Ladislav Klíma

Spisovatel a filozof Ladislav Klíma byl v roce 1895 jako šestnáctiletý kvůli protidynastickému výroku ve školní úloze vyloučen nejen z domažlického gymnázia, ale ze všech rakouských škol. Mnozí to považovali za neštěstí, on sám za osvobození. Po 130 letech byl objeven inkriminovaný sešit jeho slohových prací, za něž byl opakovaně kárán a trestán. Jejich první vydání provází životopisná esej, která rekonstruuje Klímova školní léta a objasňuje některé širší souvislosti. Kniha obsahuje i protokol o vyloučení a nově nalezený protokol z vyšetřování, tedy záznam rozhovoru-výslechu probíhajícího mezi ředitelem školy a žákem. K vydání připravil a úvodní studii a ediční komentář napsal Matěj Klíma.

Sestavil Radim Kopáč. Začalo to Příšernou hostinou (2023), čítankou s podtitulem „Strach, tajemství, hrůza a šílenství v české literatuře 14. až 21. století“ – a pokračuje to Příšerným hostem! Samozřejmě v rozsahu daleko komornějším, co zvolený nosič unese. Ovšem ten nosič, pravěká kazeta, padne téhle audio-knize jako ulitý.

Málo známý text Ladislava Klímy vydaný na sklonku dvacátých let nejprve jako anonym. Drobná, ale úderná próza, v níž autor vede disputaci nad tématy postavení člověka v kulturním a sociálním prostředí, zaobírá se například kumulací bohatství či nesmyslností válek, hledá směr, kterým se ubírá moderní civilisace. Vede dialog o ničem a o všem a rovnou nabízí své svérázné odpovědi. Vychází v novém vydání nyní s doslovem Lubomíra Martínka.

Autor ovlivněný především filosofií A. Schopenhauera a F. Nietzscheho a inspirováný jejich radikálním individualismem a koncepcí vůle napsal ve dvacátých a třicátých letech několik pozoruhodných próz, které právem patří do evropské literatury. Utrpení knížete Sternenhocha (1928) je fiktivním deníkem jednoho z předních velmožů říše německé na počátku tohoto století, "jenž by se byl dozajista stal nástupcem Bismarckovým, kdyby Osud nebyl vrhl na jeho cestu mohutnou osobu Helgy-Démony".

V šestisvazkových Sebraných spisech Ladislava Klímy vyšly dosud čtyři svazky: I. Mea (texty o sobě samém), II. Hominibus (korespondence), III. Svět atd. (filosofické knihy a publicistika) a IV. Velký roman (nejrozsáhlejší Klímovo beletristické dílo). Editorkou Klímových Sebraných spisů je francouzská editorka a překladatelka Erika Abrams, nositelka čestného doktorátu Univerzity Karlovy. Svazek V. („Bel“letrie) je nejrozsáhlejším svazkem Klímových Sebraných spisů. Obsahuje všechny Klímovy prozaické práce s výjimkou Velkého románu. Editorka důsledně pracuje se všemi dochovanými Klímovými rukopisy a přináší čtenářům textově dokonalou diplomatickou edici, doprovozenou zevrubnou ediční poznámkou a nezbytnými vysvětlujícími komentáři – jako u všech čtyř předchozích svazků Klímových Sebraných spisů. Ladislav Klíma byl jeden z nejoriginálnějších českých filosofů a beletristů, jeho dílo ovlivnilo řadu oborů české umělecké tvorby (literaturu, film, divadlo, hudbu) a je dodnes velmi živé a podnětné. Přitom jsou to teprve Klímovy Sebrané spisy v edici Eriky Abrams, které poprvé přinášejí Klímovo dílo v úplnosti, textově spolehlivě a v řazení, jež odpovídá logice a šíři Klímovy tvorby.

Povídka Ladislava Klímy Slavná Nemesis z roku 1936 je jedním z nejlepších příkladů temné fantastiky 20. století. Hrdinou vyprávění je Sider, který je doslova uhranutý dámou v modrém a je odhodlaný ji hledat na vrcholcích hor, v hlubokých lesích i v psychiatrické léčebně. Je však dáma v modrém skutečná? Nejde jen o vidinu? Siderovy úvahy se čím dál víc propadají do víru paranoie, iluzí a klamu a povídka pozvolna odhaluje odvrácenou tvář lásky, totiž neředěné zlo a šílenství. Povídka se strhujícím, i když dnes již místy archaickým jazykem, ztělesňuje Klímovu ústřední myšlenku, že svět je jen naše vědomí, jinak nic. Slavnou Nemesis lze také vnímat jako básnivý obraz světa inspirovaný individualistickou filozofií 19. století.

Audiokniha Slavná Nemesis, kterou napsal Ladislav Klíma. Jedna z nejpozoruhodnějších povídek české literatury, v níž se láska mění v posedlost a skutečnost splývá s přízrakem. Povídka Ladislava Klímy Slavná Nemesis z roku 1936 je jedním z nejlepších příkladů temné fantastiky 20. století. Hrdinou vyprávění je Sider, který je doslova uhranutý dámou v modrém a je odhodlaný ji hledat na vrcholcích hor, v hlubokých lesích i v psychiatrické léčebně.

Autor tohoto romaneta je filozof i básník. V jeho díle najdeme prvky hororu a fantasmagorických závěrů, v nichž se odvolává k nadpozemským silám. Hlavní hrdina se nepochopitelně zamiluje do dívky, kterou v přívalu vášní sprovodí ze světa. Ovšem ta mu to nekompromisně oplatí. Svědomí podporované fantazií je zhoubné.

Utrpení knížete Sternenhocha je expresionistický román Ladislava Klímy, vydaný v květnu 1928, měsíc po autorově smrti. Sám Klíma jej označil za „groteskní romaneto“ a z textu je patrné, že jej velmi ovlivnila subjektivně idealistická filozofie George Berkeleyho, stejně jako radikální individualismus Arthura Schopenhauera a zejména Friedricha Nietzscheho. Jde bezesporu o autorovo nejslavnější literární dílo, které zaznamenalo ohlas i v zahraničí. Z větší části jde o fiktivní deník rovněž smyšleného knížete Sternenhocha, jednoho z předních šlechticů německé říše někdy na počátku dvacátého století. Hlavní hrdina, nebo přesněji řečeno antihrdina, v něm líčí vztah s manželkou Helgou, kterou zároveň obdivuje a nenávidí (sám ji v rukopisu později nazývá Démonou). Při popisu jejich společného života se autor nevyhýbá obscénnosti hraničící až s perverzitou. Helga svého muže všemožně ponižuje, dopustí se i vražd a pěstuje také masochismus a sadismus. Když si o něco později najde milence a naplánuje s ním útěk, je to pro Sternenhocha poslední kapka. Žárlivý kníže se rozhodne učinit manželčiným choutkám přítrž, a to brutálním způsobem. Právě tehdy však pro něj začíná skutečné utrpení...

První úplné a autentické vydání klíčového beletristického díla filosofa Ladislava Klímy. Román vznikl mezi léty 1907 a 1910/1912 nejen pro autorovu zábavu a zotavení, ale souběžně a hlouběji jako experiment s vytvořením nové, naprosto volné, vše si dovolující a všeobjímající formy románu. Čtenář v této knize nalezne poprvé kompletní, necenzurované torzo Českého románu tak, jak ho jeho solipsistní pánbůh (autor) stvořil: bez složitého textově kritického aparátu, ale též a hlavně bez přídavků a vynechávek, přísně a přesně podle znění autorova rukopisu. Klímův román jako by o dvacet pět let později přesně charakterizoval Henry Miller: To není žádná kniha, je to prodloužená nadávka, plivanec do tváře umění, kopanec do zadku Boha, Člověka, Osudu, Lásky, Krásy ... čeho chcete.

Klímův nedokončený román s filosofickým podtextem, který nebyl doposud v Čechách publikovaný (s výjimkou ukázek), vychází poprvé v plném rozsahu. Putování slepého hada představuje satiru až dadaistického rázu jednak na vlastní Klímovy filosofické názory, ale i na všeobecné poměry na konci 1. světové války i na mocenské struktury tehdejší doby.

Výbor z díla českého filosofa-básníka , jehož práce se vždy pohybovaly na hranici mezi vědomím a podvědomím, realitou a absurditou, racionálnem a iracionálnem.

Česko-rakouský mystik Petr Klíma-Toušek (1901-1976), vlastním jménem Petr Klíma, vydal za svého života knižně dvě publikace: Tajné figury Rosikruciánů ze XVI. a XVII. století (1938) a Cesta do nitra duše (1947). Zbytek velice rozsáhlé autorovy tvorby se zachoval pouze ve formě strojopisných či cyklostylovaných samizdatů, často pod pseudonymem. Jedná se převážně o zpracování indické náboženské a filosofické literatury. Světlo na Západě je jedno z jeho stěžejních děl. Zabývá se v něm velice otevřeně teorií a praxí křesťanské mystiky a srovnává ji s duchovědnými pojmy východních kultur. První verze knihy byla napsána již na sklonku 30. let ve Vídni, později se však autor k textu vrátil a přepracoval jej. Konečná úprava je datována rokem 1963. Kniha má dvě části: prvá je výkladová, druhá obsahuje volný překlad textů křesťanské mystiky, umožňující získat základní orientaci v tématu. Nacházíme v ní mnoho jinde nenalezitelných souvislostí duchovního života člověka s naukami nejrůznějších esoterních systémů, spirituální alchymií počínaje a kabalou konče.