Guido Knopp

„Vrazi se srdcem z ledu“, tak  nazývá autor Hitlerovy „ochranné oddíly“.  Dvě písmena SS, psaná starogermánským runovým písmem, jsou symbolem chladnokrevného masového vraždění, teroru bez špetky svědomí, rasového šílenství, které přineslo lidem zkázu. Guido Knopp analyzuje pozadí „Noci dlouhých nožů“, vykresluje portrét Himmlera, vrchního velitele eskader smrti a vyhlazovacích táborů, s jeho sklonem k černé magii, i Reinharda Heydricha, „plavé bestie“, který chladnokrevně dohlížel na provedení „konečného řešení“, genocidy Židů.

Guido Knopp ukazuje, jak po Hitlerově zločinné válce následuje další bezpráví, jak příchod Rudé armády na konci druhé světové války vyhnal z někdejších německých východních území miliony německých civilistů. Vypravuje o boji o přežití a lidském utrpení, o hladu, nemocech a smrti, pátrá po stopách a osvětluje pozadí a souvislosti těchto dramatických událostí.

Guido Knopp ukazuje, jak po Hitlerově zločinné válce následuje další bezpráví, jak příchod Rudé armády na konci druhé světové války vyhnal z někdejších německých východních území miliony německých civilistů. Vypravuje o boji o přežití a lidském utrpení, o hladu, nemocech a smrti, pátrá po stopách a osvětluje pozadí a souvislosti těchto dramatických událostí.

Doba nacismu trvala sice pouhých dvanáct let, ale jednou provždy ovlivnila vnímání německých dějin. Z Hitlerovy říše vzešel teror, genocida a světová válka. Mnoho aspektů třetí říše je dodnes záhadných a potřebují objasnit. A právě těmto tajemstvím se Guido Knopp věnuje – faktům, která tehdy nesměla být zveřejněna nebo byla odhalena až mnohem později – jako například vytrvale zastíraným rodinným poměrům Adolfa Hitlera, jeho finančním prostředkům a vztahu k ženám, jakož i legendě Erwina Rommela, obsesím „říšského vůdce SS“ Heinricha Himmlera a nově odhaleným podvodům Alberta Speera.

Tato kniha není biografie Adolfa Hitlera ale průvodcem v bludišti našeho dosavadního poznání o Hitlerovi. Nabízí nám pět rovin Hitlerovy existence, pět neuralgických situací: Hitlera jako svůdce, jako soukromou osobu, jako diktátora, jako dobyvatele a jako zločince. Autor chce nejen ukázat, co dnes o Hitlerovi víme, ale i doložit, jak se na něj upamatováváme. Dva tisíce rozhovorů, které v době rešerší na této knize vedl po celém Německu, dokumentují, proč jsme se s tímto diktátorem dosud nevyrovnali – a nejspíš nikdy nevyrovnáme…

Tato kniha není biografie Adolfa Hitlera ale průvodcem v bludišti našeho dosavadního poznání o Hitlerovi. Nabízí nám pět rovin Hitlerovy existence, pět neuralgických situací: Hitlera jako svůdce, jako soukromou osobu, jako diktátora, jako dobyvatele a jako zločince. Autor chce nejen ukázat, co dnes o Hitlerovi víme, ale i doložit, jak se na něj upamatováváme. Dva tisíce rozhovorů, které v době rešerší na této knize vedl po celém Německu, dokumentují, proč jsme se s tímto diktátorem dosud nevyrovnali – a nejspíš nikdy nevyrovnáme…

Tato kniha není biografie Adolfa Hitlera ale průvodcem v bludišti našeho dosavadního poznání o Hitlerovi. Nabízí nám pět rovin Hitlerovy existence, pět neuralgických situací: Hitlera jako svůdce, jako soukromou osobu, jako diktátora, jako dobyvatele a jako zločince. Autor chce nejen ukázat, co dnes o Hitlerovi víme, ale i doložit, jak se na něj upamatováváme. Dva tisíce rozhovorů, které v době rešerší na této knize vedl po celém Německu, dokumentují, proč jsme se s tímto diktátorem dosud nevyrovnali – a nejspíš nikdy nevyrovnáme…

Přicházeli jako dobrodruzi, obchodníci nebo generálové. Hledali ráj na zemi, čirý zisk nebo krvavé konflikty. A narazili na cizí, většinou však nedotčenou kmenovou kulturu. Jihozápadní Afrika, jižní moře nebo východní Afrika – to, co Němci ve „svých“ koloniích zažívali, sotva odpovídalo koloniálnímu snu, který si vytvořili ve své vlasti. S pomocí výběru individuálních osudů vypráví Guido Knopp pohnutou historii „německé světové říše“ a ukazuje, že i „opožděný národ“ hrál v koncertu koloniálních mocností prvořadý part – part, který poznamenal německé dějiny hluboko do 20. století.

Přicházeli jako dobrodruzi, obchodníci nebo generálové. Hledali ráj na zemi, čirý zisk nebo krvavé konflikty. A narazili na cizí, většinou však nedotčenou kmenovou kulturu. Jihozápadní Afrika, jižní moře nebo východní Afrika – to, co Němci ve „svých“ koloniích zažívali, sotva odpovídalo koloniálnímu snu, který si vytvořili ve své vlasti. S pomocí výběru individuálních osudů vypráví Guido Knopp pohnutou historii „německé světové říše“ a ukazuje, že i „opožděný národ“ hrál v koncertu koloniálních mocností prvořadý part – part, který poznamenal německé dějiny hluboko do 20. století.

Guido Knopp prináša množstvo neznámych dokumentov a osobných záznamov, ktoré poskytujú prekvapivé pohľady na Hitlerove rodinné pozadie. Aj legenda o obetavom führerovi pochádzala z domácej dielne. Pritom možno dokázať, ako využíval svojich zámožných podporovateľov a dal sa nimi podporovať. Hitler zomrel ako bohatý muž. Kto patril medzi štedrých darcov? Na aké účely používal diktátor peniaze? A kde zostal jeho majetok po vojne? A je tu ďalšia otázka: Hitler a ženy... Zatiaľ čo na podujatiach si vychutnával masovú hystériu ženských prívrženkýň, v jeho blízkosti sa nachádzali ženy, ktoré boli viac ako spolupútničkami – aj utajovaná milenka Eva Braunová sa v tejto knihe ukazuje z doteraz neznámej stránky. Heinrich Himmler, ríšsky vodca SS, Hitlerov najmocnejší paladín, predstavuje dodnes veľkú hádanku. Prečo dal Himmler tajne skúmať bosorky? Dal rozkaz na vraždenie on, a nie Hitler, ako sa dnes domnievajú bádatelia? A akú úlohu hrala tajomná milenka, s ktorou viedol celé roky tajný dvojitý život? Z nemeckého originálu Geheimnisse des „Dritten Reichs“ (Berteslmann Verlag, a division of Verlagsgruppe Random House GmbH, München, Germany) preložila Elena Linzbothová.

Hiába tartott a náci korszak mindössze tizenkét évig, a német történelem megítélését mégis döntő módon fogja befolyásolni még a jövőben is. A hitleri Németország a terror, a népirtás és a világháború forrásává vált. A Harmadik Birodalommal összefüggő sok kérdés maradt máig lezáratlanul. Guido Knopp ezekkel a titkokkal foglalkozik könyvében: olyan tényekkel, amelyeknek akkor nem volt szabad napvilágra kerülniük, vagy amelyekre csak napjainkban derült fény, mint például Adolf Hitler erősen elkendőzött családi viszonyai, anyagi háttere (hová tűnt a hatalmas vagyona?), vagy kapcsolata a nőkkel. De ilyen titok hordozója a legendás Erwin Rommel is, valóban nagy hadvezér volt a "sivatagi róka"? És tudunk-e már mindent a Reichsführer SS Himmler kóros rögeszméiről? Vagy Albert Speerről, "a jó náci"-ról, főként az újonnan kiderült csalásai fényében? Hogy mégse lett volna annyira ártatlan?

„Vrazi se srdcem z ledu“, tak nazývá autor Hitlerovy „ochranné oddíly“. Dvě písmena SS, psaná starogermánským runovým písmem, jsou symbolem chladnokrevného masového vraždění, teroru bez špetky svědomí, rasového šílenství, které přineslo lidem zkázu. Guido Knopp analyzuje pozadí „Noci dlouhých nožů“, vykresluje portrét Himmlera, vrchního velitele eskader smrti a vyhlazovacích táborů, s jeho sklonem k černé magii, i Reinharda Heydricha, „plavé bestie“, který chladnokrevně dohlížel na provedení „konečného řešení“, genocidy Židů.

Je považován za světlou postavu německého odporu proti Hitlerovi. Bomba, kterou nastražil v Hitlerově hlavním stanu, mohla učinit přítrž válce a genocidě. Ale co je mýtus Stauffenbergova příběhu? Co je prokazatelné v každém dni života člověka, který se jako žádný jiný stal předmětem legendy, kterou nově vyvolal holywoodský film Valkýra s Tomem Cruisem v hlavní roli?

Tridsiaty január 1933 – tento dátum znamená začiatok najtemnejšej kapitoly nemeckých dejín v 20. storočí: koniec Weimarskej republiky a úvod do dvanásťročnej nacistickej diktatúry, ktorá vyvrcholila vo vojne, ničení a neslýchaných zločinoch proti ľudskosti. Toto uchopenie moci však vôbec nebolo nevyhnutným dôsledkom zvláštnej nemeckej cesty, ale „vymámením“ moci – štátnym komplotom. Ako k tomu došlo (ak k tomu muselo dôjsť), to Guido Knopp dopodrobna dokumentuje na základe doteraz čiastočne nezverejnených archívnych materiálov a výpovedí dobových svedkov. Knopp znovu prináša pôsobivý prehľad celého procesu prevzatia moci od Nového roka 1933 až po zjazd strany NSDAP v septembri 1934 a sleduje pri tom dráhu Hitlera od domnelého „hnedého bubeníka“, ktorého zamýšľali nemeckí nacionálni koaličníci zapriahnuť do káry svojho panstva, až po neobmedzeného diktátora. V priebehu tohto politického krátkeho časového úseku – od počiatočného komplotu po štátne vraždenie, rozdrvenie „Röhmovho puču“ – tak pred očami čitateľa vzniká fascinujúci a zároveň hrozivý scenár, ktorý dnešným generáciám pripadá nepredstaviteľný, no väčšine vtedajších Nemcov sa najmä po potupnom konci prvej svetovej vojny a „versaillskom mierovom diktáte“ zdal tým menším zlom. Uchopenie moci je po najnovších bestselleroch Nemci a Nemci v 20. storočí ďalším strhujúcim dokumentárnym dielom Guida Knoppa.

Na počátku 21. století, šedesát let po strašlivých událostech, je to nejspíš poslední příležitost vyzpovídat dosud žijící účastníky bitvy z obou stran. A zároveň je to poprvé, kdy se brány ruských archivů otevřely natolik, aby se zaplnily poslední mezery v našich znalostech o Stalingradu. Znalostech o bitvě, která ukazuje pravou tvář války: nikoli jako karetní hru generálů realizovanou dobře vycvičenými hrdiny, ale všechnu její špínu, krev a oběti. V lednu 1943 napsal jeden německý nadporučík od Stalingradu svému otci, plukovníku na generálním štábu: Peklo na Volze vám budiž výstrahou. Prosím neberte tuto otřesnou skutečností na lehkou váhu. Poselství od Stalingradu neztratilo dosud svou aktuálnost. Všude na zemi dnes umírají lidé kulkami fanatiků. Jsou národy schopné vyvodit poučení z dějin jiných? Kéž je alespoň vyvodí z vlastní historie.