Ladislav Klíma

Česko-rakouský mystik Petr Klíma-Toušek (1901-1976), vlastním jménem Petr Klíma, vydal za svého života knižně dvě publikace: Tajné figury Rosikruciánů ze XVI. a XVII. století (1938) a Cesta do nitra duše (1947). Zbytek velice rozsáhlé autorovy tvorby se zachoval pouze ve formě strojopisných či cyklostylovaných samizdatů, často pod pseudonymem. Jedná se převážně o zpracování indické náboženské a filosofické literatury. Světlo na Západě je jedno z jeho stěžejních děl. Zabývá se v něm velice otevřeně teorií a praxí křesťanské mystiky a srovnává ji s duchovědnými pojmy východních kultur. První verze knihy byla napsána již na sklonku 30. let ve Vídni, později se však autor k textu vrátil a přepracoval jej. Konečná úprava je datována rokem 1963. Kniha má dvě části: prvá je výkladová, druhá obsahuje volný překlad textů křesťanské mystiky, umožňující získat základní orientaci v tématu. Nacházíme v ní mnoho jinde nenalezitelných souvislostí duchovního života člověka s naukami nejrůznějších esoterních systémů, spirituální alchymií počínaje a kabalou konče.

Z šestisvazkových Sebraných spisů Ladislava Klímy dosud vyšly tři obsáhlé svazky: I. Mea (filosofův deník), II. Hominibus (filosofova korespondence) a IV. Velký roman (nejrozsáhlejší Klímovo beletristické dílo). Svazek III. Philosophica žurnalistica obsahuje veškerou Klímovu filosofickou tvorbu psanou pro dobové zveřejnění (knihy /Svět jako vědomí a nic, Traktáty a diktáty, Vteřina a věčnost/, články, studie, náčrty, rukopisy), přičemž editorka Erika Abrams důsledně pracuje se všemi dochovanými Klímovými autentickými rukopisy a přináší čtenářům textově dokonalou diplomatickou edici, doprovozenou vyčerpávající ediční poznámkou a nezbytnými vysvětlujícími komentáři – jako u všech tří předchozích svazků. Ladislav Klíma byl jeden z nejoriginálnějších českých filosofů, jeho dílo ovlivnilo řadu oborů české umělecké tvorby (literaturu, film, divadlo, hudbu) a je dodnes živé a podnětné. Jeho Sebrané spisy v ediční přípravě Eriky Abrams přinášejí vůbec poprvé Klímovo dílo v úplnosti, textově spolehlivě připravené.

První úplné a autentické vydání klíčového beletristického díla filosofa Ladislava Klímy. Román vznikl mezi léty 1907 a 1910/1912 nejen pro autorovu zábavu a zotavení, ale souběžně a hlouběji jako experiment s vytvořením nové, naprosto volné, vše si dovolující a všeobjímající formy románu. Čtenář v této knize nalezne poprvé kompletní, necenzurované torzo Českého románu tak, jak ho jeho solipsistní pánbůh (autor) stvořil: bez složitého textově kritického aparátu, ale též a hlavně bez přídavků a vynechávek, přísně a přesně podle znění autorova rukopisu. Klímův román jako by o dvacet pět let později přesně charakterizoval Henry Miller: To není žádná kniha, je to prodloužená nadávka, plivanec do tváře umění, kopanec do zadku Boha, Člověka, Osudu, Lásky, Krásy ... čeho chcete.

Sam Ladislav Klima govoril, chto ego roman

- Kto ja? Kazhetsja, sam Bog ne znaet otveta na etot vopros. Odno znaju tochno: ja zhivu, chtoby najti svintsovyj medjak blagodatnogo indejtsa Ratsapi. JA dolgo iskal etu monetu, poka Merlin ne skazal mne, chto ja obretu ee tolko togda, kogda v moej sobst

Utrpení knížete Sternenhocha je expresionistický román Ladislava Klímy, vydaný v květnu 1928, měsíc po autorově smrti. Sám Klíma jej označil za „groteskní romaneto“ a z textu je patrné, že jej velmi ovlivnila subjektivně idealistická filozofie George Berkeleyho, stejně jako radikální individualismus Arthura Schopenhauera a zejména Friedricha Nietzscheho. Jde bezesporu o autorovo nejslavnější literární dílo, které zaznamenalo ohlas i v zahraničí. Z větší části jde o fiktivní deník rovněž smyšleného knížete Sternenhocha, jednoho z předních šlechticů německé říše někdy na počátku dvacátého století. Hlavní hrdina, nebo přesněji řečeno antihrdina, v něm líčí vztah s manželkou Helgou, kterou zároveň obdivuje a nenávidí (sám ji v rukopisu později nazývá Démonou). Při popisu jejich společného života se autor nevyhýbá obscénnosti hraničící až s perverzitou. Helga svého muže všemožně ponižuje, dopustí se i vražd a pěstuje také masochismus a sadismus. Když si o něco později najde milence a naplánuje s ním útěk, je to pro Sternenhocha poslední kapka. Žárlivý kníže se rozhodne učinit manželčiným choutkám přítrž, a to brutálním způsobem. Právě tehdy však pro něj začíná skutečné utrpení...

V romanetu Slavná Nemesis a dalších dvanácti povídkách sledujeme osudy výstředních a pro nás zcela blízkých postav, bloudících v prostředí, kde je obtížné rozlišit, co je sen a co skutečnost. Typický hrdina těchto vyprávění prahne po nedosažitelném přízraku, fantomu, kvůli němuž se neohroženě vydává na vrcholky hor, do hlubokých hvozdů či léčeben pro choromyslné, střetává se s umrlci, blouzní, s vypětím vůle chce překonat hranice možného a dosáhnout kýžené vyšší skutečnosti, neboť svět vezdejší jej nikdy a za žádných okolností nemůže uspokojit. Jedno ze základních děl české temné fantastiky 20. století.

Povídka Ladislava Klímy Slavná Nemesis z roku 1936 je jedním z nejlepších příkladů temné fantastiky 20. století. Hrdinou vyprávění je Sider, který je doslova uhranutý dámou v modrém a je odhodlaný ji hledat na vrcholcích hor, v hlubokých lesích i v psychiatrické léčebně. Je však dáma v modrém skutečná? Nejde jen o vidinu? Siderovy úvahy se čím dál víc propadají do víru paranoie, iluzí a klamu a povídka pozvolna odhaluje odvrácenou tvář lásky, totiž neředěné zlo a šílenství. Povídka se strhujícím, i když dnes již místy archaickým jazykem, ztělesňuje Klímovu ústřední myšlenku, že svět je jen naše vědomí, jinak nic. Slavnou Nemesis lze také vnímat jako básnivý obraz světa inspirovaný individualistickou filozofií 19. století.

V šestisvazkových Sebraných spisech Ladislava Klímy vyšly dosud čtyři svazky: I. Mea (texty o sobě samém), II. Hominibus (korespondence), III. Svět atd. (filosofické knihy a publicistika) a IV. Velký roman (nejrozsáhlejší Klímovo beletristické dílo). Editorkou Klímových Sebraných spisů je francouzská editorka a překladatelka Erika Abrams, nositelka čestného doktorátu Univerzity Karlovy. Svazek V. („Bel“letrie) je nejrozsáhlejším svazkem Klímových Sebraných spisů. Obsahuje všechny Klímovy prozaické práce s výjimkou Velkého románu. Editorka důsledně pracuje se všemi dochovanými Klímovými rukopisy a přináší čtenářům textově dokonalou diplomatickou edici, doprovozenou zevrubnou ediční poznámkou a nezbytnými vysvětlujícími komentáři – jako u všech čtyř předchozích svazků Klímových Sebraných spisů. Ladislav Klíma byl jeden z nejoriginálnějších českých filosofů a beletristů, jeho dílo ovlivnilo řadu oborů české umělecké tvorby (literaturu, film, divadlo, hudbu) a je dodnes velmi živé a podnětné. Přitom jsou to teprve Klímovy Sebrané spisy v edici Eriky Abrams, které poprvé přinášejí Klímovo dílo v úplnosti, textově spolehlivě a v řazení, jež odpovídá logice a šíři Klímovy tvorby.

Klímův nedokončený román s filosofickým podtextem, který nebyl doposud v Čechách publikovaný (s výjimkou ukázek), vychází poprvé v plném rozsahu. Putování slepého hada představuje satiru až dadaistického rázu jednak na vlastní Klímovy filosofické názory, ale i na všeobecné poměry na konci 1. světové války i na mocenské struktury tehdejší doby.

Autor ovlivněný především filosofií A. Schopenhauera a F. Nietzscheho a inspirováný jejich radikálním individualismem a koncepcí vůle napsal ve dvacátých a třicátých letech několik pozoruhodných próz, které právem patří do evropské literatury. Utrpení knížete Sternenhocha (1928) je fiktivním deníkem jednoho z předních velmožů říše německé na počátku tohoto století, "jenž by se byl dozajista stal nástupcem Bismarckovým, kdyby Osud nebyl vrhl na jeho cestu mohutnou osobu Helgy-Démony".

Autor tohoto romaneta je filozof i básník. V jeho díle najdeme prvky hororu a fantasmagorických závěrů, v nichž se odvolává k nadpozemským silám. Hlavní hrdina se nepochopitelně zamiluje do dívky, kterou v přívalu vášní sprovodí ze světa. Ovšem ta mu to nekompromisně oplatí. Svědomí podporované fantazií je zhoubné.

Audiokniha Slavná Nemesis, kterou napsal Ladislav Klíma. Jedna z nejpozoruhodnějších povídek české literatury, v níž se láska mění v posedlost a skutečnost splývá s přízrakem. Povídka Ladislava Klímy Slavná Nemesis z roku 1936 je jedním z nejlepších příkladů temné fantastiky 20. století. Hrdinou vyprávění je Sider, který je doslova uhranutý dámou v modrém a je odhodlaný ji hledat na vrcholcích hor, v hlubokých lesích i v psychiatrické léčebně.