jiří Jelínek

Monografie pojednává o kriminologii jako samostatné společenské empirické vědě o zločinu, jeho podmínkách i příčinách, jeho pachatelích i jeho obětech, ale také o kontrole kriminality nebo jejím prognózování. Hledá místo kriminologie v systému věd, věnuje se jejím hlavním funkcím i úkolům, vysvětluje i různé druhy kriminality a jejich specifické příčiny. Ačkoliv je kniha zpracována jako monografie, autoři, kterými jsou pedagogové z Právnické fakulty Univerzity Karlovy a Fakulty práva Panevropské vysoké školy v Bratislavě pod vedením profesora Jiřího Jelínka, vedoucího katedry trestního práva Právnické fakulty UK, svoji profesi nezapřou. Text je veden snahou vyjádřit odborně bezchybně, ale obecně srozumitelně i obtížnou kriminologickou problematiku. Práce je rozdělena na dvě části – obecnou část a zvláštní část. Obecná část zaujme rozsáhlým výkladem kriminologických teorií, starších i novějších. Nevyhýbá se ani rozboru kořenů kritické a radikální kriminologie (Karl Marx, William Bonger, Georg Vold), ani jejím současným projevům. Ve zvláštní části monografie věnovali autoři pozornost i fenoménům, které zpravidla nejsou v české nebo slovenské literatuře zpracovány vůbec, anebo nikoliv v takovém rozsahu, jako jsou terorismus, feministická kriminologie, hate crimes a extremismus, kyberkriminalita, korporátní kriminalita, kriminalita bílých límečků aj.

Osmé, aktualizované vydání oblíbené publikace, zpracované podle stavu platného k 13. březnu 2020, reaguje na přijaté novelizace a nově publikovanou judikaturu. Poznámky k trestnímu zákoníku a trestnímu řádu napomáhají k rychlé orientaci v obsahu a smyslu příslušného ustanovení. Uváděné judikáty jsou vybrány především ze sbírek Nejvyššího a Ústavního soudu. Pro uživatelské pohodlí byla starší judikatura tam, kde to bylo možné, podřazena k novým, často jen přečíslovaným ustanovením nového trestního zákoníku, a čísla paragrafů byla až na výjimky opravena tak, aby odpovídala novému trestnímu zákoníku. Součástí publikace jsou i předpisy souvisící - zákon o soudnictví ve věcech mládeže, zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a advokátní tarif, vše ve znění k 13. březnu 2020. Publikace je oceňovanou pomůckou pro práci soudců, přísedících, státních zástupců, policistů, kriminalistů, advokátů, firemních právníků a ostatních pracovníků právní praxe.

Monografie je vydávána v souvislosti se 100. výročím narození významného trestního procesualisty prof. A. Růžka. Autorský kolektiv sestává z českých a slovenských autorů několika generací. Tematicky jsou kapitoly věnovány základním zásadám trestního řízení, právu na spravedlivý proces, postavení subjektů trestního řízení, žalobnímu monopolu veřejného žalobce a problematice možnosti soukromé obžaloby, otázkám dokazování, pravidlům totožnosti skutku, přípravnému řízení a stádiím trestního řízení. Závěrečné dvě části jsou věnovány historickým aspektům, vztahům jiných právních odvětví k trestnímu řízení, problematice výuky trestního práva a rekodifikaci trestního práva. Značná část autorů připomíná podíl A. Růžka na řešených problémech. Název monografie vystihuje dobře její obsah – chápe trestní právo procesní jako kontinuální proces, jehož instituce se vyvíjely a vyvíjel se i základní pojmový aparát. Průběh těchto minulých diskusí může být inspirativní i v současné době. Velkou pozornost zasluhují především kapitoly obsažené v první části. Teoretické analýzy a závěry mají význam i pro obecnou teorii práva a jiná právní odvětví včetně práva ústavního se zřetelem k interpretaci a aplikaci Listiny základních práv a svobod. I když jsem zdrženlivější než někteří autoři, pokud jde o legitimitu uplatnění principů převzatých z common law do kontinentálního práva, je to nepochybně závažná problematika, jejíž aplikace může být z hlediska svrchovanosti zákona a právního státu rozporuplná. Velkou pozornost si v této souvislosti zaslouží interpretace a aplikace mezinárodních úmluv o lidských právech do vnitrostátního práva obecně a trestního řízení zvlášť. Autoři k této problematice zaujímají velmi diferencované stanovisko, které jen z menší části je vyvoláno rozdíly v další právní úpravě po rozdělení státu v České republice a ve Slovenské republice. Přínosné jsou také zkušenosti jiných států, jak na to ukazuje ve své kapitole J. Musil. Za velmi důležitý považuji důraz na zásadu materiální pravdy, zpracovaný zejména v kapitole V. Kratochvíla. S touto zásadou souvisí i princip spravedlivého procesu a dosažení spravedlnosti, které vyplývají i z mezinárodních úmluv, kterými je Česká republika vázána. Velmi zásadní význam má také kapitola J. Jelínka s tématem obžalovací zásady, která se zabývá aktuálními diskusemi a přesvědčivě polemizuje s návrhy na zavedení soukromé žaloby. Celkově považuji obsah a strukturu monografie za velmi podnětnou a užitečnou pro teorii i praxi ve všech částech knihy. Jde o monografii velmi zdařilou. S plnou odpovědností mohu proto doporučit monografii k uveřejnění a jejím autorům poděkovat za velmi kvalitní dílo.

Příručka přináší aktualizovaný výběr klauzurních prací z trestního práva hmotného a trestního práva procesního zpracovaných na Právnické fakultě UK v Praze a Právnické fakultě UP v Olomouci, které byly v minulých letech posluchačům zadány. Každá práce obsahuje popis skutkového děje, otázky k němu a jejich úplné řešení. S ohledem na legislativní změny bylo nutné u starších klauzurních prací při stejném zadání vypracovat nové, aktualizované řešení. Zadání i řešení klauzurních prací odpovídá právnímu stavu ke dni 1. 12. 2016. Šesté vydání obsahuje celkem 60 klauzurních prací. Některé kauzy jsou doplněny názornými ilustracemi. Kniha je užitečnou studijní pomůckou pro studenty všech právnických fakult.

Vysokoškolská učebnice systematicky vykládá základní pojmy a instituty trestního řádu a zákona o soudnictví ve věcech mládeže. Nové, již čtvrté aktualizované a doplněné vydání plní v prvé řadě funkci aktualizační. Reagujeme na bouřlivý rozvoj trestněprocesní legislativy, ke kterému došlo od předchozího vydání. Do učebnice jsme zapracovali změny trestního řádu včetně novel z roku 2016, zejména provedených zákonem č. 150/2016 Sb. (např. rozšíření vyšetřovací pravomoci Vojenské policie, elektronická kontrola obviněných, úprava materiálního vazebního práva) a zákonem č. 163/2016 Sb. (zejména nová úprava dočasného odložení trestního stíhání, změny v oprávnění Nejvyššího státního zástupce podle § 174a tr. řádu). Text vychází ze stavu právní úpravy platné ke dni 1. října 2016 a z judikatury k této úpravě. Zahrnuje tedy i zákon č. 264/2016 Sb., který nabývá účinnosti od 1. 1. 2017. V učebnici uvádíme také novou judikaturu a poznatky, ke kterým dospěla nauka i aplikační praxe. Vedoucím autorského kolektivu skládajícího se z akademiků i významných představitelů justiční praxe byl prof. JUDr. Jiří Jelínek, CSc. Učebnice je určena především vysokoškolským studentům, ocení ji však také praktikující právníci, kterým poskytne rychlou orientaci v neustále se měnící právní úpravě.

Sborník obsahuje příspěvky ze sekce trestního práva mezinárodní vědecké konference Olomoucké právnické dny, kterou pořádá každoročně Právnická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci. Tématem jednání sekce trestního práva v květnu 2016 byly základní zásady trestního řízení. Toto téma je v současnosti jedním z nejdiskutovanějších jak z hlediska platného práva, tak z hlediska budoucí úpravy. Příspěvky na uvedené téma mají aktuální význam s ohledem na rekodifikační práce na novém trestním řádu, které v posledních dvou letech nabyly na intenzitě, zároveň také ovšem z obecného pohledu. Základní zásady trestního řízení vzhledem ke svému poznávacímu, interpretačnímu, aplikačnímu a normotvornému významu jsou stavebními kameny, na nichž stojí organizace trestního řízení a úprava činnosti jeho orgánů. Jsou základem, o který se opírá konstrukce trestního procesu.

Sborník obsahuje příspěvky ze sekce trestního práva mezinárodní vědecké konference Olomoucké právnické dny, kterou pořádá každoročně Právnická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci. Tématem jednání sekce trestního práva v květnu 2015 byla problematika alternativ v trestním právu, která je aktuální a společensky závažná. Trestní politika v novém tisíciletí se dostává do krize, neboť nedovede najít odpověď na problémy vedoucí k hromadnému výskytu sociálně patologických jevů včetně kriminality v rychle se měnící a globalizující společnosti. Ukazuje se, že ulpívání na tradičních formách trestní represe a tradičních způsobech projednání věci v trestním řízení nevede k žádoucím výsledkům. Růst počtu trestných činů a výskyt nových forem trestné činnosti s sebou přinášejí potřebu hledání alternativ ke starému systému trestání, jehož podstatným atributem byl nepodmíněný trest odnětí svobody. Prvním příspěvkem je pojednání o trestním příkazu (prof. Jelínek). Autor rozebírá právní úpravu v minulosti, charakterizuje platnou právní úpravu a v závěru navrhuje deset námětů k právní úpravě trestního příkazu ve zcela novém trestním řádu. Následují dva příspěvky věnované aktuální otázce trestní politiky, tj. sankcionování právnických osob (prof. Šimovček) a alternativ trestního stíhání korporací v americkém právu (dr. Tobiášová). Ze zahraničních příspěvků sluší připomenout ještě studii prof. Záhory o kontrole výkonu alternativních trestů technickými prostředky ve Slovenské republice, příspěvek doc. Klátika týkající se dohody o vině a trestu, která také bývá řazena mezi formy alternativního vyřízení trestních věcí, a článek dr. Chrzczonowicze z Polska o mediaci jako prostředku restorativní justice v Polské republice. Několik příspěvků je věnováno samostatným dílčím otázkám alternativ v trestním právu, ať se již týkají analýzy statistických údajů (dr. Coufalová), alternativního řešení trestních věcí mladistvých (doc. Ščerba), uzavření smíru ve slovenském právu (dr. Belovičová) a několika dalších otázek. Kritické názory na současný stav trestní legislativy ve svých příspěvcích reprezentují zejména Mgr. Kozák, poukazující na dvou vybraných legislativních návrzích, že obsahují velmi závažné nedostatky v koncepci, efektivitě a vhodnosti zvolených řešení, a dr. Lichnovský, zamýšlející se nad možnostmi zlepšení právní úpravy odklonů v trestním řízení v připravované rekodifikaci trestního řádu.

5. aktualizované a doplněné vydání podle stavu k 1. 2. 2016 včetně změn vyplývajících ze zákona č. 47/2016 Sb., účinného od 1. 7. 2016. Souborná vysokoškolská učebnice systematicky vykládá pojmy a instituty trestního zákoníku, zákona o soudnictví ve věcech mládeže a zákona o trestní odpovědnosti právnických osob. Spojením výkladu obecné a zvláštní části trestního práva dostává čtenář do rukou ucelené pojednání o základním právním oboru českého právního systému. Autorský kolektiv se ve 35 kapitolách věnuje všem podstatným institutům trestního práva hmotného. Kromě rozboru platné právní úpravy se také kriticky vyjadřuje ke sporným a nejasným otázkám teorie či aplikační praxe. Při výkladu přihlíží k použitelné aktuální judikatuře obecných soudů i Ústavního soudu. Aktualizace textu v pátém vydání reaguje zejména na změny vyvolané několika novelizacemi trestního zákoníku, ke kterým došlo od předchozího vydání, zapracovává novinky z evropského práva, bere ohled na novou tuzemskou i evropskou judikaturu a také na změny v mimotrestních předpisech. Učebnice je určena především vysokoškolským studentům. Nepochybně ji ocení i praktikující právníci, kterým poskytne rychlou orientaci ve stále se měnící právní úpravě.

Šesté, aktualizované vydání reaguje na přijaté novelizace a nově publikovanou judikaturu. Poznámky k trestnímu zákoníku a trestnímu řádu nejsou vyčerpávajícím komentářem, ale mají přispět k rychlé orientaci v obsahu a smyslu příslušného ustanovení. Uváděné judikáty jsou vybrány především ze sbírek Nejvyššího a Ústavního soudu. Pro uživatelské pohodlí byla starší judikatura tam, kde to bylo možné, podřazena k novým, často jen přečíslovaným ustanovením nového trestního zákoníku, a čísla paragrafů byla až na výjimky opravena tak, aby odpovídala novému trestnímu zákoníku. Součástí publikace jsou i předpisy souvisící - zákon o soudnictví ve věcech mládeže, zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a advokátní tarif, vše ve znění k 1. 2. 2016. Publikace je oceňovanou pomůckou pro práci soudců, přísedících, státních zástupců, policistů, kriminalistů, advokátů, firemních právníků a ostatních pracovníků právní praxe.

Sborník obsahuje příspěvky ze sekce trestního práva mezinárodní vědecké konference Olomoucké právnické dny, který pořádá každoročně Právnická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci. Tématem jednání sekce trestního práva v květnu 2014 byl fenomén organizované kriminality. Není pochyb, že organizovaná kriminalita představuje z aktuálního i dlouhodobého hlediska značné riziko pro společnost i pro zajištění práv a svobod občanů. Jde o hrozbu, která s různou mírou intenzity a sofistikovanosti zasahuje do každodenního života občanské společnosti. Prvním příspěvkem je pojednání o zakladateli moderní americké sociologie a kriminologie Edwinu H. Sutherlandovi, který nejen poprvé použil termínu kriminalita bílých límečků, ale také rozpracoval teorii a výzkum kriminality bílých límečků. Jedná se o autora několika stěžejních kriminologických prací, od jehož úmrtí uplyne v roce 2015 šedesát pět let. Následují pojednání o teoretickém vymezení organizovaného zločinu, o mezinárodních a evropských souvislostech organizované kriminality a o jednotlivých institutech sloužících k omezení organizovaného zločinu a současně i o jejich legislativních limitech jak v České republice, tak ve Slovenské republice . Práce ukazuje i na širší kriminologické a sociologické souvislosti organizovaného zločinu, například v popsaných kauzách černého trhu s lihovinami nebo v úsilí o proniknutí organizovaného zločinu do veřejné správy.