Etgar Keret

Edgar Keret patrí k najobľúbenejším autorom v Izraeli a k jedným z najviac prekladaných izraelských spisovateľov v zahraničí. Je majstrom krátkej poviedky, ale píše aj filmové scenáre, poéziu, divadelné hry a komiksy. Jeho štýl sa označuje za postmoderný, absurdný a provokatívny. Keretove príbehy oplývajú frázami, klišé, známymi symbolmi, ktoré však ironizuje svojím typickým čiernym humorom. ivokou fantáziou vytvára nečakané zvraty, a spája tak predstavy s realitou, často zasadenou do každodenného života v Izraeli. Popisuje bežný svet, pričom bohato využíva slang a hovorový jazyk. V zahraničí boli jeho knihy preložené do 31 jazykov a mnohé sa stali bestsellermi. Na motívy jeho poviedok bolo nakrútených viac než 40 krátkych filmov. Anglický preklad tejto knihy vyšiel vo februári 2012 a za prvé tri mesiace sa predalo 70 000 výtlačkov !!!

Hořkoveselé povídky o tom, jak komplikovaný, nebezpečný a taky bláznivý může být všední den. Stačí se porozhlédnout. A Etgar Keret to zvládá skvěle. Však také patří mezi nejpopulárnější izraelské autory a jeho knihy byly přeloženy do desítek jazyků. Hrdiny jeho povídek jsou běžní Izraelci a také půdorys vyprávění nezapře reálie této blízkovýchodní země Život je zde koncentrovaný v situacích, které nemají daleko k absurditě a v podání Etgara Kereta také k ironii, vtipu a černému humoru. Na malém prostoru a současným jazykem dokáže autor vykreslit celé lidské osudy. Z hebrejského originálu přeložily Tereza Černá a Magdalena Křížová. Ilustroval Stanislav Setinský.

Soubor povídek současného izraelského autora přináší příběhy z dnešního Izraele, často za nutné dávky sarkasmu, často pohledem dítěte a vždy s originální zápletkou i vyústěním. Ve svých krátkých a často bizarních povídkách popisuje Etgar Keret vnitřní svět smutku a paranoie, který podle něj sžírá izraelskou společnost. Nevyhýbá se přitom tématům terorismu, palestinsko-izraelské války, šoa a připomínce druhé světové války, přesně tak jak se staly součástí "normálního" a "všedního" života. A byť při psaní vychází z koncentrované izraelské zkušenosti, stojí hrdinové jeho povídek před otázkami obecně platnými, hledají přátelství, lásku, překonávají strach, chtějí žít v míru. Z hebrejského originálu přeložily Tereza Černá a Magdalena Křížová. llustrovala Tereza Říčanová.

Zdánlivě všední věc – mít rodiče, z nichž se stanou prarodiče – inspirovala Etgara Kereta k sepsání souboru povídek ohraničených „sedmi dobrými lety“, kdy byl autor současně otcem i synem. Tato zkušenost se stala pro Etgara Kereta záminkou k rozvinutí úvah o současném Izraeli a v rámci autobiografických příběhů k vyprávění o zemi i lidech, které má rád. Činí tak s humorem a sebeironií, ve zkratce a s originální pointou, jak to čtenáři znají z jeho předchozích knih. V povídkách vypráví o otci a jeho poválečných dobrodružstvích, o vlastním psaní a o životě literáta-profesionála, který se mimo jiné odehrává v letištních halách během cest na autorská čtení všude možně po světě, o sourozencích tak rozdílných, jak je to jen v Izraeli možné, o manželce a synovi, jehož bezelstná přímočarost a nekonečné otázky provokují autorovu fantazii… Ale jako bumerang se v příbězích vrací izraelská realita a nejistota z budoucích dnů, permanentní válka, „krajina dětství“ jeho malého syna. Z hebrejského a anglického originálu přeložily Tereza Černá a Magdalena Křížová. Ilustroval Stanislav Setinský.

Etgar Keret fiának első hét életéve a család számára nemcsak örömökben bővelkedett, de izgalmakban is. Lev egy terroristatámadás alatt jött a világra, s a háború fenyegető árnyéka a család mindennapi életére is rávetül. A frissen apává lett író abszurdba hajló karcolatiban olyan kérdésekről elmélkedik, mint hároméves fia közelgő katonai szolgálata; az Angry Birds és a terroristák világképének párhuzamai vagy Lev - és vélhetően egyes politikusok - azon meggyőződése, miszerint ő egy macska, akire nem vonatkoznak az emberi világ szabályai. Etgar Keret "emlékiratainak" - ahogy a szerző nevezi könyvét - bölcsessége és csípős nyelve ékes bizonyítéka annak, hogy nem feltétlenül elhamarkodott döntés már ötvenévesen belekezdeni ebbe a műfajba. Etgar Keret 1967-ben született Izraelben, művei eddig 37 országban jelentek meg. Novelláskötetei és kisregénye (Boldog boldogultak) mellett számos filmforgatókönyv, képregény és gyermekkönyv is fűződik a nevéhez. A Hét bő esztendő első non fiction műve, mely az Egyesült Államokban jelent meg először, angol nyelven.

Na svet sa pozerá pozorne, z nezvyčajných uhlov, a my nemôžeme odolať a musíme sa pozerať s ním, jeho očami. Je totiž len jedna vec, ktorá sa v Keretových poviedkach nedá nájsť – fádnosť. Svoje obľúbené témy nadľahčené typickým keretovským humorom a premknuté ozajstným humanizmom nám – s chuťou a obnažené občas až na kosť – servíruje vo svojej novej zbierke. „Keby sa Kafka reinkarnoval ako autor komédií v Tel Avive, mohlo by jeho dielo vyzerať asi takto.“ - The Guardian Zbierka v preklade Silvie Singer a Michala Vlka vychádza ako jedenásta kniha edície -klad, ktorá je zameraná na kvalitnú súčasnú svetovú beletriu.

„Tak už leť!“ volá chlapec odkojený marvelovskými filmy na Spidermana stojícího na střeše čtyřpatrové budovy, zatímco jeho otec ne sebevraha křičí: „Nedělejte to!“ Bezdětný pár soustřeďuje své nezměrné rodičovské city do jednoho adoptovaného štěněte. Osamělý miliardář se rozhodne skupovat cizí narozeniny. Dystopická verze Ameriky se ocitá ve válce s Mexikem a Trumpova vláda ve svém třetím funkčním období láká náctileté Američany do armády pomocí videohry. Etgar Keret je v kontextu celosvětové literatury vskutku jedinečný úkaz. Ve dvaadvaceti povídkách jednoho z nejoblíbenějších izraelských autorů současnosti, jenž nepřestává hýřit bizarními nápady, jdou ruku v ruce nejvšednější situace s fantaskními představami a srdceryvné chvilky s cynickým humorem. Postavy se potýkají se záludnostmi rodičovství a války, s omamnými látkami a dorty, pamětí a láskou. Jejich osudy se nikdy neubírají očekávanou cestou a nepřestávají překvapovat, bavit a dojímat. Etgar Keret (1967) se narodil v Ramat Gan a nyní žije v Tel Avivu, kde přednáší na filmové fakultě místní univerzity. Proslul především svými postmoderními povídkami, píše ale i komiksy a filmové scénáře. Jeho krátký film Královna červené srdce (Malka Lev Adom, 1996) vyhrál několik festivalových cen ve světě i domácího izraelského Oscara. Je nositelem francouzského rytířského Řádu umění a literatury a za své knihy byl oceněn několika literárními cenami, včetně Sapirovy ceny právě za sbírku povídek Tak už leť. V češtině dosud vyšly sbírky Létající Santini, Najednou někdo klepe na dveře a Sedm dobrých let.

Pre známeho súčasného izraelského autora Etgara Kereta je typický sarkastický humor, ironický pohľad na život a porovnávanie existenciálneho so všedným. V Keretovom svete rozmar často zakrýva hlbokú múdrosť a smútok je sprevádzaný veselosťou. Na svet sa pozerá pozorne, z nezvyčajných uhlov, a my nemôžeme odolať a musíme sa pozerať s ním, jeho očami. Je totiž len jedna vec, ktorá sa v Keretových poviedkach nedá nájsť – fádnosť. Svoje obľúbené témy nadľahčené typickým keretovským humorom a premknuté ozajstným humanizmom nám – s chuťou a obnažené občas až na kosť – servíruje vo svojej novej zbierke.

„Tak už leť!“ volá chlapec odkojený marvelovskými filmy na Spidermana stojícího na střeše čtyřpatrové budovy, zatímco jeho otec na sebevraha křičí: „Nedělejte to!“ Bezdětný pár soustřeďuje své nezměrné rodičovské city do jednoho adoptovaného štěněte. Osamělý miliardář se rozhodne skupovat cizí narozeniny. Dystopická verze Ameriky se ocitá ve válce s Mexikem.