Vladimír Jeníček

Publikace se jako první na našem knižním trhu souhrnně zabývá novým fenoménem světového hospodářství ? globalizací. V první části jsou uvedena teoretická východiska a základní pojmy, včetně obsahového vymezení globalizace a jejích determinantů. Dále se autor zabývá působením globalizace v hospodářské, společenské a politické sféře. Následuje analýza projevů globalizace v mezinárodním obchodě, dopravě a v působení transnacionálních společností. Pozornost je věnována také projevům globalizace v ob lasti mezinárodních toků kapitálu a mezinárodního pohybu pracovních sil. V závěru se autor zamýšlí nad vztahem procesu globalizace a ekonomického růstu a nad riziky, které globalizace vyvolává.

Nový prvek světového hospodářství ? proces globalizace ? na jedné straně vyvolává řadu pozitivních důsledků ve světové ekonomice, na straně druhé však sebou nese řadu problémů označovaných jako globální. A právě vlivem globálních problémů na světovou ekonomiku se zabývá tato učebnice. Text je rozčleněn do tří základních částí ? přírodně-sociální problémy (ekologické, surovinové, energetické, populační a potravinové problémy), antropo a intersociální problémy (např. sociálně ekonomická zaostalost rozvojových zemí, mezinárodní zadluženost, problémy války a míru) a trvale udržitelný rozvoj (globální problémy a udržitelný rozvoj, implikace globálních problémů pro Českou republiku). Výklad doplňují tabulky a grafy.

Rozvoj je v současnosti chápan jako komplexní proces - rozšiřuje tedy dřívější výlučně ekonomické pojímání rozvoje o další významné faktory, jako je vzdělání, kvalifikace, budování občanské společnosti, postavení žen, informační technologie, sociální aspekty apod., byť stále hraje určující roli ekonomická dimenze. Zásadní stimuly nejen do ekonomiky, ale i politiky a dalších oblastí, včetně mezinárodních vztahů, přináší globalizace. Působí globalizační tlaky tržní, nákladové, konkurenční, politické, jejich vzájemné souvislosti a důsledky. Jsou příčinou nevyváženosti, která je průvodním jevem také v našem, evropském regionu. Zvláště výrazné jsou regionální rozdíly (nevyvážený rozvoj) v sociální a ekonomické oblasti mezi centrálními regiony a tzv. periferiemi. Existují závažné disproporce v produktivitě a zaměstnanosti. Na evropské, národní a regionální úrovni by proto měly být aktivněji definovány účinné nástroje k udržení a rozvíjení vyváženého rozvoje. Klíčové je v této souvislosti vymezení kompetencí mezi evropskými a národními orgány.

Globální problémy mají zpravidla ekonomickou dimenzi a bezprostředně ovlivňují světové hospodářství...