Karel Klostermann

První román šumavské trilogie Ze světa lesních samot (1894) se odehrává v Pürstlinku (Březníku) v 60. letech 19. století. Přes pralesy a močály tehdy nevedly žádné silnice a revírníci, hajní i dřevaři zde žili se svými rodinami v odloučenosti a samotě. Kromě péče o lesy bojovali s pytláky, zloději dobytka, prožívali nesváry s Bavory, kteří se nerozpakovali použít zbraň. Do tohoto prostředí přichází nový revírník Kořán, který si z města přivádí manželku, a příručí Svijanský, jenž se zaplete s krásnou Katy, dcerou starousedlíka hajného Vavruchy. Rozdíly v myšlení a chování přináší mnoho nedorozumění, neštěstí a tragédií, které mění osudy lidí.

Karel Klostermann (1848-1923) je v českém kontextu vnímán především jako autor, jehož dílo představuje jedinečný dokument takzvané staré Šumavy. Ve svých nejznámějších románech Ze světa lesních samot (1891) a V ráji šumavském (1893) totiž zobrazil české jihozápadní příhraničí jako oblast, která vlivem přírodní pohromy spojené s lidskou chamtivostí během několika let pozbyla svůj staletý řád i podobu. Opozice původní vs. současný je klíčová také ve struktuře šesti povídek, které tvoří tuto kompilaci. Tajemný titul Velebnost, melancholie, hrůza, z úvodu povídky Schovanec a který upozorňuje na fundamentální, avšak opomíjený rys Klostermannovy tvorby svár věrného popisu s romantickou ambicí, je výzvou k novému, pozornému čtení málem klasického autora.

Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa. V dramatizované četbě na pokračování účinkují Otakar Brousek, Vilém Besser, Čestmír Řanda, Gabriela Vránová, Miriam Kantorková a další.

Této knize bylo záměrně ponecháno původní kouzlo Klostermanovy řeči. Obsahuje tyto povídky z oblasti Šumavy: Srul, Sousedé, Návrat Šumařův, Matrikář, Převozníkova dcera, Černý pátek, Úzkosti pana "Státního návladního", Když pan kancelista postoupil, Přiživoval se, Potopa v Americe, Co způsobilo osudné velikonoce, Petr Řimbaba, Revoluce v Písku. Karel Klostermann zasvětil celé své literární dílo Šumavě a životním osudům jejich obyvatel. Narodil se sice v hornorakouském Haag am Hausruck, ale brzy se vrátil s rodinou do Čech, a to nejprve do Sušice, kde jeho otec působil jako praktický lékař. Dětství prožil v Žichovicích nedaleko Rábí. Nechodil ani do školy, protože ve vsi nebyla a do ostatních škol bylo daleko. Až když otec, panský lékař knížete Lamberka zjistil, že je jeho syn zanedbaný, poslal ho do Stříbrných hor (později Nalžovské hory). Gymnázium začal studovat v Klatovech a dokončil v Písku, pak se zapsal na lékařskou fakultu vídeňské univerzity, po 10 semestrech byl nucen pro tíživé rodinné poměry nastoupit do zaměstnání. Nejprve byl vychovatelem v Žamberku, potom redaktorem časopisu. A nakonec od roku 1878 profesorem německého a francouzkého jazyka v Plzni až do odchodu na odpočinek v roce 1908. Klostermann byl stejně jako Adalbert Stifter původem Němec. Ale hlásil se k České národnosti. Stal se jedním ze zakladatelů českého akademického spolku ve Vídni a nakonec českým spisovatelem. Klostermann podnikl několik cest do ciziny, zejména do Francie a na Balkán, byl členem plzeňské městské rady a okresního zastupitelstva, funkcionářem četných kulturních a osvětových spolků. Inicioval také stavbu rozhledny na Javorníku, která po rekonstrukci v roce 2000 nese jeho jméno. Do literatury vstoupil Klostermann v pol. 80. let 19. století drobnými fejetony a črtami, které uveřejňoval převážně v pražském německém časopise Politik. Z podnětu redaktora časopisu Osvěta V. Vlčka začal Klostermann soustavně psát česky. Pro českou literaturu objevil krásu Šumavských lesů a hor i život a tradice jejich obyvatel. Velký důraz kladl na vylíčení krajiny a přírody. Jeho díla vznikla na základě skutečných událostí a vyprávění. Závěr života strávil Karel Klostermann ve Štěkni na Strakonicku, kde také zemřel na rozedmu plic.

Román Ze světa lesních samot čtenáře přenese přímo do zmizelého světa staré Šumavy, Modravských plání a Březníku. Již v době svého vzniku (1892) byl vzpomínkou na dobu před velkou šumavskou vichřicí a kůrovcovou kalamitou v sedmdesátých letech 19. století, které Klostermannovu Šumavu nenávratně proměnily. Namísto historizujících popisných pasáží však text žije příběhy mnoha lidí, jejichž osudy byly svedeny dohromady v tomto odloučeném, drsném světě, kde ještě pořád po nocích obcházejí duchové zemřelých a kde člověk v souboji s přírodou mnohdy tahá za kratší konec. Každou kapitolu doprovází moderní ruční perokresby, dotvářející obraz tehdejší Šumavy.

Jedná se o první knihu Karla Klostermanna, kterou napsal německy, do češtiny v roce 1923 přeložila Marie Stunová a její text krátce před svou smrtí autor schválil. Čtenář dostává toto dílo do rukou v původní podobě. Jsou to črty ze života lidí v divoké Šumavské přírodě na pomezí Čech a Bavorska koncem 19. století, kdy do kraje romanticky drsného šumavského pohoří proniká civilizace. To poznával Klostermann jako student, který na Šumavě každoročně trávil čas prázdnin a zamiloval se do nedotčené přírody šumavských hvozdů, poznal opravdový prales, kde mohl neopatrný cizinec snadno zabloudit, ztratit se a beze stopy zmizet. Zamiloval se do obyvatel Šumavy, kteří v drsné přírodě zápasí o živobytí, prožívá s nimi jejich radosti i bolesti, předkládá jejich příběhy přítomné i minulé, všímá si měnících se vztahů mezi Čechy a Němci, kteří zde žili odpradávna pospolu a najednou se objevují národnostní neshody. Kniha je plná nadšení pro krásu Šumavy a její obyvatele, kterým Klostermann první vydání své knihy věnoval.

Po kruté vichřici v 70. letech 19. století ničí obrovské lesní porosty na Šumavě kůrovec. Nutnost zpracovat spoustu dřeva vyvolává dočasný blahobyt, což má na obyvatele, dosud zvyklé na tvrdý a skromný život v nehostinné krajině, neblahý morální dopad. Realistický román, v němž autor čerpá z osobní znalosti prostředí, se odehrává na česko-bavorském pomezí v okolí Modravy a líčí tragické osudy členů rodiny pyšného, sobeckého a nenasytného sedláka Podhamerského, jehož protějškem je poctivý, skromný, moudrý Sepp a jeho vnuk Václav. Klostermann dokáže poutavě spojovat tradice a osudy šumavských obyvatel s popisy drsné, nemilosrdné, přesto však krásné přírody.

Sbírka črt, vyprávění o zašlých časech či mizejících původně nedotčených míst krásné, drsné, rázovité a autorem dozajista milované Šumavy.

Audiokniha Ze světa lesních samot, kterou napsal Karel Klostermann. Karel Klostermann ve svém prvním románu volného „šumavského“ cyklu, realisticky líčí drsný život v krásných, ale tvrdých podmínkách šumavských hor v šedesátých letech 19. století.

Audiokniha Ze světa lesních samot, kterou napsal Karel Klostermann. Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.

Rozhlasová dramatizace šumavského románu z roku 1991. Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa. V dramatizované četbě na pokračování účinkují Miloš Hlavica, Roman Hemala, Josef Patočka, Petr Pelzer, Zuzana Šavrdová, Jana Drbohlavová, Taťjana Medvecká a další.

Audiokniha Mrtví se nevracejí a jiné povídky, kterou napsal Karel Klostermann. Těžko odhadovat, jak by Karel Klostermann viděl dnešní Šumavu protkanou sítí cyklistických cest, které vedou kolem zaniklých vesnic, v nichž žili jeho němečtí rodáci. Jeho talent by měl jistě dost podnětů pro stejně nemilosrdný pohled na kraj, v němž se změnilo skoro všechno, jen z lesů stoupá stejně melancholický opar, tu odhalující, co mělo zůstat utajeno, tu skrývající, co se marně dožadovalo pozornosti. Ideální prostředí pro příběhy temné jak šero zdejších pralesů.

Audiokniha Na cestě k domovu, kterou napsal Karel Klostermann. Audiokniha obsahuje celkem jedenáct vybraných a pravděpodobně nejznámějších příběhů, které spisovatel zadumané Šumavy zařadil do různých povídkových knih.

Audiokniha Vánoční povídky ze Šumavy, kterou napsal Karel Klostermann. Zcela neznámé i slavné adventní, vánoční i novoroční povídky Karla Klostermanna spojuje vánoční čas. Odehrávají se v drsných podmínkách sněhem a mrazem udolané Šumavy.

„Napsal jsem tyto řádky na památku zemřelým, na slávu posud žijícím, kteří v bídě pomáhali, v neštěstí těšili. Ničeho nepřidávám, holou pravdu povídám, do minulosti sahám; ale co se tehdy událo, i dnes státi se může.“ Klostermannovy příběhy jsou svědectvím o lidských osudech, vztazích, láskách i tvrdém životu. Spisovatel ve svých povídkách zaznamenává vzpomínky svého otce, který jako lékař poznal celou tvář Šumavy a jejích obyvatel, a přidává i své vlastní prožitky a zážitky. I přítomnost smrti v čase adventním je obrazem nesmlouvavé tiché dohody s horskou krajinou. Vše rámuje krajina Šumavy a její klimatické podmínky, které jsou zvláště v zimě neúprosné. V každé povídce se odráží silná láska spisovatele k lidu Šumavy. Audiokniha obsahuje povídky: Vánoce pod sněhem, Odyssea soudního sluhy , Sláviččiny jesličky , Kaplanův Štědrý večer, Štědrý večer v Pürstlinku, Novoroční noc rozhodla, Vánice, Co Nový rok nadělil dědečkovi Interpret: Ivan Řezáč

Velice čtivý román Kam spějí děti tvoří třetí a poslední článek řady románů o Šumavě – Ze světa lesních samot, V ráji šumavském. Děj se odehrává v centrální Šumavě 19. století. V němž se odehrává úplný rozpad horalské rodiny, v níž velký počet dětí způsobil rozdrobení původního majetku a dluhy dovršily úpadek. Život v horských vesničkách se po „broučkovém ráji“ náhle proměnil a místní, krátkodobě přivyklí na vysoké příjmy z těžby dřeva, přišli o tento pramen financí. Ovšem život na vysoké noze jel dál a tím pak rostly jen dluhy a následovaly osobní a rodinné tragédie. Mladí lidé odcházejí do měst, odcizují se domovu a často propadají i mravnímu úpadku. Šumava zbavená největší části svého lesního bohatství rychle chudne, zemědělství v nepříznivém podnebí nemůže lidi uživit a bývalé velké statky se zadlužují.