Miloš Jesenský

Ve vyprávění pamětníků ze slovensko-polského pomezí existují zprávy o tajuplné jeskyni v oblasti Levočských vrchů. Proč je však přesná poloha jeskyně uchovávána v takové tajnosti? Zdá se, že je dílem vyspělé civilizace a poznatky z jejího výzkumu by silně otřásly naší představou o světě. Pátrání zavedlo autory mimo jiné ke skleněným tunelům pod kopcem Babia Góra, k obrovským kovovým objektům v podzemí Jakutska, k utajenému nálezu podivného humanoida v Kdyni a k řadě dalších nevysvětlených záhad v Evropě.

Svojrázni obyvatelia hôr na slovenskom, poľskom a českom pomedzí majú tajuplný pôvod, osobité zvyky, vlastné nárečie a rázovitú, nezameniteľnú kultúru odvodenú od valaského folklóru. Odkiaľ prišli a čo nám priniesli? Aké dedičstvo vytvorili počas mnohých generácií? Ďalšie kolektívne dielo významných inštitúcií a bádateľov Žilinského kraja je prvým, ktoré v relatívnej úplnosti, z historických aj etnografických hľadísk, spracúva fenomén Goralov a goralskej kultúry (materiálna kultúra, obyčaje, folklór a folklorizmus, nárečie) v regiónoch Oravy, Liptova a Kysúc. Textovú informáciu dopĺňajú unikátne dokumenty, nechýba podrobné anglické resumé ku každej kapitole.

Myslíme si, že víme? Nebo je všechno jinak? Pravdu má Miloš Jesenský, když rozviklává tvrdošíjně přijímaný omyl o středověku jako o temné etapě stagnace lidské evoluce. Středověk byl pouze jiným pokračováním cesty, jejíž prach začaly vířit nohy prapředků před mnoha tisíciletími. Středověk netkvěl ve vzduchoprázdnu, ani nespadl s nebe. Spíše lze říci, že je čímsi jako oddechovým časem mezi civilizací pravěku, starověku a dnešní explodující technickou civilizací 21. století. Řada středověkých myslitelů znala prameny informací velmi starého data, které umožňovaly poučeným plout v hlubinách moře, vznášet se v ovzduší i létat ke hvězdám, ale též prodlužovat život, omlazovat těla, potlačovat zločinné sklony, vyrábět zlato i kovy na Zemi dosud neznámé. Starověk létal, létal i Šalomoun... Lze se pak divit, že středověcí konstruktéři se pokoušeli o totéž? Miloš Jesenský nás bude mnohdy uvádět v tichý úžas – na stránkách jeho knihy se setkáme s netradičními výklady burcujícími představivost a kreativitu. Jeho kniha je živá jako rtuť, čirá jako lesní studánka a plná inspirací. Čtěme, divme se, uvažujme a těšme se touto knihou, třebaže nebudeme vždy stejného názoru jako autor.

Starovekí bojovníci neožívajú len v románoch, ale aj v práci archeológov, geológov či speleológov. Vykročme po stopách starých Keltov v Žilinskom kraji. Z čriepkov, útržkov informácií a indícií skladáme prekvapivo plastický obraz ľudu púchovskej kultúry či keltských Kotínov. Nachádzame ich na Orave, v Turci, na Liptove, Hornom Považí i na Kysuciach. Od rieky Váh nad Divinku a ďalej cez Bysterec až na magický Havránok. Čas Keltov bol odmeraný bojmi o vlastnú existenciu, ktorú dokazujú nielen unikátne nálezy, ale aj stopy zvykov a názvov v našej prítomnosti. A keďže ich spisba mlčí, prihovárajú sa nám iní autori, často z ich nepriateľskej strany, aby napomáhali rekonštrukciu príbehu, na začiatku ktorého stáli hrdí ľudia, naplno prežívajúci svoju každodennosť. Svojím zápalom a odhodlaním vplývali aj na protivníkov, s ktorými bez bázne dokázali skrížiť meče v záujme zachovania rodu.

Spisovatelé a dobrodruzi, uvedení v tomto unikátním sborníku nám nenuceným způsobem nabízejí pohled na úkazy a jevy odmítané oficiální vědou. Nikomu nic nevnucují, nikoho nepřesvědčují. Pouze zajímavou a přitažlivou formou sdělují nejenom své názory a zkušenosti, ale také fakta a důkazy. Pomyslný základní kámen tohoto literárního žánru položili například Jacques Bergier s Louisem Pauwelsem. To když napsali dnes již legendární knihu Jitro kouzelníků. Samozřejmě, že v tomto směru nemůžeme opomenout vůbec nejznámějšího ze všech těchto autorů Ericha von Dänikena a jeho Vzpomínky na budoucnost. Pamětníkům se jistě také vybaví Velké otazíky českého průkopníka této literatury, Ludvíka Součka. Každý z autorů, jemuž je v této knize dán prostor, je svým způsobem jedinečný. Osobitý. Někdo se například zabývá tajemnou minulostí lidstva, jiný dává přednost spíše současným nevysvětlitelným jevům. Jedno však mají tito lidé společné – mají touhu seznámit čtenáře s neobyčejnými hmotnými či písemnými odkazy a jevy, z nichž leckteré nemají svůj původ ve „fyzickém“ světě a nedají se tudíž měřit a zkoumat běžnými vědeckými metodami. Tím ale nechci v žádném případě říci, že vše, s čím nás tito ve svém oboru často nesmírně vzdělaní lidé seznamují, se musí vždy pohybovat jen v oblasti fantazie. Naskýtá se otázka, zda je vůbec možné některé paranormální jevy jednoduše vysvětlit pomocí mechanistického pohledu na svět, na který je převážná část dnešní populace zvyklá. Lidé totiž hledají všude a ve všem logiku a takzvaný zdravý rozum. Jenomže v případě některých záhad to prostě jen tak jednoduše nejde. Podobně jako nelze logicky vysvětlit mnoho paradoxů kvantové mechaniky nebo Einsteinovy teorie relativity. A přesto nikdo netvrdí, že tyto teorie neplatí. Kniha Miloše Jesenského nám dává šanci poznat tyto nevšední lidi blíže. Prostřednictvím jejich knih, jejich autentických zážitků, často i jejich osudů. Abychom si pak znovu v celém dosahu uvědomili slova Alberta Einsteina, který svého času napsal, že záhady jsou věčným ohněm mládí. A k tomu ještě dodal: „To nejkrásnější, co můžeme prožívat, je tajemno. To je základní pocit, který stojí u kolébky pravého umění a vědy. Komu to není známo, kdo se už neumí divit, neumí žasnout, ten je takříkajíc mrtev a jeho oko vyhaslé.“ Danny Mackerle, autor předmluvy. Oproti slovenskému vydání je česká verze doplněna ještě o dva české autory. Kompletní seznam v knize uvedených autorů je uveden v abecedním pořadí: Jacques Bergier, Charles Berlitz, Johannes von Buttlar, Luc Bürgin, Erich von Däniken, Otomar Dvořák, Johannes Fiebag, Hartwig Hausdorf, Robert Leśniakiewicz, Ivan Mackerle, Arnold Mostowicz, Stanislav Motl, Jenny Randlesová, Zecharia Sitchin, Ludvík Souček, Immanuel Velikovsky, Michael White, Ivo Wiesner, Ludwig Zajdler.