Daniel Kehlmann

Protagonistou románu současného německého autora (narozen 1975) je mladý fyzik David Mahler, který se vědecky zabývá problémem času. Jedné noci zjistí, že druhý termodynamický zákon neplatí, čas nepostupuje lineárně dopředu. Ve stavu snového vytržení sepíše třicet stran matematicko-fyzikálního zdůvodnění. Čísla a vzorce jsou správné, základní fyzikální axiom tedy neplatí, minulost není minulost, zítřek může být včerejškem, minulé se teprve stane. Mahler se snaží svůj objev, který otřásá světem v samých základech, zveřejnit. Nepodaří se mu však proniknout do vnitřních kruhů vědeckého establishmentu, proto hledá podporu slavného fyzika, nositele Nobelovy ceny Borise Valentinova. Při honbě za nedostižitelným vědcem prožívá Mahler realitu tak, jako by byl jeho převratný objev potvrzen — svět se vykolejil z času. Mahlerovi se Valentinova nepodaří dostihnout, slavný vědec uniká. Osamělost, kterou Mahler trpí už od dětství, se stupňuje do nesnesitelnosti. Při osudném míjení Valentinova na závěr, kdy je setkání zdánlivě na dosah, a přesto nemožné, Mahler pod obrovitým zářícím sluncem umírá.

Roku 1828 sa na kongrese prírodovedcov v Berlíne stretávajú dvaja géniovia, Alexander von Humboldt (1769-1859) a Carl Friedrich Gauß (1777-1855). Gauß, matematik a astronóm, prichádza na pozvanie nemenej známeho prírodovedca a geografa Alexandra von Humboldta s nevôlou, pretože z duše nenávidí spoločnosť a cestovanie. Po namáhavej ceste z Göttingenu sa Gauß uloží do postele, zatiaľ čo Humboldt skúma pod lupou medenú platničku: na tomto mieste sa v románe Daniela Kehlmanna Vymeriavanie sveta začínajú spätne odvíjať životné osudy obidvoch hrdinov. Život protagonistov je zobrazený s ľahkosťou, ironickým odstupom a humorom I. Mangoldová označila Vymeriavanie sveta za „najkomickejší nemecký román“ roku 2005. Humboldt i Gauß sú vo svojej vedeckej zanietenosti nekompromisní, svoj osobný život podriaďujú profesii. Obidvaja dokážu byť ideálnymi vedcami, ale nie otcami rodín. Práve v tomto rozpore vzniká množstvo komických situácií. Vymeriavanie sveta sa dá čítať nielen ako historický, biografický alebo dobrodružný román, ale aj ako román o vzťahu umenia a vedy, literatúry a prírodných vied.

Koncem 18. století se dva mladí Němci vydávají prozkoumat svět. Každý po svém. Alexandr von Humboldt podniká dobrodružnou cestu po Jižní Americe a myslí při tom stále na svou vlast, zatímco matematik a astronom Carl Friedrich Gauss nevytáhne paty z domu, ale putuje nedozírnými prostory svého nitra v touze objasnit podstatu světa. V roce 1828 se tito dva, již zestárlí, slavní a poněkud podivínští muži setkávají v Berlíně. Kehlmannův román je největší událostí německé literatury posledních let, na šest set tisíc prodaných výtisků a více než půl roku první místo mezi německými bestsellery svědčí o mimořádné čtenářské přitažlivosti

Daniel Kehlmanns Geschichten erzählen von Menschen, die sich in der Alltäglichkeit ihres Daseins nach einem Ereignis sehnen, das ihr Leben verändert. Geschickt aufgebaute Spannung und subtile Ironie machen die Lektüre zu einem abgründigen Vergnügen.

„Příběhy příběhů v příbězích. Nevíme, kdy jeden končí a druhý začíná. Ve skutečnosti se ale všechny prolínají.“ Jakýsi muž si koupí mobilní telefon, ale telefonáty, které přijímá, patří jinému člověku. Spisovatel cestuje po světě v doprovodu mladé ženy, j

Sebastian Zöllner se po studiu kunsthistorie živí jako příležitostný novinář. Jednoho dne mu ale svitne: napíše monografii malíře Kaminskiho, kterého kdysi objevili a podporovali Picasso nebo Matisse. Napíše knihu o starém malíři, který se stal světoznámým díky tomu, že své obrazy maloval a maluje slepý. Zöllner se za ním vydává do hor, kde muž žije odloučen od světa. Musí si pospíšit, protože by měl rukopis brzy odevzdat, rozhodně dřív, než Kaminski zemře. Jenže s něčím Zöllner nepočítal: umělec je přes svůj věk a slepotu velmi vitální a neustále obklopen lidmi, kteří brání novináři v práci. Kaminski je ovšem mnohem urputnější soupeř, než se na první pohled zdálo. Já a Kaminski je velmi ironický román o povaze kulturního žurnalismu, prolínání lží a pravdy, manipulaci, morálce a umění.

Két fiatal német nekilát a világ fölmérésének a 18. század végén. Az egyikük Alexander von Humboldt átvág az őserdőn és a sztyeppén, bejárja az Orinocót, önmagán kísérletezve mérgeket próbál ki, megszámolja bennszülöttek fején a tetveket, bebújik a barlangokba, megmássza a vulkánokat, és emberevőkkel vacsorázik. A matematikus és csillagász Carl Friedrich Gauss, aki nem tudja az életét nők nélkül élni, mégis képes a nászéjszakán kiugrani a hitvesi ágyból egy képlet lejegyzése kedvéért, Göttingenben bebizonyítja, hogy a tér görbül. A két öreg, kissé bogaras ember először 1828-ban találkozik Berlinben, hogy a tudomány érdekében összefogjanak. A világot járt felfedezőnek és a szobájába zárkózó tudósnak azonban csak egy közös vonása van: a szenvedélyes tudásvágy. Lejátszható MP3-as CD és DVD lejátszón.