Ivan Klíma strana 4 z 4

Ve druhém svazku pamětí Ivana Klímy, jejichž první část Moje šílené století po zásluze ocenili účastníci ankety Lidových novin o nejzajímavější knihu roku 2009, se ocitáme v „horkém létě“ roku 1967. Čtenář právem tuší, že se autorův život, stejně jako živ

Klíma ve své obšírné monografii mimojiné vyvrací ustálený názor, že Čapkův osud, spjatý s tragickými chvílemi českých dějin, byl svým způsobem také tragický. Podle Klímy Čapek prožil šťastný život, i když měl chvíle, kdy ho skličovala nemoc a kdy mu bylo těžko. Získal si přátelství řady vynikajících osobností, držel si jedinečný vztah se svým bratrem, jeho dílo došlo nejvyššího uznání a vzal si ženu, kterou po mnoho let opravdu miloval a obdivoval.

Známý spisovatel a publicista Ivan Klíma, mimo jiné čerstvý nositel literární ceny Karla Čapka, udělované každé dva roky PEN klubem, se v této knížce obrací na malé čtenáře. Svým osobitým a bohatým jazykem popisuje napínavá dobrodružství tří zvířecích přátel, lva Cyrila, zebry Berty a opičáka Adama, kteří se rozhodli společně opustit cirkus a vrátit se domů do Afriky. Pro ještě menší děti načetl Ivan Klíma vybrané pasáže na přiložený zvukový disk, jeho autorské pojetí si ale určitě rádi poslechnou i ti starší. Publikace je bohatě vypravena množstvím barevných i černobílých ilustrací Hany Pavlátové.

V knize povídek Moje zlatá řemesla vypráví Ivan Klíma příběhy své i příběhy lidí, které potkává. Jeho zlatá řemesla jsou buď klukovské sny stát se malířem (Malířská povídka) nebo strojvůdcem (Řidičská povídka), či skutečná zaměstnání, ke kterým je autor přiveden nucenou ztrátou svého řemesla spisovatelského (Archeologická, Posílkářská a Zeměměřičská povídka). V Pašerácké povídce se pašují knihy a myšlenky. Všechno, co Klíma vypráví, ho inspiruje ke vzpomínkám na příběhy minulé, k úvahám o smyslu věcí i dějů a zejména o pošetilosti člověka inženýrského věku , který rve přírodě jedno tajemství za druhým, a spěje tak k svému zániku.

V knize povídek Moje zlatá řemesla vypráví Ivan Klíma příběhy své i příběhy lidí, které potkává. Jeho zlatá řemesla jsou buď klukovské sny stát se malířem (Malířská povídka) nebo strojvůdcem (Řidičská povídka), či skutečná zaměstnání, ke kterým je autor přiveden nucenou ztrátou svého řemesla spisovatelského (Archeologická, Posílkářská a Zeměměřičská povídka). V Pašerácké povídce se pašují knihy a myšlenky. Všechno, co Klíma vypráví, ho inspiruje ke vzpomínkám na příběhy minulé, k úvahám o smyslu věcí i dějů a zejména o pošetilosti člověka inženýrského věku , který rve přírodě jedno tajemství za druhým, a spěje tak k svému zániku.

Druhé vydání úspěšného románu z roku 1993. Ivan Klíma (nar. 1931), jehož čtenáři u nás i v zahraničí oceňují jako skvělého vypravěče a citlivého znalce lidské psychiky, spojil v tomto příběhu tři na první pohled zcela nesourodé postavy: televizního kameramana, vězně odsouzeného k smrti a prezidenta Gustáva Husáka. Jediné, co mají společného, je prožitek vězení, ale přesto se jejich osudy začínají zvláštním, nečekaným způsobem proplétat...

Ve druhém svazku pamětí Ivana Klímy, jejichž první část Moje šílené století po zásluze ocenili účastníci ankety Lidových novin o nejzajímavější knihu roku 2009, se ocitáme v „horkém létě“ roku 1967. Čtenář právem tuší, že se autorův život, stejně jako živ

Soudce z milosti - příběh soudce, který řeší mučivé dilema, zda udělit trest smrti usvědčenému vrahovi, je symbolickým vyjádřením ducha totalitní společnosti, nasyceného strachem a deklasujícího základní životní hodnoty. Tento román označil autor za svůj životní a západní kritika zase za klíčový román z východní Evropy a rozhodně právem náleží do zlatého fondu moderní evropské literatury.

Nový román Ivana Klímy.