Ivan Klíma strana 3 z 4

Román je u Ivana Klímy, především mistra povídky, eseje a dramatu, žánrem spíše výjimečným. Sám autor přiznává, že k napsání Soudce z milosti (jenž v samizdatu v první verzi koloval pod názvem Stojí, stojí šibenička) přispěla naléhavá objednávka větší prózy od švýcarského nakladatele J. Braunschweigera, a ovšem i dusivé společenské ovzduší v republice po událostech šedesátých let. "Koncem roku dvaasedmdesát jsem tedy začal psát román. Za hrdinu jsem si vybral soudce -- nejspíš proto, že mi problémy spravedlnosti, jistě i zásluhou poněkud pohnutých životních zkušeností, připadaly jako obzvláště důležité... Můj hrdina pak řeší pro sebe (i pro mě) klíčové téma: je společnost oprávněna zbavit kohokoliv, třeba i vraha života? A jak si má soudce, pokud je odpůrcem trestu smrti, počínat ve společnosti, která takový trest požaduje?"Hrdina románu, soudce Adam Kindl, však není vystaven jen tomuto ústřednímu právnímu problému, autor mu přisoudil úzkostnou válečnou minulost i kontroverzní přítomnost, obdařil jej mnoha podstatnými problémy tehdejší společnosti, krizí manželského vztahu a to vše zasadil do dialogu s okolím.

Ivan Klíma je autorem knihy O lásce, tichu i zradě. V posledních letech se vrátil ke své oblíbené literární formě, k povídkám. O povídce tvrdí, že je to nejobtížnější literární útvar, navíc dobrá povídka má být krátká, zvláště v dnešní době, kdy je každý z nás zavalen množstvím slov a vyprázdněných sdělení. V tomto útlém souboru, shrnujícím prózy většinou napsané v posledních dvou letech, najdeme i celý oddíl „Velmi krátkých povídek“, na nichž autor dokázal, že lze poutavý příběh, jednou milostný, po druhé až hororový, sdělit opravdu jen několika větami.

Byli jste někdy v Pohádsku? Pokud ne, pojďte tuto podivuhodnou zemi procestovat s opravdovým reportérem. Navštívíte zvláštní města, například Vlašské Klobúky, kde žijí samé klobouky, či Hrochův Mlýnec, kde stavějí místo soch sněhuláky. Ale dozvíte se i spoustu dalších věcí, třeba kdy chodí a kdy nechodí děti v Pohádsku do školy, v jakém autě jezdí žirafa nebo jak vypadají kokrhající hodiny. Vtipná vyprávění, která podporují dětskou fantazii, se v některých příbězích i lehce parodicky dotýkají naší současnosti. Díky jednoduchému jazyku je mohou rodiče předčítat dětem již od tří let. Ivan Klíma je přední český spisovatel. Jeho rozsáhlé a žánrově pestré dílo bylo přeloženo do mnoha světových jazyků. V nakladatelství Portál mu v roce 2011 vyšla kniha Jak daleko je slunce. Ilustrace Hana Pavlátová

Povídkový soubor ukazující na lásku nejprve od mladého toužení, po vyzrávání v podobě milostných zážitků a vztahů. Takto postupně se vyvíjí i šest povídek, které se odehrávají během druhé světové války. Hlavní hrdina v nich dospívá a prožívá lásku mnoha podob. Od prvních úsměvů a zamilovaných dopisů, které si děti píšou ve škole. Přes provokování od zralých a dospělých žen způsobující mladíkům nelehké spaní. Spojení nejistoty, poznání, vášně a zodpovědnosti související s láskou ke druhé osobě. To všechno v sobě mají Moje první lásky.

Román Láska a smetí vznikal na konci 70. let, v době, kdy byl Ivan Klíma v Československu zakázaným autorem. Má několik dějových pásem, v ústředním z nich se hrdina, ženatý spisovatel, který pracuje jako metař, pokouší řešit svůj milostný vztah. Také ostatní dějová pásma se dotýkají citových vztahů, od neuskutečněné lásky Franze Kafky po lásku milostnou, manželskou i lásku syna k umírajícímu otci. Právě společné téma citových či milostných krizí spojuje jednotlivá dějová pásma natolik, že je mění v jednolitou a poutavou četbu. Láska a smetí se navíc pokouší najít odpověď na velká osobní dilemata, jimž se v životě nevyhne většina z nás. Tento román se stal autorovou nejúspěšnější knihou, byl kromě čtyř vydání v češtině, několika vydání v angličtině a v němčině přeložen s výjimkou Finska a Albánie i ve všech evropských zemích. Vyšel také v Číně, Japonsku, Íránu, Koreji, Izraeli a Turecku. V řadě spisů Ivana Klímy je VI. svazkem.

Ve druhém svazku pamětí Ivana Klímy, jejichž první část Moje šílené století po zásluze ocenili účastníci ankety Lidových novin o nejzajímavější knihu roku 2009, se ocitáme v „horkém létě“ roku 1967. Čtenář právem tuší, že se autorův život, stejně jako živ

More than a memoir, My Crazy Century explores the ways in which the epoch and its dominating totalitarian ideologies impacted the lives, character, and morality of Klima's generation. Klima's story begins in the 1930s, in the Terezin concentration camp outside of Prague, where he was forced to spend almost four years of his childhood. He reveals how the postwar atmosphere supported and encouraged the spread of Communist principles over the next few decades and how an informal movement to change the system developed inside the Party. These political events form the backdrop to Klima's personal experiences, with the arrest and trial of his father; the early revolt of young writers against socialist realism; his first literary successes; and his travels to the free part of Europe, which strengthened his awareness of living as part of a colossal lie. Klima also captures the brief period of liberation during 1968's Prague Spring, in which he played an active role; the Soviet invasion that crushed its political reforms; the rise of the dissident movement; and the collapse of the Communist regime in the middle of the Velvet Revolution of 1989. Including insightful essays on topics related to social history, political thinking, love, and freedom, My Crazy Century provides a profoundly rich and moving personal history of national evolution. Ivan Klima's first autobiography and perhaps his most significant work, it encapsulates a remarkable life largely lived under occupation.

Už několik desetiletí žijeme pod nadvládou čísel. Ekonomové sledují procentuální růst HDP a číslovky je uvádějí do extatických stavů. Stejně magicky působí na spotřebitele cenovky a výše slev. Nemálo vědců ztotožnilo vědecký přístup s matematikou. Důraz na matematickou kvantifikaci zřejmě souvisí se snahou zakrýt drásavě kořistnickou povahu současné společnosti šedou zónou zdánlivě nehodnotících čísel. Naštěstí však dosud existují skeptičtí tazatelé (V. Cílek), lidé vnitřní pravdy (I. Klíma) a proroci lepších časů (J. Šmajs), kteří dokáží ukázat ke světu, v němž stále nesmyslnější konzumaci planety nahrazuje kultura pozvolného ústupu, ke světu, ve kterém není hodnota funkcí ceny a v němž nenasloucháme řeči čísel. Pokud se vám takový svět líbí, jsou Tři hlasy knihou právě pro vás.

Román Láska a smetí vznikal na konci 70. let, v době, kdy byl Ivan Klíma v Československu zakázaným autorem. Má několik dějových pásem, v ústředním z nich se hrdina, ženatý spisovatel, který pracuje jako metař, pokouší řešit svůj milostný vztah. Také ostatní dějová pásma se dotýkají citových vztahů, od neuskutečněné lásky Franze Kafky po lásku milostnou, manželskou i lásku syna k umírajícímu otci. Právě společné téma citových či milostných krizí spojuje jednotlivá dějová pásma natolik, že je mění v jednolitou a poutavou četbu. Láska a smetí se navíc pokouší najít odpověď na velká osobní dilemata, jimž se v životě nevyhne většina z nás. Tento román se stal autorovou nejúspěšnější knihou, byl kromě čtyř vydání v češtině, několika vydání v angličtině a v němčině přeložen s výjimkou Finska a Albánie i ve všech evropských zemích. Vyšel také v Číně, Japonsku, Íránu, Koreji, Izraeli a Turecku. V řadě spisů Ivana Klímy je VI. svazkem.

Do prvního svazku svých spisů jsem zařadil prózy, které by se daly zjednodušeně nazvat milostné. Porušil jsem úmyslně časovou posloupnost jejich vzniku. Zařadil jsem do první části prózy shrnuté do knihy Moje první lásky, napsané na sklonku sedmdesátých a v začátku osmdesátých let, snažil jsem se v nich totiž vylíčit pocity spíše pubertálního toužení než skutečné milostné zážitky. Teprve po nich následují povídky o zralejších vztazích, ačkoliv většina z nich vznikala v letech šedesátých. Zařadil jsem také krátkou prózu ze své první povídkové knihy Bezvadný den, která vznikala ještě v padesátých letech. Kratičká Láska je jistě dosti naivní, ale ve své době měla smysl i tím, že se naprosto vyhnula všem dobovým literárním rituálům a manýrám. Byla o lásce - o ničem víc. Zbylé povídky pak jsou ze dvou sbírek: Milenci na jednu noc a Milenci na jeden den…(z poznámky autora).

Do prvního svazku svých spisů jsem zařadil prózy, které by se daly zjednodušeně nazvat milostné. Porušil jsem úmyslně časovou posloupnost jejich vzniku. Zařadil jsem do první části prózy shrnuté do knihy Moje první lásky, napsané na sklonku sedmdesátých a v začátku osmdesátých let, snažil jsem se v nich totiž vylíčit pocity spíše pubertálního toužení než skutečné milostné zážitky. Teprve po nich následují povídky o zralejších vztazích, ačkoliv většina z nich vznikala v letech šedesátých. Zařadil jsem také krátkou prózu ze své první povídkové knihy Bezvadný den, která vznikala ještě v padesátých letech. Kratičká Láska je jistě dosti naivní, ale ve své době měla smysl i tím, že se naprosto vyhnula všem dobovým literárním rituálům a manýrám. Byla o lásce – o ničem víc. Zbylé povídky pak jsou ze dvou sbírek: Milenci na jednu noc a Milenci na jeden den…(z poznámky autora) .

Ivan Klíma ve svých pamětech nazval minulé století "šíleným". Učinil v něm zkušenost dvou zhoubných diktatur a byl to úsek dějin, kterému nejsme s to porozumět, stejně jako nerozumíme šílenému člověku. "Je to podivný svět, kde člověk musí odpovídat na otázku, proč ho jako dítě nezavraždili," píše v reakci na skrytou otázku některých, jak je možné, že se jeho rodina vrátila z Terezína živá. A pak je tu další otázka, tentokrát mnohých: Jak to, že demokrat a po sovětské okupaci disident komunistického režimu býval komunistou? I s touto otázkou a mnoha s ní souvisejícími se autor pamětí Moje šílené století rozhodl vypořádat.

Ve sbírce Loď jménem naděje se autor Ivan Klíma formou paraboly zamýšlí nad všeobecnými „osudovými“ okolnostmi lidské existence. V novele Loď jménem naděje je to osud společnosti, která se dobrovolně vydá pod vedením paranoidního vůdce na cestu zkázy, v novele Ostrov mrtvých králů je to osud jedince neschopného vymanit se z „prokletí vlastních vzpomínek, které ho vzdalují živým citům a vztahům“.

Jedna z nejčtenějších knih Ivana Klímy vznikala jako ironizující relaxace při práci na jeho stěžejním románu Soudce z milosti.Autor zpracoval nadhledem sobě vlastním obyčejné i nezvyklé zážitky všedního dne v jednom týdnu.

Absurdní groteska Ivana Klímy s názvem Ženich pro Marcelu rozehrává příběh muže, který je nejrůznějšími formami nátlaku nucen do nesmyslného sňatku. Pro rozhlas ji nastudoval v roce 1969 režisér Jiří Horčička a hlavních rolích účinkují Radoslav Brzobohatý a Karel Höger. Původní stereofonní záznam smazán, dochována jen špatná monofonní kopie v archívu autora textu.