Are Kalvo

Are Kalvo képeslapra illő hegyek között nőtt fel Nyugat-Norvégiában, mégsem lett a természet szerelmese. Beköltözött a fővárosba, és vissza se nézett. Nem is volt ezzel semmi probléma egészen addig, amíg a barátai el nem kezdtek felszívódni… Ugyanis elragadta őket a természet! Jó embereket. Okos embereket. Vicces embereket, akik korábban bármikor szívesen mentek Aréval kocsmázni. Erre most minden hétvégén túrázni meg síelni járnak. Korán kelnek, lefotózzák magukat, amint egy hegy tetején állva az ég felé nyújtják a karjukat, a képet kiteszik a Facebookra vagy az Instára, és ilyeneket írnak mellé (egy csöppnyi irónia nélkül): „A hegyen a csend semmi másra nem hasonlít.”Kalvo – mivel mindig számol azzal, hogy esetleg ő tévedhet – elhatározza, hogy megfejti, mi olyan nagy pláne a túrázásban. Tényleg érdemes minden más szórakozást feladni és a város meghitt fényeit egy világvégi, nyirkos hüttére cserélni, aminek Szúnyogszállás a neve? Fogja hát magát, vásárol egy rakás nevetségesen drága túracuccot, és elindul a vadonba. Vajon megadja magát a természet vonzerejének? Vagy inkább megkeresi odakint a régi barátait, hazarángatja őket, aztán együtt elmennek valahová, ahol meleg van, és sört is csapolnak?

Are Kalvo képeslapra illő hegyek között nőtt fel Nyugat-Norvégiában, mégsem lett a természet szerelmese. Beköltözött a fővárosba, és vissza se nézett. Nem is volt ezzel semmi probléma egészen addig, amíg a barátai el nem kezdtek felszívódni… Ugyanis elragadta őket a természet! Jó embereket. Okos embereket. Vicces embereket, akik korábban bármikor szívesen mentek Aréval kocsmázni. Erre most minden hétvégén túrázni meg síelni járnak. Korán kelnek, lefotózzák magukat, amint egy hegy tetején állva az ég felé nyújtják a karjukat, a képet kiteszik a Facebookra vagy az Instára, és ilyeneket írnak mellé (egy csöppnyi irónia nélkül): „A hegyen a csend semmi másra nem hasonlít.” Kalvo – mivel mindig számol azzal, hogy esetleg ő tévedhet – elhatározza, hogy megfejti, mi olyan nagy pláne a túrázásban. Tényleg érdemes minden más szórakozást feladni és a város meghitt fényeit egy világvégi, nyirkos hüttére cserélni, aminek Szúnyogszállás a neve? Fogja hát magát, vásárol egy rakás nevetségesen drága túracuccot, és elindul a vadonba. Vajon megadja magát a természet vonzerejének? Vagy inkább megkeresi odakint a régi barátait, hazarángatja őket, aztán együtt elmennek valahová, ahol meleg van, és sört is csapolnak?

Jak se norský komik pokusil stát se milovníkem hor Are Kalvř vyrostl přímo uprostřed pohlednicové krajiny severozápadního Norska, na statku pod horami, za kterými lidé cestují přes půl planety. Do přírody ho to přesto nikdy netáhlo. Ovšem před pár lety mu hory začaly přebírat kamarády, až si jednoho dne uvědomil, že všichni jeho známí mají na sociálních sítích aspoň jednu fotku hor. Začal nad tím přemýšlet. Co na té přírodě všichni mají? Ze zvědavosti se proto vydal do hor zjistit, co žene lidi k tomu, aby se ve volném čase vzdávali městských radovánek, investovali nehorázné peníze do turistického vybavení, trmáceli se osm hodin v dešti a mlze a večery trávili v páchnoucím funkčním prádle ve společnosti stejně zavánějících milovníků přírody na chatách s prapodivnými jmény jako Komáří domov, U Ošklivce, Vraní hnízdo nebo Kočičí řiť.

Jak se norský komik pokusil stát se milovníkem hor Are Kalvo vyrostl přímo uprostřed pohlednicové krajiny severozápadního Norska, na statku pod horami, za kterými lidé cestují přes půl planety. Do přírody ho to přesto nikdy netáhlo. Ovšem před pár lety mu hory začaly přebírat kamarády, až si jednoho dne uvědomil, že všichni jeho známí mají na sociálních sítích aspoň jednu fotku hor. Začal nad tím přemýšlet. Co na té přírodě všichni mají? Ze zvědavosti se proto vydal do hor zjistit, co žene lidi k tomu, aby se ve volném čase vzdávali městských radovánek, investovali nehorázné peníze do turistického vybavení, trmáceli se osm hodin v dešti a mlze a večery trávili v páchnoucím funkčním prádle ve společnosti stejně zavánějících milovníků přírody na chatách s prapodivnými jmény jako Komáří domov, U Ošklivce, Vraní hnízdo nebo Kočičí řiť. --------- Kalvo až k popukání zábavně líčí své zážitky v přírodě… Bezpochyby nejlepší kniha, jakou kdy napsal nejvtipnější Nor současnosti. – Aftenposten Nejradši se vydávám na místa, kde jsou lidé. A ještě lépe číšníci. Are Kalvo (nar. 1969) je přední norský komik a satirik, který se už přes dvacet let věnuje žánru stand-up comedy. Je rovněž autorem muzikálů, revue, opery a jedenácti knih na různá témata, jako jsou náboženství, politika, fotbal nebo trávení volného času. Díky tomu si získal široké publikum i spoustu chvály, dostal mnoho cen a někdy trochu kartáč. Často píše o tématech, o kterých toho moc neví. Teď píše poprvé o něčem, čemu nerozumí vůbec. Je patrně jediným člověkem na světě, který se nechal vyfotografovat na proslulém skalním masivu Preikestolen a nevztahoval přitom ruce k nebi.

Jak se komik proti své vůli pokusil o lásku k přírodě Are Kalvř vyrostl přímo uprostřed pohlednicové krajiny severozápadního Norska, obklopený fjordy a horami, za kterými lidé cestují přes půl planety. Jeho to ovšem do přírody nikdy netáhlo. Jenže před pár lety mu hory začaly přebírat přátele — jednoho dne si totiž uvědomil, že na Facebooku nemá jediného přítele, který by nesdílel svou fotku na horách. Začalo mu to vrtat hlavou. Že by se celou dobu mýlil? Ze strachu, že o něco přichází, se vydá do hor zjistit, co žene lidi k tomu, aby se ve volném čase vzdali městských radovánek, investovali nehorázné peníze do turistického vybavení, trmáceli se osm hodin v dešti a mlze a večery trávili v páchnoucím funkčním prádle ve společnosti stejně zapálených jedinců na chatách s prapodivnými jmény jako Komáří domov, U Ošklivce, Vraní chýše nebo Kočičárna.