František Kalenda

Je relikvie darem, nebo prokletím? Druhý díl detektivní série Přemyslovské kroniky. Mikuláš z Bíliny a normanský lazarián Robert z Tarentu sotva dopadli viníky série krutých vražd a už se musejí zabývat dalším důležitým případem, který ohrožuje vládu krále Přemysla Otakara I. Na slavnostní hostině totiž někdo ukradl hřeb z Kristova kříže, vzácný dar od mladičkého císaře Fridricha II. Pátrání po zloději, který po sobě zanechává mrtvoly, zavane vyšetřovatele na místa po celé Praze a okolí, do staré Plzně, kláštera v Chotěšově i do daleké Basileje. Dovede je stopa krve až k pravdě?

Audiokniha Strážce svaté relikvie, kterou napsal František Kalenda. Pátrání po zloději, který po sobě zanechává mrtvoly, zavane vyšetřovatele na místa po celé Praze a okolí, do staré Plzně, kláštera v Chotěšově i do daleké Basileje. Dovede je stopa krve až k pravdě?

Audiokniha Rytíř zeleného kříže, kterou napsal František Kalenda. Malomocenstvím stižený Mikuláš, posel rytířského řádu svatého Lazara, se roku 1212 vrací ze Svaté země do Čech. Má za úkol přesvědčit krále Přemysla Otakara I. k podpoře křižáků, ale také se touží setkat s Barborou, s níž se kdysi nesměl oženit.

Mikuláš z Bíliny a normanský lazarián Robert z Tarentu sotva dopadli viníky série krutých vražd a už se musejí zabývat dalším důležitým případem, který ohrožuje vládu krále Přemysla Otakara I. Na slavnostní hostině totiž někdo ukradl hřeb z Kristova kříže, vzácný dar od mladičkého císaře Fridricha II. Pátrání po zloději, který po sobě zanechává mrtvoly, zavane vyšetřovatele na místa po celé Praze a okolí, do staré Plzně, kláštera v Chotěšově i do daleké Basileje. Dovede je stopa krve až k pravdě?

Malomocenstvím stižený Mikuláš, posel rytířského řádu svatého Lazara, se roku 1212 vrací ze Svaté země do Čech. Má za úkol přesvědčit krále Přemysla Otakara I. k podpoře křižáků, ale také se touží setkat s Barborou, s níž se kdysi nesměl oženit. Po příjezdu do Prahy zjistí, že Barbora byla zavražděna a její syn, možná jeho dítě, zmizel. Mikuláš spojuje síly s manželem své staré lásky a pražskými lazariány, aby našli Barbořiny vrahy – a odhalili spiknutí sahající do nejvyšších pater Pražského hradu.

Malomocenstvím stižený Mikuláš, posel rytířského řádu svatého Lazara, se roku 1212 vrací ze Svaté země do Čech. Má za úkol přesvědčit krále Přemysla Otakara I. k podpoře křižáků, ale také se touží setkat s Barborou, s níž se kdysi nesměl oženit. Po příjezdu do Prahy zjistí, že Barbora byla zavražděna a její syn, možná jeho dítě, zmizel. Mikuláš spojuje síly s manželem své staré lásky a pražskými lazariány, aby našli Barbořiny vrahy – a odhalili spiknutí sahající do nejvyšších pater Pražského hradu.

Když se Berenger před lety uchýlil do zapadlého benediktinského kláštera v horách, hledal pro sebe a svého bratra Romualda především útočiště před pronásledováním. V malé mnišské komunitě na samém konci křesťanského světa ale nalezl také nový domov, kde se mohl věnovat studiu knih a zapomenout na palčivou minulost, která mu způsobila šrámy po těle i na duši. O Velikonocích roku 1322 se však staré rány začínají znovu bolestně připomínat. V těsné blízkosti kláštera je zavražděn poustevník, který sám kdysi býval mnichem, a brzy se anděl smrti vydává i za zdánlivě bezpečné zdi Berengerova nového domova. Klášterem obchází vrah a Berenger má stále větší důvod se domnívat, že usiluje také o jeho život. Historická detektivka Zpověď posledního mnicha zavádí čtenáře do neklidných počátků 14. století, kdy středověkou Evropu sužoval hlad, občanské války a náboženské spory.

Kora je na první pohled obyčejná středoškolačka, která se pokouší přežít nové spolužáky a rozvod adoptivních rodičů. Zatímco ambiciózní matka na ni nemá čas, otec se ji do svého podivínského života v pohraničí snaží zatáhnout až příliš. Když ji o letním slunovratu požádá, aby se zúčastnila jakéhosi tajemného obřadu, Kora váhavě souhlasí. Má se totiž odehrát v opuštěné zahradě, kde ji ještě jako nemluvně objevila policie. Jenže rituál nedopadne podle očekávání. Místo aby se Kora dozvěděla něco o své záhadné minulosti, propadne se do starověkého světa, ve kterém ji uctívají – a brzy i pronásledují – jako dceru dobyvačného krále. Opravdu bylo tohle místo obývané bohy a netvory kdysi jejím domovem? Co je zač muž bez tváře, který ji měl unést z kolébky? A proč se nestvůře uvězněné v jeskynním bludišti začaly po staletích znovu přinášet lidské oběti? Dcera labyrintu vypráví dobrodružný příběh ze světa, ve kterém řecké mýty ožívají v celé své nebezpečné kráse.

Kora je na první pohled obyčejná středoškolačka, která se pokouší přežít nové spolužáky a rozvod adoptivních rodičů. Zatímco ambiciózní matka na ni nemá čas, otec se ji do svého podivínského života v pohraničí snaží zatáhnout až příliš. Když ji o letním slunovratu požádá, aby se zúčastnila jakéhosi tajemného obřadu, Kora váhavě souhlasí. Má se totiž odehrát v opuštěné zahradě, kde ji ještě jako nemluvně objevila policie. Jenže rituál nedopadne podle očekávání. Místo aby se Kora dozvěděla něco o své záhadné minulosti, propadne se do starověkého světa, ve kterém ji uctívají – a brzy i pronásledují – jako dceru dobyvačného krále. Opravdu bylo tohle místo obývané bohy a netvory kdysi jejím domovem? Co je zač muž bez tváře, který ji měl unést z kolébky? A proč se nestvůře uvězněné v jeskynním bludišti začaly po staletích znovu přinášet lidské oběti? Dcera labyrintu vypráví dobrodružný příběh ze světa, ve kterém řecké mýty ožívají v celé své nebezpečné kráse.

Středověk, jak má být – lákavý, krásný a nebezpečný. V historické detektivce Šarlatové zmije se uzavírají osudy lékaře Siegfrieda, jeho židovské schovanky Rivky a nevypočitatelného anglického žoldáka Gabriela. Volná trilogie z období vlády největšího českého panovníka seznamuje čtenáře s tehdejší mentalitou na hradě i v podhradí, od dvora králů a papežů, až po putyky a nevěstince.

Když k bráně komendy řádu johanitů v Mailbergu u jihomoravské hranice doputuje dvojice podezřelých cizinců, znamená to pro Martina jediné: vzít nohy na ramena. Osiřelý dvanáctiletý čeledín od koní netuší, proč mu ti hrdlořezové usilují o život. Ví pouze tolik, že musí na radu otce Gastona prchat daleko na Východ a v srdci tehdejšího křesťanského světa Konstantinopoli vyhledat strýce, který jediný zbyl z jejich rodu. Strastiplná výprava, na níž se k chlapci a jeho věrnému psovi přidají dcera loupeživého vladyky, její kocour a značně pochybný rytíř Samuel, je jako každý dobový příběh iluminována krvelačnými úklady, černou magií a také humorem odrážejícím skutečnost, že Martin rozumí řeči zvířat. Dobrodružný román mladého autora poutavě ilustruje stanovisko historiků mentalit, že „temný“ středověk nebyl zdaleka černobílý, a zjednal si za tím účelem pozoruhodného vypravěče. Na cestě přes Olomouc, Prešpurk a po řece Dunaji až k tehdejšímu pupku světa u Bosporu čtenáři od 10 let poznají, jak se lidé v polovině dvanáctého století živili či škorpili, z čeho se těšili a jak hřešili, čeho se báli, proč se káli a jaké je ovládaly předsudky.

Rok 1361. Evropa se zmítá ve Stoleté válce, na Východě nastupuje nová síla. Osmanská říše. Křesťané jsou rozděleni sváry a odvěkou záští. A papež, vyhnaný před lety z Říma do Avignonu, se pokouší křesťany znovu sjednotit. Vysílá misi do Morejského despotátu. Jejími členy jsou dva přátelé; dominikánský bratr Konstantin a bretonský šlechtic Lucien. Jenže namísto poklidného výletu do slunného Řecka je čekají politické intriky, zamotané rodinné vztahy a v neposlední řadě také vraždy. Brzy se stane jejich cílem jediné: Dostat se od této proklaté země co nejdál. Autor staví příběh s hlubokou znalostí dějin Byzantské říše a s osobní zkušeností s Peloponéským poloostrovem. Vytváří tak děj protknutý tradičními řeckými atributy: soupeřením s Turky, krevní mstou, tavernami a sladkým vínem z ostrova Samos.