Jindřich Hýkel

Nikoho nepřekvapí, že náboje pro ruční palné zbraně jsou trvalým předmětem zájmu vojáků, policistů, příslušníků strážních a speciálních služeb, lovců, sportovních střelců a občanů nosících zbraň pro svou obranu, nemluvě o sběratelích nábojů a příznivcích vojenské historie vůbec. Každá z těchto skupin však má na střelivo z pochopitelných důvodů jiný úhel pohledu. Informace o jednotlivých nábojích se proto snažíme podat jako určitý kompromis různých hledisek. Přesto, že historie jednotných nábojů do ručních palných zbraní je obdobím poměrně krátkým, je v současné době již téměř nezjistitelné, kolik ráží nábojů se za tento nepříliš dlouhý čas vyrábělo. Podat opravdu spolehlivé informace o všech rážích, které opustily brány továren za uplynulých přibližně 150 let, je dnes totiž mimořádně obtížné, ne-li zcela nemožné. Zaměřili jsme se proto jak na náboje se středovým zápalem, které jsou mezinárodně normalizované, tak na některé náboje dnes sice již zastaralé, které byly ovšem ve své době významné nebo něčím zajímavé.

Od vzniku ručních palných zbraní koncem 14. století byla střelba značně komplikovaná, protože zbraně byly předovky, nabíjely se ústím hlavně, odděleně prachem a střelou. Složitým zůstával zápal výmetné náplně, tvořené černým prachem. Vznik jednotných nábojů a zadovek v polovině 19. století střelbu značně zjednodušil. Zbraň se začala nabíjet nábojem do komory. Jediným pohybem se do komory zasunula střela, výmetná náplň a zápalka, spojené nábojnicí do jednoho celku. Nábojnice zároveň utěsňuje při výstřelu komoru vůči závěru. Náboje se začaly odlišovat nejen podle způsobu využití, ale také způsobem výroby a prodeje. Vedle průmyslově vyráběných nábojů se objevují náboje experimentální, jejichž vývoj se z různých důvodů nepodařilo dokončit. Stále se rozšiřuje počet wildcatů a vznikají náboje soukromé (proprietární). Existující počet konstrukcí nábojů, odborně nazývaných "rážemi", se dnes již odhaduje na více než 10 000. Tento vysoký počet ráží se stal předmětem velmi rozšířeného sběratelství nábojů.

Ojedinělá, ve své úplnosti dosud s ničím nesrovnatelná enciklopedická příručka, doplněná velkým množstvím původních nákresů.