Jindřich Francek

Franckova kniha představuje důkladný a zasvěcený přehled v čtenářsky atraktivní problematice čarodějnických procesů v českých zemích. Sleduje je v časovém horizontu od prvních historických zmínek až do poloviny 18. století, kdy v důsledku reformní politiky osvícenského absolutismu byla víra v čarodějnice odkázána do oblasti pověr a magické praktiky přestaly být hrdelním zločinem. Dokonalá znalost archivního materiálu umožňuje autorovi nechat mluvit historické prameny jejich neotřelým jazykem. Kniha je uvedena zasvěcenou historickou rešerší PhDr. Petra Kreuze.

Kniha Dějiny loupežnictva, která vychází v rámci ediční řady Zločin a spravedlnost v českých dějinách, tvoří další tematický okruh volného cyklu svazků, mezi něž patří Zločin a trest v českých dějinách a Zločin a sex v českých dějinách z pera téhož autora. Tentokrát se historik Jindřich Francek vypravil do světa zlodějů, loupežníků, pytláků a žhářů 16. až 19. století. Bádáním ve „smolných“ nebo „černých“ knihách a dalších pramenech hrdelního soudnictví objevil zdroje otevírající dříve netušené možnosti poznání různých sociálních prostředí. Soudní knihy mají co říci nejen o vybavení domácností, v nichž řádili lupiči, jejichž skutky slovo od slova zapisovali písaři v mučírnách, lze tu najít mnoho o zvyklostech a obyčejích, máme tu jedinečné doklady jazyka, celého myšlenkového světa a návyků zejména nižších vrstev, ale také skryté či otevřené sdělení o organizaci společnosti a právním vědomí. V první části knihy o majetkových deliktech v období raného novověku je podán stručný přehled vývoje a organizace soudů a jejich výkonného aparátu. Další kapitoly obsahují charakteristiku základních skupin deliktů a jejich postihu. Náplní druhé části knihy je trestná činnost v konkrétních příkladech a příbězích vycházejících z trestněprávních pramenů.

Nové vydání rozšířené o paměti prvního československého kata Kniha PhDr. Jindřicha Francka předestírá čtenářům historický obraz zločinnosti v českých zemích od raného středověku do druhé poloviny 20. století.

Lov byl ve středověku a v raném novověku převažující součástí života aristokratické společnosti a jeho vrcholnou formu představovala jezdecká štvanice se psy na jelena nebo srnce. Šlechtické družiny lovily zvěř především pro požitek či trofeje a zásobování panovnického dvora i velmožských kuchyní přenechávaly lesnickému personálu. Zvěřina však mívala své stabilní místo též na stolech měšťanů a poddaných. Ti ovšem nesměli legálně provozovat myslivost, vyhrazenou privilegovaným, a tak rádi a často pytlačili. Vzhledem k tomu, že se zvěř pokládala za součást pozemku, a tedy i vlastnictví jeho držitele, posuzovalo se pytláctví jako krádež. Vyskytly se rovněž případy, kdy delikventi považovali – podobně jako šlechtici – lov zvěře se zbraní v ruce za druh adrenalinové zábavy. Pytlačilo se nejen v lesích a na polích, ale také v rybnících, řekách, haltýřích a ve včelích úlech. Kniha Jindřicha Francka vznikla na základě výzkumu trestněprávních pramenů a přináší čtenářům autentické lovecké a pytlácké příběhy. Její součástí je edice několika mysliveckých řádů, které se staly základem represivních opatření proti pytlákům; z nich mnohé jsou zde publikovány poprvé.

Příběh tajné lásky Elišky Kateřiny Smiřické, která se beznadějně zamilovala do poddaného, kováře Jiříka Wagnera. Kniha přináší stručnou historii rodu Smiřických, některé písně a básně, zejména však - mnohdy pikantní - citáty z dochovaných výpovědí osob zúčastněných v milostné aféře.

První svazek edice Zmizelé Čechy, která bude zachycovat ve fotografiích zmizelou podobu českých měst i regionů, obsahuje 115 starých fotografií města Jičín.

Poznání mentality našich předků, o které usilujeme při pohledu do vzdálené národní minulosti, nám umožňují především prameny trestního soudnictví. Jedním z charakteristických znaků raněnovověkých měst bylo jejich vlastní soudnictví. Jeho součástí byl o i soudnictví hrdelní, řešící delikty, s nimiž tehdejší právní předpisy spojovaly původně trest smrti. Z činnosti hrdelních soudů vzešly smolné knihy, do nichž byly zapisovány výslechy na mučidlech a další písemnosti, považované dříve spíše za snůšk u kuriozit. Jejich výjimečný vypovídací hodnota byla oceněna teprve v posledních letech. Prameny trestního soudnictví nás informují o nejnižších vrstvách společnosti, o nichž ostatní prameny téměř mlčí. Přinášejí cenné poznatky pro sociální, právní, správní, kulturní a regionální dějiny, ale také pro etnologii, filologii a psychologii. Studium těchto dokumentů přispívá k hlubšímu pochopení mezilidských vztahů ve městech i na vesnicích a umožňuje nahlédnout do rodinného a intimního života jejich obyvatel. Pro Pardubice se dochoval mimořádně hodnotný soubor pěti smolných knih (1538-1626) a další materiály ze 17.-18. století. Na základě jejich studia ukazuje PhDr. Jindřich Francek, autor řady knih z oboru dějin trestního soudnictví, jak se dří ve soudilo, charakterizuje trestné činy (čarodějnictví, krádeže, loupeže, sexuální delikty, vraždy, žhářství aj.) a plasticky zobrazuje kriminalitu pardubického regionu. V druhé části publikace se mohou čtenáři seznámit přímo s výpověďmi provinilců n a mučidlech. Text doplňuje řada dobových dokumentárních vyobrazení deliktů i mučících nástrojů. Aktuálnost knihy spočívá v tom, že zobrazením zločinnosti a jejího postihu na Pardubicku upozorňuje na jeden z nejzávažnějších problémů dnešní doby.

Kniha renomovaného historika Jindřicha Francka, která vychází v tematické řadě Velkých dějin zemí Koruny české, je dosud nejrozsáhlejší monografií věnovanou dějinám trestní spravedlnosti a kriminality, ale i zneužívání trestního práva v kontextu hist orie českých zemí od nejstarších dob až do druhé poloviny 20. století, od středověkého souboru právních norem zvaného Zákon sudnyj ljudem až po politické procesy namířené proti československému disentu. Autor podává nejen historický přehled vývoje kr iminality a trestního práva, ale představuje i stovky zajímavých osobností, které byly spravedlivě nebo zcela nespravedlivě souzeny či trestní spravedlnosti úspěšně unikaly. Nechybí kapitoly věnované čarodějnickým procesům, příběhy nejslavnějších lup ičů, vražd, podvodů atd. Významnou součástí knihy jsou i kapitoly popisující, jakým způsobem zneužívaly trestní právo totalitní režimy 20. století. Mimořádně erudované a zároveň čtivě zpracované dílo je určeno jak odborníkům z oboru dějin trestní spr avedlnosti tak i široké skupině čtenářů se zájmem o české dějiny.

Přední český znalec dějin kriminalistiky a soudnictví 16.- 18. století tentokrát obrátil svoji pozornost po Pardubicích k dalšímu východečeskému městu, a to k Chocni na Orlickoústecku. Na základě dochovaných archivních a muzejních pramenů se i zde čtenář doví, jak si tehdejší vrchnostecké právo dokázalo poradit např. s čarodějnictvím, krádežemi, loupežemi, sexuálními delikty, či žhářstvím a vraždami. Právě tyto prameny trestního soudnictví nás informují o nejnižších vrstvách společnosti, o nichž ostatní prameny téměř mlčí. Studium těchto dokumentů přispívá k hlubšímu pochopení mezilidských vztahů ve městech i na vesnicích a umožňuje tak nahlédnout do rodinného a intimního života jejich obyvatel.

Kniha zpracovává na pozadí českých dějin populární formou pestrou škálu slavných i méně známých zločinů od středověku až po současnost. Od vražd našich prvních mučedníků přes středověké lapky až po Dalibora v kapitole věnované středověku, od sadistické Kateřiny z Komárova přes podvodníka magistra Kelleyho, čarodějnické procesy, zavraždění Valdštejna až po Babinského v raněnovověké části a od perzekuce Karla Havlíčka přes slavný prodej Karlštejna či torza Otýlie Vranské ve dvou kufrech až ke Spartakiádnímu vrahovi v oddílu posledním. Autor Archivář a historik Jindřich Francek (1943) dlouhá léta působil jako ředitel Státního okresního archivu v Jičíně. Je mimo jiné autorem knih Zločin a trest v českých dějinách (1999), Zločin a sex v českých dějinách (2000), Jičín (Paseka 2004), Čarodějnické příběhy (Paseka 2005), Dějiny Jičínska (2010), Zločin a trest ve Dvoře Králové nad Labem (2010), Zločinnost a bezpráví (Paseka 2011, v rámci tematických svazků Velkých dějin zemí Koruny české) nebo Zločin a trest na Jičínsku v 16.–18. století (2012).

Knížka plná sexu nahlíží do rodin východočeských měšťanů a venkovanů, kteří žili v 16.-18. století. Po charakteristice mravnostních deliktů (bigamie, cizoložství, incest, prostituce, smilstvo, sodomie aj.) zobrazuje intimní život obyvatel v autentických příbězích. Justiční orgány stíhaly sexuální delikty v duchu křesťanské morálky. Byl to ovšem marný boj, protože represívní opatření nemohla zcela potlačit přirozené touhy mužů a žen, jež při regulaci sňatků směřovaly k mimomanželskému sexu.