Guido Knopp strana 2 z 2

O druhej svetovej vojne existuje bohatá dokumentácia, no málo je takých dokumentov, ktoré by sa zaoberali priamo nemeckým wehrmachtom, najvýznamnejším mocenským nástrojom „najvyššieho vojvodcu“ Hitlera. Guidovi Knoppovi však nejde iba o wehrmacht ako inštitúciu, ale aj o jeho aktérov. V tejto knihe prerozprával jeho históriu chronologicky, v postupnosti jeho hlavných medzníkov: od reichswehru k wehrmachtu, od wehrmachtu k vojnovej mašinérii, od vojnovej mašinérie k ničivému molochu, od „totálnej vojny“ až po kapituláciu. Ako sa armáda, obmedzená podmienkami Versaillskej mierovej zmluvy dokázala vyzbrojiť až tak, že v prvých rokoch vojny sa prejavila ako prvotriedna úderná sila? Ako to, že sa nemeckí dôstojníci, napriek prušiackej výchove, dali vtiahnuť do víru nacistického režimu? Ako sa menil ich vzťah k Hitlerovi? Ako sa z wehrmachtu stala ničivá vojnová mašinéria? Čo vedeli vojaci o zločinoch na fronte a za ním? Prečo sa vyskytlo tak málo prípadov odporu? A ako sa režimu podarilo udržať si lojalitu wehrmachtu aj vo svojom beznádejnom boji až do trpkého konca? V stredobode pozornosti sú autentické osudy generálov, dôstojníkov a vojakov, odzrkadľujúce vývoj ich sebavnímania, akčného priestoru, skúseností z víťazstiev i porážok Hitlerovho vojska. Z rôznych perspektív vznikol presvedčivý a zároveň autentický obraz nemeckej brannej moci.

Tridsiaty január 1933 – tento dátum znamená začiatok najtemnejšej kapitoly nemeckých dejín v 20. storočí: koniec Weimarskej republiky a úvod do dvanásťročnej nacistickej diktatúry, ktorá vyvrcholila vo vojne, ničení a neslýchaných zločinoch proti ľudskosti. Toto uchopenie moci však vôbec nebolo nevyhnutným dôsledkom zvláštnej nemeckej cesty, ale „vymámením“ moci – štátnym komplotom. Ako k tomu došlo (ak k tomu muselo dôjsť), to Guido Knopp dopodrobna dokumentuje na základe doteraz čiastočne nezverejnených archívnych materiálov a výpovedí dobových svedkov. Knopp znovu prináša pôsobivý prehľad celého procesu prevzatia moci od Nového roka 1933 až po zjazd strany NSDAP v septembri 1934 a sleduje pri tom dráhu Hitlera od domnelého „hnedého bubeníka“, ktorého zamýšľali nemeckí nacionálni koaličníci zapriahnuť do káry svojho panstva, až po neobmedzeného diktátora. V priebehu tohto politického krátkeho časového úseku – od počiatočného komplotu po štátne vraždenie, rozdrvenie „Röhmovho puču“ – tak pred očami čitateľa vzniká fascinujúci a zároveň hrozivý scenár, ktorý dnešným generáciám pripadá nepredstaviteľný, no väčšine vtedajších Nemcov sa najmä po potupnom konci prvej svetovej vojny a „versaillskom mierovom diktáte“ zdal tým menším zlom. Uchopenie moci je po najnovších bestselleroch Nemci a Nemci v 20. storočí ďalším strhujúcim dokumentárnym dielom Guida Knoppa.

Na základě nejnovějších výsledků bádání, dlouhodobých rešerší a zčásti dosud nezveřejněných dokumentů podává autor obraz holokaustu, jenž je ve stejné míře přesný jako znepokojivý. Vytyčuje palčivé otázky, na něž dodnes neznáme definitivní odpovědi. Kdy padlo rozhodnutí, které znamenalo rozsudek smrti pro více než šest milionů lidí? Jak fungoval systém masového vraždění se svými "továrnami na smrt" Osvětimí, Majdankem, Treblinkou a mnoha dalšími? Kdo nesl odpovědnost? Hitler sám, jeho paladini , nebo také docela "obyčejní" Němci, kteří se až příliš ochotně dali vtáhnout do víru zločinného režimu? Pachatelé a spolupachatelé, souputníci a všichni ti, kdo jednoduše zavírali oči před nevýslovnými zločiny a umožnili tak, aby se děly - většina z nich po válce tvrdila, že nic nevěděli nebo že se nemohli vzepřít rozkazu. Kniha Holokaust se proto přímo ptá po odpovědnosti jednotlivce. Autor popisuje cestu od přepadení Sovětského svazu po "konečné řešení" konference ve Wannsee; od deportací po osvobození koncentračních táborů Spojenci. Vypráví o těch odvážných a zoufalých, kteří bojovali v odboji, i o těch nečetných hrdinech, kteří neschovávali hlavu do písku a pomáhali. Lidé z celého světa, kteří přežili, v rozhovorech vypovídají, jak se jim podařilo uniknout nacistickému pronásledování. Jejich vzpomínky jsou dodnes živé a mnozí jsou ochotni mluvit o svých bolestných a traumatických zážitcích teprve nyní. Vedle obětí však dostávají slovo i pachatelé, konfrontovaní s tím, co věděli, a přitom tak dlouho zamlčovali.

Doba nacismu trvala sice pouhých dvanáct let, ale jednou provždy ovlivnila vnímání německých dějin. Z Hitlerovy říše vzešel teror, genocida a světová válka. Mnoho aspektů třetí říše je dodnes záhadných a potřebují objasnit. A právě těmto tajemstvím se Guido Knopp věnuje – faktům, která tehdy nesměla být zveřejněna nebo byla odhalena až mnohem později – jako například vytrvale zastíraným rodinným poměrům Adolfa Hitlera, jeho finančním prostředkům a vztahu k ženám, jakož i legendě Erwina Rommela, obsesím „říšského vůdce SS“ Heinricha Himmlera a nově odhaleným podvodům Alberta Speera.

Guido Knopp ukazuje, jak po Hitlerově zločinné válce následuje další bezpráví, jak příchod Rudé armády na konci druhé světové války vyhnal z někdejších německých východních území miliony německých civilistů. Vypravuje o boji o přežití a lidském utrpení, o hladu, nemocech a smrti, pátrá po stopách a osvětluje pozadí a souvislosti těchto dramatických událostí.

A Wehrmachtban csaknem tizennyolcmillió férfi teljesített szolgálatot. Több mint öt éven át a világtörténelem legvéresebb háborúját vívta, volt idő, amikor fél Európát elfoglalta, de végül teljes vereséget szenvedett. Hitler Wehrmachtja nem csupán a német történelem leghatalmasabb hadviselő serege volt, hanem olyan milliós hadsereg is, amely nagyobb területet foglalt el, mint előtte bármely német hadsereg. Felesküdött a diktátor személyére, s ezzel a diktatúra eszközévé alacsonyodott le: egy őrült faji háború beteljesítőjévé. A háborúban vagy a hadifogságban több mint ötmillió német katona vesztette életét. Hat és fél évtizeddel a háború vége után ideje a számvetésnek. A legújabb történeti kutatások, az utolsó élő kortársak megkérdezése, valamint számos levéltári és magángyűjteménybeli anyag feldolgozása tette lehetővé Guido Knoppnak, hogy megírja ezt a könyvét is. Hogyan kerülhettek a poroszos nevelésű tisztek a rezsim vonzásába, miképpen változott meg Hitlerhez fűződő kapcsolatuk? Hogyan vált a honvédő sereg gyilkoló masinériává? Mennyit tudtak a katonák a front mögött és a fronton történt rémtettekről? Miért volt olyan csekély mértékű az ellenállás? És mivel tudta magához láncolni a rezsim a kilátástalan harc legvégéig, a keserves pusztulásig a Wehrmachtot? A középpontban tábornokok, tisztek, katonák sorsa áll. Ezekben jól láthatóan tükröződik, hogyan változott Hitler hadseregében az önértelmezés, a játéktér, a győzelem és a vereség fogalma. Különböző perspektívákból így áll össze a Wehrmacht hatásos, ugyanakkor hiteles képe.

Je považován za světlou postavu německého odporu proti Hitlerovi. Bomba, kterou nastražil v Hitlerově hlavním stanu, mohla učinit přítrž válce a genocidě. Ale co je mýtus Stauffenbergova příběhu? Co je prokazatelné v každém dni života člověka, který se jako žádný jiný stal předmětem legendy, kterou nově vyvolal holywoodský film Valkýra s Tomem Cruisem v hlavní roli?

Tato kniha není biografie Adolfa Hitlera ale průvodcem v bludišti našeho dosavadního poznání o Hitlerovi. Nabízí nám pět rovin Hitlerovy existence, pět neuralgických situací: Hitlera jako svůdce, jako soukromou osobu, jako diktátora, jako dobyvatele a jako zločince. Autor chce nejen ukázat, co dnes o Hitlerovi víme, ale i doložit, jak se na něj upamatováváme. Dva tisíce rozhovorů, které v době rešerší na této knize vedl po celém Německu, dokumentují, proč jsme se s tímto diktátorem dosud nevyrovnali – a nejspíš nikdy nevyrovnáme…

Guido Knopp ukazuje, jak po Hitlerově zločinné válce následuje další bezpráví, jak příchod Rudé armády na konci druhé světové války vyhnal z někdejších německých východních území miliony německých civilistů. Vypravuje o boji o přežití a lidském utrpení, o hladu, nemocech a smrti, pátrá po stopách a osvětluje pozadí a souvislosti těchto dramatických událostí.

Přicházeli jako dobrodruzi, obchodníci nebo generálové. Hledali ráj na zemi, čirý zisk nebo krvavé konflikty. A narazili na cizí, většinou však nedotčenou kmenovou kulturu. Jihozápadní Afrika, jižní moře nebo východní Afrika – to, co Němci ve „svých“ koloniích zažívali, sotva odpovídalo koloniálnímu snu, který si vytvořili ve své vlasti. S pomocí výběru individuálních osudů vypráví Guido Knopp pohnutou historii „německé světové říše“ a ukazuje, že i „opožděný národ“ hrál v koncertu koloniálních mocností prvořadý part – part, který poznamenal německé dějiny hluboko do 20. století.