Erazim Kohák strana 2 z 2

In Hearth and Horizon Prof. Kohák combines narrator’s skills with a scholar’s erudition to produce for his readers a rich tapestry of Czech thought and fortunes since the rebirth of the Czech nation at the dawn of modernity. He provides them with an intimate sketch of Czech history as the Czechs lived it, introduces them to a range of Czech philosophers, notably the two greats, T. G. Masaryk and Jan Patočka, and offers an insider’s view of the birth of national identity in the interweaving of Enlightenment ideals with romanticism and modernity. While probing the problems of the hearth – of local cultural identity – he never loses sight of the problems of the horizon, global human identity, in the turbulently nationalist period between the twilight of the empires and the dawning of the European Union. The result is not only a good read for central European history buffs, though his book is certainly that, but also a thoughtful philosophic reflection of the generic problem of cultural particularity and global humanity seen in the intimate mirror of one cultural community’s experience.

„Jak se rýmuje život, svět a mé místo v nich?“ „Jak vstupuje do světa Dobro a jak může být i Zlo?“ To jsou jedny z otázek, které si profesor Erazim Kohák klade ve své meditativní knize Oheň a hvězdy. Její původ sahá až do roku 1984, kdy v americkém exilu vydal knihu Embers and the Stars, která vzbudila velký ohlas. K českým čtenářům se její části dostávaly v samizdatovém překladu. Současná kniha Oheň a hvězdy však není pouhým překladem původního díla, ale spíše jakýmsi převodem, obohaceným o osobní zkušenost dalších 32 let života. Je o něco méně „vědecká“, ale o to více naplněná hledáním moudrosti a pro vnímavého čtenáře plná silných podnětů. Veškeré úvahy jsou rámovány životem v přírodě, odrážejí se od žhnoucích uhlíků pohostinného ohniště, zrcadlí se v záři hvězdné oblohy – takové, kterou ve městech nikdy neuvidíme, neboť civilizace nám mnohé dala (například noční osvětlení), ale i vzala (hvězdnou oblohu, která je zastíněna světelným smogem). Příroda je mu místem hlubokého otevření se světu, životu, lásce a porozumění. Erazim Kohák, jeden z nejvýznamnějších představitelů ekologické etiky, však nikdy nemoralizuje a nevidí věci černobíle; to, co hledá, je vzájemný respekt, rovnováha mezi moderním životem a přírodou.

Kniha zkoumá filosofické ustavování novodobé národní totožnosti na příkladu českého národního obrození v posledních dvou staletích. Autor poskytuje propojené úvody do nedávných českých dějin a do filosofické problematiky národní totožnosti.