Miroslav Kobza

Kraj kolem města Mohelnice nepatří mezi vyhledávané turistické destinace. Spíše je to takový dopravní koridor. Díky železnici i silnici z Prahy do Olomouce, která tudy prochází, zdejší krajinou mnoho lidí jen tak projede. A když už se zastaví, tak jen na nejnutnější dobu. To je ovšem chyba. Mohelnicko rozhodně stojí za bližší prozkoumání. Je půvabné svou přírodou, do níž patří mlžná niva řeky Moravy, přecházející do rovin Hané s žírnými lány. Patří sem i CHKO Litovelské Pomoraví s okouzlujícími lužními lesy, stejně jako půvabné podhorské a horské lesy Zábřežské a Hraběšické vrchoviny. Teplé a prosvětlené doubravy, horské louky i suché pažity na pískovcových skalách jsou zjara plné květů. Najdeme zde i místa s překvapivě dalekým výhledem. Mohelnicko bylo osídleno už v dobách dávných lovců. Zdejší města, vesnice i krajina ukrývají nesčetné množství památek. Některé jsou přístupné, například úsovský zámek, loštické muzeum tvarůžků či mohelnický Biskupský hrádek, jiné můžeme obdivovat výjimečně, třeba židovské památky Úsova a Loštic, gotický kostelík ve Vyšehorkách, tvrz v Podolí, překrásný gotický kostel v Mohelnici s blízkou vysokou hláskou. Na řece stojí staré mlýny a elektrárny, v lesích se ukrývají dávné milníky, pod cestami jsou stovky let staré mosty a na návrších se setkáme s dávnými hradišti prehistorického původu. Tajemné pískovcové lomy daly vzniknout kamenné kráse barokních a renesančních soch a staveb v širokém okolí, z lesů vzešla i nejslavnější liška Moravy. A nad tím vším se skví růžovou barvou natřený mírovský hrad, sloužící už po staletí jako nejtěžší žalář. Všechno dohromady spojují příběhy lidí, kteří zde žili a žijí. Rodilých Hanáků, Němců z Hřebečska i přistěhovalců z celé země i ze světa. Pracantů, celebrit, hrdinů, pábitelů i prostých lidí. Krajina a lidé tvoří v okolí města Mohelnice pohádkový svět plný malých i velkých kouzel. A právě o tom je tato kniha.

Králický Sněžník je magickou horou na pomezí tří historických zemí Koruny české – Čech, Moravy a Kladska. Rozlohou jedno z našich nejmenších pohoří je však co do výšky třetí nejvyšší. Považuje se za střechu Evropy, neboť právě zde se setkávají rozvodí tří moří, a navíc zde pramení matka všech řek východní části naší země, řeka Morava. Zdejší kraj je obestřen množstvím legend a pověstí, které sahají ještě před první písemné zmínky o této oblasti. Vládne mu bájný Stamichman, ale také víly, permoníci a další nadpřirozené bytosti. Krajina je bohatá na zvěř, na tajemné jeskyně i hluboké lesy. Také na květnaté louky plné vzácných bylin, rozdávajících život, zdraví i smrt. Ve stínu těchto hor se v údolích putovalo za vzácným jantarem, dobývaly se drahé kovy, ozdobný mramor i černá tuha. Prací místních lidí se tuhé stonky lnu proměňovaly v to nejjemnější plátno, drsný písek v průzračné sklo a množství dřeva v nejhebčí papír. Je to kraj drsný, stejně jako lidé, kteří zde žili a žijí. A právě o tom všem je tato kniha. Není to turistický průvodce, ale výpověď o kraji dalekých rozhledů i lesních zákoutí. O městech a horských dědinách, o lesních samotách i místech zcela prázdných, která lidé opustili. O horách a údolích, do nichž se zamilujete na první pohled. Pochopit, jak v nich trvale žít, však někdy trvá déle než jeden lidský život.

Tajemné Rychlebské hory. Kraj hlubokých údolí, průzračných potoků, starých hradů, zaniklých vesnic a v podzemí ukrytého nezměrného bohatství. Kraj, kudy kráčela historie, i země na kterou se zapomnělo. Jmenují se podle stejného města, ale jejich název zní jinak v Polsku a jinak v Česku. Ani mnozí místní netuší, kde hřebeny Rychlebských hor začínají a kde končí. Najdeme v nich kouty opuštěné a zapomenuté Bohem i lidmi, stejně jako místa, kde kypí život a voda uzdravuje tisíce lázeňských hostů. Je to prostě pohoří plné rozporů. Snad je tím vinna historie, která dala tomuto kraji poznat bohatství obsažené ve zlatě a dalších nerostech ukrytých v podzemí či v obchodu a výrobě. Poskytla mu vzdělanost, kulturu i krásnou architekturu. Pak však tento kraj rozdělila a uvrhla ho do chudoby i zapomnění. A aby toho nebylo dost, nakonec odsud odvedla i lidi, kteří tyto hory osídlovali, dobývali i chránili. Přivedla na obě strany hranice nové osadníky, jenže ti mnohdy nevěděli, co si s nově nabytým domovem počít. Zanikly vesničky, které dávaly zdejšímu kraji pestrost, zůstaly jen nezhojené rány v krajině. Ani turisté se do Rychlebských hor v poválečných letech příliš nehrnuli. Byl to kraj osamělých trampů, milovníků samoty a podivínů. I díky tomu si Rychlebské hory uchovaly nedotčenost a do jisté míry nádech divočiny. Vše se mění, i tyto hory. Stále více lidí touží po klidu, takže ten se zde stává stále vzácnější komoditou. Lidé z obou stran hranice opět objevují půvab zdejší krajiny a vzájemnou spolupráci. Rychlebské hory přestávají být kopečky na konci světa a stále více se stávají krajem uprostřed Evropy. A také domovem pro generaci lidí, kteří sice nemají kořeny v tomto kraji zarostlé tak hluboko jako staré rychlebské buky, ale kořínky pomalu zapouštějí a začínají být novodobými pravými „Rychlebáky“. Tato kniha je jak pohledem do minulosti Rychlebských hor, tak nahlédnutím do jejich možné budoucnosti, a to očima autora, který těmto horám věnoval své srdce.

Zábřežsko vždy bývalo krajem na pomezí. Rozkládalo se na pomyslné i faktické hranici Čech a Moravy, na rozhraní podhůří Jeseníků a Hané, na předělu německého jazykového ostrova Hřebečska, českého osídlení severozápadní Moravy a sudetoněmeckého pohraničí. Střetávala se tady kultura, zvyky i životní styl obyvatel úrodných rovin, kopcovitého podhůří i horských planin. Nebyl to kraj bohatý, ale ani úplně chudý. Lidé zde žili, jak mohli. Za staletí dokázali vybudovat nejen mnoho pozoruhodných památek, ale také osobitou kulturu, zvyky, obyčeje a slovesnost, kde se mísí vlivy české i německé. A právě rozmanitost zdejší krajiny, stavebních stylů, folkloru i naturelu místních obyvatel je největší předností Zábřežska. Kdo čeká, že bude zdejší krajinou ohromen, patrně odjede zklamán. Čeká-li však poutník okouzlení, bezpochyby jej najde. Nechybí rozkvetlé horské louky, smrkové lesy plné mechovitých balvanů, doubravy ukrývající v trávě lesní květenu i lužní lesy plné blatouchů, bledulí či medvědího česneku. Najdete zde vesničky jako malované i města a městečka plná historických zákoutí. Zábřežsko je kraj, kde se patrně nebudete prodírat davy turistů. O to více si ale užijete túru po horské hřebenovce nebo pohodový výlet rovinatým říčním údolím. Jsou zde sjezdovky i běžkařské trasy, značené turistické stezky i cyklotrasy. Kdo se rád toulá, určitě využije stovky polních a lesních cest a pěšin, které lákají k objevování tajemných zákoutí, jež vás chytnou za srdce. Možná potkáte fajrmóny, víly, hastrmany a další havěť zdejších bájí. Z mlhy se vynoří dávné příběhy které přispívají k jedinečnému geniu loci tohoto malebného kraje. Tato kniha není turistickým průvodcem. Je spíše pozvánkou a vyznáním části Moravy, do které pokud vás jednou okouzlí, zůstanete zamilováni až do konce života.