Paul Johnson strana 2 z 4

Teprve v šedesátých letech minulého století pocítili Britové naplno ztrátu svého impéria. Anemické Společenství národů, které je mělo nahradit, bylo jen papírovou velmocí. Paradoxně se však Angličané koncem 20. století těšili z větší svobody, právní stability a životní úrovně než kdy dřív ve svých dějinách. Kdyby Británie nadále vládla světovému impériu, mohla by být tak bezproblémovou a stabilní zemí, v níž se příjemně žije? Johnson hledá v dějinách ostrovní říše především konstantu národních dějin a nachází ji už na samém počátku, kdy Angličané odmítají kontinentální imperiální nadvládu a postupně svůj stát rozvíjejí k čím dál větší hospodářské, politické a individuální svobodě. „Všude, kde je parlament, je kousek Anglie,“ všiml si Karel Čapek. Rozvojem civilizovaného impéria, námořního obchodu a nového průmyslu založili nakonec Angličané současný globální svět, jemuž dali společný jazyk, technologii a víru ve svobodný trh.

Paul Johnson nám v dalším ze svých životopisů Darwin, představuje Darwinovu složitou osobnost, jeho celoživotní dílo i dobu, ve které žil. S typicky pronikavým vhledem, vtipem a jazykovou bravurou popisuje Darwinovo dětství a mládí v jedné z významných anglických rodin, přibližuje jeho dobrodružnou plavbu kolem světa na palubě lodi Beagle a léta vědeckého bádání a myšlenkového zrání, která Darwina přivedla mimo jiné k ve své době převratné teorii o původu člověka. Charles Darwin je bezpochyby nejvýznamnější vědec v celých dějinách západní kultury. Svým novým, praktickým přístupem ke studiu přírody a především revolučním dílem O původu druhů, v němž po dlouhých letech váhání shrnul své bolestně promyšlené závěry, jednou provždy změnil myšlení svých současníků i následovníků.Paul Johnson nám v dalším ze svých životopisů Darwin, představuje Darwinovu složitou osobnost, jeho celoživotní dílo i dobu, ve které žil. S typicky pronikavým vhledem, vtipem a jazykovou bravurou popisuje Darwinovo dětství a mládí v jedné z významných anglických rodin, přibližuje jeho dobrodružnou plavbu kolem světa na palubě lodi Beagle a léta vědeckého bádání a myšlenkového zrání, která Darwina přivedla mimo jiné k ve své době převratné teorii o původu člověka. Charles Darwin je bezpochyby nejvýznamnější vědec v celých dějinách západní kultury. Svým novým, praktickým přístupem ke studiu přírody a především revolučním dílem O původu druhů, v němž po dlouhých letech váhání shrnul své bolestně promyšlené závěry, jednou provždy změnil myšlení svých současníků i následovníků.

Kétezer év eseményei és konfliktusai, amelyek sokkal inkább meghatározták korunkat, mint hinnénk. Az 1928-ban született, Oxfordban végzett, kiemelkedő angol történész rendkívül termékeny tudományos munkássága mellett keresett előadó, továbbá Margaret Thatcher, majd Tony Blair tanácsadója volt. Több műve magyarul is megjelent. A kereszténység története másik, hasonlóan nagyszabású könyvét, A zsidók történetét folytatja. Johnson nem tartozik a száraz, akadémikus szaktudósok közé, műve a nagyközönségnek szól, élvezetes stílusban, színes és megvilágító erejű anekdotákkal megtűzdelve mutatja be, hogyan bontakozik ki egy kis zsidó szektából, emelkedik fel és terjed el világszerte a hit és szeretet útján megváltást ígérő tan, amelyet Jézus, a vándorprédikátor hirdet. Az elbeszélés szerkezetét az egyház humanista és konzervatív erői közti feszültség alakítja. A könyv szereplői közül a szerző szívéhez talán Erasmus áll a legközelebb, az ideális keresztény-entellektüel, aki úgy szilárd hitű, hogy egyszersmind széles látókörű és elfogulatlan. A kereszténység történetét - amelynek főbb szakaszai a továbbiakban a reformáció, a hit terjesztése a felfedezések korában a többi világrészen, a Szentírás értelmezése körüli viták a felvilágosodás idején, az új tudományos világkép kihívása, a XX. századi totalitárius rendszerek hatása, és végül a hit szerepe és lehetősége napjainkban - 1975-ig kíséri figyelemmel a szerző.

Sto čtyřicet poutavých medailonů věhlasných jedinců, s nimiž se britský historik setkal během více než šedesátiletého působení v pozici novináře, spisovatele a veřejně činné osoby, představuje v osobitém úhlu pohledu celebrity 20. století a s nimi i ducha tohoto neklidného věku. Některé nabízejí vtipné glosy, jiné se zaměřují na neznámý rozměr dotyčné osoby, mimo jiné princezny Diany, prezidenta Reagana, premiérů Churchilla nebo Thatcherové, evropských i cizokrajných státníků, umělců z řad spisovatelů, malířů, hudebníků či herců. „Pouze zvedám oponu, abych předvedl lidskou komedii, jíž jsem byl svědkem, a nabídl čtenářům to, co jsem viděl, slyšel a dozvěděl se, často jen šeptem či v poznámkách utroušených po straně,“ vysvětluje svůj výběr autor. „Psaní životopisů lidí, kteří byli povoláni do vysokých úřadů nebo se ocitli v ohnisku významných událostí, mě vždycky přitahovalo, poněvadž mě nesmírně fascinuje vztah mezi inteligencí a politikou. Skutečností zůstává, že z velmi chytrých lidí bývají zřídka dobří vládci, zatímco muži a ženy průměrné inteligence se nejednou zhostí nejvýznamnějších úřadů velmi úspěšně. Morální charakter vládce je nakonec důležitější než jiné vlastnosti, ačkoli ty se mohou zdát pro počáteční úspěch nezbytné. “ Světoznámý britský historik a publicista Paul Johnson (1928) vystudoval historii na Magdalen College v Oxfordu. Působil v pařížském periodiku Realités a posléze se stal redaktorem londýnského týdeníku New Statesman, v němž v letech 1964–1970 pracoval jako zástupce šéfredaktora. Jeho dílo čítá přes čtyři desítky knižních prací či antologií. Pravidelně přispívá do předních světových listů, mimo jiné do New York Times, Wall Street Journalu, Daily Mailu, Daily Telegraphu, Spectatoru či Forbesu. Mezi Johnsonovy nejvýznamnější práce patří Dějiny 20. století (LEDA/Rozmluvy 2008) a Dějiny židovského národa (LEDA/Rozmluvy 2007). Autorův široký popularizační záběr vyznačující se odmítáním klišé dále postihuje proměny křesťanské civilizace i Britských ostrovů, osobnosti státníků, umělců i slovutných vojevůdců a v neposlední řadě zrození a neuralgické aspekty moderního světa. Připravujeme rovněž nový překlad jeho práce Intelektuálové, živou formou komentující morální debakly představitelů kulturních elit.

Sto čtyřicet poutavých medailonů věhlasných jedinců, s nimiž se britský historik setkal během více než šedesátiletého působení v pozici novináře, spisovatele a veřejně činné osoby, představuje v osobitém úhlu pohledu celebrity 20. století a s nimi i ducha tohoto neklidného věku. Některé nabízejí vtipné glosy, jiné se zaměřují na neznámý rozměr dotyčné osoby, mimo jiné princezny Diany, prezidenta Reagana, premiérů Churchilla nebo Thatcherové, evropských i cizokrajných státníků, umělců z řad spisovatelů, malířů, hudebníků či herců. „Pouze zvedám oponu, abych předvedl lidskou komedii, jíž jsem byl svědkem, a nabídl čtenářům to, co jsem viděl, slyšel a dozvěděl se, často jen šeptem či v poznámkách utroušených po straně,“ vysvětluje svůj výběr autor. „Psaní životopisů lidí, kteří byli povoláni do vysokých úřadů nebo se ocitli v ohnisku významných událostí, mě vždycky přitahovalo, poněvadž mě nesmírně fascinuje vztah mezi inteligencí a politikou. Skutečností zůstává, že z velmi chytrých lidí bývají zřídka dobří vládci, zatímco muži a ženy průměrné inteligence se nejednou zhostí nejvýznamnějších úřadů velmi úspěšně. Morální charakter vládce je nakonec důležitější než jiné vlastnosti, ačkoli ty se mohou zdát pro počáteční úspěch nezbytné. “ Světoznámý britský historik a publicista Paul Johnson (1928) vystudoval historii na Magdalen College v Oxfordu. Působil v pařížském periodiku Realités a posléze se stal redaktorem londýnského týdeníku New Statesman, v němž v letech 1964–1970 pracoval jako zástupce šéfredaktora. Jeho dílo čítá přes čtyři desítky knižních prací či antologií. Pravidelně přispívá do předních světových listů, mimo jiné do New York Times, Wall Street Journalu, Daily Mailu, Daily Telegraphu, Spectatoru či Forbesu. Mezi Johnsonovy nejvýznamnější práce patří Dějiny 20. století (LEDA/Rozmluvy 2008) a Dějiny židovského národa (LEDA/Rozmluvy 2007). Autorův široký popularizační záběr vyznačující se odmítáním klišé dále postihuje proměny křesťanské civilizace i Britských ostrovů, osobnosti státníků, umělců i slovutných vojevůdců a v neposlední řadě zrození a neuralgické aspekty moderního světa. Připravujeme rovněž nový překlad jeho práce Intelektuálové, živou formou komentující morální debakly představitelů kulturních elit.

Sto čtyřicet poutavých medailonů věhlasných jedinců, s nimiž se britský historik setkal během více než šedesátiletého působení v pozici novináře, spisovatele a veřejně činné osoby, představuje v osobitém úhlu pohledu celebrity 20. století a s nimi i ducha tohoto neklidného věku. Některé nabízejí vtipné glosy, jiné se zaměřují na neznámý rozměr dotyčné osoby, mimo jiné princezny Diany, prezidenta Reagana, premiérů Churchilla nebo Thatcherové, evropských i cizokrajných státníků, umělců z řad spisovatelů, malířů, hudebníků či herců. „Pouze zvedám oponu, abych předvedl lidskou komedii, jíž jsem byl svědkem, a nabídl čtenářům to, co jsem viděl, slyšel a dozvěděl se, často jen šeptem či v poznámkách utroušených po straně,“ vysvětluje svůj výběr autor. „Psaní životopisů lidí, kteří byli povoláni do vysokých úřadů nebo se ocitli v ohnisku významných událostí, mě vždycky přitahovalo, poněvadž mě nesmírně fascinuje vztah mezi inteligencí a politikou. Skutečností zůstává, že z velmi chytrých lidí bývají zřídka dobří vládci, zatímco muži a ženy průměrné inteligence se nejednou zhostí nejvýznamnějších úřadů velmi úspěšně. Morální charakter vládce je nakonec důležitější než jiné vlastnosti, ačkoli ty se mohou zdát pro počáteční úspěch nezbytné. “ Světoznámý britský historik a publicista Paul Johnson (1928) vystudoval historii na Magdalen College v Oxfordu. Působil v pařížském periodiku Realités a posléze se stal redaktorem londýnského týdeníku New Statesman, v němž v letech 1964–1970 pracoval jako zástupce šéfredaktora. Jeho dílo čítá přes čtyři desítky knižních prací či antologií. Pravidelně přispívá do předních světových listů, mimo jiné do New York Times, Wall Street Journalu, Daily Mailu, Daily Telegraphu, Spectatoru či Forbesu. Mezi Johnsonovy nejvýznamnější práce patří Dějiny 20. století (LEDA/Rozmluvy 2008) a Dějiny židovského národa (LEDA/Rozmluvy 2007). Autorův široký popularizační záběr vyznačující se odmítáním klišé dále postihuje proměny křesťanské civilizace i Britských ostrovů, osobnosti státníků, umělců i slovutných vojevůdců a v neposlední řadě zrození a neuralgické aspekty moderního světa. Připravujeme rovněž nový překlad jeho práce Intelektuálové, živou formou komentující morální debakly představitelů kulturních elit.

Pozor na intelektuály! Tak by mělo znít zásadní ponaučení z tragického dvacátého století, jež vidělo miliony a miliony nevinných lidí obětovaných v dalekosáhlých plánech na zlepšení podmínek a kvality lidstva. Kdo jsou lidé, kteří připravovali myšlenkové podhoubí pokrokového, nového a lepšího světa? Vzdělanci a učenci? Nikoli. Většinou nadaní umělci, ale zároveň idealisté a kazatelé světské Utopie, a vždy velcí rétoři a geniální psavci, stačí si vzpomenout na Marxe: "soukromý majetek je krádež a proletariát může ztratit jen své okovy." Johnson ve své nejslavnější a kontroverzní knize (aby ne, když je tolik potrefených) ukazuje brilantně na životě a díle známých osobností, jako Rousseau, Shelley, Marx, Ibsen, Tolstoj, Hemingway, Russell, Brecht, Sartre, Mailer, Chomsky a mnoho dalších, tu nejhorší z lidských nemocí, intelektualismus. Ono zvláštní přesvědčení polovzdělanců, že jsou povoláni rozumět všemu - morálce, politice, ekonomii, náboženství, filosofii i dějinám a světu, a ze svých amatérských představ si utkají syntézu světonázoru, jako by nevěděli, že lidské vědění je omezené a odbornost v jedné věci neznamená autoritu v disciplině odlišné. Co ale u kazatelů nového, lidštějšího světa překvapí nejvíc, je tak častá nelidskost a podlost jejich soukromého života, někdy dosahující až monstrózních rozměrů.

Proslulý americký historik Paul Johnson přichází po loňském Ježíši s knihou o Sokratovi, jednom z největších myslitelů všech dob, který však nic nenapsal. Po celý svůj život až do posledního dechu Sokrates plně ztělesňoval svou filozofii ve svých myšlenkách a činech. Příběh jeho života nám pomůže lépe pochopit hloubku jeho konání a myšlení. Paul Johnson svým nezaměnitelným způsobem, v němž se snoubí celoživotní odbornost s mistrovským vypravěčstvím, vtahuje čtenáře do poutavého líčení osudů tohoto charismatického muže ze střední třídy, žijícího v Athénách v 5. století před Kristem, a ukazuje, jak jeho myšlenky stále mají vliv na naše jednání i na naše pojetí těla a duše. Předkládá přesvědčivý obraz města a lidí, což obé bylo pro Sokrata neutuchajícím zdrojem zájmu a radosti, jakož i pronikavou analýzu konkrétních rysů jeho osobnosti. Výsledkem je příběh bohatého a pozoruhodného života člověka, který neudělal nic menšího, než že nám dal základní nástroje lidského myšlení.

Sto čtyřicet poutavých medailonů věhlasných jedinců, s nimiž se britský historik setkal během více než šedesátiletého působení v pozici novináře, spisovatele a veřejně činné osoby, představuje v osobitém úhlu pohledu celebrity 20. století a s nimi i ducha tohoto neklidného věku. Některé nabízejí vtipné glosy, jiné se zaměřují na neznámý rozměr dotyčné osoby, mimo jiné princezny Diany, prezidenta Reagana, premiérů Churchilla nebo Thatcherové, evropských i cizokrajných státníků, umělců z řad spisovatelů, malířů, hudebníků či herců. "Pouze zvedám oponu, abych předvedl lidskou komedii, jíž jsem byl svědkem, a nabídl čtenářům to, co jsem viděl, slyšel a dozvěděl se, často jen šeptem či v poznámkách utroušených po straně," vysvětluje svůj výběr autor. "Psaní životopisů lidí, kteří byli povoláni do vysokých úřadů nebo se ocitli v ohnisku významných událostí, mě vždycky přitahovalo, poněvadž mě nesmírně fascinuje vztah mezi inteligencí a politikou. Skutečností zůstává, že z velmi chytrých lidí bývají zřídka dobří vládci, zatímco muži a ženy průměrné inteligence se nejednou zhostí nejvýznamnějších úřadů velmi úspěšně. Morální charakter vládce je nakonec důležitější než jiné vlastnosti, ačkoli ty se mohou zdát pro počáteční úspěch nezbytné. "

Az 1928-ban született, Oxfordban végzett, kiemelkedő angol történész rendkívül termékeny - eddig harminc kötetből álló - tudományos munkássága mellett keresett előadó, továbbá Margaret Thatchernek, utóbb pedig Tony Blairnek is tanácsadója volt. Több műve magyarul is megjelent. A legnépszerűbb, leolvasottabb, számos nyelvre lefordított két kötete "A zsidók története" és "A kereszténység története", amelyek a legtöbb országban sztenderd kézikönyvnek számítanak. A zsidók története hét nagy fejezetb en tárgyalja a zsidóság 4000 évét: Az izraeliták, A judaizmus, A katedokrácia avagy a tudósok uralma, A gettó, Az emancipáció, A holokauszt és Cion. Johnson kivételes erudícióval, forrásismerettel és alapossággal megírt monográfiáját érezhető tisztel et hatja át a zsidók egyedisége, szívóssága, összetartása, hitükhöz és törvényeikhez való ragaszkodása és nagy teljesítményei iránt; ugyanakkor mindvégig megőrzi objektivitását és a zsidóság ellentmondásai iránti kritikai érzékét. A történelmen túl a zsidóság mint komplex jelenség is megvilágosodik a könyvből, amelynek stílusa közérthető, szellemes és fordulatos, miközben végig figyelmet és koncentrációt kíván az érdeklődő olvasótól. A könyv minden bizonnyal nálunk is a sűrűn forgatott kézikönyv ek közé fog emelkedni.

Dějiny Židů jsou svého druhu dějiny světa, ovšem viděné pod velmi neobvyklým úhlem, očima inteligentní a vzdělané oběti. Johnsonovi však jde ještě o víc: ukázat podstatu samé historie a křesťanské civilizace. Žádný národ netrval nikdy s větší neochvějností než Židé na tom, že dějiny mají účel a lidstvo osud. Od nepaměti se drželi této víry tváří v tvář strašnému utrpení. Jejich víra a osud daly vzniknout mnoha velkolepým projektům pro lidstvo, vzniklým jak z božské inspirace, tak vytvořených člověkem. S jistou nadsázkou lze proto říci, že Židé stojí v samém středu věčného úsilí dát lidskému životu vznešený záměr. Tato kniha je nejen monumentální kronikou v čase (4 000 let) a prostoru (celý svět), ale syntézou i dramatem. Zároveň nám dává jakoby nahlédnout na odvrácenou stranu naší vlastní rozporuplné civilizace.

A reneszánsz példa nélküli virágzást hozott az emberiség történelmében. Vajon mi tette ezt lehetővé? És mi volt benne az egyes emberek szerepe? Paul Johnson ezeket a kérdéseket vizsgálja rövid, összefoglaló könyvében. Széles körű műveltsége, sablonok tól mentes gondolkodásmódja erre kiválóan alkalmassá is teszi. Ez alatt a százötven év alatt az emberiség átlépett a középkorból az újkorba, felvirágoztak a városok, mint a tudomány és a művészetek fellegvárai és soha nem látott bőségben születtek az alkotások. Johnson először is megvizsgálja a gazdasági, technológiai és társadalmi változásokat, melyek mindezt lehetővé tették. Ugyanakkor rámutat, hogy a reneszánsz emberléptékű mozgalom volt, melyet egyes emberek különleges tehetsége, mondhatni z senialitása hajtott előre. Arra, hogy miért voltak gazdagok a városállamok Itáliában, találunk magyarázatot, Dante lángelméje azonban megmagyarázhatatlan. A könyv négy része összefoglalja a reneszánsz irodalmat és tudományt, az építészetet, a szobrás zatot és a festészetet, és emlékezetünkbe idézi a kor vezérlő szellemeinek mára közismert, de a maguk korában forradalmi újításait. Bemutatja a reneszánsz terjedését, virágzását és végül hanyatlását. Aki tömör, élvezetes és megbízható reneszánsz-tört énetre vágyik, annak ajánljuk a kitűnő angol történész ezen munkáját.

"Pane Churchille, sire, čemu připisujete svůj úspěch v životě?" osmělil se v roce 1946 zeptat muže, který přivedl Británii k vítězství ve válce, sedmnáctiletý student Paul Johnson. Dnes tento renomovaný britský historik, publicista a autor řady vynikajících knih předkládá Churchillův živý a čtivý životopis. V knize nevelké rozsahem, obsahující spoustu anekdot, citací a nových postřehů, se mu daří osvěžujícími barvami zachytit Churchillův dlouhý, nesmírně bohatý život plný vzestupů a pádů. Z jednotlivých rolí Churchilla jako vojáka, člena Dolní sněmovny, řečníka, ministerského předsedy, spisovatele, malíře, manžela vytváří plastický obraz muže, který na rozdíl od mnoha jiných velkých vůdců neztratil lidskou tvář ani v době své největší moci. K předmětu svého zkoumání přistupuje Johnson s úctou a láskou, to mu ale nebrání uznat i jeho chyby: v Johnsonově podání totiž Churchill vystupuje v prvé řadě jako člověk (a chyby má a dělá každý člověk, jakkoli je výjimečný). Právě díky tomu můžeme v Churchillově životě najít poučení a povzbuzení.

"Pane Churchille, sire, čemu připisujete svůj úspěch v životě?" osmělil se v roce 1946 zeptat muže, který přivedl Británii k vítězství ve válce, sedmnáctiletý student Paul Johnson. Dnes tento renomovaný britský historik, publicista a autor řady vynikajících knih předkládá Churchillův živý a čtivý životopis. V knize nevelké rozsahem, obsahující spoustu anekdot, citací a nových postřehů, se mu daří osvěžujícími barvami zachytit Churchillův dlouhý, nesmírně bohatý život plný vzestupů a pádů. Z jednotlivých rolí Churchilla jako vojáka, člena Dolní sněmovny, řečníka, ministerského předsedy, spisovatele, malíře, manžela vytváří plastický obraz muže, který na rozdíl od mnoha jiných velkých vůdců neztratil lidskou tvář ani v době své největší moci. K předmětu svého zkoumání přistupuje Johnson s úctou a láskou, to mu ale nebrání uznat i jeho chyby: v Johnsonově podání totiž Churchill vystupuje v prvé řadě jako člověk (a chyby má a dělá každý člověk, jakkoli je výjimečný). Právě díky tomu můžeme v Churchillově životě najít poučení a povzbuzení.

Životopis pro 21. století Poutavý, přehledný, brilantní! Takový je nový životopis Ježíše z pera uznávaného britského spisovatele Paula Johnsona, mimo jiné autora populárních Dějin křesťanství a Dějin židovství. Známý historik a autor bestsellerů, sám aktivní věřící, vložil do tématu nejen svoji obrovskou erudici a spisovatelské zkušenosti, ale i své celoživotní nadšení pro toto téma. Brilantně se pohybuje v celkovém historickém rámci Ježíšovy doby a nabízí čtenářům stručný, ale přitom barvitý příběh člověka, který podnítil jedno z velkých světových náboženství a jehož učení nás provází životem dodnes. Kniha je skvěle napsaná, oproštěná od zbytečného odborného teologizování, a není proto divu, že se o ní od počátku mluví jako o novém Ježíšově životopise pro 21. století.

Johnsonovo dílo je strhující příběh tohoto úděsného věku velkých technických vynálezů, ohromného bohatství i nekonečné bídy a teroru.