Etgar Keret

Edgar Keret patrí k najobľúbenejším autorom v Izraeli a k jedným z najviac prekladaných izraelských spisovateľov v zahraničí. Je majstrom krátkej poviedky, ale píše aj filmové scenáre, poéziu, divadelné hry a komiksy. Jeho štýl sa označuje za postmoderný, absurdný a provokatívny. Keretove príbehy oplývajú frázami, klišé, známymi symbolmi, ktoré však ironizuje svojím typickým čiernym humorom. ivokou fantáziou vytvára nečakané zvraty, a spája tak predstavy s realitou, často zasadenou do každodenného života v Izraeli. Popisuje bežný svet, pričom bohato využíva slang a hovorový jazyk. V zahraničí boli jeho knihy preložené do 31 jazykov a mnohé sa stali bestsellermi. Na motívy jeho poviedok bolo nakrútených viac než 40 krátkych filmov. Anglický preklad tejto knihy vyšiel vo februári 2012 a za prvé tri mesiace sa predalo 70 000 výtlačkov !!!

Hořkoveselé povídky o tom, jak komplikovaný, nebezpečný a taky bláznivý může být všední den. Stačí se porozhlédnout. A Etgar Keret to zvládá skvěle. Však také patří mezi nejpopulárnější izraelské autory a jeho knihy byly přeloženy do desítek jazyků. Hrdiny jeho povídek jsou běžní Izraelci a také půdorys vyprávění nezapře reálie této blízkovýchodní země Život je zde koncentrovaný v situacích, které nemají daleko k absurditě a v podání Etgara Kereta také k ironii, vtipu a černému humoru. Na malém prostoru a současným jazykem dokáže autor vykreslit celé lidské osudy. Z hebrejského originálu přeložily Tereza Černá a Magdalena Křížová. Ilustroval Stanislav Setinský.

Soubor povídek současného izraelského autora přináší příběhy z dnešního Izraele, často za nutné dávky sarkasmu, často pohledem dítěte a vždy s originální zápletkou i vyústěním. Ve svých krátkých a často bizarních povídkách popisuje Etgar Keret vnitřní svět smutku a paranoie, který podle něj sžírá izraelskou společnost. Nevyhýbá se přitom tématům terorismu, palestinsko-izraelské války, šoa a připomínce druhé světové války, přesně tak jak se staly součástí "normálního" a "všedního" života. A byť při psaní vychází z koncentrované izraelské zkušenosti, stojí hrdinové jeho povídek před otázkami obecně platnými, hledají přátelství, lásku, překonávají strach, chtějí žít v míru. Z hebrejského originálu přeložily Tereza Černá a Magdalena Křížová. llustrovala Tereza Říčanová.

Zdánlivě všední věc – mít rodiče, z nichž se stanou prarodiče – inspirovala Etgara Kereta k sepsání souboru povídek ohraničených „sedmi dobrými lety“, kdy byl autor současně otcem i synem. Tato zkušenost se stala pro Etgara Kereta záminkou k rozvinutí úvah o současném Izraeli a v rámci autobiografických příběhů k vyprávění o zemi i lidech, které má rád. Činí tak s humorem a sebeironií, ve zkratce a s originální pointou, jak to čtenáři znají z jeho předchozích knih. V povídkách vypráví o otci a jeho poválečných dobrodružstvích, o vlastním psaní a o životě literáta-profesionála, který se mimo jiné odehrává v letištních halách během cest na autorská čtení všude možně po světě, o sourozencích tak rozdílných, jak je to jen v Izraeli možné, o manželce a synovi, jehož bezelstná přímočarost a nekonečné otázky provokují autorovu fantazii… Ale jako bumerang se v příbězích vrací izraelská realita a nejistota z budoucích dnů, permanentní válka, „krajina dětství“ jeho malého syna.Z hebrejského a anglického originálu přeložily Tereza Černá a Magdalena Křížová. Ilustroval Stanislav Setinský.

Autorov vlastný výber jeho obľúbených raných poviedok, ktorý zostavil špeciálne pre Artforum. Päťdesiatjeden rôznorodých príbehov, ktoré sa kľudne mohli stať komukoľvek z našich známych. Alebo nemohli? Autorov špecifický štýl je už slovenským čitateľom známy z kníh Zrazu klope ktosi na dvere a Sedem dobrých rokov či českého výberu Létající Santini. Keret vo svojich poviedkach dovádza bežné situácie do absurdných koncov, vypointováva jednoduché situácie absolútne nečakaným spôsobom, nestráni sa brutality či naturalizmu, no to všetko preto, aby bravúrne opísal náš svet a najmä ľudí v ňom.

Etgar Keret fiának első hét életéve a család számára nemcsak örömökben bővelkedett, de izgalmakban is. Lev egy terroristatámadás alatt jött a világra, s a háború fenyegető árnyéka a család mindennapi életére is rávetül. A frissen apává lett író abszurdba hajló karcolatiban olyan kérdésekről elmélkedik, mint hároméves fia közelgő katonai szolgálata; az Angry Birds és a terroristák világképének párhuzamai vagy Lev - és vélhetően egyes politikusok - azon meggyőződése, miszerint ő egy macska, akire nem vonatkoznak az emberi világ szabályai. Etgar Keret "emlékiratainak" - ahogy a szerző nevezi könyvét - bölcsessége és csípős nyelve ékes bizonyítéka annak, hogy nem feltétlenül elhamarkodott döntés már ötvenévesen belekezdeni ebbe a műfajba.Etgar Keret 1967-ben született Izraelben, művei eddig 37 országban jelentek meg. Novelláskötetei és kisregénye (Boldog boldogultak) mellett számos filmforgatókönyv, képregény és gyermekkönyv is fűződik a nevéhez. A Hét bő esztendő első non fiction műve, mely az Egyesült Államokban jelent meg először, angol nyelven.

Na svet sa pozerá pozorne, z nezvyčajných uhlov, a my nemôžeme odolať a musíme sa pozerať s ním, jeho očami. Je totiž len jedna vec, ktorá sa v Keretových poviedkach nedá nájsť – fádnosť. Svoje obľúbené témy nadľahčené typickým keretovským humorom a premknuté ozajstným humanizmom nám – s chuťou a obnažené občas až na kosť – servíruje vo svojej novej zbierke. „Keby sa Kafka reinkarnoval ako autor komédií v Tel Avive, mohlo by jeho dielo vyzerať asi takto.“ - The Guardian Zbierka v preklade Silvie Singer a Michala Vlka vychádza ako jedenásta kniha edície -klad, ktorá je zameraná na kvalitnú súčasnú svetovú beletriu.

„Tak už leť!“ volá chlapec odkojený marvelovskými filmy na Spidermana stojícího na střeše čtyřpatrové budovy, zatímco jeho otec ne sebevraha křičí: „Nedělejte to!“ Bezdětný pár soustřeďuje své nezměrné rodičovské city do jednoho adoptovaného štěněte. Osamělý miliardář se rozhodne skupovat cizí narozeniny. Dystopická verze Ameriky se ocitá ve válce s Mexikem a Trumpova vláda ve svém třetím funkčním období láká náctileté Američany do armády pomocí videohry. Etgar Keret je v kontextu celosvětové literatury vskutku jedinečný úkaz. Ve dvaadvaceti povídkách jednoho z nejoblíbenějších izraelských autorů současnosti, jenž nepřestává hýřit bizarními nápady, jdou ruku v ruce nejvšednější situace s fantaskními představami a srdceryvné chvilky s cynickým humorem. Postavy se potýkají se záludnostmi rodičovství a války, s omamnými látkami a dorty, pamětí a láskou. Jejich osudy se nikdy neubírají očekávanou cestou a nepřestávají překvapovat, bavit a dojímat.Etgar Keret (1967) se narodil v Ramat Gan a nyní žije v Tel Avivu, kde přednáší na filmové fakultě místní univerzity. Proslul především svými postmoderními povídkami, píše ale i komiksy a filmové scénáře. Jeho krátký film Královna červené srdce (Malka Lev Adom, 1996) vyhrál několik festivalových cen ve světě i domácího izraelského Oscara. Je nositelem francouzského rytířského Řádu umění a literatury a za své knihy byl oceněn několika literárními cenami, včetně Sapirovy ceny právě za sbírku povídek Tak už leť. V češtině dosud vyšly sbírky Létající Santini, Najednou někdo klepe na dveře a Sedm dobrých let.

Pre známeho súčasného izraelského autora Etgara Kereta je typický sarkastický humor, ironický pohľad na život a porovnávanie existenciálneho so všedným. V Keretovom svete rozmar často zakrýva hlbokú múdrosť a smútok je sprevádzaný veselosťou. Na svet sa pozerá pozorne, z nezvyčajných uhlov, a my nemôžeme odolať a musíme sa pozerať s ním, jeho očami. Je totiž len jedna vec, ktorá sa v Keretových poviedkach nedá nájsť – fádnosť. Svoje obľúbené témy nadľahčené typickým keretovským humorom a premknuté ozajstným humanizmom nám – s chuťou a obnažené občas až na kosť – servíruje vo svojej novej zbierke.