Ladislav Kesner

První vydání monografie Mozek a jeho člověk, mysl a její nemoc vyšlo před osmi lety a přineslo unikátní koncentrovaný pohled na široké spektrum otázek týkajících se zkoumání mozku a mysli. Výzkum mozku a mysli obecně, ale i mnoho z probíraných témat se těší pozornosti širší veřejnosti a médií a má důležité společenské souvislosti. Výzkum mozku, mysli a psychických poruch však značně pokročil a snahou pořadatelů a autorů je, aby všechny texty byly co nejaktuálnější. Navíc se v posledních letech objevila i zcela nová témata a také léčebné postupy, které ještě před nějakým časem nebyly známé. Kromě potřebných úprav většiny kapitol zařadili pořadatelé také kapitoly věnované kódování informací v mozku, evoluci vědomí a jeho podstatě, řeči, buněčným mechanismům duševních poruch a v oblasti léčby pak kapitoly věnované bouřlivě se vyvíjejícímu terapeutickému využití psychedelik a neurostimulačním metodám. Od prvního vydání se navíc něco zásadního změnilo na úrovni celého světa, v němž eskalují vzájemně propojené globální výzvy a krize. Musíme se vyrovnávat s klimatickými změnami, migračními vlnami, nárůstem polarizace a extremismu, prošli jsme globální pandemií nevídaného rozsahu i dopadu na fungování jedinců i státních celků. Pomalu začínáme tušit, co přinese plné rozšíření umělé inteligence, a potýkáme se s nečekanými vedlejšími účinky používání sociálních médií. Do Evropy vstoupila po sedmi desetiletích válka, která se nás bezprostředně dotýká. Uvedené krize následují jedna za druhou a nedávají nám čas vydechnout. Tyto globální problémy k nám přicházejí zprostředkovány digitálním světem a pochopitelně se promítají také do zhoršení psychického zdraví. Kniha je koncipována pro zainteresovaného laika a obrací se i ke studentům a čtenářům z jiných akademických oborů, kteří se zajímají o antropologii, psychologii, neurobiologii, psychiatrii a evoluční biologii. Jednotlivé kapitoly přinášejí aktuální pohled na stav zkoumané problematiky a otevírají problémy a výzvy, kterým výzkum mozku a mysli čelí. Autorský kolektiv tvoří především vědečtí a kliničtí pracovníci Národního ústavu duševního zdraví. Publikace současně přibližuje jejich bádání a seznamuje s činností tohoto prestižního výzkumného pracoviště.

Aby Warburg patří do společnosti velkých německých vědeckých géniů rané modernity, jakými byli Walter Benjamin, Sigmund Freud, Emil Kraeppelin nebo Albert Einstein. Ač byl respektován již za svého života, jeho zásadní přínos pro dějiny umění a kulturní historii byl doceněn až dlouho po jeho smrti. V posledních třiceti letech se Warburgův odkaz stal předmětem téměř kultického obdivu a kolem jeho fragmentárního díla vyrostl celý akademický průmysl. Warburg sám sebe při jedné příležitosti nazval psychohistorikem a jeho myšlenky skýtají pozoruhodnou inspiraci nejen pro dějiny umění a kulturní historii, ale jsou rovněž podnětem k promýšlení některých fundamentálních otázek, s nimiž jsou vědy o mozku a mysli a sociální vědy konfrontovány. Devět studií, sebraných v tomto svazku, přináší upravené a rozšířené příspěvky, jež zazněly na kolokviu uspořádaném Seminářem dějin umění, Centrem pro dějiny obrazu a vizuální kultury a Centrem pro transdisciplinární výzkum kulturních fenoménů ve středoevropských dějinách Masarykovy univerzity v Brně při příležitosti 150. výročí Warburgova narození v říjnu 2016. Ve svém souhrnu vypovídají o pokračující důležitosti a aktuálnosti myšlenkového odkazu velkého německého badatele nejen pro dějiny umění, ale celou sféru humanitního myšlení.

Kniha Gombrich. Porozumět umění a jeho dějinám vychází k nedožitému stému výročí narození Ernsta Hanse Gombricha (1909-2001), jenž byl bezesporu jedním z nejpodnětnějších historiků umění dvacátého století. Publikace kolektivu autorů se zaměřuje na v českém prostředí dosud nezmapované oblasti Gombrichova badatelského zájmu, počínaje metodologickými úvahami nad dějinami kultury až po jeho detailní výzkumy v oblasti psychologie dekorativního umění. Stranou pozornosti nezůstává ani Gombrichův ambivalentní vztah k modernímu umění, jeho celoživotní zápas s nejrůznějšími metafyzickými teoriemi či recepce jeho díla v době komunismu za "železnou oponou". Publikace navazuje na úspěšnou monografii Františka Mikše Gombrich: Tajemství obrazu a jazyk umění (Barrister & Principal, 2008, 2009, 2010).

Druhé a doplněné vydání na knižním trhu velmi úspěšné antologie překladů knižních a časopiseckých studií a esejů angloamerických autorů o proměnách interpretačního rámce výtvarného artefaktu a o distanci současných badatelů od klasického pojetí kunsthistorie. Studie C. Owense Reprezentace, přivlastnění a moc, W. Davise Symboly v dějinách a jejich znovuobjevování, D. Summerse Reálná metafora: pokus o novou definici konceptuálního zobrazení a dále studie autorů Podra, Baxandalla, Dunninga, Moxeye, Brysona, publikované v prvním vydání knihy, jsou v druhém vydání doplněny o texty Leo Steinberga Objektivita a mizející já, Richarda Brillianta Můj Laocoon, Jamese Elkinse Objekt civí zpět a Alexe Pottse Skulpturální imaginace. Překlady uvádí podstatně rozšířená a doplněná úvodní stať editora Ladislava Kesnera Teorie, vizuální zobrazení a dějiny umění.