Guido Knopp strana 2 z 2

O druhej svetovej vojne existuje bohatá dokumentácia, no málo je takých dokumentov, ktoré by sa zaoberali priamo nemeckým wehrmachtom, najvýznamnejším mocenským nástrojom „najvyššieho vojvodcu“ Hitlera. Guidovi Knoppovi však nejde iba o wehrmacht ako inštitúciu, ale aj o jeho aktérov. V tejto knihe prerozprával jeho históriu chronologicky, v postupnosti jeho hlavných medzníkov: od reichswehru k wehrmachtu, od wehrmachtu k vojnovej mašinérii, od vojnovej mašinérie k ničivému molochu, od „totálnej vojny“ až po kapituláciu. Ako sa armáda, obmedzená podmienkami Versaillskej mierovej zmluvy dokázala vyzbrojiť až tak, že v prvých rokoch vojny sa prejavila ako prvotriedna úderná sila? Ako to, že sa nemeckí dôstojníci, napriek prušiackej výchove, dali vtiahnuť do víru nacistického režimu? Ako sa menil ich vzťah k Hitlerovi? Ako sa z wehrmachtu stala ničivá vojnová mašinéria? Čo vedeli vojaci o zločinoch na fronte a za ním? Prečo sa vyskytlo tak málo prípadov odporu? A ako sa režimu podarilo udržať si lojalitu wehrmachtu aj vo svojom beznádejnom boji až do trpkého konca? V stredobode pozornosti sú autentické osudy generálov, dôstojníkov a vojakov, odzrkadľujúce vývoj ich sebavnímania, akčného priestoru, skúseností z víťazstiev i porážok Hitlerovho vojska. Z rôznych perspektív vznikol presvedčivý a zároveň autentický obraz nemeckej brannej moci.

Na počátku 21. století, šedesát let po strašlivých událostech, je to nejspíš poslední příležitost vyzpovídat dosud žijící účastníky bitvy z obou stran. A zároveň je to poprvé, kdy se brány ruských archivů otevřely natolik, aby se zaplnily poslední mezery v našich znalostech o Stalingradu. Znalostech o bitvě, která ukazuje pravou tvář války: nikoli jako karetní hru generálů realizovanou dobře vycvičenými hrdiny, ale všechnu její špínu, krev a oběti. V lednu 1943 napsal jeden německý nadporučík od Stalingradu svému otci, plukovníku na generálním štábu: Peklo na Volze vám budiž výstrahou. Prosím neberte tuto otřesnou skutečností na lehkou váhu. Poselství od Stalingradu neztratilo dosud svou aktuálnost. Všude na zemi dnes umírají lidé kulkami fanatiků. Jsou národy schopné vyvodit poučení z dějin jiných? Kéž je alespoň vyvodí z vlastní historie.

Tuto knihu věnuje autor těm, kdo se s nasazením vlastního života postavili proti zločinnému hitlerovskému režimu: Canarisův Abwehr, jehož plány na převrat zmařila Mnichovská dohoda z roku 1938, ale v případě jejich uskutečnění to byla nejspíš největší šance na odstranění Hitlera ještě před vypuknutím války, což by zachránilo miliony lidských životů, `Kreisauský kruh`, akce `Bílé růže` (Weiße Rose) kolem Hanse a Sophie Schollových, atentát osamělého bojovníka Georga Elsera - uměleckého truhláře, jehož bombě v mnichovském měšťanském pivovaru Hitler unikl o pouhých třináct minut. Vyvrcholením a tragickým koncem německého hnutí odporu byl atentát z 20. července 1944, provedený hrabětem Clausem Schenkem von Stauffenbergem. Guido Knopp popisuje vnitřní pochybnosti, osobní omyly a těžkou cestu k činu, úsilí spiklenců získat podporu vysokých armádních kruhů. Vypráví o tom, jak zvěsti, zatýkání, promeškané příležitosti a stále vzrůstající nebezpečí rozbití opozice urychlovaly provedení atentát

Na konci vojny, ktorá vzišla z nemeckej pôdy, bolo v zajatí antihitlerovskej koalície jedenásť miliónov nemeckých vojakov. A státisíce civilistov: ženy, deti, starí ľudia museli ako odvlečení civilisti pracovať na šíravách Sovietskeho zväzu. Veľká časť celej jednej generácie z vlastnej skúsenosti vie, čo znamená byť zajatcom. Domov sa z nich vrátilo vyše desať miliónov. Prví - celkom starí, veľmi mladí alebo smrteľne chorí zajatci - prišli domov často už zopár týždňov po kapitulácii, poslední až o jedenásť rokov neskôr - po období hladu, odriekania, nútených prác. Vyše milióna zajatcov zomrelo. Ich stopy sa stratili - podobne ako stopy nespočetných vojakov, ktorí sú dodnes nezvestní. Spomienky zajatcov, ktorí prežili, nesú v sebe dramatické a smutné, traumatické a tragické skúsenosti. V každom prípade sú to však skúsenosti, z ktorých sa my neskôr narodení môžeme poučiť: čoho sú ľudia schopní, v dobrom i zlom.

Guido Knopp számos levéltári anyag mellett most jutott elsőként olyan filmanyagokhoz és fényképekhez, amelyek Göring magángyűjteményéből valók, és amelyeket hatvan éven át eltűntnek hittek. Ezek révén kivételes bepillantást nyerhetünk a holokausztért is felelős "birodalmi marsall" életébe.

Na základě nejnovějších výsledků bádání, dlouhodobých rešerší a zčásti dosud nezveřejněných dokumentů podává autor obraz holokaustu, jenž je ve stejné míře přesný jako znepokojivý. Vytyčuje palčivé otázky, na něž dodnes neznáme definitivní odpovědi. Kdy padlo rozhodnutí, které znamenalo rozsudek smrti pro více než šest milionů lidí? Jak fungoval systém masového vraždění se svými "továrnami na smrt" Osvětimí, Majdankem, Treblinkou a mnoha dalšími? Kdo nesl odpovědnost? Hitler sám, jeho paladini , nebo také docela "obyčejní" Němci, kteří se až příliš ochotně dali vtáhnout do víru zločinného režimu? Pachatelé a spolupachatelé, souputníci a všichni ti, kdo jednoduše zavírali oči před nevýslovnými zločiny a umožnili tak, aby se děly - většina z nich po válce tvrdila, že nic nevěděli nebo že se nemohli vzepřít rozkazu. Kniha Holokaust se proto přímo ptá po odpovědnosti jednotlivce. Autor popisuje cestu od přepadení Sovětského svazu po "konečné řešení" konference ve Wannsee; od deportací po osvobození koncentračních táborů Spojenci. Vypráví o těch odvážných a zoufalých, kteří bojovali v odboji, i o těch nečetných hrdinech, kteří neschovávali hlavu do písku a pomáhali. Lidé z celého světa, kteří přežili, v rozhovorech vypovídají, jak se jim podařilo uniknout nacistickému pronásledování. Jejich vzpomínky jsou dodnes živé a mnozí jsou ochotni mluvit o svých bolestných a traumatických zážitcích teprve nyní. Vedle obětí však dostávají slovo i pachatelé, konfrontovaní s tím, co věděli, a přitom tak dlouho zamlčovali.

Před více než šedesáti lety byl Hermann Göring jako jeden z hlavních obžalovaných v norimberském procesu s válečnými zločinci odsouzen k trestu smrti oběšením. Jen několik hodin před provedením rozsudku se mu "říšský maršál velkoněmecké říše" vyhnul tím, že se otrávil kapslí cyankálí. Autor popisuje jak zářnou, tak šokující historii muže, který připravil Hitlerovi cestu k moci a vešel do dějin jako jeden z nejstrašnějších nacistických zločinců. Je to první Göringova biografie po dlouhé době, založená na nejnovějších výsledcích historického bádání.

Készséges kiszolgálói voltak-e a náciknak, vagy csak a saját sikereikre gondoltak? Vagy nem tudtak ellenállni a hitleri hatalom szívóerejének? Vagy megtehették volna, ha akarták volna? Speer, Braun, Jodl, Porsche, Krupp és Schacht - hat olyan karriertörténet, amelyeknek hatása másképp és másképp érvényesült a diktatúra szövedékében.

Guido Knopp popisuje životní osudy Hitlerových manažerů, analyzuje jejich motivy a klade otázku, jakou měli osobní odpovědnost. Současně dokumentuje vnitřní struktury diktatury.

„Klásť si v Stalingrade otázku o existencii Boha znamená odpovedať na ňu záporne.“ Táto jasnozrivá veta z poľnej pošty odráža hrôzy Stalingradu, no o tisíce kilometrov ďalej Goebbels veľkohubo hovorí o „najväčšom boji hrdinov našich dejín“. Azda žiadna iná udalosť druhej svetovej vojny sa nevryla do vedomia Nemcov a Rusov tak ako bitka o zbrojársku metropolu na Volge. Bieda a umierania v stalingradskom kotle sú dodnes bolestne živé v rodinách viac ako dvoch miliónov obetí na oboch stranách. Pre Guida Knoppa bolo 60. výročie tejto katastrofy príležitosťou nanovo ju prebádať. Na základe doteraz nezverejnených materiálov z ruských archívov, doplnených svedeckými výpoveďami tých, čo prežili, ako aj úryvkami z listov poľnej pošty, vzniká vzrušujúci a presný obraz najkrvavejšej rozhodujúcej bitky v Hitlerovej vyhladzovacej vojne. Guido Knopp sleduje cestu 6. armády pod velením generála Paulusa až na breh Volgy, dokumentuje boj, ktorému padlo za obeť 170 000 nemeckých a 500 000 ruských vojako

Nikdy v živote už nebudú slobodní. Táto temná hrozba, ktorú vyslovil Adolf Hitler v r. 1938, zasiahla milióny nemeckých detí...

Tato kniha není biografií Adolfa Hitlera ale průvodcem v bludišti našeho dosavadního poznání o Hitlerovi. Nabízí nám pět rovin Hitlerovy existence, pět neuralgických situací: Hitlera jako svůdce, jako soukromou osobu, jako diktátora, jako dobyvatele a jako zločince. Autor chce nejen ukázat, co dnes o Hitlerovi víme, ale i doložit, jak se na něj upamatováváme. Dva tisíce rozhovorů, které v době rešerší na této knize vedl po celém Německu, dokumentují, proč jsme se s diktátorem dosud nevyrovnali - a ještě dlouho nevyrovnáme…