Karel Klostermann

Roku 1870 se Šumavou přehnala nevídaná vichřice, jakou místní nepamatovali. O pár let později padlé stromy obsadil „zlatý brouček“, jak tamější lidé nazývali kůrovce. Přírodní katastrofa? Jak pro koho. Byli tací, kteří na zasažených stromech chtěli vydělat a proměnit zalesněné stráně v holiny. Karel Klostermann, jehož líčení šumavské krajiny jsou krásou jazyka nedostižné, se volbou názvu projevil jako velký ironik. Tento román je vším, jen ne pohledem do ráje. Sedlák Podhamerský je ztělesněním zpupnosti, hamižnosti, bezohlednosti a nadřazenosti. Urvat co nejvíc pro sebe, to je jeho životní cíl. A jeho dcery? Žádná mu nepomůže, když se kvůli věnu jedné z nich zadluží tak, že musí prodat les a končí jako nuzák. Špatné charaktery autor vyvažuje moudrostí a pokorou starého Seppa, který se těší respektu ostatních. Klostermann vypráví příběh se sugestivností a naléhavostí, jež se nás dotýkají i dnes. Čte Ivan Řezáč

Audiokniha V ráji šumavském, kterou napsal Karel Klostermann. Tento román není pohledem do ráje, ale do duší hamižných a zpupných lidí. Pokřivené charaktery plodí pokřivené vztahy.

Audiokniha Ze světa lesních samot, kterou napsal Karel Klostermann. Byť dnes mohou Klostermannovy knihy na leckoho působit archaicky, nenapodobitelné vylíčení šumavské přírody a jejich obyvatel i uchvacující jazyk jsou i po více než sto třiceti letech stále působivé.

Audiokniha Zmizelá osada, kterou napsal Karel Klostermann. Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.

Knize bylo záměrně ponecháno původní kouzlo Klostermanovy řeči. Obsahuje tyto povídky z oblasti Šumavy: Dokonalý Kavalír, Děti vystěhovalých, Koupil na oko, Sláviččiny jesličky, Nerozuměli si, Novoroční noc rozhodla, Pominul se, Korálky. ***** Karel Klostermann zasvětil celé své literární dílo Šumavě a životním osudům jejich obyvatel. Narodil se sice v hornorakouském Haag am Hausruck, ale brzy se vrátil s rodinou do Čech, a to nejprve do Sušice, kde jeho otec působil jako praktický lékař. Dětství prožil v Žichovicích nedaleko Rábí. Nechodil ani do školy, protože ve vsi nebyla a do ostatních škol bylo daleko. Až když otec, panský lékař knížete Lamberka zjistil, že je jeho syn zanedbaný, poslal ho do Stříbrných hor (později Nalžovské hory). Gymnázium začal studovat v Klatovech a dokončil v Písku, pak se zapsal na lékařskou fakultu vídeňské univerzity, po 10 semestrech byl nucen pro tíživé rodinné poměry nastoupit do zaměstnání. Nejprve byl vychovatelem v Žamberku, potom redaktorem časopisu. A nakonec od roku 1878 profesorem německého a francouzkého jazyka v Plzni až do odchodu na odpočinek v roce 1908. Klostermann byl stejně jako Adalbert Stifter původem Němec. Ale hlásil se k České národnosti. Stal se jedním ze zakladatelů českého akademického spolku ve Vídni a nakonec českým spisovatelem. Klostermann podnikl několik cest do ciziny, zejména do Francie a na Balkán, byl členem plzeňské městské rady a okresního zastupitelstva, funkcionářem četných kulturních a osvětových spolků. Inicioval také stavbu rozhledny na Javorníku, která po rekonstrukci v roce 2000 nese jeho jméno. Do literatury vstoupil Klostermann v pol. 80. let 19. století drobnými fejetony a črtami, které uveřejňoval převážně v pražském německém časopise Politik. Z podnětu redaktora časopisu Osvěta V. Vlčka začal Klostermann soustavně psát česky. Pro českou literaturu objevil krásu Šumavských lesů a hor i život a tradice jejich obyvatel. Velký důraz kladl na vylíčení krajiny a přírody. Jeho díla vznikla na základě skutečných událostí a vyprávění. Závěr života strávil Karel Klostermann ve Štěkni na Strakonicku, kde také zemřel na rozedmu plic.

Audiokniha Obrazy ze Šumavy, kterou napsal Karel Klostermann. Hluboký cit k šumavskému kraji a jeho lidu. Právě díky němu Karel Klostermann ukazuje osudovost a tragiku venkovského života na Šumavě a v Pošumaví. Snad nikdy nebyla v české literatuře tak patrná svrchovaná moc přírody a její vliv na lidské životy. Šumava Karla Klostermanna je drsný, ale úchvatný kraj, který charakterizují tajemné lesy, husté hvozdy, neúprosné zimy, neproniknutelné mlhy, neustálé deště, nebezpečné sněhové bouře, zrádné mokřady a nekonečné zasněžené a blátivé cesty.

Velice čtivý román Kam spějí děti tvoří třetí a poslední článek řady románů o Šumavě – Ze světa lesních samot, V ráji šumavském. Děj se odehrává v centrální Šumavě 19. století. V němž se odehrává úplný rozpad horalské rodiny, v níž velký počet dětí způsobil rozdrobení původního majetku a dluhy dovršily úpadek. Život v horských vesničkách se po „broučkovém ráji“ náhle proměnil a místní, krátkodobě přivyklí na vysoké příjmy z těžby dřeva, přišli o tento pramen financí. Ovšem život na vysoké noze jel dál a tím pak rostly jen dluhy a následovaly osobní a rodinné tragédie. Mladí lidé odcházejí do měst, odcizují se domovu a často propadají i mravnímu úpadku. Šumava zbavená největší části svého lesního bohatství rychle chudne, zemědělství v nepříznivém podnebí nemůže lidi uživit a bývalé velké statky se zadlužují.

„Napsal jsem tyto řádky na památku zemřelým, na slávu posud žijícím, kteří v bídě pomáhali, v neštěstí těšili. Ničeho nepřidávám, holou pravdu povídám, do minulosti sahám; ale co se tehdy událo, i dnes státi se může.“ Klostermannovy příběhy jsou svědectvím o lidských osudech, vztazích, láskách i tvrdém životu. Spisovatel ve svých povídkách zaznamenává vzpomínky svého otce, který jako lékař poznal celou tvář Šumavy a jejích obyvatel, a přidává i své vlastní prožitky a zážitky. I přítomnost smrti v čase adventním je obrazem nesmlouvavé tiché dohody s horskou krajinou. Vše rámuje krajina Šumavy a její klimatické podmínky, které jsou zvláště v zimě neúprosné. V každé povídce se odráží silná láska spisovatele k lidu Šumavy. Audiokniha obsahuje povídky: Vánoce pod sněhem, Odyssea soudního sluhy , Sláviččiny jesličky , Kaplanův Štědrý večer, Štědrý večer v Pürstlinku, Novoroční noc rozhodla, Vánice, Co Nový rok nadělil dědečkovi Interpret: Ivan Řezáč

Audiokniha Vánoční povídky ze Šumavy, kterou napsal Karel Klostermann. Zcela neznámé i slavné adventní, vánoční i novoroční povídky Karla Klostermanna spojuje vánoční čas. Odehrávají se v drsných podmínkách sněhem a mrazem udolané Šumavy.

Audiokniha Mrtví se nevracejí a jiné povídky, kterou napsal Karel Klostermann. Těžko odhadovat, jak by Karel Klostermann viděl dnešní Šumavu protkanou sítí cyklistických cest, které vedou kolem zaniklých vesnic, v nichž žili jeho němečtí rodáci. Jeho talent by měl jistě dost podnětů pro stejně nemilosrdný pohled na kraj, v němž se změnilo skoro všechno, jen z lesů stoupá stejně melancholický opar, tu odhalující, co mělo zůstat utajeno, tu skrývající, co se marně dožadovalo pozornosti. Ideální prostředí pro příběhy temné jak šero zdejších pralesů.

Po kruté vichřici v 70. letech 19. století ničí obrovské lesní porosty na Šumavě kůrovec. Nutnost zpracovat spoustu dřeva vyvolává dočasný blahobyt, což má na obyvatele, dosud zvyklé na tvrdý a skromný život v nehostinné krajině, neblahý morální dopad. Realistický román, v němž autor čerpá z osobní znalosti prostředí, se odehrává na česko-bavorském pomezí v okolí Modravy a líčí tragické osudy členů rodiny pyšného, sobeckého a nenasytného sedláka Podhamerského, jehož protějškem je poctivý, skromný, moudrý Sepp a jeho vnuk Václav. Klostermann dokáže poutavě spojovat tradice a osudy šumavských obyvatel s popisy drsné, nemilosrdné, přesto však krásné přírody.

Rozhlasová dramatizace šumavského románu z roku 1991. Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa. V dramatizované četbě na pokračování účinkují Miloš Hlavica, Roman Hemala, Josef Patočka, Petr Pelzer, Zuzana Šavrdová, Jana Drbohlavová, Taťjana Medvecká a další.

Klostermann ve svém románu líčí na pozadí dávné historie šumavského předhůří jihočeských Blat odlišnou historii dvou selských rodů. Poutavě vystihuje milostný příběh bohaté selské dcery Apoleny a vzpurného, divokého a nezvladatelného čeledína Vojty, který se ve své touze neohroženě a s obrovskou vůlí snaží vymanit z chudoby i za cenu násilí, aby jejich láska mohla být naplněna. Mlhy na Blatech jsou obrazem doby a prostředí sedmdesátých let 19. století, kdy dochází k rozporu mezi touhou uchovat hrdost a tradici vlastního selského rodu, nebo volbou možná jednoduššího života ve městě.

Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa. V dramatizované četbě na pokračování účinkují Otakar Brousek, Vilém Besser, Čestmír Řanda, Gabriela Vránová, Miriam Kantorková a další.

Karel Klostermann (1848-1923) je v českém kontextu vnímán především jako autor, jehož dílo představuje jedinečný dokument takzvané staré Šumavy. Ve svých nejznámějších románech Ze světa lesních samot (1891) a V ráji šumavském (1893) totiž zobrazil české jihozápadní příhraničí jako oblast, která vlivem přírodní pohromy spojené s lidskou chamtivostí během několika let pozbyla svůj staletý řád i podobu. Opozice původní vs. současný je klíčová také ve struktuře šesti povídek, které tvoří tuto kompilaci. Tajemný titul Velebnost, melancholie, hrůza, z úvodu povídky Schovanec a který upozorňuje na fundamentální, avšak opomíjený rys Klostermannovy tvorby svár věrného popisu s romantickou ambicí, je výzvou k novému, pozornému čtení málem klasického autora.

Audiokniha Ze světa lesních samot, kterou napsal Karel Klostermann. Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.