Ladislav Klíma

Česko-rakouský mystik Petr Klíma-Toušek (1901-1976), vlastním jménem Petr Klíma, vydal za svého života knižně dvě publikace: Tajné figury Rosikruciánů ze XVI. a XVII. století (1938) a Cesta do nitra duše (1947). Zbytek velice rozsáhlé autorovy tvorby se zachoval pouze ve formě strojopisných či cyklostylovaných samizdatů, často pod pseudonymem. Jedná se převážně o zpracování indické náboženské a filosofické literatury. Světlo na Západě je jedno z jeho stěžejních děl. Zabývá se v něm velice otevřeně teorií a praxí křesťanské mystiky a srovnává ji s duchovědnými pojmy východních kultur. První verze knihy byla napsána již na sklonku 30. let ve Vídni, později se však autor k textu vrátil a přepracoval jej. Konečná úprava je datována rokem 1963. Kniha má dvě části: prvá je výkladová, druhá obsahuje volný překlad textů křesťanské mystiky, umožňující získat základní orientaci v tématu. Nacházíme v ní mnoho jinde nenalezitelných souvislostí duchovního života člověka s naukami nejrůznějších esoterních systémů, spirituální alchymií počínaje a kabalou konče.

Z šestisvazkových Sebraných spisů Ladislava Klímy dosud vyšly tři obsáhlé svazky: I. Mea (filosofův deník), II. Hominibus (filosofova korespondence) a IV. Velký roman (nejrozsáhlejší Klímovo beletristické dílo). Svazek III. Philosophica žurnalistica obsahuje veškerou Klímovu filosofickou tvorbu psanou pro dobové zveřejnění (knihy /Svět jako vědomí a nic, Traktáty a diktáty, Vteřina a věčnost/, články, studie, náčrty, rukopisy), přičemž editorka Erika Abrams důsledně pracuje se všemi dochovanými Klímovými autentickými rukopisy a přináší čtenářům textově dokonalou diplomatickou edici, doprovozenou vyčerpávající ediční poznámkou a nezbytnými vysvětlujícími komentáři – jako u všech tří předchozích svazků. Ladislav Klíma byl jeden z nejoriginálnějších českých filosofů, jeho dílo ovlivnilo řadu oborů české umělecké tvorby (literaturu, film, divadlo, hudbu) a je dodnes živé a podnětné. Jeho Sebrané spisy v ediční přípravě Eriky Abrams přinášejí vůbec poprvé Klímovo dílo v úplnosti, textově spolehlivě připravené.

Dotisk dlouho rozebraného prvního autentického vydání nejrozsáhlejšího beletristického díla filosofa Ladislava Klímy. Vychází ke 140. výročí jeho narození a 90. výročí úmrtí. Díky editorce Erice Abrams dostává česká veřejnost v rámci Klímových Sebraných spisů poprvé do rukou autentickou podobu Klímových textů. V nakladatelství Torst vyšly již čtyři svazky Klímových Sebraných spisů: Mea, Hominibus, Svět atd. a jako první právě Velký roman. Obrovská editorčina erudice umožňuje vysledovat v Klímově díle mnohé dosud netušené souvislosti. Strhující četba rozsáhlého Velkého romanu zaujme všechny zájemce o dílo jednoho z nejvýznamnějších českých myslitelů. Velký roman, psaný v letech 19071914 současně s objevem Deoessence i s prvními radikálně jí odporujícími útoky hmotné bídy na filosofa, ukazuje jasně, že nejde pouze o brakový výstřelek nebo o levobočka Klímova psaní, nýbrž o v pravém slova smyslu stvoření světa, jemuž autor zůstane věren až do konce své vezdejší pouti. Poznámkový aparát osvětluje zároveň rozpětí i srostlost této skvostné fikce na pokračování do nekonečna s ostatními dimenzemi myšlení a života našeho prvního, předčasného myslitele absurdity (Jan Patočka).

První úplné a autentické vydání klíčového beletristického díla filosofa Ladislava Klímy. Román vznikl mezi léty 1907 a 1910/1912 nejen pro autorovu zábavu a zotavení, ale souběžně a hlouběji jako experiment s vytvořením nové, naprosto volné, vše si dovolující a všeobjímající formy románu. Čtenář v této knize nalezne poprvé kompletní, necenzurované torzo Českého románu tak, jak ho jeho solipsistní pánbůh (autor) stvořil: bez složitého textově kritického aparátu, ale též a hlavně bez přídavků a vynechávek, přísně a přesně podle znění autorova rukopisu. Klímův román jako by o dvacet pět let později přesně charakterizoval Henry Miller: To není žádná kniha, je to prodloužená nadávka, plivanec do tváře umění, kopanec do zadku Boha, Člověka, Osudu, Lásky, Krásy ... čeho chcete.

Sam Ladislav Klima govoril, chto ego roman

- Kto ja? Kazhetsja, sam Bog ne znaet otveta na etot vopros. Odno znaju tochno: ja zhivu, chtoby najti svintsovyj medjak blagodatnogo indejtsa Ratsapi. JA dolgo iskal etu monetu, poka Merlin ne skazal mne, chto ja obretu ee tolko togda, kogda v moej sobst

Utrpení knížete Sternenhocha je expresionistický román Ladislava Klímy, vydaný v květnu 1928, měsíc po autorově smrti. Sám Klíma jej označil za „groteskní romaneto“ a z textu je patrné, že jej velmi ovlivnila subjektivně idealistická filozofie George Berkeleyho, stejně jako radikální individualismus Arthura Schopenhauera a zejména Friedricha Nietzscheho. Jde bezesporu o autorovo nejslavnější literární dílo, které zaznamenalo ohlas i v zahraničí. Z větší části jde o fiktivní deník rovněž smyšleného knížete Sternenhocha, jednoho z předních šlechticů německé říše někdy na počátku dvacátého století. Hlavní hrdina, nebo přesněji řečeno antihrdina, v něm líčí vztah s manželkou Helgou, kterou zároveň obdivuje a nenávidí (sám ji v rukopisu později nazývá Démonou). Při popisu jejich společného života se autor nevyhýbá obscénnosti hraničící až s perverzitou. Helga svého muže všemožně ponižuje, dopustí se i vražd a pěstuje také masochismus a sadismus. Když si o něco později najde milence a naplánuje s ním útěk, je to pro Sternenhocha poslední kapka. Žárlivý kníže se rozhodne učinit manželčiným choutkám přítrž, a to brutálním způsobem. Právě tehdy však pro něj začíná skutečné utrpení...

V romanetu Slavná Nemesis a dalších dvanácti povídkách sledujeme osudy výstředních a pro nás zcela blízkých postav, bloudících v prostředí, kde je obtížné rozlišit, co je sen a co skutečnost. Typický hrdina těchto vyprávění prahne po nedosažitelném přízraku, fantomu, kvůli němuž se neohroženě vydává na vrcholky hor, do hlubokých hvozdů či léčeben pro choromyslné, střetává se s umrlci, blouzní, s vypětím vůle chce překonat hranice možného a dosáhnout kýžené vyšší skutečnosti, neboť svět vezdejší jej nikdy a za žádných okolností nemůže uspokojit. Jedno ze základních děl české temné fantastiky 20. století.