Jana Kitzlerová

V. V. Majakovskij, autor glorifikovaný i zatracovaný, protežovaný i takřka pozapomenutý: pod nánosy ideologického balastu a předsudků se nachází jeden z nejoriginálnějších světových básníků, jehož tvorba vždy budila pozornost a často i vášně. K českému čtenáři se nyní po více než půlstoletí dostává nový překlad Majakovského poem, které představují emblematickou část jeho tvorby a zastupují žánr, k němuž se autor opakovaně vrací po celou svou tvůrčí dráhu. Překlad je rozvržen do dvou svazků, přičemž překladatelé vědomě pozměnili tradiční členění těchto Majakovského básní (poemy předrevoluční a porevoluční), a do prvního svazku zařadili šest poem „intimních“ (Flétna páteř, Oblak v kalhotách, Člověk, O tom, Válka a svět a Miluji), zatímco druhý svazek bude obsahovat poemy zbývající, v nichž ruská revoluce už skutečně promlouvá „plným hlasem“.

Kniha je věnována ranému básnickému a částečně i výtvarnému dílu jednoho z nejvýznamnějších ruských básníků 20. století Vladimíra V. Majakovského (1893–1930), které hodnotí nikoli pohledem literárněvědným, nýbrž prizmatem lingvistiky. Majakovského vybrané verše z doby do roku 1920 a jeho plakáty ze stejného období jsou podrobeny zevrubné lingvistické analýze s přihlédnutím ke třem dominantním rysům autorovy tvorby tohoto období: zájmenům, metafoře a užití úderných hesel, která se objevují jak v autorových slovesných, tak výtvarných počinech. Kniha, která v rámci českého bádání představuje jednu z prvních lingvisticky zaměřených sond do Majakovského díla, má zároveň v širším pohledu ambice poodkrýt možnosti, jež lingvistická analýza skýtá pro dekódování poetického textu obecně.

Druhý svazek nového českého překladu vybraných Majakovského veršů nabídne čtenáři celkem sedm poem, které lze námětově označit jako veřejné: je to 150 000 000 z let 1919–1920; IV. internacionála a Pátá internacionála, obě publikovány v roce 1922; poema Vladimir Iljič Lenin z roku 1924, napsaná v přímé reakci na Leninovu smrt v témž roce; Létající proletář datovaný rokem 1925; Správně! (1927); a konečně poema Z plna hrdla, která vyšla na přelomu let 1929–1930, tedy těsně před Majakovského smrtí, a je považována za nedokončenou. Ačkoliv všechny vznikly po roce 1917 a nelze popřít jejich politickou angažovanost v zájmu bolševické revoluce, je nezpochybnitelné, že i tyto porevoluční Majakovského verše se vyznačují velkou obrazností, kreativitou a často i hravostí.