Pavel Klusák

Popová historie, jak ji psaly ženy Příběhy mnoha oblíbených písní v sobě nesou vzrušení, ducha doby a jedinečné osudy. Jsou ale také poznamenané zásadní nerovností ve společnosti. Co je pro muže samozřejmostí, pro ženy pořád znamená výzvu a bitvu navíc. Málokde to je tak zřejmé jako v populární hudbě. Sledovat dráhy zásadních hudebnic od Billie Holiday přes Kate Bush po Björk proto neznamená jen zkoumat vývoj hudby ve dvacátém a současném století — je to také příběh emancipace a sociální změny, která přesahuje hudbu. Kniha Ženská práce líčí dílo i životy řady zpěvaček a autorek, které proměnily hudbu i svět. V příbězích Niny Simone, Patti Smith, PJ Harvey, ale také Yoko Ono či Laurie Anderson vypráví o přístupech, tématech a možnostech, které by se bez jejich vůle vystoupit, být nekompromisní nebo zápasit s všemožnými okolnostmi nikdy do dnešní hudební krajiny nepromítly. Kniha Pavla Klusáka svědčí o tom, že popkultura je výmluvným odrazem světa, jeho bitev a proměn, a zároveň poukazuje na množství báječné a inspirativní hudby důležitých autorek, která dodnes oslovuje široké posluchačstvo bez ohledu na gender. Od autora bestsellerů Gott a Suchý a Šlitr. Kniha vznikla na základě úspěšného podcastu.

Popová historie, jak ji psaly ženy Příběhy mnoha oblíbených písní v sobě nesou vzrušení, ducha doby a jedinečné osudy. Jsou ale také poznamenané zásadní nerovností ve společnosti. Co je pro muže samozřejmostí, pro ženy pořád znamená výzvu a bitvu navíc. Málokde to je tak zřejmé jako v populární hudbě. Sledovat dráhy zásadních hudebnic od Billie Holiday přes Kate Bush po Björk proto neznamená jen zkoumat vývoj hudby ve dvacátém a současném století — je to také příběh emancipace a sociální změny, která přesahuje hudbu. Kniha Ženská práce líčí dílo i životy řady zpěvaček a autorek, které proměnily hudbu i svět. V příbězích Niny Simone, Patti Smith, PJ Harvey, ale také Yoko Ono či Laurie Anderson vypráví o přístupech, tématech a možnostech, které by se bez jejich vůle vystoupit, být nekompromisní nebo zápasit s všemožnými okolnostmi nikdy do dnešní hudební krajiny nepromítly. Kniha Pavla Klusáka svědčí o tom, že popkultura je výmluvným odrazem světa, jeho bitev a proměn, a zároveň poukazuje na množství báječné a inspirativní hudby důležitých autorek, která dodnes oslovuje široké posluchačstvo bez ohledu na gender. Od autora bestsellerů Gott a Suchý a Šlitr Kniha vznikla na základě úspěšného podcastu

Prožijme znovu zázrak jménem Semafor. S porozuměním. Fenomén divadla Semafor přišel s počátkem šedesátých let jako zjevení, které ztělesnilo touhu československé společnosti po svobodě a uvolnění. Písničky dvojice Jiří Suchý & Jiří Šlitr si stejně jako odvázaný duch divadla záhy získaly tak velkou popularitu, že opatrná dobová média rezignovala a Semafor přijala. Divadlo nabízelo mnohé: nové hvězdy Waldemara Matušku, Evu Pilarovou či Hanu Hegerovou, ale také svébytné neherectví Suchého a Šlitra. Jejich písně se staly vpravdě všelidovým majetkem a „šlitrovky“ pevně srostly s každodenním životem napříč československou společností. Pavel Klusák se rozhodl prožít se Semaforem celá šedesátá léta. S ikonickými hrami Jonáš a tingltangl, Dobře placená procházka nebo Ďábel z Vinohrad se spouští do nitra příběhů éry Suchého a Šlitra, ale také se od nich rozhlíží ven k dobovým kulturním kontextům. Vždyť se semaforskými tvůrci spolupracoval snad každý, kdo tehdy v Československu utvářel novou kulturu.

Říkal to písní. Písní, která dojímala i rozdělovala… První nezávislé shrnutí umělecké kariéry Karla Gotta (1939–2019) vykročilo na nelehkou cestu, protože zpěvák si legendu o své osobě úzkostlivě aranžoval a dirigoval. Přední hudební publicista Pavel Klusák byl proto někdy nucen až investigativně stopovat pěvcovy první krůčky z dílen ČKD na pódia pražských tanečních lokálů, jeho výstřelky, nedokončená studia na konzervatoři a angažmá v divadle Semafor, jež bylo epicentrem kulturního vzdoru let šedesátých. Rozbor proměny nadějné hvězdy v kantilénového interpreta ideologicky nezávadného šlágru se detailně zabývá i Gottovým údajně veleúspěšným turné v Las Vegas a okolnostmi jeho „cvičné emigrace“ do SRN (1971), která tuto proměnu – za pragmatického dohledu strůjců jeho úspěchu – zásadně ovlivnila. V celoživotním úsilí o nekonfliktní, zdánlivě apolitický kult osobnosti si však dvaačtyřicetinásobný vítěz lidové ankety o Zlatého slavíka nepřipouštěl, že jeho postoje společnost také výrazně polarizují. interpret: Vasil Fridrich, Jan Cina, Jana Plodková, Pavel Klusák délka nahrávky: 10 hodin 49 minut

Audiokniha Gott – Československý příběh, kterou napsal Pavel Klusák. První nezávislé shrnutí umělecké kariéry Karla Gotta (1939–2019) vykročilo na nelehkou cestu, protože zpěvák si legendu o své osobě úzkostlivě aranžoval a dirigoval. Přední hudební publicista Pavel Klusák byl proto někdy nucen až investigativně stopovat pěvcovy první krůčky z dílen ČKD na pódia pražských tanečních lokálů, jeho výstřelky, nedokončená studia na konzervatoři a angažmá v divadle Semafor, jež bylo epicentrem kulturního vzdoru let šedesátých.

Hvězda, mýty — a skutečnost.Největší popovou hvězdou v Československu byl Karel Gott — a v jistém smyslu jí v Česku zůstává dodnes. Jeho příběh však není tradičním vyprávěním o hudebním velikánovi. Gottův osud totiž nelze oddělit od dějin zdejší společnosti a politiky. V šedesátých letech se mladý zpěvák stal jednou z tváří kulturního uvolnění, zatímco v těch sedmdesátých souzněl s obdobím cenzury a ztráty historické paměti. Pozdější éra trhu a demokracie pak zacházela s jeho legendou, aniž se ptala na stíny u jejích kořenů. Gottova sláva a jeho hvězdná image jsou přitom vše, jen ne samozřejmé: po celou dobu svého života zůstal Gott vypravěčem a zároveň strážcem vlastního příběhu. A tím pádem i příběhu o Československu, hudebním průmyslu, vyjednávání ve zdejší kultuře, mocenských bojích a síle médií. Nezávislý portrét Karla Gotta od hudebního publicisty Pavla Klusáka tento příběh vypráví s důrazem na ověřená, nová a málo známá fakta. Kniha Gott proniká za léta šířené mýty a zaplňuje bílá místa v událostech kolem Las Vegas, „cvičné emigrace“ a Anticharty. Také líčí vývoj tuzemského showbyznysu i společnosti. Osudy Karla Gotta jsou totiž tak trochu historií nás všech.

Na počátku byla hvězda. Pak přišla pop-music. Karla Gotta znali desítky let všichni občané Československa. Jako největší domácí hvězda své doby byl výjimečný a zároveň každodenně přítomný. Nikdy u něj nešlo jen o písničky a o osud jedné hvězdy. Jeho příběh byl příběhem Československa: Gott často artikuloval a zároveň umocňoval náladu ve společnosti. V šedesátých letech prožíval velký třesk československé pop-music, pomáhal ji vynalézt a spolu s publikem se opájel její čerstvostí. Po roce 1968 normalizované Československo stagnovalo a Gott byl zásadní součástí jeho stojatých vod. V osmdesátých letech se snažil oklepat z té nejhorší nesvobody a hledal prostor mezi nezávislostí a přežíváním — stejně jako většina společnosti. V letech devadesátých se pak Karel Gott rozhlížel, jak vše přetavit do nového začátku a podnikat. Dobová média a hudební průmysl, tichá vyjednávání mezi mocí a zábavou, instituce státního monopolu, kultura izolovaná a zároveň mnohdy dotovaná, zvládnuté řemeslo i to nejtemnější z protekcionářského popového byznysu — toho všeho se příběh Karla Gotta dotýká. Zároveň je to příběh muže, který možná jako první v Československu pochopil, jak se dělá sláva. Kniha GOTT hudebního publicisty Pavla Klusáka všechny tyto příběhy vypráví a črtá přitom plastický obraz společnosti a kultury Československa od padesátých do devadesátých let minulého století.

Co se děje na hudební scéně 21. století Kniha Co je nového v hudbě přibližuje čas silných změn, který nastal od konce 90. let dvacátého století. Nesoustředí se jen na samotná hudební díla: sleduje proměny distribuce, tedy cesty hudebního díla k publiku, které se zásadně proměnily s internetem, sdílením, pirátstvím, rozpadem velkého nahrávacího průmyslu a novou nezávislostí hudebníků. Představuje i nové poetiky a principy, se kterými přicházejí umělci v naší posttechnologické době. Autor Pavel Klusák přináší do knihy materiál z celého světa s důrazem na vstup nových teritorií do dřívějšího centrálního euroamerického příběhu.

Co se děje na hudební scéně 21. století. Kniha Co je nového v hudbě přibližuje čas silných změn, který nastal od konce 90. let dvacátého století. Nesoustředí se jen na samotná hudební díla: sleduje proměny distribuce, tedy cesty hudebního díla k publiku, které se zásadně proměnily s internetem, sdílením, pirátstvím, rozpadem velkého nahrávacího průmyslu a novou nezávislostí hudebníků. Představuje i nové poetiky a principy, se kterými přicházejí umělci v naší posttechnologické době. Autor Pavel Klusák přináší do knihy materiál z celého světa s důrazem na vstup nových teritorií do dřívějšího centrálního euroamerického příběhu.

Knižní bilanční rozhovor hudebního publicisty Pavla Klusáka s Janem Burianem o hudbě a písničkách mapuje Burianovo rodinné zázemí, tvůrčí zdroje a autorskou tvorbu za bezmála půl století. Jsou představena řadová alba, okolnosti jejich vzniku a také důležitá hudební partnerství od hraní ve dvojici s Jiřím Dědečkem, Danielem Fikejzem nebo Petrem Skoumalem, se skupinou Zvláštní vydání s Vlastislavem Matouškem, v triu s Františkem Jančem a Janem Jeřábkem až po spolupráci se syny Janem a Jiřím nebo nejnověji se skupinou Bizarre Band. Kromě hudebníků se rozhovor věnuje i tvůrčí spolupráci s předními zvukaři a dalšími spolupracovníky. Závěr knihy tvoří autorský komentář Jana Buriana k pětadvacítce jeho písní. Nechybí ani kompletní diskografie a rejstříky.