Ismail Kadare

Historický román je situován do albánských hor na začátku 20. století, ještě za dob monarchie. Hlavním tématem je krevní msta, vendeta. Román nabízí tři pohledy a tři vypravěče: mladého muže zavlečeného do vendety, který zabíjí a ví, že bude sám zavražděn, spisovatele, který je tu na svatební cestě, a místního úředníka, který má obrovský zájem, aby vendeta pokračovala, protože z toho profituje.

Vychádzajúc z Aischylových drám, autor hľadá odpoveď na rôzne otázky súvisiace s históriou dramatického žánru: zaujíma ho pôvod gréckej tragédie (autor tu predkladá vlastnú teóriu jej vzniku), problém slobody umeleckej tvorby v antickom Grécku, úloha starého Ríma pri zaradení gréckych tragédií do kánonu európskeho kultúrneho dedičstva, príčiny zániku tragického žánru v stredoveku a okolnosti jeho neskoršieho znovuzrodenia, aktuálnosť morálneho posolstva antických tragédií pre novovek. Pri rekonš trukcii kultúrneho kontextu antickej gréckej literatúry Kadare pripomína vplyvy národov starovekého Balkánu na kultúru dobového Grécka; zamýšľa sa aj nad novšími dejinami balkánskych národov a zvláštnu pozornosť venuje ich starobylému kultúrnemu dedi čstvu. Kadareho dielo Aischylos, ten veľký smoliar prináša hodnotné podnety pre klasických filológov, literárnych vedcov či teatrológov, ako aj pre všetkých záujemcov o historickú a kultúrnu problematiku Balkánskeho polostrova - nie veľmi vzdialeného, a pre dsa v mnohom neznámeho.

A Franciaországba emigrált világhírű albán író - akárcsak az Ulpius-ház gondozásában megjelent előző két könyvében, a Kettétört április-ban és A háromlyukú híd-ban - most is a bennünket körülvevő realista, hétköznapi világot szövi át - a szó szoros értelmében - szürrealista álommá. Az Álmok Palotája a diktatúrák működési mechanizmusának könyörtelen leleplezése, nem véletlen hát, hogy megjelenésekor rögtön évekre betiltották. A történelmi parabolában ősi regék, mitikus idők emlékei keverednek kafkai víziókkal, s a végletekig fokozott parancsuralmi rendszer ördögi modellje tárul elénk, melyben a birodalmi gépezet észrevétlenül bedarál mindenkit, a jó szándékúakat, a naivakat, az ártatlanokat egyaránt. Mark-Alem, a regény főszereplője azt hiszi, hogy az Álmok Palotájában majd szép csendesen meghúzhatja magát. Csakhogy ez a diktatúrákban aligha lehetséges, s amikor szembekerül az álommal, amely egész családja sorsát megpecsételi, kiderül, hogy nincs menekvés, és ő maga is a gátlástalan manipulációk áldozatául esik. A számtalan irodalmi díjjal jutalmazott és többször is Nobel-díjra jelölt albán író könyveit már negyven országban adták ki. Kritikusai Kertész Imrével, Milan Kunderával, Umberto Ecóval, Günter Grass-szal, José Saramagóval együtt az európai irodalom vezető alakjai közé sorolják.

Děj novely s názvem Kdo přivezl Doruntinu? význačného albánského spisovatele Ismaila Kadareho vychází z tajemné události, jejíž záhadu není snadné rozluštit. Doruntina, před třemi lety proti vůli bratrů a matky provdaná do dalekých českých zemí, se jedné noci objeví u vrat rodného domu a tvrdí, že ji na koni přivezl bratr Konstantin. Zdá se, že to však není tak jisté, neboť v nedávné válce se všech jejích devět bratrů nakazilo morem a všichni do jednoho zemřeli. Následující den leží obě, matka i dcera, na prahu smrti, a tak otázka zůstává stále nevyřešena: Byl to snad opravdu Konstantin, zmrtvýchvstalý a do hrobu se poté zpět navracející, který pro ni přijel? Či to byl podvodník, který se za něj vydával, nebo snad tajný milenec, jenž s ní ujel? A jakou roli v tom hraje starodávná „besa“, daný slib, který je nutno splnit děj se co děj?,br> Ismail Kadare, známý svými literárními výpůjčkami z albánské mytologie, nabízí příběh, ve kterém se logika současného uvažování prolíná s odlišným, předdějinným a neměnným časem. Pod tenkou vrstvou horizontály tak tu a tam probublává vertikála, znejisťuje mysl a roztáčí vír myšlenek nepředvídatelným směrem, čímž vytváří výzvu k následování jak pro hlavní postavy novely, tak i pro čtenáře samotné.

In the early fifteenth century, as winter falls away, the people of Albania know that their fate is sealed. They have refused to negotiate with the Ottoman Empire, and war is now inevitable. Soon enough dust kicked up by Turkish horses is spotted from a citadel. Brightly coloured banners, hastily constructed minarets and tens of thousands of men fill the plain below. From this moment on, the world is waiting to hear that the fortress has fallen. The Siege tells the enthralling story of the weeks and months that follow - of the exhilaration and despair of the battlefield, the constantly shifting strategies of war, and those whose lives are held in balance, from the Pasha himself to the technicians, artillerymen, astrologer, blind poet and harem of women that accompany him. Brilliantly vivid, as insightful as it is compelling, The Siege is an unforgettable account of the clash of two great civilisations. As a portrait of war, it resonates across the centuries and confirms Ismail Kadare as one of our most significant writers.

Rudian Stefa is called in for questioning by the Party Committee. An unknown girl - Linda B. - has been found dead, with a signed copy of his latest book in her possession. Rudian remembers writing the dedication at the request of Linda's friend, who has since become his mistress but has now disappeared. He soon learns that Linda's family, considered suspect, were exiled to a small Albanian town far from the capital, and that the girl committed suicide. But what really happened to Linda B.? Through layers of intrigue, her story gradually unfolds: how she loved Rudian from a distance, and the risks she was prepared to take so that she could get close to him. A Girl in Exile is a stunning, deeply affecting portrait of life and love under surveillance, infused with myth, wry humour and the chilling absurdity of a paranoid regime.

When a girl is found dead with a signed copy of Rudian Stefa’s latest book in her possession, the author finds himself summoned for an interview by the Party Committee. Unable to guess what transgression he has committed Rudian goes fearfully to meet his interrogators. He has never met the girl in question but he remembers signing the book. As the influence of a paranoid regime steals up on him, Rudian finds himself swept along on a surreal quest to discover what really happened to the mysterious girl to whom he wrote the dedication – to Linda B.

Ismail Kadare sa narodil 28. 1. 1936 v Gjirokastre v južnom Albánsku. Je to najznámejší a najpredávanejší albánsky spisovateľ. Najprv písal poéziu, ale od 60. rokov píše prózu. Prvý jeho román Generál mŕtvej armády zožal medzinárodný úspech. Od roku 1990 žije striedavo v Albánsku a Francúzsku. Je doživotným členom francúzskej Akadémie. Roku 1992 získal Prix mondial Cino Del Duca, roku 2005 Man Booker International Prize a roku 2009 Prince of Asturias Award. Bol niekoľkokrát navrhnutý na udelenie Nobelovej ceny za literatúru. Jeho diela vyšli v asi 30 jazykoch. V slovenčine vyšli romány: Spiritus, Slovart 2002 a Aischylos, ten veľký smoliar, Kalligram 2006. Román Kronika v kameni je zaujímavou freskou života v Gjirokastre v rokoch druhej svetovej vojny, videného očami dospievajúceho chlapca. Kadare je vynikajúci rozprávač, kritici ho radia k najväčším rozprávačom od čias Homéra a spomínajú vedľa Updika, Márqueza, Kafku, Gogoľa, Orwella, Grassa, Lessinga a ďalších. Jeho dej sa netýka len histórie mesta, ale je hlbokým ponorom do jeho kultúry, folklóru, politiky, tradícií, katastrof, striedavej okupácie mesta Talianmi, Grékmi, Nemcami. Za každou kapitolou je vsunutý zvláštny text Z kroniky alebo z Rozprávania iných ľudí. Vystupujúce postavy (najmä ženské) hovoria živým jazykom kraja a doby. Prekladateľ PhDr. Viliam Mruškovič pripravil aj niekoľko poznámok pod čiarou, ktoré vysvetľujú zvláštnosti albánskych dejín, kultúry a pod., a tiež slovenský zápis a výslovnosť vlastných mien, ktoré sú z jazykového hľadiska veľkým problémom a je možné o ich správnom používaní diskutovať.

LONGLISTED FOR THE 2017 MAN BOOKER INTERNATIONAL PRIZEAt the heart of the Ottoman Empire, in the main square of Constantinople, a niche is carved into ancient stone. Here, the sultan displays the severed heads of his adversaries. Tundj Hata, the imperial courier, is charged with transporting heads to the capital - a task he relishes and performs with fervour. But as he travels through obscure and impoverished territories, he makes money from illicit side-shows, offering villagers the spectacle of death. The head of the rebellious Albanian governor would fetch a very high price. A surreal tale of rebellion and tyranny from the master of European literature.

Jedním z nejoceňovanějších, nejkritičtějších a patrně také nejprovokativnějších románů albánského spisovatele Ismaila Kadareho je jeho Palác snů. Ústřední myšlenkou románu, jakož i veškeré tvorby Ismaila Kadareho,je odhalování útlaku a zotročování lidské osobnosti mocenskými institucemi totalitních režimů. Protože otevřené vyjádření takové kritiky nebylo v Hodžově Albánii možné, Kadare se uchyloval k alegoriím a situoval děje svých románů a povídek do různých historických období a zeměpisných oblastí. Když Palác snů v roce 1981 vyšel, byl ihned zakázaný jako provokace proti režimu. Autor jej s tímto úmyslem ostatně psal a chtěl v něm podle svých slov vylíčit peklo. Toto peklo, vytvářené vládní despocií, které je vše podrobeno, popsal velmi výstižně. Působivě vykreslil pochmurnou atmosféru, sklíčenost, nedůvěru, podezíravost a strach, které v Paláci vládly, čímž odkázal nejen k albánské realitě, ale především ke zlu v krystalicky čisté podobě, jež v lidské společnosti bohužel stále existuje.

Historický román je situován do albánských hor na začátku 20. století, ještě za dob monarchie. Hlavním tématem je krevní msta, vendeta. Román nabízí tři pohledy a tři vypravěče: mladého muže zavlečeného do vendety, který zabíjí a ví, že bude sám zavražděn, spisovatele, který je tu na svatební cestě, a místního úředníka, který má obrovský zájem, aby vendeta pokračovala, protože z toho profituje.

Historický román je situován do albánských hor na začátku 20. století, ještě za dob monarchie. Hlavním tématem je krevní msta, vendeta. Román nabízí tři pohledy a tři vypravěče: mladého muže zavlečeného do vendety, který zabíjí a ví, že bude sám zavražděn, spisovatele, který je tu na svatební cestě, a místního úředníka, který má obrovský zájem, aby vendeta pokračovala, protože z toho profituje.

Historický román je situován do albánských hor na začátku 20. století, ještě za dob monarchie. Hlavním tématem je krevní msta, vendeta. Román nabízí tři pohledy a tři vypravěče: mladého muže zavlečeného do vendety, který zabíjí a ví, že bude sám zavražděn, spisovatele, který je tu na svatební cestě, a místního úředníka, který má obrovský zájem, aby vendeta pokračovala, protože z toho profituje.