Zuzana Jurková

Jaká minulost se vynořuje ve veřejném prostoru dnešní Prahy? Kdo jsou ti, kteří ji prostřednictvím nebo za přispění hudby připomínají? Kniha přivádí čtenáře na divadelní jeviště, koncertní pódia, do klubů a hospod k setkání s Václavem Havlem, Miladou Horákovou, umučeným farářem Josefem Toufarem, protestním písničkářem Karlem Krylem, ikonou undergroundu Ivanem "Magorem" Jirousem nebo skladatelem terezínského ghetta Gideonem Kleinem i bezejmennými figurami minulosti, ale také se skladateli, interprety a dalšími aktéry vzpomínání. Co je na tom zajímavého, nebo dokonce důležitého? Jak dosvědčují mnozí badatelé z oblasti memory studies, kolektivní vzpomínání není zrcadlovým zobrazením minulosti, ale expresivním vyjádřením zájmů a potřeb těch, kdo vzpomínají v současnosti (Astrid Erll). A tak v kniha podává Zuzana Jurková svědectví o Pražanech nového milénia.

Co může říct hudba o skupinové specifice, zvláště specifice etnických menšin? V tomto svazku je pohled zaměřen na distinktivní aspekt menšinové kultury – na kolektivní vzpomínání. To ovšem není otiskem minulosti: vzniká jako obraz, vytvořený z motivů minulosti, ale formuje se potřebami a zájmy přítomnosti, na jeho vzniku se podílejí různí aktéři. Kdo jsou oni aktéři a jaké obrazy vytvářejí, je-li médiem vzpomínání hudba – mocné médium, jež díky svému polysémantickému charakteru umožňuje propojovat oblast individuálního a kolektivního, reprezentovat komunity nebo přepisovat skupinové hranice? Kniha Music - Memory – Minorities: Between Archive and Activism se zaměřuje na hudební vzpomínání Romů a Židů. Kromě jednotlivých případů vytváří celek textů pozoruhodný oblouk umožňující sledovat roli hudby v etno-emancipačním procesu menšin.