Jindřich Kačer

Tajemství znaků, které vyprávějí dějiny severní Evropy. Runy nejsou jen písmem – tyto prastaré znaky tesané do kamene a vyřezávané do dřeva či kovu uchovávají příběhy celých národů, jejich víru i každodenní život. Vznikly jako různé formy abeced, které se v průběhu staletí vyvíjely a proměňovaly. Mezi nejznámější patří starší a mladší futhark, anglosaský futhork a gotická runová abeceda. Tento velký obrazový průvodce nabízí přehled hlavních abeced, písem, symbolů i významných runových kamenů z jejich domoviny ve Skandinávii a na Britských ostrovech. Ukazuje, jak runy vznikaly, jak se používaly a proč dodnes fascinují dějepisce, badatele i laiky. Množství ilustrací a fotografií vás vtáhne do světa dávných civilizací a vyprávění spojených s nejznámějšími nápisy. Historický výklad završuje část věnovaná čtení run a tradičním principům věštění. Kniha tak dává kompletní pohled na runy a současně inspiraci těm, kteří chtějí porozumět runám i jako symbolickému nástroji. Objevte, jak runy vznikly, jak putovaly starou Evropou a jakou moc jim lidé přikládali – od doby bronzové, přes kulturu Vikingů, slavné umělce 19. století až po fantaskní světy J. R. R. Tolkiena. Nechte se strhnout příběhem znaků, které odhalují víc, než je zřejmé na první pohled…

Audiokniha Temné počátky českých dějin, autorem je Jindřich Kačer. O audioknize Co mají společného Sázava, koleda nebo vodník? Řada českých názvů, zvyků a mýtů je dědictvím po prvních Slovanech z 6. až 8. století, z období, které je kvůli nedostatku pramenů zahaleno do temnoty. Aktuální objevy nám však na něj otevírají nový pohled – mnohem bohatější a zajímavější, než nabízejí zažité představy.

Co mají společného Sázava, koleda nebo vodník? Řada českých názvů, zvyků a mýtů je dědictvím po prvních Slovanech z 6. až 8. století, z období, které je kvůli nedostatku pramenů zahaleno do temnoty. Aktuální objevy nám však na něj otevírají nový pohled – mnohem bohatější a zajímavější, než nabízejí zažité představy. My Češi se řadíme ke slovanským národům. Ale s tím, odkud se u nás první Slované vzali a do jaké míry jsme jejich potomky, je to mnohem složitější. Čistá slovanská rasa je podle genetických výzkumů nesmysl a neplatí ani romantické představy o holubičí povaze a prvotní demokracii starých Slovanů. Jaký tedy byl jejich skutečný svět? Kdo jim vládl, s kým bojovali, v co věřili, jak bydleli a jedli? Jindřich Kačer shromáždil nejnovější poznatky archeologů i historiků a přetavil je do čtivé rekonstrukce našich nejstarších dějin. Tehdejší život ilustruje barvitými fiktivními příběhy typických Slovanů oné doby, která se rázem nezdá tak temná a vzdálená. V knize se mimo jiné dozvíte: Že předpokládaná slovanská pravlast možná vůbec neexistovala. Proč „stěhování Slovanů“ neprobíhalo jako jednorázový přesun obrovské masy lidí. Jestli mají mýty o praotci Čechovi, Libušině soudu nebo Přemyslu Oráčovi reálný základ. Jak se do čela místních kmenů mohl dostat Sámo, cizinec z Franské říše. Kde lze hledat kořeny Velké Moravy a české státnosti. Proč křest’anství vymýtilo víru v pohanské bohy, ale ne v nižší bytosti, které ve folkloru přežívají dodnes.