Guido Knopp

Tato kniha není biografií Adolfa Hitlera ale průvodcem v bludišti našeho dosavadního poznání o Hitlerovi. Nabízí nám pět rovin Hitlerovy existence, pět neuralgických situací: Hitlera jako svůdce, jako soukromou osobu, jako diktátora, jako dobyvatele a jako zločince. Autor chce nejen ukázat, co dnes o Hitlerovi víme, ale i doložit, jak se na něj upamatováváme. Dva tisíce rozhovorů, které v době rešerší na této knize vedl po celém Německu, dokumentují, proč jsme se s diktátorem dosud nevyrovnali - a ještě dlouho nevyrovnáme…

Guido Knopp popisuje životní osudy Hitlerových manažerů, analyzuje jejich motivy a klade otázku, jakou měli osobní odpovědnost. Současně dokumentuje vnitřní struktury diktatury.

Před více než šedesáti lety byl Hermann Göring jako jeden z hlavních obžalovaných v norimberském procesu s válečnými zločinci odsouzen k trestu smrti oběšením. Jen několik hodin před provedením rozsudku se mu "říšský maršál velkoněmecké říše" vyhnul tím, že se otrávil kapslí cyankálí. Autor popisuje jak zářnou, tak šokující historii muže, který připravil Hitlerovi cestu k moci a vešel do dějin jako jeden z nejstrašnějších nacistických zločinců. Je to první Göringova biografie po dlouhé době, založená na nejnovějších výsledcích historického bádání.

„Klásť si v Stalingrade otázku o existencii Boha znamená odpovedať na ňu záporne.“ Táto jasnozrivá veta z poľnej pošty odráža hrôzy Stalingradu, no o tisíce kilometrov ďalej Goebbels veľkohubo hovorí o „najväčšom boji hrdinov našich dejín“. Azda žiadna iná udalosť druhej svetovej vojny sa nevryla do vedomia Nemcov a Rusov tak ako bitka o zbrojársku metropolu na Volge. Bieda a umierania v stalingradskom kotle sú dodnes bolestne živé v rodinách viac ako dvoch miliónov obetí na oboch stranách. Pre Guida Knoppa bolo 60. výročie tejto katastrofy príležitosťou nanovo ju prebádať. Na základe doteraz nezverejnených materiálov z ruských archívov, doplnených svedeckými výpoveďami tých, čo prežili, ako aj úryvkami z listov poľnej pošty, vzniká vzrušujúci a presný obraz najkrvavejšej rozhodujúcej bitky v Hitlerovej vyhladzovacej vojne. Guido Knopp sleduje cestu 6. armády pod velením generála Paulusa až na breh Volgy, dokumentuje boj, ktorému padlo za obeť 170 000 nemeckých a 500 000 ruských vojako

Tuto knihu věnuje autor těm, kdo se s nasazením vlastního života postavili proti zločinnému hitlerovskému režimu: Canarisův Abwehr, jehož plány na převrat zmařila Mnichovská dohoda z roku 1938, ale v případě jejich uskutečnění to byla nejspíš největší šance na odstranění Hitlera ještě před vypuknutím války, což by zachránilo miliony lidských životů, `Kreisauský kruh`, akce `Bílé růže` (Weiße Rose) kolem Hanse a Sophie Schollových, atentát osamělého bojovníka Georga Elsera - uměleckého truhláře, jehož bombě v mnichovském měšťanském pivovaru Hitler unikl o pouhých třináct minut. Vyvrcholením a tragickým koncem německého hnutí odporu byl atentát z 20. července 1944, provedený hrabětem Clausem Schenkem von Stauffenbergem. Guido Knopp popisuje vnitřní pochybnosti, osobní omyly a těžkou cestu k činu, úsilí spiklenců získat podporu vysokých armádních kruhů. Vypráví o tom, jak zvěsti, zatýkání, promeškané příležitosti a stále vzrůstající nebezpečí rozbití opozice urychlovaly provedení atentát

Készséges kiszolgálói voltak-e a náciknak, vagy csak a saját sikereikre gondoltak? Vagy nem tudtak ellenállni a hitleri hatalom szívóerejének? Vagy megtehették volna, ha akarták volna? Speer, Braun, Jodl, Porsche, Krupp és Schacht - hat olyan karriertörténet, amelyeknek hatása másképp és másképp érvényesült a diktatúra szövedékében.

Guido Knopp számos levéltári anyag mellett most jutott elsőként olyan filmanyagokhoz és fényképekhez, amelyek Göring magángyűjteményéből valók, és amelyeket hatvan éven át eltűntnek hittek. Ezek révén kivételes bepillantást nyerhetünk a holokausztért is felelős "birodalmi marsall" életébe.

Na počátku 21. století, šedesát let po strašlivých událostech, je to nejspíš poslední příležitost vyzpovídat dosud žijící účastníky bitvy z obou stran. A zároveň je to poprvé, kdy se brány ruských archivů otevřely natolik, aby se zaplnily poslední mezery v našich znalostech o Stalingradu. Znalostech o bitvě, která ukazuje pravou tvář války: nikoli jako karetní hru generálů realizovanou dobře vycvičenými hrdiny, ale všechnu její špínu, krev a oběti. V lednu 1943 napsal jeden německý nadporučík od Stalingradu svému otci, plukovníku na generálním štábu: Peklo na Volze vám budiž výstrahou. Prosím neberte tuto otřesnou skutečností na lehkou váhu. Poselství od Stalingradu neztratilo dosud svou aktuálnost. Všude na zemi dnes umírají lidé kulkami fanatiků. Jsou národy schopné vyvodit poučení z dějin jiných? Kéž je alespoň vyvodí z vlastní historie.

„Vrazi se srdcem z ledu“, tak nazývá autor Hitlerovy „ochranné oddíly“. Dvě písmena SS, psaná starogermánským runovým písmem, jsou symbolem chladnokrevného masového vraždění, teroru bez špetky svědomí, rasového šílenství, které přineslo lidem zkázu. Guido Knopp analyzuje pozadí „Noci dlouhých nožů“, vykresluje portrét Himmlera, vrchního velitele eskader smrti a vyhlazovacích táborů, s jeho sklonem k černé magii, i Reinharda Heydricha, „plavé bestie“, který chladnokrevně dohlížel na provedení „konečného řešení“, genocidy Židů.

Hiába tartott a náci korszak mindössze tizenkét évig, a német történelem megítélését mégis döntő módon fogja befolyásolni még a jövőben is. A hitleri Németország a terror, a népirtás és a világháború forrásává vált. A Harmadik Birodalommal összefüggő sok kérdés maradt máig lezáratlanul. Guido Knopp ezekkel a titkokkal foglalkozik könyvében: olyan tényekkel, amelyeknek akkor nem volt szabad napvilágra kerülniük, vagy amelyekre csak napjainkban derült fény, mint például Adolf Hitler erősen elkendőzött családi viszonyai, anyagi háttere (hová tűnt a hatalmas vagyona?), vagy kapcsolata a nőkkel. De ilyen titok hordozója a legendás Erwin Rommel is, valóban nagy hadvezér volt a "sivatagi róka"? És tudunk-e már mindent a Reichsführer SS Himmler kóros rögeszméiről? Vagy Albert Speerről, "a jó náci"-ról, főként az újonnan kiderült csalásai fényében? Hogy mégse lett volna annyira ártatlan?

Guido Knopp prináša množstvo neznámych dokumentov a osobných záznamov, ktoré poskytujú prekvapivé pohľady na Hitlerove rodinné pozadie. Aj legenda o obetavom führerovi pochádzala z domácej dielne. Pritom možno dokázať, ako využíval svojich zámožných podporovateľov a dal sa nimi podporovať. Hitler zomrel ako bohatý muž. Kto patril medzi štedrých darcov? Na aké účely používal diktátor peniaze? A kde zostal jeho majetok po vojne? A je tu ďalšia otázka: Hitler a ženy... Zatiaľ čo na podujatiach si vychutnával masovú hystériu ženských prívrženkýň, v jeho blízkosti sa nachádzali ženy, ktoré boli viac ako spolupútničkami – aj utajovaná milenka Eva Braunová sa v tejto knihe ukazuje z doteraz neznámej stránky. Heinrich Himmler, ríšsky vodca SS, Hitlerov najmocnejší paladín, predstavuje dodnes veľkú hádanku. Prečo dal Himmler tajne skúmať bosorky? Dal rozkaz na vraždenie on, a nie Hitler, ako sa dnes domnievajú bádatelia? A akú úlohu hrala tajomná milenka, s ktorou viedol celé roky tajný dvojitý život? Z nemeckého originálu Geheimnisse des „Dritten Reichs“ (Berteslmann Verlag, a division of Verlagsgruppe Random House GmbH, München, Germany) preložila Elena Linzbothová.

Přicházeli jako dobrodruzi, obchodníci nebo generálové. Hledali ráj na zemi, čirý zisk nebo krvavé konflikty. A narazili na cizí, většinou však nedotčenou kmenovou kulturu. Jihozápadní Afrika, jižní moře nebo východní Afrika – to, co Němci ve „svých“ koloniích zažívali, sotva odpovídalo koloniálnímu snu, který si vytvořili ve své vlasti. S pomocí výběru individuálních osudů vypráví Guido Knopp pohnutou historii „německé světové říše“ a ukazuje, že i „opožděný národ“ hrál v koncertu koloniálních mocností prvořadý part – part, který poznamenal německé dějiny hluboko do 20. století.

Tato kniha není biografie Adolfa Hitlera ale průvodcem v bludišti našeho dosavadního poznání o Hitlerovi. Nabízí nám pět rovin Hitlerovy existence, pět neuralgických situací: Hitlera jako svůdce, jako soukromou osobu, jako diktátora, jako dobyvatele a jako zločince. Autor chce nejen ukázat, co dnes o Hitlerovi víme, ale i doložit, jak se na něj upamatováváme. Dva tisíce rozhovorů, které v době rešerší na této knize vedl po celém Německu, dokumentují, proč jsme se s tímto diktátorem dosud nevyrovnali – a nejspíš nikdy nevyrovnáme…

Nikdy v živote už nebudú slobodní. Táto temná hrozba, ktorú vyslovil Adolf Hitler v r. 1938, zasiahla milióny nemeckých detí...

Na konci vojny, ktorá vzišla z nemeckej pôdy, bolo v zajatí antihitlerovskej koalície jedenásť miliónov nemeckých vojakov. A státisíce civilistov: ženy, deti, starí ľudia museli ako odvlečení civilisti pracovať na šíravách Sovietskeho zväzu. Veľká časť celej jednej generácie z vlastnej skúsenosti vie, čo znamená byť zajatcom. Domov sa z nich vrátilo vyše desať miliónov. Prví - celkom starí, veľmi mladí alebo smrteľne chorí zajatci - prišli domov často už zopár týždňov po kapitulácii, poslední až o jedenásť rokov neskôr - po období hladu, odriekania, nútených prác. Vyše milióna zajatcov zomrelo. Ich stopy sa stratili - podobne ako stopy nespočetných vojakov, ktorí sú dodnes nezvestní. Spomienky zajatcov, ktorí prežili, nesú v sebe dramatické a smutné, traumatické a tragické skúsenosti. V každom prípade sú to však skúsenosti, z ktorých sa my neskôr narodení môžeme poučiť: čoho sú ľudia schopní, v dobrom i zlom.