Erazim Kohák

Jedna z prvních knih, které Erazim Kohák vydal doma po návratu z exilu. Ve čtrnácti přednáškách komentuje problémy, jimž lidé ve své době čelili a jimž se věnovali myslitelé od „počátku lidství“ až po naši současnost. Autor označoval knížku jako „skripta“, což znamenalo nejen to, že vychází z univerzitních přednášek, ale především to, že nejsou dogmatem, konečným závěrem myšlení. Řečeno vlastními slovy autora, zachycují jen jeden moment v pokračujícím, nikdy nekončícím zápolení člověka s mnohotvárností lidských možností. Své teze z roku 1992 (vydané poprvé 1993) předkládá spíš jako něco, o čem chce debatovat, než jako něco, co by chtěl obhajovat.„Tyto přednášky představují cosi jako pokus o kulturní sebenazření v zrcadle dějin v údobí radikálního zpochybnění našich samozřejmostí. Ač se dějinami zabývají, nejde v nich o dějiny samé, nýbrž o nahlédnutí problémů a možností lidského bytí pro nás, dědice a nositele evropské civilizace.“

Etika a svoboda – jak se to rýmuje? Podle běžných představ ne zrovna dobře. Na etiku si dnes dělají nárok především různí mravokárci, kteří se rozhořčují nad zkažeností světa. Ve jménu etiky prosazují jako lék ten či onen „morální řád všehomíra“, ze kterého se obvykle vyklubou návyky a předsudky předešlé generace. Z etiky pak zbudou jen příkazy pro život v bázni a poslušnosti.Filozof Erazim Kohák odmítá mravokárnictví. Jde mu o etiku soužití ve svobodě, a ta nutně vyrůstá ze svobody a odpovědnosti, ne z bázně a poslušnosti. Etiku svobody nelze vyučovat jako soubor pravidel, kterým se student může naučit zpaměti a mechanicky je uplatňovat. Etice svobodného soužití lze učit jen jako návyku kritického myšlení a odpovědného rozhodování. Potřebujeme jasně a důkladně prozkoumat všechny podmínky a možnosti v té či oné situaci. Jak se potom rozhodneme, je na každém z nás. V tom je svoboda slávy člověka i náročná odpovědnost svobody.Podle toho Kohák přistupuje k etice. Začíná zkoumáním, jak chápat filozofické myšlení. Pracovně je určuje jako myšlení, které si o všem klade tři kritické otázky – co to znamená? na čem se to zakládá? co z toho vyplývá? Pak zkoumá postavení etiky v lidském obcování, otázky relativismu a absolutismu, egoismu a altruismu, svobody a determinismu. Ve druhé polovině knihy se Kohák věnuje podstatným otázkám hodnoty a smyslu, kritickým zkoumáním možností a mezí náboženské etiky, etiky přirozeného zákona, etiky následků a etiky zásad.Ve svých přednáškách Kohák volí čtivý esejistický tón, leč ne na úkor filozofické svědomitosti. Čtenář, který jeho úvahy pozorně sleduje, získá velmi dobrou orientaci v možnostech etiky spolu s důvody pro a proti každé z nich. Nedostane však počítačový program, kterým by mohl nahradit vlastní myšlení a vlastní odpovědnost. Kohákův přístup vychází z hluboce zakořeněného postoje dobré vůle, avšak zároveň stejně hluboké zásadní úcty ke svébytnosti druhého. Poskytuje čtenáři vše, čeho je třeba k vlastnímu kritickému myšlení a rozhodování, avšak odmítá rozhodovat za něj.Výsledkem je kniha pro každého, kdo bere vážně odpovědnost svobody a není ochoten táhnout slepě s davem. Zároveň je to ideální pomůcka pro každého, kdo má učit mladé lidi etiku, avšak odmítá je jen programovat podle té či oné šablony. Erazim Kohák poskytuje něco jiného: příručku pro soužití ve svobodě.

Slavná kniha Erazima Koháka představuje významný vklad do diskuse o ekologické etice. Začíná pohledem na vztah lidstva k ostatním obyvatelům země, "zvířatům", ve vší jeho krutosti, něze a dvojznačnosti. Z rozboru těchto vztahů přechází autor k zamyšlení nad vztahem lidstva k přírodě jako celku. Provádí čtenáře soudobými představami o přírodě a její hodnotě. Kniha dále obsahuje přehled strategií ekologického aktivismu - jak strategií "subjektivizujících" (praktické "flanelové" přístupy, hlubinná ekologie atd.), tak "objektivizujících", které hledají kořen krize v objektivních podmínkách života na Zemi (teorie GAIA, sociobiologie, systémová teorie). V závěrečné kapitole čtenář nalezne osobní názory a vyznání autora.

Slavná kniha Erazima Koháka představuje významný vklad do diskuse o ekologické etice. Začíná pohledem na vztah lidstva k ostatním obyvatelům země, „zvířatům“, ve vší jeho krutosti, něze a dvojznačnosti. Z rozboru těchto vztahů přechází autor k zamyšlení nad vztahem lidstva k přírodě jako celku. Provádí čtenáře soudobými představami o přírodě a její hodnotě. Kniha dále obsahuje přehled strategií ekologického aktivismu – jak strategií „subjektivizujících“ (praktické „flanelové“ přístupy, hlubinná ekologie atd.), tak „objektivizujících“, které hledají kořen krize v objektivních podmínkách života na Zemi (teorie GAIA, sociobiologie, systémová teorie). V závěrečné kapitole čtenář nalezne osobní názory a vyznání autora.

„Jak se rýmuje život, svět a mé místo v nich?“ „Jak vstupuje do světa Dobro a jak může být i Zlo?“ To jsou jedny z otázek, které si profesor Erazim Kohák klade ve své meditativní knize Oheň a hvězdy. Její původ sahá až do roku 1984, kdy v americkém exilu vydal knihu Embers and the Stars, která vzbudila velký ohlas. K českým čtenářům se její části dostávaly v samizdatovém překladu. Současná kniha Oheň a hvězdy však není pouhým překladem původního díla, ale spíše jakýmsi převodem, obohaceným o osobní zkušenost dalších 32 let života. Je o něco méně „vědecká“, ale o to více naplněná hledáním moudrosti a pro vnímavého čtenáře plná silných podnětů. Veškeré úvahy jsou rámovány životem v přírodě, odrážejí se od žhnoucích uhlíků pohostinného ohniště, zrcadlí se v záři hvězdné oblohy - takové, kterou ve městech nikdy neuvidíme, neboť civilizace nám mnohé dala (například noční osvětlení), ale i vzala (hvězdnou oblohu, která je zastíněna světelným smogem). Příroda je mu místem hlubokého otevření se světu, životu, lásce a porozumění. Erazim Kohák, jeden z nejvýznamnějších představitelů ekologické etiky, však nikdy nemoralizuje a nevidí věci černobíle; to, co hledá, je vzájemný respekt, rovnováha mezi moderním životem a přírodou.

Kniha vzájemné korespondence mezi filosofem Erazimem Kohákem a teologem Karlem Skalickým pokrývá období let 19782011. Přináší jedinečné svědectví o životě dvou významných osobností v exilu a po jejich návratu do vlasti. Sto šestnáct dopisů vypráví příběh mužů, kteří odešli za svobodou do Spojených států amerických a Itálie, aby mohli naplnit své sny a ideály, a tehdy, kdy zaslechli Boží volání, se vrátili domů. Jejich dopisy ukazují všední tvář křesťansky orientovaného exilu, v němž bylo přátelství jedním z nejcennějších darů.

Jak se rýmuje život, svět a mé místo v nich? Jak vstupuje do světa Dobro a jak může být i Zlo? To jsou jedny z otázek, které si profesor Erazim Kohák klade ve své meditativní knize Oheň a hvězdy. Její původ sahá až do roku 1984, kdy v americkém exilu vydal knihu Embers and the Stars, která vzbudila velký ohlas. K českým čtenářům se její části dostávaly v samizdatovém překladu. Současná kniha Oheň a hvězdy však není pouhým překladem původního díla, ale spíše jakýmsi převodem, obohaceným o osobní zkušenost dalších 32 let života. Je o něco méně vědecká, ale o to více naplněná hledáním moudrosti a pro vnímavého čtenáře plná silných podnětů. Veškeré úvahy jsou rámovány životem v přírodě, odrážejí se od žhnoucích uhlíků pohostinného ohniště, zrcadlí se v záři hvězdné oblohy takové, kterou ve městech nikdy neuvidíme, neboť civilizace nám mnohé dala (například noční osvětlení), ale i vzala (hvězdnou oblohu, která je zastíněna světelným smogem). Příroda je mu místem hlubokého otevření se světu, životu, lásce a porozumění. Erazim Kohák, jeden z nejvýznamnějších představitelů ekologické etiky, však nikdy nemoralizuje a nevidí věci černobíle; to, co hledá, je vzájemný respekt, rovnováha mezi moderním životem a přírodou.

Průvodce po demokracii je svěží a neotřelá knížka, jež má sloužit jako východisko diskuse nad jednotlivými situacemi, které demokracie přináší, a nad problémy, které řeší. Autor se obrací především na mladé lidi, protože na poučování politiků, jak sám říká, je již pozdě. Demokracie v jeho pojetí je spoluvytvářena občanskými postoji v každodenním životě. Učebnice je rozdělena do dvanácti oddílů, z nichž každý se zabývá jedním základním pojmem demokracie.

Sborník vybraných článků, úvah a esejů představuje čtenářům Erazima Koháka ne jen jako filosofa, jak ho znají z prací jako Domov a dálava, Zelená svatozář, Jan Patočka: filosofický životopis a dalších, nýbrž jako komentátora věcí politických i kulturních. Úvodní esej "Kdo jsme? Kam kráčíme?" předjímá témata čtyř částí knihy: věnují se národní filosofii, smyslu filosofování, českému postavení v Evropě a úvahám o demokracii. Jedná se o statě na různých úrovních, od odborně filosofických po politické komentáře. Soubor uzavírá autorovo české přepracování eseje "Dary noci" z jeho nejčtenější knihy v angličtině, The Embers and the Stars. Sborník poskytuje čtenáři souborný pohled na myšlení tohoto soudobého českého filosofa.