Verena Kast strana 2 z 2

C. G. Jung ve svých spisech předložil svůj komplexní obraz člověka a rozvinul celistvou koncepci procesu uzdravení. Podle renomovaných jungovských analytiček Vereny Kastové a Ingrid Riedelové je v Jungově díle centrální pojetí tvořivé dimenze, stávání se a rozvoje, jež je vlastní každé existenci. Má-li člověk, byť jen v nepatrné míře přístup k této tvořivé dimenzi, může docházet k jeho růstu. Proto se Jung vztahuje tak často k sebeúzdravným silám v člověku a k jeho zdrojům. S tímto ohledem editorky vybraly zásadní a dobře srozumitelné Jungovy texty (např. Analytická psychologie, O vztahu psychoterapie k duchovní péči, Cíle psychoterapie atd.), které již generacím psychoterapeutů poskytují praktická vodítka pro jejich terapeutickou práci.

Schopnost vnímat život a jeho aspekty na symbolické úrovni otevírá široké možnosti kreativního přístupu k problémům vlastního bytí. Autorka vychází z klíčových témat jungovské hlubinné psychologie (komplex, archetyp, přenos, protipřenos, individuace) a ukazuje jejich použitelnost v rámci terapeutického procesu. Praktický ráz knihy umocňují četné kazuistiky z autorčiny vlastní praxe.

Sny a snění patří neoddělitelně k lidskému bytí. Jaký význam ale naše sny mají? A proč je užitečné se jimi zabývat? Verena Kast ukazuje práci se sny jako činnost, která umožňuje člověku, aby zůstal v kontaktu sám se sebou. Právě sny nám totiž často ukazují nejen to, jací bychom chtěli být, ale jací také jsme, čímž nám umožňují nově se v životě zorientovat. Autorka ve své knize nabízí porozumění podstatě a významu snů, předkládá některé teorie objasňující funkci snového života a poskytuje základní praktická vodítka pro práci se sny v psychoterapeutické praxi. Knihu mohou číst vedle s užitkem vedle praktiků z oblasti pomáhajících profesí i sami čtenáři se zájmem o sebepoznání a seberozvoj, psychologové, psychoterapeuti, psychiatři, pracovníci pomáhajících profesí. Verena Kast je profesorka psychologie na curyšské univerzitě, tréninková analytička na Institutu C. G. Junga v Curychu a psychoterapeutka v soukromé praxi. Je autorkou řady knižních titulů.

Kdo vlastně jsem? Jak mě vidí jiní lidé? Co mě dělá nezaměnitelným a jaký chci být? Ten, kdo má pocit, že žije v souladu se sebou, zakouší rovněž dobrý pocit vlastní hodnoty, který také vyzařuje navenek. Identita je něco živého a stále se znovu ustavuje. A jestliže se cítíme být úplně a naprosto v souladu se sebou, pak je také náš pocit vlastní hodnoty dobrý. Verena Kastová vysvětluje, co nás vlastně drží pohromadě – jako lidi i jako svébytné osobnosti. Standardní dílo velké psycholožky. Verena Kastová, Dr. phil., psychoterapeutka, docentka na Institutu C. G. Junga v Curychu, profesorka na Universitě v Curychu, předsedkyně Mezinárodní společnosti pro hlubinnou psychologii.

A virág ajtót nyit meg. A terapeuta hivatása olyan hivatás, amelynek gyakorlása közben a legfontosabb tényező a változás []. Az egymást sűrűn követő kisebb [] változásoknál sokkal jobban örülünk egy-egy igazán nagy változásnak: ilyen az újrakezdés, az újrakezdésre való képesség mitológiája; ilyen az újonnan nyert felismerés, hogy életünk történései nincsenek eleve rögzítve, tehát mindig bekövetkezhet valami váratlan, kedvező fordulat []. Saját magunk számára is rejtünk titkokat, mindig meglephetjük magunkat valamivel. A legjobb számunkra az, ha mindig úton vagyunk, bővítjük tudásunk és élményeink tárházát, de legalábbis újfajta megközelítéssel éljük át ugyanazt. A megújulás - ahogyan azt mi képzeljük - azt jelenti, hogy gazdagodunk, mind jobban magunkra találunk, hitelesebbek leszünk, egyre inkább kiteljesedik az életünk, újabb és újabb rétegei tárulnak fel számunkra - a folyamat során mi magunk formáljuk tovább alkotó módon az életünket, megtöltjük tartalommal, s így adunk egyszersmind értelmet neki. - A neves svájci pszichoterapeuta a Zürichi Egyetem tanára, a Jung Intézet docense, a Nemzetközi Mélypszichológiai Társaság elnöke. Kutatási területe a gyász és a kapcsolati problémák feldolgozása, ezekben a témákban több tanulmányt, laikusoknak is szóló segítő könyvet publikált. Verena Kast Sankt Gallenben folytat magánpraxist.

Je neuvěřitelné, kolik moudrosti generací je uloženo v pohádkách a jak hluboce se nás stále jejich symbolická skutečnost dotýká. Zasvěcený psychologický komentář autorky může v této knize oslovit každého, kdo se četbou vydává také na cestu sebepoznání. Jako mnoho pohádek, i ta o Štístkovi a třech ďáblových vlasech začíná hrdinovým narozením. Otázky osudu a vrozených předpokladů na jedné straně, a svobodné vůle a odpovědnosti jedince na straně druhé se spojují v tématu naplňování vnitřního určení, jak je vyjadřuje úsloví: Staň se, kým jsi. Kolik štěstí a kolik úsilí, kolik sebedůvěry, odvahy, a také kolik pokory je zapotřebí k tomu, abychom se svému vnitřnímu určení přiblížili? Jak se vztahujeme k úkolům a úskalím, které nám život „bez našeho přičinění“ staví do cesty? Co vše musíme podstoupit, abychom poznávali i skryté stránky sebe sama a dokázali pak svým životem odpovídat na otázky, které nám klade naše okolí? Jak rozvíjíme své předpoklady? A jaké hodnoty umožňují nakonec člověku život smysluplně prožít? O tom všem – a o mnohém dalším - se píše v této knížce. Verena Kastová (1943), světově známá jungovská psychoanalytička a profesorka psychologie na curyšské univerzitě, působí mimo jiné na Institutu C.G.Junga v Küsnachtu. Od roku 1995 byla prezidentkou Mezinárodní asociace pro analytickou psychologii, je dlouholetou předsedkyní Mezinárodní společnosti pro hlubinnou psychologii, významně a mnohostranně pomohla rozvíjet jungovskou psychoterapii i u nás. Vedle nesčetných odborných pojednání napsala Verena Kastová několik desítek knih pro širší čtenářskou veřejnost, některé z nich se staly bestsellery - i naši čtenáři její práce znají z úspěšných českých překladů. Díky svým vytříbeným pedagogickým schopnostem a smyslu pro symbolický život přibližuje autorka širokému okruhu zájemců poutavě a srozumitelně bohatství i problémy lidské duše na stále živých příkladech.

Ismerjük meg életünk új horizontját, tekintsünk vissza a megtett útra, hogy előre nézhessünk! - szólít fel bennünket a hazánkban is jól ismert szerző. Mindannyian arra vágyunk, hogy életünknek értelmet és jelentőséget adjunk. Tapasztalat, hogy azok az embertársaink, akik képesek életükre nyugodtan, aprólékosan és elfogulatlanul visszatekinteni, határozottabbak, pozitív beállítottságúak lesznek. Akik újragondolják a sikereiket, a tévedéseiket, döntéseiket és átélt fájdalmaikat vagy örömeiket, nagyon sokszor meglepetve döbbennek rá arra, hogy tulajdonképpen elég jól helytálltak, jól tudták viselni még a nehezebb időkben megélteket is. Verena Kast sok-sok példán át mutatja be, hogy a visszatekintésből milyen sokat profitálhatunk, és ha sikerül mindez, lényegesen könnyebben viszonyulunk saját megélt életünkhöz. Emlékezzünk, éljük át újra életünk egész gazdagságát és változatosságát!

"Minden elválás, amit csak hoz az élet, megköveteli, hogy az ember magára találjon. Így egyre inkább önmaga lesz, egyre önállóbb, hitelesebb, és ily módon sokkal inkább képes lesz a kapcsolatteremtésre is." A kötet a gyász egy sajátos formájával foglalkozik: a szülőktől elköltöző felnőtt gyerekek "megsiratásának" folyamatát elemzi. A fészekből kirepülő fiataloktól való elválás során számos negatív emóció tölti el az otthon maradó anyákat és apákat: bánat, kétségbeesés, düh, a kudarc és a feleslegesség érzése, irigység, sőt gyűlölet a "hálátlan" gyermek iránt. A leválás megfelelően fel nem dolgozott folyamata súlyos lelki problémákhoz vezethet, és a következő generáció felcseperedésekor és leválásakor sok esetben éppen ezek a problémák kerülnek felszínre. Verena Kast megmutatja, hogyan lehet a családi ház kiürülését egy új életszakasz kezdetének felfogni. Konkrét példák, esetleírások segítségével tanácsokat ad a szülőknek, hogyan helyezzék új alapokra az egymáshoz és a gyermekeikhez fűződő kapcsolatukat, és hogyan próbálják ezt a gyászreakciókat is kiváltó veszteséget mégis nyereségként elkönyvelni. A neves svájci pszichoterapeuta a Zürichi Egyetem tanára, a Jung Intézet docense, a Nemzetközi Mélypszichológiai Társaság elnöke. Kutatási területe a gyász és a kapcsolati problémák feldolgozása, ezekben a témákban több tanulmányt, laikusoknak is szóló "segítő könyvet" publikált. Verena Kast Sankt Gallenben folytat magánpraxist.

"Püthagorasz szerint, de Platón szerint is, az álom elárulja az igazságot a lélekről. Így látja ezt máig is a pszichoterápia. Csak ma úgy mondanánk: egy igazságot, nem pedig: az igazságot." Az álmodásnak, az álmok értelmezésének évezredes irodalma v an, az álom ugyanakkor legszemélyesebb magánügyünk, melyet csak válogatott kevesekkel kívánunk és tudunk megosztani. Hétköznapi, mégis titokzatos tapasztalat. Az örökzöld kérdéseket, hogy mi is az álom és miért álmodunk, Verena Kast neves svájci anal itikus és pszichoterapeuta a modern agykutatás, a pszichológiai álomfejtés és Carl Gustav Jung tézisei felől közelíti meg. Konkrét példák sorával igazolja, hogy érdemes álmainkat elemeznünk: tünetértékűek, önismerethez segítenek, ennél fogva támogatn ak abban, hogy életünkön változtassunk. Verena Kast a neves svájci pszichoterapeuta a Zürichi Egyetem tanára, a Jung Intézet docense, a Nemzetközi Mélypszichológiai Társaság elnöke. Kutatási területe a gyász és a kapcsolati problémák feldolgozása, t öbb tanulmányt, laikusoknak is szóló "segítő könyvet" publikált ezekben a témákban. Verena Kast Sankt Gallenben folytat magánpraxist.

Pohádky v knizeTouha po druhém vyprávějí o touze člověka po druhém člověku, o překážkách, které se mohou na cestě ke spolehlivému vztahu vyskytnout, ale i o východiscích ze zmíněných obtíží. Lidé touží po druhém člověku, touží po vazbě. Najít však naplňující a spolehlivý vztah nebývá jednoduché. Jeden či druhý, nebo dokonce oba bývají - stejně jako v pohádkách - jako začarovaní, zakletí. To, co pohádky označují jako zakletí, lze z psychologického pohledu chápat jako komplikovaný otcovský či mateřský komplex, jehož důvody bývají tak četné.

Využití představivosti při terapii i sebepoznání Imaginace je zdrojem našich přirozených tvůrčích sil. Má však zároveň uzdravující vliv na lidskou duši, pokud během ní dojde k dialogu mezi člověkem a jeho nevědomím. Verena Kastová jako zkušená autorka a te-rapeutka ukazuje, jak lze imaginaci v tomt o smyslu využít a jak s ní zacházet. Názornost výkladu umocňuje množství příkladů a kazuistik z autorčiny praxe.

Typy životních krizí, jejich dynamika a možnosti krizové internvence. Krize představuje v životě člověka takový stav, kdy se ukazuje, že navyklé způsoby prožívání a jednání již nejsou udržitelné a je třeba osvojit si nové. Jak v krizi pomoci a co lze od krize očekávat? Na tyto otázky naleznou v knize Vereny Kastové odb orníci i laici fundovanou a současně srozumitelnou odpověď. Na četných příkladech a kazuistikách z vlastní dlouholeté praxe autorka ukazuje možnosti, jak může člověk v krizi odpovědět na tuto svou situaci jako na výzvu k tvořivosti. Úkolem terapeuta, který s člověkem v krizi pracuje, je podporovat svého klienta, aby tuto výzvu přijal a odpověděl na ni. Autorka bere v úvahu nejen oblast individuální psychiky člověka, ale také rodinný, profesionální a vůbec sociální rozměr krize.

Typy životních krizí, jejich dynamika a možnosti krizové internvence. Krize představuje v životě člověka takový stav, kdy se ukazuje, že navyklé způsoby prožívání a jednání již nejsou udržitelné a je třeba osvojit si nové. Jak v krizi pomoci a co lze od krize očekávat? Na tyto otázky naleznou v knize Vereny Kastové odb orníci i laici fundovanou a současně srozumitelnou odpověď. Na četných příkladech a kazuistikách z vlastní dlouholeté praxe autorka ukazuje možnosti, jak může člověk v krizi odpovědět na tuto svou situaci jako na výzvu k tvořivosti. Úkolem terapeuta, který s člověkem v krizi pracuje, je podporovat svého klienta, aby tuto výzvu přijal a odpověděl na ni. Autorka bere v úvahu nejen oblast individuální psychiky člověka, ale také rodinný, profesionální a vůbec sociální rozměr krize.

Mnozí lidé často zakoušejí pocit, že jsou vydáni svým životním okolnostem nebo druhým lidem. V nejhorším případě nenalézají možnosti, jak tu situaci změnit. Aktivitu podvazuje strach z důsledků. Kniha Vereny Kastové nejen propůjčuje hlas takovým znepokojivým pocitům. Popisuje také, jak k takovým situacím dochází, jaké mají kořeny a jaká vnitřní dynamika je formuje. Jestliže jsou například lidé, kteří stále něco zapomínají , jak to, že se vždy také najdou v jejich okolí jiní, kteří zapomětlivým pomáhají? Co se děje, když se někdo stále cítí být přehlížený ? Verena Kastová představuje role, jaké zde hrají pachatel a oběť .

Práce s rodičovskými komplexy jako cesta k vlastní identitě Otcovský a mateřský komplex představují reakci, kterou rozvine každý člověk vůči svým rodičům, tak jak je ve svém dětství prožíval. Tyto rodičovské komplexy pak mohou ve své pozitivní i negativní podobě ovlivňovat, popř. znesnadňovat další psychický vývoj člověka směrem k jeho vlastní identitě, a v "křížové" podobě mateřského komplexu u muže a otcovského komplexu u ženy výrazně ovlivňovat jeho budoucí partnerský život. Verena Kast ve své dnes již klasické knize k tomuto centrálnímu tématu psychického růstu člověka ukazuje, jak lze v terapeutické práci i v úsilí o vlastní psychický růst vliv těchto komplexů rozvolnit, a uvolnit tak přístup k širším životním možnostem.